Zemské znaky a vlajky Čech, Moravy a Slezska by dostaly oporu v zákoně

Aktualizace — stanovisko vlády a přepis podle nových instrukcí, 2. 11. 2026

Předchozí verze článku stanovisko vlády (tisk 87/1) jen zmínila. Vláda 23. února 2026 zaujala k návrhu souhlasné stanovisko jednou větou bez argumentů, takže pro hodnocení nic nepřináší a nepoužívám ho. Text návrhu (§ 1 až 5) jsem znovu porovnal s důvodovou zprávou a nic se nezměnilo. Doporučení se nemění, zůstává ano.

O co jde

Podle důvodové zprávy jsou zemské znaky dnes upraveny jen jako součást velkého státního znaku a zemské vlajky nejsou v právu upraveny vůbec, přestože se zemské znaky i vlajky samostatně používají, zejména na Moravě. Návrh navazuje na preambuli Ústavy, která zmiňuje Čechy, Moravu a Slezsko a dobré tradice zemí Koruny české, a poskytuje „symbolické uznání“ jejich významu pro společnou státnost.

Zákon (s uvozující slavnostní preambulí) obsahuje pět paragrafů:

§ 1 zakotvuje zemský znak Čech v podobě ve velkém státním znaku s francouzským štítem (aby se odlišil od španělského štítu malého státního znaku) a odvozenou vlajku; při současném užití se státním znakem se vždy užije velký státní znak. § 2 zakotvuje zemský znak a vlajku Moravy a připouští variantu se zlatočerveným šachováním, vycházející z polepšení znaku císařem Fridrichem III. v roce 1462; zpráva uvádí, že ji užívá například Jihomoravský kraj a některá města. § 3 zakotvuje zemský znak a vlajku Slezska. § 4 stanoví, že zemské znaky a vlajky mohou užívat všechny osoby, soukromé i veřejné, jen důstojným způsobem. § 5 stanoví účinnost k 1. lednu následujícího roku.

Zpráva vysvětluje heraldické konvence popisu (bílá = stříbrná, žlutá = zlatá u znaků; strany z pohledu nositele znaku) a že vlajka má podobu heraldické vlajky – list v barvě pole štítu s příslušnou figurou uprostřed.

Co je dobře

Návrh vyplňuje mezeru v právním řádu: zemské vlajky dosud nemají zákonnou podobu a závazná definice zabraňuje rozporům v tom, jak má která vlajka vypadat. Úprava vychází z toho, co už platí ve velkém státním znaku, takže nezavádí nové symboly. Užívání je volné a nevyžaduje povolení; zpráva neuvádí žádný vliv na státní, krajské ani obecní rozpočty. Výslovné ustanovení o užívání společně se státním znakem chrání přednost velkého státního znaku.

Co je problematické

Hodnota a prioritizace. Přínos je především symbolický; zpráva neuvádí žádné problémy, které by dnes spor o podobu symbolů způsobovaly, ani počet dotčených subjektů.

Nejednoznačnosti. Podmínka „důstojného způsobu“ užívání (§ 4) je velmi obecná a návrh nestanoví, kdo ji vykládá ani zda je porušení sankcionováno; zpráva to nerozvádí. U Moravy zpráva připouští dvě varianty znaku (s šachováním a bez něj), ale nevysvětluje, jak se mezi nimi volí.

Mezery ve zdůvodnění. Zpráva nevysvětluje vztah k obecním a krajským symbolům, které zemské znaky obsahují (např. čtvrcený znak Jihomoravského kraje), a neposuzuje, zda se jich nová definice dotkne. Zpráva se též nezabývá tím, zda a jak by zákonná definice ovlivnila stávající užívání zemských vlajek v různých podobách.

Jak je to řešeno jinde

Důvodová zpráva zahraniční úpravy zemských symbolů neuvádí. Při dohledávání jsem v povolených zdrojích nenašel ověřitelnou zahraniční úpravu, která by byla srovnatelná (zemské znaky a vlajky v rámci jednotného státu), a proto žádné srovnání neuvádím. Hledal jsem v oficiálních zákonech sousedních států; úpravy symbolů spolkových zemí (Německo, Rakousko) spadají pod zemské právo, které jsem nečetl.

Co by šlo udělat lépe

• Upřesnit pojem „důstojný způsob“ nebo uvést, že jeho porušení není postihováno.
• Vysvětlit vztah k již používaným krajským a obecním znakům a přechodné období pro stávající praxi.
• Doložit potřebu úpravy příklady sporů či nejasností v dnešní praxi.

AI doporučení

AI by o návrhu v současném znění, bez změn, hlasovala ano.

Hlavní dlouhodobý důvod: zákonná podoba zemských znaků a vlajek dává tradiční symbolice jednoznačné vymezení v souladu s velkým státním znakem; úprava je levná, nezakazuje nic a užívání je volné (§ 4). Nejsilnější riziko: neurčitá podmínka „důstojného způsobu“ užívání bez orgánu a sankce a nezodpovězený vztah ke stávajícím krajským a obecním symbolům; přínos je především symbolický. Protože jde o málo rizikovou úpravu a slabiny lze řešit pozměňovacími návrhy, nad riziky převažuje. Krátkodobě je dopad na rozpočet nulový, dlouhodobě záleží na tom, zda se jednotná podoba ujme. Jde o názor AI podle uvedených kritérií, nikoli o výzvu pro voliče a nikoli o hodnocení poslanců.

Argumenty PROTI doporučení

• Kdo klade důraz na hospodárnost parlamentní agendy, může hlasovat ne nebo se zdržet: přínos je symbolický a zpráva nedokládá žádný dnešní problém.
• Kdo klade důraz na právní jistotu, může hlasovat ne: pojem „důstojný způsob“ je neurčitý a zákon fixuje podobu symbolů, čímž může zasáhnout do stávající praxe (varianty moravského znaku).
• Zdržení se může být vnímáno jako vyhýbání se rozhodnutí; důvodem je, že návrh je neškodný a nedostatky lze opravit ve druhém čtení.

Podrobnosti

Návrh předložil poslanec Radek Vondráček; Sněmovně byl doručen 22. ledna 2026 a je ve stavu „po 10 dnech od rozeslání stanoviska vlády“. Účinnost je k 1. lednu následujícího roku. Důvodová zpráva hodnotí návrh jako souladný s ústavním pořádkem, bez vazby na právo EU a mezinárodní smlouvy a bez vyčíslitelného dopadu na rozpočty; uvádí také, že při přípravě nedošlo ke kontaktům podléhajícím oznamovací povinnosti podle zákona o regulaci lobbování.

Zdroje

• Tisk č. 87/0 na psp.cz
• Stanovisko vlády (tisk 87/1)
• Historie projednávání