Rozpočet za půl roku 2025: deficit 152,4 mld. Kč, tedy 63,2 % ročního plánu

O co jde

Ministerstvo financí průběžně informuje Sněmovnu o tom, jak se plní státní rozpočet. Tento tisk je zpráva za první pololetí roku 2025, kterou ministr financí předložil 23. října 2025. Návrh usnesení je jednověté: Poslanecká sněmovna zprávu „bere na vědomí“. O žádném zákonu ani o nových penězích se tedy nehlasuje.

Podle zprávy skončilo hospodaření státního rozpočtu za leden až červen 2025 deficitem 152,4 mld. Kč. To bylo 63,2 % zákonem schváleného ročního schodku (241,0 mld. Kč). Příjmy dosáhly 1 010,8 mld. Kč (48,1 % rozpočtu po změnách) a meziročně vzrostly o 54,6 mld. Kč, tedy o 5,7 %. Výdaje vzrostly o 28,3 mld. Kč (+2,5 %). Rozpočet na rok 2025 schválila Sněmovna 3. prosince 2024 (zákon č. 434/2024 Sb.).

Zpráva má pět částí: ekonomický vývoj a hospodaření sektoru vládních institucí, výsledky státního rozpočtu (příjmy, výdaje, výhled do konce roku), rozpočty krajů a obcí, státní finanční aktiva a záruky a řízení státního dluhu. Je to dokument o stovkách stran; zbytek tabulek je v příloze.

Co je dobře

Podle zprávy se hospodaření meziročně zlepšilo: deficit je o 26,2 mld. Kč nižší než ve stejném období roku 2024 (o 39,6 mld. Kč nižší, pokud se nepočítají peníze z Evropské unie a finančních mechanismů). Příjmy rostly rychleji než výdaje o 3,2 procentního bodu. Nejvíce k růstu příjmů přispěly daň z přidané hodnoty (+13,4 mld. Kč), daň z příjmů právnických osob (+12,2 mld. Kč) a daň z příjmů fyzických osob (+10,7 mld. Kč); inkaso daní celkově vzrostlo o 10,0 % a pojistné o 7,6 %.

Zpráva také uvádí, že deficit systému důchodového pojištění se meziročně snížil o 22,5 mld. Kč na 9,2 mld. Kč, mimo jiné díky růstu pojistného a zpomalení valorizace. Dobré zprávy jsou i v oblasti ratingu: Fitch a JCR potvrdily hodnocení AA− a S&P AA (v domácí měně), vše se stabilním výhledem, a agentura Morningstar DBRS v dubnu 2025 poprvé přidělila České republice rating AA.

Co je problematické

Polovina roku není polovina rozpočtu: deficit už dosáhl 63,2 % ročního plánu. Zpráva to vysvětluje nerovnoměrným čerpáním transferů a tím, že daně a pojistné se tradičně vybírají víc ve druhém pololetí; stejně se podle ní vyvíjel i rok 2024. Přesto výhled upozorňuje na rizika: výrazné nenaplnění výnosů z prodeje emisních povolenek, převod ze zvláštních účtů ministerstva financí o 10,5 mld. Kč nižší než loni (16,5 mld. Kč) a nutnost zrychlit kapitálové výdaje, které byly po pololetí čerpány jen na 30,3 % rozpočtu po změnách (rekordních 80,7 mld. Kč). Pro dodržení schodku bude podle zprávy rozhodující bilance prostředků z EU a míra využití nároků z nespotřebovaných výdajů z minulých let.

Státní dluh vzrostl od 1. ledna do 30. června 2025 z 3 365,2 mld. Kč na 3 504,2 mld. Kč (+138,9 mld. Kč, +4,1 %). Výdaje na obsluhu státního dluhu byly o 4,9 mld. Kč vyšší než před rokem. Oproti předcovidovému roku 2019 vzrostly výdaje státního rozpočtu o 52,1 %, příjmy o 35,9 %.

Jak je to řešeno jinde

Zpráva se sama mezinárodně srovnává jen málo; zmiňuje, že Česko má nejvyšší rating ze zemí střední a východní Evropy a pohybuje se nad průměrem členských zemí eurozóny. Jako obecný kontext (mimo zprávu): pololetní nebo čtvrtletní hlášení plnění rozpočtu parlamentu je běžná praxe v řadě členských států EU a ministerstva financí je zpravidla zveřejňují jako měsíční rozpočtové statistiky. Konkrétní srovnání deficitů nebo dluhu s jinými státy z podkladů nevyplývá.

Co by šlo udělat lépe

Pro běžného čtenáře by bylo užitečné mít na začátku jednostránkové shrnutí: kolik stát vybral, kolik utratil, na co a o kolik se zadlužil. Zpráva by také mohla srozumitelněji ukázat, jak velký podíl pololetního deficitu je jen časovým posunem plateb (předfinancování projektů, které EU proplatí později) a kolik je trvalou nerovnováhou. Přidat by šlo i stručné srovnání pololetního plnění s výsledkem celého roku za několik let zpětně, aby bylo vidět, jak spolehlivý je odhad „63 % plánu“.

Proč AI zatím nedoporučuje

U zprávy o plnění státního rozpočtu AI hlasovací doporučení nedává. Sněmovna zprávu pouze bere na vědomí; neschvaluje žádný zákon, výdaj ani opatření, takže není co kladně či záporně hodnotit z hlediska dlouhodobého přínosu pro občany. Zpráva navíc popisuje už uplynulé období. Pro zasazení do širšího rámce je užitečné číst ji spolu s následným závěrečným účtem za celý rok a stanoviskem Nejvyššího kontrolního úřadu, které tento komentář nehodnotí.

Podrobnosti

Komentář vychází z návrhu usnesení a z úvodu a souhrnných kapitol zprávy: ekonomický vývoj a hospodaření sektoru vládních institucí, souhrnné výsledky státního rozpočtu a jeho příjmů a výdajů, výhled do konce roku, přehled státních záruk a kapitola o řízení státního dluhu (stav státního dluhu, rating). Jednotlivé tabulky a grafy z textové extrakce nebyly čitelné, proto jsou citována jen čísla z textu kapitol. Příjmy a výdaje podle kapitol, rozpočty krajů a obcí a detailní tabulková příloha nebyly čteny. K tisku jsou vedeny také stanovisko NKÚ (4. 12. 2025), usnesení rozpočtového výboru (8. 12. 2025) a kontrolního výboru (22. 1. 2026); jejich obsah tento komentář neposuzuje. Zpráva za 1. pololetí sleduje stav k 30. červnu 2025; rozpočet po změnách činil k tomuto datu 2 100,2 mld. Kč příjmů a 2 341,2 mld. Kč výdajů a evidováno bylo 570 rozpočtových opatření.

Zdroje

• Tisk č. 9/0 na psp.cz
• Historie projednávání