Kryptoměny pod daňovým dohledem: burzy budou hlásit uživatele, státy si údaje vymění

Aktualizace — po 1. čtení a přepis podle nových instrukcí, 2. 11. 2026

Předchozí verze článku neznala, že se návrh posunul: 1. čtení proběhlo 14. července 2026 a návrh byl přikázán výborům (stav „2. čtení — obecná rozprava“); k tisku jsou evidována usnesení rozpočtového výboru (98/8), jejich text a pozměňovací návrhy na psp.cz ke stažení nejsou. Jde o vládní návrh, stanovisko vlády neexistuje. Doplnil jsem srovnání s Velkou Británií. Doporučení se nemění, zůstává ano.

O co jde

Návrh je podle důvodové zprávy „čistě implementační“: provádí směrnici Rady (EU) 2023/2226 (DAC 8) a část směrnice Rady (EU) 2025/872 (DAC 9) o správní spolupráci v oblasti daní. Zpráva uvádí, že transpoziční předpis musel být v platnosti do 31. prosince 2025 a účinný od 1. ledna 2026 (některé části mají lhůtu do konce roku 2027).

Hlavní témata:

Kryptoaktiva (DAC 8, standard OECD CARF). Dnes žádný český předpis neukládá systematicky hlásit údaje o uživatelích kryptoaktiv; správce daně je musí získávat jednotlivými žádostmi či kontrolami, což zpráva označuje za komplikované a neefektivní. Oznamující poskytovatelé služeb s kryptoaktivy (včetně provozovatelů kryptoaktiv mimo regulaci MiCA) mají povinnost identifikovat uživatele a transakce a jednou ročně do 30. června elektronicky oznámit Specializovanému finančnímu úřadu jméno, adresu, daňové rezidenství, DIČ, u fyzických osob místo a datum narození a souhrnný objem transakcí podle typu kryptoaktiv. Oznamují se směny mezi kryptoaktivy a oficiálními měnami a další převody včetně úhrad zboží a služeb kryptoaktivy nad 50 000 USD. Generální finanční ředitelství pak informace o zahraničních rezidentech předá do devíti měsíců od konce období (do konce září) a stejně obdrží údaje o českých rezidentech. Finanční účty (CRS). Rozšiřuje se výměna o elektronické peníze (SEMP), digitální měny centrálních bank, deriváty na kryptoaktiva držené přes schovatelské účty a investiční entity investující do kryptoaktiv; přidávají se údaje o ovládající osobě, typu účtu, novém účtu a společném účtu. Další výměny. Okruh příjmů pro výměnu se rozšiřuje na dividendy mimo schovatelské účty (pět ze sedmi druhů); výměna daňových stanovisek s přeshraničním prvkem se rozšiřuje i na fyzické osoby (rozhodnutí nad 1,5 mil. EUR nebo o daňovém rezidenství); zpřísňuje se povinnost předávat DIČ; využití identifikační služby se zobecňuje. DAC 9. Zavádí se výměna Informačního přehledu k dorovnávací dani (globální minimální daň, druhý pilíř) mezi státy.

Povinnosti poskytovatelů kryptoslužeb zahrnují registraci, záruky (kauce) a pokuty. Správce daně může uložit pokutu za nesplnění nepeněžité povinnosti do 1 500 000 Kč a pořádkovou pokutu do 1 500 000 Kč; za přestupky lze uložit pokutu do 1,5 mil. Kč, 500 tisíc Kč nebo 5 000 Kč a zákaz činnosti do dvou let. Opatření obecné povahy může zakázat všem oznamovaným uživatelům využívat služby provozovatele kryptoaktiv zapsaného na seznamu nespolupracujících provozovatelů, pokud předchozí nápravná opatření nepomohla.

Co je dobře

Návrh plní povinnost z práva EU a odstraňuje nerovnováhu v dostupnosti informací: u bankovních účtů dnes výměna probíhá, u kryptoaktiv ne. Jednotný standard CARF/DAC 8 usnadní plnění povinností napříč zeměmi a poskytovatelé budou moci hlásit jednotným postupem. Zpráva očekává vyšší příjmy rozpočtů díky lepšímu odhalování daňových rizik. Omezený okruh tuzemských poskytovatelů (desítky) již nese povinnosti v oblasti AML a náklady na oznamování podle zprávy nebudou významné. DAC 9 podle zprávy nezakládá daňovým subjektům žádné nové povinnosti ani náklady.

Co je problematické

Osobní údaje a rozsah sběru. Hlášení se týká až stovek tisíc českých uživatelů kryptoaktiv a zahrnuje identifikační údaje, DIČ a souhrnné objemy transakcí; zpráva uvádí, že se oznamuje elektronicky a jen jednomu správci daně, ale míru zásahu do soukromí blíže nehodnotí.

Sankce a zákaz služeb. Seznam nespolupracujících provozovatelů kryptoaktiv vede správce daně (§ 15 zi), registraci lze zrušit z moci úřední (§ 15 u) a provozovatele ze seznamu správce daně neregistruje (§ 15 r odst. 4). Pokuty do 1,5 mil. Kč, zákaz činnosti do 2 let a možnost plošného zákazu využívání služeb zapsaného provozovatele uživateli jsou citlivé nástroje; návrh sice stanoví poměrnost a umožňuje připomínky provozovatele i oznamovaného uživatele, ale zákaz dopadne na všechny uživatele služby, i když porušení nezpůsobili.

Nové IT a náklady. Zpráva odhaduje výdaje správce daně na vývoj a provoz IT u DAC 9 na 110 až 140 mil. Kč a předpokládá, že personální náklady se vejdou do rozpočtových limitů; u DAC 8 výdaje na IT nevyčísluje.

Termíny. Lhůta pro provedení DAC 8 a části DAC 9 skončila 31. prosince 2025; první oznamované období je rok 2026, takže poskytovatelé budou povinnosti plnit zpětně. Zpráva řeší část přechodnými ustanoveními (např. údaje o DIČ nemusí finanční instituce hlásit za roky 2026–2027, pokud nejsou elektronicky dostupné).

Rozsah a složitost. Návrh je velmi rozsáhlý a technický, což ztěžuje jeho posouzení parlamentem; důvodová zpráva je podrobná, ale hodnocení dopadu na jednotlivé skupiny uživatelů je stručné.

Jak je to řešeno jinde

Důvodová zpráva zahraniční srovnání neuvádí; vychází z jednotného rámce EU (DAC 8, DAC 9) a z pravidel OECD (CARF, CRS). Dohledal jsem Spojené království, které provádí stejný standard OECD pro kryptoaktiva samostatným předpisem SI 2025/744 (Reporting Cryptoasset Service Providers (Due Diligence and Reporting Requirements) Regulations 2025): upravuje povinnou identifikaci uživatelů a vedení záznamů, hlášení HMRC elektronickým systémem, registraci poskytovatelů u HMRC a v části o sankcích pokuty za pozdní hlášení, nepřesná nebo neúplná hlášení a neregistraci; samostatná ustanovení se týkají „reasonable excuse“, stanovení pokut, lhůt a odvolání. Britský přístup tedy také stojí na registraci, hlášení a pokutách s možností odvolání; v obsahu předpisu jsem nenašel nic srovnatelného s českým opatřením obecné povahy, které by zakazovalo uživatelům využívat služby nespolupracujícího provozovatele (plné znění jsem nečetl a výši pokut jsem neověřil). Rozdíl v kontextu: Británie je mimo EU a provádí standard OECD vlastním předpisem; srovnání nehodnotí přiměřenost sankcí, jen ukazuje podobnou strukturu. Jiné státy jsem z povolených zdrojů nedohledal.

Co by šlo udělat lépe

• Doložit rozsah a ochranu předávaných údajů a upřesnit lhůty a podmínky jejich uchování.
• Upřesnit podmínky opatření obecné povahy o zákazu využívání služeb a ochranu uživatelů, kteří porušení nezpůsobili.
• Vyčíslit i IT náklady spojené s DAC 8 a doložit kapacity Specializovaného finančního úřadu.
• Urychleně projednat a upravit přechodná ustanovení vzhledem k uplynulé lhůtě pro transpozici.

AI doporučení

AI by o návrhu v současném znění, bez změn, hlasovala ano.

Hlavní dlouhodobý důvod: jednotný standard hlášení o kryptoaktivech a rozšíření výměny o nové finanční produkty je povinnost z práva EU a nástroj proti daňovým únikům, který používají i státy mimo EU (Spojené království). Nejsilnější riziko: rozsah sběru osobních údajů, citlivé sankce a možnost plošného zákazu využívání služeb, který postihne i uživatele bez zavinění, nedoložené IT náklady u DAC 8 a uplynulé termíny. Protože jde o povinnou transpozici a slabiny lze řešit pozměňovacími návrhy, nad riziky převažuje. Krátkodobě zpráva uvádí náklady správce daně u DAC 9 na 110 až 140 mil. Kč a očekává vyšší příjmy rozpočtů, dlouhodobě záleží na ochraně údajů a proporcionalitě sankcí. Jde o názor AI podle uvedených kritérií, nikoli o výzvu pro voliče a nikoli o hodnocení poslanců.

Argumenty PROTI doporučení

• Kdo klade důraz na ochranu soukromí, může hlasovat ne nebo se zdržet: plošné hlášení údajů o uživatelích kryptoaktiv výrazně zasahuje do soukromí a zpráva dopady podrobně nehodnotí.
• Kdo klade důraz na přiměřenost sankcí, může hlasovat ne: zákaz využívání služeb postihuje i uživatele, kteří porušení nezpůsobili, a pokuty (do 1,5 mil. Kč, zákaz činnosti) jsou přísné.
• Zdržení se může být vnímáno jako vyhýbání se rozhodnutí; důvodem je, že směrnice je nutné provést a nedostatky lze opravit ve druhém čtení.

Podrobnosti

Návrh předložila vláda (ministr financí); Sněmovně byl doručen 5. února 2026 a je ve lhůtě „60 dnů (± 20) od přikázání“. Účinnost je dnem následujícím po vyhlášení, část od 1. ledna 2028. Důvodová zpráva hodnotí návrh jako souladný s ústavním pořádkem, právem EU a mezinárodními smlouvami a neuvádí veřejnou podporu; očekává pozitivní vliv na příjmy veřejných rozpočtů.

Zdroje

• Tisk č. 98/0 na psp.cz
• Historie projednávání
• Reporting Cryptoasset Service Providers (Due Diligence and Reporting Requirements) Regulations 2025: Spojené království (obsah předpisu)