Doplňkové penzijní spoření: akcie v konzervativním fondu a až 10 % do private equity

Aktualizace — stanovisko vlády, srovnání s Německem a přepis podle nových instrukcí, 2. 11. 2026

Předchozí verze článku stanovisko vlády (tisk 86/1) jen zmínila. Vláda 23. února 2026 zaujala nesouhlasné stanovisko s pěti body. Z textu návrhu se potvrdilo, že definice fondů rizikového a soukromého kapitálu používají vágní pojmy „rané fáze rozvoje“ a „fáze růstu“; tvrzení vlády, že alternativní účastnické fondy už dnes mohou do PE/VC investovat, jsem neověřil, protože úplné znění zákona jsem z povolených zdrojů nepřečetl. Postoj vlády samotný za důvod nepovažuji. Nově jsem doplnil srovnání s německou úpravou. Doporučení se nemění, zůstává zdržet se.

O co jde

Důvodová zpráva vychází z toho, že reálné zhodnocení prostředků ve třetím pilíři je nízké, zejména u konzervativních režimů, a že stárnutí populace zvyšuje význam dobrovolných úspor. Zpráva uvádí, že povinný konzervativní fond má dnes investiční možnosti „vysoce restriktivní“, které prakticky vylučují akcie, což v prostředí kolísající inflace může vést k znehodnocování kupní síly úspor. Celková bilanční suma penzijních fondů činila podle statistiky ČNB k 30. září 2025 658,8 mld. Kč a struktura aktiv je ve srovnání s vyspělými zeměmi konzervativní.

Návrh proto:

umožňuje povinnému konzervativnímu fondu investovat do akcií a obdobných cenných papírů přijatých k obchodování na regulovaném trhu v členském státě EU nebo v jiném členském státě OECD (podle seznamu zahraničních trhů vedeného ČNB), a to v rozsahu vymezeném již dnes souhrnnými limity zákona (§ 98 odst. 1 písm. g) a odst. 3); umožňuje účastnickým fondům investovat do cenných papírů vydávaných fondy soukromého kapitálu (private equity) a rizikového kapitálu (venture capital), nejvýše však do 10 % hodnoty majetku fondu (§ 100 odst. 2 písm. k) a odst. 8); jde o investici prostřednictvím fondové struktury, nikoli přímé podíly ve startupech; zavádí definice těchto fondů pro účely zákona (§ 3 písm. w, x), aby se zabránilo obcházení limitů fondy, které strategii jen formálně deklarují.

Účinnost je navržena od 1. ledna 2027. Zpráva zdůrazňuje, že úprava zachovává obezřetnostní brzdy a dohled ČNB, a uvádí, že nemá přímý dopad na státní rozpočet ani na státní příspěvek a daňové režimy.

Co je dobře

Návrh reaguje na doložený problém nízkého reálného výnosu konzervativních strategií a otevírá cestu k vyšší diverzifikaci. Akcie jsou omezeny na regulované trhy v EU a OECD (transparentnost, likvidita, dohled) a započítávají se do existujícího souhrnného limitu, takže jejich rozsah je zákonem předem omezen. Investice do PE/VC jsou omezeny na 10 % majetku účastnického fondu, který má delší investiční horizont, a mají jít jen přes regulované fondy, nikoli přímo. Zpráva počítá s tím, že nemění státní podporu ani pravidla doplňkového penzijního spoření pro účastníky.

Co je problematické

Riziko pro „konzervativní“ fond. Povinný konzervativní fond je dnes nastaven tak, že akcie prakticky vylučuje; přidání akcií, byť v rámci stávajících limitů, mění jeho charakter a zpráva neuvádí, jaký podíl akcií by v praxi připadl, ani jak se zvýší riziko ztráty v krátkodobém horizontu.

Nelikvidní aktiva a poplatky. Zpráva sama připouští, že PE/VC mají nižší likviditu, oceňování s delší periodicitou, poplatkovou strukturu včetně výkonnostních složek a riziko „J-curve“ v prvních letech. Na tyto rizika reaguje jen 10 % limit; zpráva nevyčísluje dopad na poplatky účastníků ani na výnos.

Slabá doložení přínosu. Argumentace zahraničními zkušenostmi (OECD, Invest Europe, ilustrace příkladem investování Nobelovy nadace) není srovnáním s českými podmínkami a zpráva přiznává, že efekty nelze předem spolehlivě kvantifikovat. Důsledky pro účastníky při poklesu trhů návrh nehodnotí.

Dohled a kapacita. Zpráva spoléhá na obezřetnostní řízení penzijních společností a dohled ČNB; nehodnotí, zda mají společnosti i dohled kapacity pro hodnocení neveřejných fondů.

Jak je to řešeno jinde

Důvodová zpráva zahraniční modely nepopisuje a odkazuje jen obecně na statistiky OECD a Invest Europe. Dohledal jsem Německo: podle § 1 odst. 1 bod 3 zákona o certifikaci smluv o spoření na stáří (AltZertG), který se týká státem podporovaných smluv (Riester), musí poskytovatel slíbit, že na začátku výplatní fáze budou k dispozici alespoň zaplacené příspěvky (garance kapitálu), a podle bodu 8 se náklady na uzavření a prodej rozkládají nejméně na prvních pět let smlouvy. Německý model státem podporovaného spoření tedy klade důraz na ochranu vložených prostředků a poplatky omezuje, kdežto český návrh dává konzervativnímu fondu možnost držet akcie a účastnickým fondům PE/VC. Rozdíl v kontextu: německá garance se týká konkrétního produktu a jeho reforma se v Německu mění; české povinné konzervativní fondy mají jiný účel (ochrana před výplatní fází). Srovnání ukazuje spíše to, že jiný stát chrání vložený kapitál izolovaně od vyšších výnosů, než že by český návrh byl špatný. Jiné státy jsem z povolených zdrojů nedohledal.

Co by šlo udělat lépe

• Doložit očekávaný dopad na výnos, riziko a poplatky účastníků (modelové scénáře) a jasně popsat změnu rizikového profilu konzervativního fondu.
• Zvážit, zda akcie nepřipustit jen v účastnických fondech, a ponechat konzervativní fond skutečně konzervativní.
• Upřesnit pravidla oceňování, likvidity a poplatků u PE/VC a dohledové nároky ČNB.

AI doporučení

AI by o návrhu v současném znění, bez změn, zdržela se hlasování.

Hlavní dlouhodobý důvod: větší diverzifikace může dlouhodobě zlepšit reálné zhodnocení úspor na stáří a návrh drží přidané investice v zákonných limitech a pod dohledem ČNB. Nejsilnější riziko: povinný konzervativní fond, určený k ochraně hodnoty krátce před výplatou, by dostal akcie a s nimi výkyvy, které se nedají v krátkém čase vyrovnat; nelikvidní PE/VC přinášejí vyšší poplatky a těžké oceňování; definice fondů jsou vágní a německý model státem podporovaného spoření klade důraz na garanci vložených prostředků. Protože jde o rizika, která lze omezit (akcie jen v účastnických fondech, přesnější definice), doporučení není „ne“; bez úprav ale nelze říct, že přínosy převažují. Krátkodobě je dopad na rozpočet nulový, dlouhodobě záleží na výnosu a poplatcích pro účastníky. Jde o názor AI podle uvedených kritérií, nikoli o výzvu pro voliče a nikoli o hodnocení poslanců.

Argumenty PROTI doporučení

• Kdo klade důraz na výnos úspor, může hlasovat ano: konzervativní fondy dnes nedokážou udržet reálnou hodnotu a návrh přidává diverzifikaci v mezích limitů.
• Kdo klade důraz na ochranu úspor, může hlasovat ne: konzervativní fond přestává být konzervativní a PE/VC přinášejí nelikviditu a poplatky bez vyčíslení dopadů.
• Zdržení se může být vnímáno jako vyhýbání se rozhodnutí; důvodem je, že cíl je rozumný, ale změna povahy konzervativního fondu a vágní definice nejsou dotažené.

Podrobnosti

Návrh předložili poslanci Olga Richterová, Ivan Bartoš, Hana Ančincová, Barbora Pipášová, Lenka Martínková Španihelová, Martin Šmída a Samuel Volpe; Sněmovně byl doručen 22. ledna 2026 a je ve stavu „po 10 dnech od rozeslání stanoviska vlády“. Účinnost je 1. ledna 2027. Důvodová zpráva hodnotí návrh jako souladný s ústavním pořádkem, právem EU i mezinárodními smlouvami a bez přímého dopadu na veřejné rozpočty.

Zdroje

• Tisk č. 86/0 na psp.cz
• Stanovisko vlády (tisk 86/1)
• Historie projednávání
• § 1 AltZertG: garance kapitálu a rozložení nákladů (Německo)