← všechny tisky · Vládní návrh zákona · předloženo 25.03.2026

Nový cizinecký zákon: online žádosti přes ICAS, kvóty, registrace občanů EU

Rekodifikace cizineckého práva: digitalizace pobytové agendy přes systém ICAS, rozšířené vládní kvóty a povinná registrace občanů EU od 2030. Účinnost od ledna 2029.

Tisk č. 144/0 · Vládní návrh zákona o vstupu a pobytu cizinců (cizinecký zákon) · text tisku na psp.cz · historie projednávání · AI doporučení: ano

✅ schváleno rozhodnuto 11.09.2026 · kdo jak hlasoval →

AI komentář: vygenerovala umělá inteligence. Nejde o právní radu ani oficiální stanovisko.

Upozornění: Tento komentář vygenerovala umělá inteligence na základě plného textu tisku (návrhu zákona i důvodové zprávy). Nejde o právní radu ani oficiální stanovisko — závazný je vždy text zákona vyhlášený ve Sbírce zákonů. Plný text tisku najdete na psp.cz.

O co jde

Tisk 144 je nový zákon o vstupu a pobytu cizinců — podle důvodové zprávy první ucelená rekodifikace českého cizineckého práva, která nahradí stávající zákon č. 326/1999 Sb. a s ním více než 100 souvisejících předpisů. Hlavním cílem je digitalizace celé pobytové agendy: žádosti o pobyt i komunikace s úřady půjde vyřizovat online prostřednictvím nového celostátního informačního systému ICAS (Integrovaný cizinecký agendový systém), do kterého si cizinci zřídí osobní „cizinecký účet”.

Koho se to dotkne? Pobyt v Česku má více než 1 milion cizinců (přes 10 % obyvatel) a agenda je přetížená — ročně jde o téměř 634 tisíc žádostí a až třetina řízení o žádostech podaných na území bývá vyřizována po lhůtě. Nově víc povinností dostanou garanti, tedy zaměstnavatelé, školy nebo sportovní kluby, kteří za cizince ručí. Od 1. ledna 2030 se pak budou muset povinně registrovat i občané EU (dosud bylo evidence dobrovolná), a to do 90 dnů od vstupu — dnes je evidováno 232 421 občanů EU, zatímco odhad reálného počtu pobývajících činí 486 094.

Vláda získá novou pravomoc stanovovat kvóty, tedy maximální počet žádostí i pro další než dosud regulované druhy pobytu, například podnikání nebo investice; žádost podaná po vyčerpání kvóty bude nepřijatelná. Zároveň se rozšiřují důvody pro rušení pobytu — mimo jiné pravomocné odsouzení nebo zatajení, že je cizinec stíhán pro úmyslný trestný čin — a zrychluje postup vůči pachatelům trestných činů.

Co je dobře

Největší přínos je sama digitalizace: dnes většina cizinců s úřady elektronicky komunikovat nemůže, protože nemá datovou schránku ani zaručený elektronický podpis, řízení se prodlužuje a objednací doba na pobytových pracovištích dosahuje řády týdnů až měsíců. Cizinecký účet v ICAS zkrátí a zjednoduší procesy, umožní sledovat průběh řízení online a pomůže řešit personální deficity ministerstva. Užitečná je i povinná registrace občanů EU — konečný přehled o reálném počtu cizinců v zemi usnadní plánování služeb a zacílení integrace, a navíc odpovídá praxi jiných členských států, jako je Estonsko.

Co je problematické

Rozšíření vládních kvót na další druhy pobytu je nejcitlivější změnou: vláda bude moci každý rok stanovit maximální počet cizinců, kteří si o daný pobyt mohou požádat, a odmítnout žadatele nad rámec kvóty. V zemi s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků a studentů to může odrazovat právě ty, kteří jsou dnes vítáni. Druhým rizikem je přechodné období: v prosinci 2028 a lednu 2029 má dojít k „zamrznutí” části agendy, kdy úřady některé úkony nevykonají a některá podání nepřijmou — pro lidi, kteří tu potřebují vyřídit pobyt, to znamená zpoždění a právní neistotu. Tvrdší postupy vůči cizincům odsouzeným za trestné činy pak dopadají i na osoby s dlouholetými kořeny v Česku.

Jak je to řešeno jinde

Digitalizace pobytové agendy je v EU širokým trendem — Estonsko nebo Dánsko provozují online portály, kde žádosti o pobyt probíhají prakticky bez papírů, a Estonsko občanům EU zavedlo povinnou online registraci, kterému v ČR navazuje § 261. Kvótové systémy pro jednotlivé druhy pobytu nejsou v EU běžné — omezují se zpravidla jen na sezónní pracovní místa, zatímco ČR je chce rozšířit i na podnikání a investice. Evropské mechanismy vydávacích a zadržovacích příkazů fungují již dlouho, takže navržený evropský ekvivalent správního vyhostění se zakládá na osvědčeném unijním rámci.

Co by šlo udělat lépe

Kvóty by stálo za zaměřit jen na skutečně regulované kategorie a ostatním nechat volnost — ČR se totiž dlouhodobě potýká s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků, a kvóta by mohla odrazovat pracovníky i studenty, kteří jsou naopak vítáni. Přechodné „zamrznutí” agend by se dalo zmírnit postupným spouštěním ICAS po jednotlivých oblastech, aby úřady zůstaly v prosinci 2028 i nadále částečně funkční. Digitalizace by měla mít i ne digitální alternativu — cizinecký účet a elektronické doručování nemohou být jedinou cestou pro lidi bez přístupu k technologiím.

AI doporučení

Při hlasování o návrhu bych hlasovala ANO. Rekodifikace nahradí přetížený systém (téměř 634 tisíc žádostí ročně, až třetina vyřizovaná po lhůtě) digitálním systémem ICAS s cizineckým účtem — srovnatelným s Estonskem — a zavede povinnou registraci občanů EU, která konečně zjistí reálný počet cizinců (evidence má 232 421, odhad reálného počtu 486 094). Původní systém pro digitální dobu nevyhovuje a neexistence nového zákona by znamenala setrvalé v přetíženém stavu s rizikem neplnění unijních povinností. Navržené znění tak i přes nedostatky — vládní kvóty i pro podnikání a investice, „zamrznutí” agendy v prosinci 2028 až lednu 2029, tvrdší postupy proti dlouhodobým rezidentům — lépe splňuje kritéria digitální a dostupné státní správy, funkčnosti trhu práce i právní jistoty než obě alternativy.

Argumenty PROTI doporučení

• Kvóty na další druhy pobytu (podnikání, investice) v zemi s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků by mohly odrazovat právě ty, kteří jsou vítáni.
• Přechodné „zamrznutí” agendy (prosinec 2028 až leden 2029) znamená pro lidi zpoždění a právní neistotu, ačkoliv je omezené a prodlouvají se platnosti povolení.
• Tvrdší postupy vůči cizincům odsouzeným za trestné činy dopadají i na osoby s dlouholetými kořeny v Česku.

Podrobnosti

Návrh předložila vláda 25. března 2026 prostřednictvím ministerstva vnitra; podepsali jej předseda vlády a ministr vnitra 16. března 2026. Návrh má 19 částí a více než 700 paragrafů. Základní kategorie cizinců nově definují § 3 až § 7 — občan EU, občan třetí země, osoba bez státní příslušnosti, občan státu vázaného dohodou a rodinný příslušník občana ČR. Povinnou registraci občanů EU upravuje § 261 (lhůta 90 dnů od vstupu, pro studenty v rámci výměnného pobytu 180 dnů; předkládá se doklad o zdravotním pojištění, bydlení a cestovní doklad). Cizinecké účty se zakládají od 1. ledna 2029 a povinnost je aktivovat postupně pokryje od července 2032 všechny cizince pobývající v ČR.

Žádost podaná po vyčerpání kvóty bude nepřijatelná (§ 575 odst. 3, § 581 odst. 6 a § 591 odst. 3 písm. i) a j). Přechodné „zamrznutí” agendy je omezeno na maximálně prosinec 2028 a leden 2029, platnost povolení k pobytu i průkazů se prodlouží nejpozději do konce února 2029 a ministerstvo musí příslušné opatření zveřejnit na úřední desce nejméně 15 dnů předem. Provoz systému ICAS bude hrazen z Operačního programu AMIF v celkové výši 340 milionů korun (90 % EU, 10 % národní spolufinancování včetně 29,57 milionu nezpůsobilých výdajů). Návrh navíc ruší zákon č. 326/1999 Sb. a více než 100 souvisejících předpisů.

Zdroje

• Tisk č. 144/0 na psp.cz
• Historie projednávání