Nová dohoda EU s Uzbekistánem: Česko má dát souhlas s ratifikací

O co jde

Sněmovna má vyslovit souhlas s ratifikací Dohody o posíleném partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Uzbekistánem na straně druhé. Podle předkládací zprávy dává Rada EU mandát k jednání od července 2018, jednání začala v listopadu 2018 a skončila v červnu 2022 parafováním textu. Členské státy se pak shodly, že dohoda bude „smíšená“, tedy že ji uzavírá EU spolu s členskými státy, proto musí souhlasit i národní parlamenty. Podepsána byla v Bruselu 24. října 2025.

Dohoda podle zprávy obsahuje standardní unijní ustanovení o lidských právech, Mezinárodním trestním soudu, zbraních hromadného ničení, ručních a lehkých zbraních a boji proti terorismu. Spolupráci rozšiřuje na zdraví, životní prostředí, změnu klimatu, energetiku, daně, vzdělávání a kulturu, práci a sociální věci, vědu a technologie a dopravu, dále na právní stát, praní peněz, organizovaný zločin a korupci. Obsahuje také obchodní část. Institucionální rámec tvoří Rada pro spolupráci, Výbor pro spolupráci a Výbor pro parlamentní spolupráci (hlava VII) a nechybí mechanismus pro případ, že některá strana závazky neplní. Dohoda nahradí partnerskou dohodu z 21. června 1996, která platí od 1. července 1999.

Do vstupu v platnost se má dohoda prozatímně provádět podle čl. 345 odst. 3, na straně EU ale jen v oblastech její pravomoci; členské státy ji samostatně prozatímně provádět nebudou. Sněmovna dostala k hlasování krátké usnesení, které jen „dává souhlas k ratifikaci“.

Co je dobře

Podle předkladatele posiluje dohoda politický dialog i hospodářskou angažovanost EU ve Střední Asii a vytváří základ pro účinnější spolupráci s Uzbekistánem. Česká strana zdůrazňuje, že se vzájemné obchodní vztahy v posledních letech dynamicky rozvíjejí: obrat v roce 2024 dosáhl téměř 250 milionů USD, z toho 238 milionů tvořil vývoz z ČR. Obchodní část má podle zprávy zlepšit regulační prostředí pro firmy.

Pro občany je podstatné, že dohoda vychází z jednotných pravidel EU a doplňuje obchod o oblasti jako právní stát, boj proti korupci a praní peněz. Podle zprávy je navíc v souladu s ústavním pořádkem, závazky ČR v EU i jinými mezinárodními smlouvami, nevyžaduje změny českého práva a nemá mít přímý dopad na státní rozpočet.

Co je problematické

Samotné znění dohody v češtině je v tisku k dispozici jen jako PDF, ze kterého nebylo možné text analyzovat, a hodnocení vychází z předkládací zprávy a návrhu usnesení. Konkrétní rozsah závazků, například v obchodní části, proto z podkladů nevyplývá.

Podle čl. 350 dohody se jejích ustanovení nebude možné přímo domáhat před českými soudy, takže praktický dopad závisí na tom, jak ji budou provádět orgány EU a jednotlivé státy. Zpráva také uvádí, že schválení členských států bylo podmíněno dodatečným společným prohlášením s výslovným odkazem na územní celistvost Kypru a příslušné rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Zpráva neobsahuje hodnocení stavu lidských práv v Uzbekistánu ani analýzu toho, jak se budou ustanovení o lidských právech vymáhat, což je pro posouzení důležité a v podkladech to chybí.

Jak je to řešeno jinde

Dohoda je smíšená smlouva EU a všech členských států, takže je společným postupem EU, nikoli samostatným českým krokem. Předkládací zpráva také uvádí, že nahrazuje starší dohodu z roku 1996, tedy že jde o modernizaci existujícího rámce. Jak podobné dohody ratifikují jiné členské státy, z podkladů nevyplývá.

Co by šlo udělat lépe

Pro informovaný souhlas Sněmovny by pomohlo, kdyby ministerstvo k tisku přiložilo srozumitelné shrnutí hlavních závazků obchodní části a ustanovení o lidských právech, a to včetně toho, jak se bude plnění sledovat. Užitečné by bylo také pravidelně informovat poslance a veřejnost o plnění dohody, například v rámci Výboru pro parlamentní spolupráci, který dohoda zřizuje.

AI doporučení

Pro souhlas s ratifikací by AI hlasovala ano. Dohoda nahrazuje dvacet let starý rámec, je sjednána společně s EU a členskými státy a podle předkladatele nezatíží rozpočet ani nevyžaduje změny zákonů. Český vývoz do Uzbekistánu je významný a stabilnější pravidla i institucionální dialog mohou z dlouhodobého hlediska prospět firmám i zahraničněpolitickým zájmům ČR. Ustanovení o lidských právech, právním státu a boji proti korupci vytvářejí nástroj, jak se k těmto tématům vracet. Jde o názor AI vycházející z předkládací zprávy, nikoli o výzvu voličům ani hodnocení poslanců.

Argumenty PROTI doporučení

• Plné znění dohody nebylo součástí analyzovaného textu, takže závazky nelze z podkladů posoudit.
• Ustanovení o lidských právech a právním státu mají smysl jen tehdy, pokud se budou vymáhat; zpráva to nepopisuje a dohodu nebude možné přímo uplatnit před českými soudy (čl. 350).
• Prohlubování vztahů s Uzbekistánem je politické rozhodnutí; část odborné veřejnosti může upřednostnit podmínění spolupráce konkrétními kroky v oblasti lidských práv.
• Obchodní přínosy jsou v předkládací zprávě formulovány jako očekávání („očekává se“), nikoli jako kvantifikovaný odhad.

Podrobnosti

Vláda přijala k přípravě podpisu usnesení č. 529 ze dne 9. července 2025; rozhodnutí Rady EU o podpisu a prozatímním provádění vzniklo 16. června 2025. Za ČR dohodu podepsal velvyslanec a stálý představitel ČR při EU Vladimír Bärtl. Jde o smlouvu prezidentské kategorie podle čl. 49 písm. a) a e) Ústavy, k jejíž ratifikaci je třeba souhlasu obou komor Parlamentu; po vyhlášení ve Sbírce mezinárodních smluv se stane součástí právního řádu (čl. 10 Ústavy). Mezirezortní připomínkové řízení bylo kvůli harmonogramu na úrovni EU nahrazeno projednáním ve Výboru pro EU na pracovní úrovni. Diplomatické vztahy ČR a Uzbekistánu existují od 1. ledna 1993 a podle zprávy jsou bezproblémové a korektní. Tisk byl předložen 3. února 2026 a Organizační výbor jej 19. února 2026 doporučil do prvního čtení.

Zdroje

• Tisk č. 93/0 na psp.cz
• Historie projednávání