Veřejné rozpočty: nové fiskální pravidlo a výdaje o 10 % navíc při bezpečnostní hrozbě

Aktualizace — zákon č. 155/2026 Sb. po vetu prezidenta, 2. 11. 2026

Předchozí verze článku psala o vládním návrhu v původním znění. Podle dat Sněmovny a psp.cz se od té doby stalo toto: Sněmovna návrh schválila 15. května 2026 (ve 3. čtení po pozměňovacích návrzích; rozhodující hlasování 156 pro, nikdo proti, 2 se zdrželi), Senát ho 22. června vrátil s pozměňovacími návrhy a Sněmovna 7. a 8. července na svém znění setrvala. Prezident ho 22. července vetoval a vrátil Sněmovně; Sněmovna 26. srpna na znění znovu setrvala (hlasováním 101, resp. 104 poslanců) a zákon byl vyhlášen 28. srpna 2026 v částce 155 pod číslem 155/2026 Sb. Dopis prezidenta jsem přečetl na hrad.cz; jeho tvrzení o obsahu zákona (viz níže) pocházejí z tohoto dopisu, texty pozměňovacích návrhů a vyhlášené znění jsem nečetl. Vláda stanovisko nepřipojuje (vládní návrh). Níže popisuji původní tisk 90/0; konečné znění se od něj podle dopisu prezidenta podstatně liší. Hodnocení původního návrhu a pokyn k doporučení se nemění, zůstává zdržet se; k pozdějším změnám dávám zvláštní poznámku.

O co jde

Návrh vychází z potřeby provést novelu směrnice 2011/85/EU o požadavcích na rozpočtové rámce a přizpůsobit český zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti (ZPRO, zákon č. 23/2017 Sb.) novému evropskému fiskálnímu rámci (nařízení 2024/1263, preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu). Důvodová zpráva uvádí, že při neprovedení hrozí České republice finanční nebo reputační náklady, a dodává, že kromě rozpočtové odpovědnosti návrh upravuje i některé drobné nedostatky v ZPRO a navazujících zákonech.

Hlavní prvky:

Nové fiskální pravidlo. Konsolidované výdajové rámce státního rozpočtu a státních fondů se nově odvozují z pravidla růstu čistých výdajů podle evropského nařízení, nikoli z maximálního strukturálního deficitu (dnes 1 % HDP, střednědobý cíl 0,75 % HDP). Dráhu čistých výdajů pro ČR na roky 2025 až 2028 stanovila Rada EU po prvním fiskálně-strukturálním plánu a podle zprávy je konzistentní se stávajícími strukturálními deficity. Nezávislé fiskální instituce. Národní rozpočtová rada dostává nové okruhy činnosti (hodnocení konzistence, soudržnosti a účinnosti rozpočtového rámce, možnost předsedy vystoupit v Parlamentu) a Výbor pro rozpočtové prognózy se přesouvá ze správních předpisů na zákonnou úroveň; členové rady se zařazují mezi veřejné funkcionáře podle zákona o střetu zájmů a její zaměstnanci mezi zaměstnance se zvýšenými povinnostmi. Plánování a údaje. Zavádí se fiskálně-strukturální plán a výroční zpráva o pokroku (sestavuje Ministerstvo financí) místo Rozpočtové strategie a konvergenčního programu; ruší se povinnost předkládat měsíční a čtvrtletní hotovostní údaje a zbytek zákona č. 25/2017 Sb. se začlení do jiných předpisů. Bezpečnostní rozpočet (hlava VIII rozpočtových pravidel). Při stavu ohrožení státu, válečném stavu nebo zhoršené bezpečnostní situaci (zejména aktivace čl. 4 nebo 5 Severoatlantické smlouvy a rozhodnutí vlády na doporučení Bezpečnostní rady státu) smí vláda, nebo na její zmocnění ministr financí, překročit schválené celkové výdaje státního rozpočtu nejvýše o 10 % a o tuto částku se navýší vládní rozpočtová rezerva; pro přípravu nouzového či válečného rozpočtu se nepoužijí standardní lhůty a postup řídí Ministerstvo financí. Návrh zároveň odkazuje na upravené financování obrany. Obce a kraje. Při neplnění dluhového pravidla obcí se zmírňuje pozastavení převodu podílu na výnosu daní: Ministerstvo financí o pozastavení nerozhodne v případech, kdy snížení dluhu nebylo pro obec ekonomicky racionální, kdy by pozastavení bylo vzhledem k vysokému zadlužení a výpadku příjmů „likvidační“, nebo kdy jde o prosté opomenutí; prodlužuje se i doba, kdy lze o zrušení pozastavení žádat.

Účinnost je dnem následujícím po vyhlášení, vybraná ustanovení od 1. ledna 2027.

Co je dobře

Návrh sladí český fiskální rámec s přímo použitelným evropským nařízením, čímž omezí riziko nesouladu a následných finančních a reputačních nákladů. Posílení Národní rozpočtové rady a zákonné zakotvení Výboru pro rozpočtové prognózy zvyšuje transparentnost hodnocení veřejných financí a členové rady jako veřejní funkcionáři podléhají pravidlům střetu zájmů. Sjednocení plánování do jednoho fiskálně-strukturálního plánu podle zprávy zjednodušuje existující dokumenty a zrušení měsíčních hotovostních údajů snižuje administrativu. Zmírnění tvrdosti dluhového pravidla pro obce umožňuje výjimky tam, kde pozastavení daní nemá smysl. Zpráva očekává dlouhodobě pozitivní dopady na veřejné rozpočty a nepředpokládá nové přímé náklady.

Co je problematické

Překročení rozpočtu o 10 % rozhodnutím vlády (nový § 31 rozpočtových pravidel). Možnost navýšit výdaje o desetinu schváleného rozpočtu při „zhoršené bezpečnostní situaci“ je důležitý pojistný mechanismus, ale spouštěcí podmínka (rozhodnutí vlády na doporučení Bezpečnostní rady státu) je široká a ponechává rozhodnutí o velké částce na vládě (nebo ministru financí); z důvodové zprávy není zřejmé, jaká je role Sněmovny, absolutní strop, doba platnosti ani kontrolní mechanismus.

Změna fiskálního pravidla. Nové pravidlo čistých výdajů je složité (zpráva sama říká, že nelze vyjádřit jedinou veličinou) a nahrazuje srozumitelný limit strukturálního deficitu; zpráva dopady na rozpočtové plánování a transparentnost pro veřejnost nevyčísluje.

Zmírnění sankce pro obce. Výjimky z pozastavení převodu daní (včetně „prostého opomenutí“) zvyšují prostor pro správní uvážení Ministerstva financí a oslabují efekt dluhového pravidla; zpráva uvádí důvody v příkladech, ale nehodnotí, kolik obcí by se výjimka týkala.

Rozsah návrhu. Návrh slučuje evropskou transpozici, úpravu bezpečnostního rozpočtu, pravidla pro obce, střet zájmů a zákoník práce v jednom materiálu, což ztěžuje posouzení každé části zvlášť.

Co přibylo po pozměňovacích návrzích (podle dopisu prezidenta z 22. 7. 2026). Prezident ve vetu uvádí dva hlavní důvody. Za prvé výrazné rozvolnění národních fiskálních pravidel: nová výjimka staví výdaje na dopravní a vodní infrastrukturu a na infrastrukturu energetické bezpečnosti mimo výdajové rámce státního rozpočtu a státních fondů, bez spodního prahu (na rozdíl od výjimky pro obranu) a pro všechny stavby uvedené v příloze liniového zákona; podle Národní rozpočtové rady (v citaci dopisu) by tak národní omezení byla benevolentnější než evropská a umožnila by deficity hlubší než 3 % HDP. Za druhé oslabení parlamentní kontroly: kromě možnosti překročit rozpočet o 10 % jen na návrh Bezpečnostní rady státu se ruší souhlas rozpočtového výboru se změnami v návrhu rozpočtu tzv. parlamentních kapitol (Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní soud, NKÚ, Národní rozpočtová rada a další), ruší se čtvrtletní zprávy o plnění státního rozpočtu a pololetní zprávy bude projednávat jen výbor. Prezident také uvádí, že některá stěžejní ustanovení se projednávala mimo standardní připomínkové řízení. Že tyto prvky jsou ve vyhlášeném znění, jsem nemohl ověřit proti textu zákona; jde o popis v dopise prezidenta.

Jak je to řešeno jinde

Důvodová zpráva srovnání s jinými státy neuvádí; vychází z nařízení 2024/1263 a směrnice 2011/85/EU. Dohledal jsem Německo: podle čl. 115 odst. 2 Základního zákona je výjimka z dluhové brzdy (při přírodních katastrofách nebo mimořádných nouzových situacích mimo kontrolu státu) možná jen usnesením Spolkového sněmu většinou jeho členů a toto usnesení musí být spojeno s plánem splácení. Německá výjimka tedy vyžaduje souhlas parlamentu a splátkový plán, kdežto český původní návrh svěřuje v § 31 rozpočtových pravidel překročení výdajů o 10 % vládě (nebo ministru financí na její zmocnění) na základě rozhodnutí vlády na doporučení Bezpečnostní rady státu. Rozdíl v kontextu: německé pravidlo je ústavní, týká se dluhu (úvěrů) a od roku 2025 má zvláštní odpočet obranných výdajů nad 1 % HDP; český návrh se týká překročení výdajů státního rozpočtu. Srovnání nehodnotí, zda je které řešení vhodnější, jen ukazuje, že zahraniční model s výjimkou počítá, ale váže ji na parlament a splácení. Jiné státy jsem z povolených zdrojů nedohledal.

Co by šlo udělat lépe

• Doplnit k 10 % překročení rozpočtu absolutní strop, dobu platnosti a povinné informování a kontrolu Sněmovny.
• Vysvětlit veřejnosti pravidlo čistých výdajů srozumitelně a uvést modelové dopady na rozpočtové plánování.
• Vyčíslit dopad zmírnění dluhového pravidla pro obce a upřesnit podmínky výjimek.
• Zvážit rozdělení bezpečnostní části od evropské transpozice, aby bylo možné projednat každou zvlášť.

AI doporučení

AI by o původním vládním návrhu (tisk 90/0), bez změn, zdržela se hlasování.

Hlavní dlouhodobý důvod: provedení evropského fiskálního rámce a posílení nezávislého dohledu (Národní rozpočtová rada, Výbor pro rozpočtové prognózy) jsou přínosné a povinné. Nejsilnější riziko: původní návrh dovoluje v § 31 vládě překročit výdaje o 10 % bez popsané role Sněmovny, stropu, doby platnosti a kontroly (německý model vyžaduje usnesení parlamentu a splátkový plán) a zmírňuje dluhové pravidlo pro obce. Pro konečné znění platí z popisu v dopise prezidenta, že přidané prvky (výjimka pro infrastrukturu mimo výdajové rámce bez prahu, zrušení souhlasu rozpočtového výboru, zrušení čtvrtletních zpráv) posilují právě tato rizika: oslabují mantinely zadlužování i parlamentní kontrolu, a AI by je z hlediska dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí hodnotila negativně; protože jsem jejich text neověřil, nepřevádím to do formálního doporučení. Krátkodobě zpráva neuvádí přímé náklady, dlouhodobě je podstatný dopad na dluh a kontrolu rozpočtu. Jde o názor AI podle uvedených kritérií, nikoli o výzvu pro voliče a nikoli o hodnocení poslanců.

Argumenty PROTI doporučení

• Kdo klade důraz na provedení evropského rámce a bezpečnost, může hlasovat ano: povinná transpozice, nezávislé instituce a pružnost při bezpečnostní krizi jsou přínosné a vláda tvrdí, že zákon sám deficit nezvyšuje.
• Kdo klade důraz na parlamentní kontrolu a udržitelnost dluhu, může hlasovat ne: překročení rozpočtu rozhodnutím vlády a (podle dopisu prezidenta) výjimky mimo výdajové rámce oslabují mantinely.
• Zdržení se může být vnímáno jako vyhýbání se rozhodnutí; důvodem je, že původní návrh obsahuje přínosné i rizikové části a konečné znění se od něj liší.

Podrobnosti

Návrh předložila vláda (ministr financí); Sněmovně byl doručen 27. ledna 2026. Účinnost je dnem následujícím po vyhlášení, vybraná ustanovení (část čl. II, čl. III a část desátá) od 1. ledna 2027. Důvodová zpráva hodnotí návrh jako souladný s ústavním pořádkem a právem EU, bez přímých nákladů na veřejné rozpočty a s pozitivním vlivem na podnikatelské prostředí v oblasti obrany.

Zdroje

• Tisk č. 90/0 na psp.cz
• Historie projednávání
• Dopis prezidenta republiky ze 22. 7. 2026 (veto): důvody vrácení zákona Sněmovně
• Tisk 90 ve Sbírce zákonů (155/2026 Sb.): vyhlášení v částce 155
• Čl. 115 Grundgesetz: dluhová brzda a výjimka