← všechny tisky · Návrh zákona · předloženo 12.12.2025

Novela stavebního zákona: jedna stavební správa místo stovek úřadů

Návrh zavádí Úřad rozvoje území a krajské stavební úřady místo obecních, ruší většinu závazných stanovisek i jednotné environmentální stanovisko a zrychluje povolování staveb.

Tisk č. 67/0 · Návrh poslanců Andreje Babiše, Karla Havlíčka, Tomia Okamury, Petra Macinky, Aleny Schillerové, Zuzany Schwarz Bařtipánové, Radima Fialy, Borise Šťastného, Vojtěcha Krňanského a Marie Pošarové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony · text tisku na psp.cz · historie projednávání · AI doporučení: ano

✅ schváleno rozhodnuto 10.07.2026 · kdo jak hlasoval →

AI komentář: vygenerovala umělá inteligence. Nejde o právní radu ani oficiální stanovisko.

Upozornění: Tento komentář vygenerovala umělá inteligence na základě plného textu tisku (návrhu zákona i důvodové zprávy). Nejde o právní radu ani oficiální stanovisko — závazný je vždy text zákona vyhlášený ve Sbírce zákonů. Plný text tisku najdete na psp.cz.

O co jde

Jde o jeden z nejrozsáhlejších návrhů posledních let — takzvanou rekodifikaci stavebního práva, která mění stavební zákon a kromě něj zasahuje do zhruba čtyř desítek dalších zákonů, od ochrany přírody a vodního zákona až po zákon o veřejných zakázkách. Důvodová zpráva jako hlavní příčinu uvádí přetrvávající neuspokojivý stav povolování staveb, který je podle ní jednou ze zásadních příčin krize bydlení: rostoucích cen nemovitostí i nájmů a špatné dostupnosti bydlení zejména pro mladou generaci. Situace se prý nezlepšila ani po velké novele z roku 2023, po níž zůstala roztříštěná stavební správa mezi zhruba 600 samostatných stavebních úřadů obcí a krajů.

Nejviditelnější změna je organizační: vzniká jednotná státní stavební správa. Zřizuje se Úřad rozvoje území České republiky (sloučením stavebních úřadů ministerstev pro místní rozvoj, průmyslu a obchodu, dopravy a Dopravního a energetického stavebního úřadu), pod ním 14 úřadů rozvoje krajů a 205 územních pracovišť v sídlech obcí s rozšířenou působností (§ 17 a násl.). Pravomoc stavebního úřadu přechází z obcí na tuto soustavu; obce a kraje naopak dostávají do samostatné působnosti pořizování své vlastní územně plánovací dokumentace (§ 46). V řízení o povolení záměru stavební úřad vykonává pravomoc dotčených orgánů namísto nich — většina závazných stanovisek se ruší a jejich ochranné požadavky se promítají přímo do rozhodnutí (§ 1a odst. 4); zároveň se ruší zákon č. 148/2023 Sb. o jednotném environmentálním stanovisku. Důraz se klade na bydlení: účelem zákona nově výslovně je vytvářet podmínky pro bydlení, práci a život lidí (§ 1 odst. 3) a stavby pro hromadné bydlení od 10 000 m² podlahové plochy (cca 100 až 200 bytů) se stávají vyhrazenými stavbami rozhodovanými jediným stupněm Úřadu rozvoje území (§ 5 odst. 7). Zjednodušuje se i rekonstrukce jednoduchých rodinných domů do dvou pater s podkrovím — odpadá povinná projektová dokumentace od projektanta, stavební deník i kolaudační rozhodnutí (§ 157, § 160, § 230).

Co je dobře

Největší přínos návrhu pro občany je vymahatelnost lhůstek a právní jistota. Na dotčené orgány se žádá o vyjádření nebo závazné stanovisko vždy ve lhůtě 30 dnů bez možnosti prodloužení, fikce souhlasu se vztahuje i na vlastníky infrastruktury a v zastavitelném území, kde už bylo vše posouzeno v územním plánu, se nic klíčového znovu nepřezkoumává — záměr souladný s územním plánem se presumuje přípustný (§ 193a). Cílem je, aby změna územního plánu šla schválit do dvou až tří měsíců, místo dnešních mnohaletých procesů. Pro běžné lidi je důležité i zjednodušení rekonstrukcí vlastních domů, podpora fotovoltaiky na budovách (§ 144a) a pravidlo, že námitky, které nespočívají v porušení právních předpisů, nejsou důvodné (§ 193 odst. 6). Důvodová zpráva slibuje díky zrychlení výstavby zvětšení nabídky bytů a zpomalení růstu cen nemovitostí, nižší korupční rizika díky profesionalizaci úředníků a eliminaci systémové podjatosti.

Co je problematické

Slabé místo je koncentrace velké moci do jedné soustavy úřadů: stejný stavební úřad integruje rozhodování o veřejných zájmech, které dosud chránily samostatné dotčené orgány (ochrana přírody, veřejné zdraví, vody). Důvodová zpráva tvrdí, že materiální standardy ochrany zůstávají, ale mizí jejich samostatný správní přezkum — výjimkou zůstávají jen kulturní památky, zvláště chráněná území a požárně rizikové budovy. Druhé riziko je institucionální: přechod zaměstnanců obcí a krajů, zaškolení, nové ICT a metodické řízení asi 700 úředníků bývalých obecních úřadů je náročná operace a v době přechodu hrozí zpoždění. Návrh navíc omezuje soudní ochranu — soud i při důvodné žalobě rozhodnutí nezruší, pokud by to pro veřejný zájem představovalo nepoměrně větší újmu (§ 309 odst. 7), a zavádí další procesní zkratky v odvolacím řízení. Změna se týká i ochrany přírody (revize druhové ochrany, zpřísnění pokut až desetinásobně, § 87 a § 88 zákona o ochraně přírody), což je v přímém napětí se zjednodušením povolování.

Jak je to řešeno jinde

Srovnání s cizinou uvádíme jako obecný kontext — důvodová zpráva se k zahraničním praxím vyjadřuje jen prostřednictvím původní koncepce stavebního zákona č. 283/2021 Sb. a evropských směrnic. Většina evropských zemí sice ponechává stavební úřady na úrovni obcí (jako Německo či Rakousko), ale s pevnými zákonnými lhůtkami a silnou rolí územního plánu, který si obec sama schvaluje. Integrované „jedno povolení“ a digitalizace celého procesu se v EU prosazují právě jako reakce na pomalost a roztříštěnost — příkladem je estonská e-Stavebnictví či nizozemská reforma Environment and Planning Act. Český návrh jde ještě dál: stavební úřady přesouvá na stát, což je v evropském měřítku neobvyklé řešení a o to víc bude záležet na jeho praktickém fungování.

Co by šlo udělat lépe

Zákon by si zasloužil robustnější záruky při zavádění: přesné termíny, kdy musí být jednotlivé úřady rozvoje kraje a jejich pracoviště skutečně funkční, a jasný plán B pro období, kdy stavební agendy přebírají. Dále by dávalo smysl doplnit transparentnost rozhodování nových úřadů — například povinnost zveřejňovat statistiky lhůt a důvodů zamítnutí, aby šlo ověřovat, zda integrace plní slibované zrychlení. U rušení závazných stanovisek by pomohlo výslovně zakotvit, že stavební úřad při rozhodování o podmínkách musí věcně vypořádat ochranné požadavky dotčeného orgánu, a zachovat dostatečnou soudní přezkoumatelnost tohoto vypořádání. A u staveb pro hromadné bydlení by bylo užitečné doplnit přechodné režimy pro rozpracované projekty, aby se nestaly horší než ty, které začnou povolovat až nový úřad.

AI doporučení

Při hlasování o návrhu bych hlasovala ANO. Rekodifikace sjednocuje stavební správu zhruba 600 obecních úřadů do jedné soustavy, zavádí zákonné lhůty 30 dnů, fikci souhlasu i zjednodušení rekonstrukcí rodinných domů — podle důvodové zprávy jednu z hlavních příčin krize bydlení je právě pomalé a roztříštěné povolování. Původní stav (stovky úřadů bez lhůt) prokazatele nevyhovuje a neexistence novely by znamenala setrvalé v neuspokojivém stavu. Navržené znění tak i přes nedostatky — koncentrace pravomoci, omezení soudní ochrany — lépe splňuje kritéria dostupnosti bydlení, rychlosti a předvídatelnosti povolování než obě alternativy; kvalita rozhodování je třeba hlídat zejména v přechodném období.

Argumenty PROTI doporučení

• Koncentrace velké pravomoci do jedné soustavy úřadů — mizí samostatný správní přezkum ochrany přírody, vod a veřejného zdraví, zůstává jen věcné vypořádání v rozhodnutí.
• Omezení soudní ochrany (§ 309 odst. 7) — soud rozhodnutí nezruší, pokru by to pro veřejný zájem znamenalo nepoměrně větší újmu.
• Přechodná operace (přesun asi 700 úředníků, zaškolení, nové ICT) hrozí zpoždění právě v období, kdy má zákon pomáhat nejvíc.

Podrobnosti

Návrh předložila 12. prosince 2025 skupina poslanců (ANO a SPD) vedená Andrejem Babišem a dalšími; Sněmovna jej po prvním čtení v lednu 2026 přikázala k projednání, třetí čtení skončilo schválením 10. července 2026. Senát návrh 24. srpna 2026 zamítl, Sněmovna ale 9. září na svém usnesení setrvala a prezident zákon 17. září 2026 podepsal; text míří do Sbírky zákonů. Podle čl. XLI nabývá zákon účinnosti dnem 1. července 2026 — přesná data účinnosti jednotlivých ustanovení včetně přechodných pravidel (přechod zaměstnanců obcí a krajů do státní služby, dokončení rozpracovaných řízení podle dosavadních předpisů) jsou stanovena v přechodných ustanoveních čl. I a násl. Technické detaily: předseda Úřadu rozvoje území je jmenován vládou na návrh ministra pro místní rozvoj na šest let; námitka podjatosti se řeší až v rámci konečného rozhodnutí (§ 190a); odvolání proti povolení záměru se koncentruje do jediné meritorní linie bez vracení věci k novému projednání (§ 225 odst. 1).

Zdroje

• Tisk č. 67/0 na psp.cz
• Historie projednávání