Domovní čistírny v obcích: jasná pravidla pro provoz a odborně způsobilý správce

Aktualizace — stanovisko vlády, ověřené vady textu a nové doporučení, 2. 11. 2026

Předchozí verze článku stanovisko vlády (tisk 75/1) jen zmínila a doporučila ano. Vláda 16. února 2026 zaujala nesouhlasné stanovisko: návrh je téměř totožný s částí vládního návrhu z roku 2025 (tisk 973), kterou Legislativní rada vlády doporučila vypustit pro podstatné vady, a směrnice EU 2024/3019 má zavést minimální požadavky na individuální systémy prováděcími akty Komise do 2. ledna 2028. Dvě konkrétní vady se v textu potvrdily: pojem „ovládání z více než 50 %“ neodpovídá zákonu o obchodních korporacích a definice provozovatele je kruhová. Postoj vlády samotný za důvod nepovažuji a unijní tvrzení jsem neověřil. Nově jsem doplnil německé srovnání. Doporučení se mění z ano na zdržet se.

O co jde

V menších obcích, kde se nevyplatí budovat společnou kanalizaci s velkou čistírnou, se odpadní voda čím dál častěji čistí v malých domovních čistírnách (DČOV) u jednotlivých domů. Podle důvodové zprávy se tento způsob stal v obcích s produkovaným znečištěním do 1000 ekvivalentních obyvatel systémovým řešením, ale vodní zákon pro něj nemá konkrétní pravidla provozu. Rozdílné postupy pak vedou k nestejné kvalitě čištění.

Návrh proto do vodního zákona vkládá dva nové paragrafy. Podle § 55 d je „soustavou domovních čistíren“ souvislý systém čistíren do 50 ekvivalentních obyvatel, které systematicky čistí odpadní vody ze zastavěného území obce nebo jeho části a jejichž vlastníkem je obec nebo právnická osoba z více než 50 % ovládaná obcí, krajem či svazkem obcí. Vlastník má podle § 55 e povinnost zajistit plynulý a bezpečný provoz; ten smí vykonávat jen odborně způsobilá osoba (maturita v oboru vodovodů a kanalizací a 4 roky praxe, nebo vysokoškolské vzdělání a 2 roky praxe). Může jí být i sám vlastník, splňuje-li podmínky, nebo ji najme smlouvou.

Pro vlastníky pozemků je důležitá třetí část: vlastník či provozovatel soustavy smí kvůli kontrole, údržbě a stavebním úpravám vstupovat na „přímo dotčené“ cizí pozemky, musí to ale předem oznámit a po skončení prací vše vrátit do předchozího stavu. Návrh stanoví i sankce — pokuta do 500 000 Kč za provoz bez odborně způsobilé osoby a do 100 000 Kč za neoznámený vstup nebo nevrácení pozemku do původního stavu — a svěřuje agendu ministerstvu životního prostředí.

Co je dobře

Návrh řeší reálnou mezeru: domovní čistírny dnes fungují jako součást obecní infrastruktury, ale bez jasného vlastníka a odborného dohledu. Pokud má jeden subjekt odpovědnost za celou soustavu, je zřejmé, koho vodoprávní úřad kontroluje a na koho se mají obyvatelé obracet při poruše. Požadavek odborné způsobilosti (§ 55 e odst. 5) zvyšuje šanci, že čistírny budou skutečně čistit, což chrání podzemní i povrchové vody a veřejné zdraví.

Vítat lze i ohleduplné nastavení vstupu na pozemky: povinné předchozí oznámení, uvedení do původního stavu a smluvní odchylky (odst. 7 a 8 jsou dispozitivní). Důvodová zpráva navíc uvádí, že už dnes mají vlastníci individuálních systémů povinnost čistit vodu na úrovni stokových soustav, takže investiční náklady nemají narůst.

Co je problematické

Povinný odborný provozovatel zvýší provozní náklady, zejména u nejmenších obcí. Zpráva je odhaduje jako „spíše marginální“, ale konkrétní čísla neuvádí a nevyčísluje ani počet dotčených obcí a čistíren. Požadavek 4 či 2 let praxe v oboru může být v malých obcích obtížně splnitelný a návrh nepočítá s přechodným obdobím — účinnost je již první den měsíce po vyhlášení.

Právo vstupu na cizí pozemky je zásahem do vlastnického práva. Pojem „přímo dotčené“ pozemky není definován a vlastník pozemku se podle návrhu dovídá o vstupu jen oznámením, bez výslovné lhůty a bez nároku na náhradu škody nad rámec uvedení do původního stavu. Rovněž hranice 50 ekvivalentních obyvatel na jednu čistírnu a podmínka vlastnictví obcí (nad 50 % ovládání) vyloučí z režimu soustavy čistírny soukromých vlastníků, které budou nadále spadat jen pod obecná pravidla.

Jak je to řešeno jinde

Důvodová zpráva podrobné srovnání s jinými státy neuvádí; odkazuje na evropský rámec a tvrdí, že návrh sám není transpoziční. Dohledal jsem Německo: podle § 60 odst. 1 zákona o vodním hospodářství (WHG) se zařízení na čištění odpadních vod zřizují, provozují a udržují podle „stavu techniky“, ostatní zařízení podle obecně uznávaných pravidel techniky, a podle odst. 4 mohou spolkové země stanovit ohlášení či povolení i pro další zařízení; spolkový zákon ani velikost čistíren nebo odbornou způsobilost provozovatele v tomto paragrafu nestanoví. Německý model tedy dává státu obecnou technickou povinnost a podrobnosti ponechává zemím, kdežto český návrh zavádí nový právní institut „soustavy domovních čistíren“ s vlastním vlastníkem, provozovatelem a pokutami. Rozdíl v kontextu: německá úprava je federální a podrobnosti řeší země; srovnání ukazuje, že lze regulovat provoz malých čistíren i bez nového právního pojmu. Jiné státy jsem z povolených zdrojů nedohledal.

Co by šlo udělat lépe

Návrh by prospěl doplněním přechodné lhůty pro splnění požadavku odborné způsobilosti, případně možností, aby si více malých obcí sdílelo jednoho provozovatele. Vhodné je upřesnit pojem „přímo dotčené cizí pozemky“ a doplnit výslovný nárok vlastníka na náhradu škody a lhůtu pro předchozí oznámení. Dále by měl být vyčíslen dopad na obce a na ceny stočného a zveřejněn přehled, kolik takových soustav v ČR existuje.

AI doporučení

AI by o návrhu v současném znění, bez změn, zdržela se hlasování.

Hlavní dlouhodobý důvod: jasná odpovědnost za provoz malých čistíren a odborná způsobilost provozovatele chrání vody i veřejné zdraví. Nejsilnější riziko: text obsahuje ověřené vady (kruhová definice provozovatele v § 55 e odst. 3, nepřesný pojem ovládání v § 55 d odst. 1, nejasný rozsah vstupu na „přímo dotčené“ pozemky, nespecifikovaná smlouva v § 55 d odst. 2), nepočítá s přechodným obdobím a není vyčíslen dopad na obce; navíc se podle vlády připravuje unijní úprava minimálních požadavků, která by mohla úpravu předběhnout (neověřeno). Protože jde o vady odstranitelné úpravou textu, doporučení není „ne“; bez nich ale nelze říct, že přínosy převažují. Krátkodobě nejsou náklady vyčísleny, dlouhodobě záleží na dopracování textu. Jde o názor AI podle uvedených kritérií, nikoli o výzvu pro voliče a nikoli o hodnocení poslanců.

Argumenty PROTI doporučení

• Kdo klade důraz na ochranu vod a jasnou odpovědnost, může hlasovat ano: mezera v pravidlech je skutečná a vady lze opravit ve druhém čtení.
• Kdo klade důraz na kvalitu legislativy a vlastnická práva, může hlasovat ne: kruhová definice, nejasný vstup na pozemky a chybějící přechodná lhůta mohou vést ke sporům.
• Zdržení se může být vnímáno jako vyhýbání se rozhodnutí; důvodem je, že cíl je rozumný, ale text není dotažený a unijní úprava se připravuje.

Podrobnosti

Návrh předložila skupina poslanců (Hladík a další) Sněmovně dne 22. prosince 2025. K tisku existuje stanovisko vlády (tisk 75/1). Nové skutkové podstaty přestupků jsou doplněny do § 125 a vodního zákona (písm. q) a r)) a navazující odkazy v odst. 2 jsou přečíslovány; rozsah působnosti ministerstva životního prostředí doplňuje § 108 odst. 3 písm. o). Pokuta do 500 000 Kč byla podle zprávy zvolena podle obdobně závažného přestupku nakládání s vodami bez povolení.

Účinnost je navržena prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení; důvodem má být naléhavý obecný zájem na rychlém zajištění jednotného rámce pro ochranu vodního prostředí a veřejného zdraví. Zpráva uvádí, že návrh nemá dopady na soukromí, bezpečnost ani rodiny a není v rozporu s právem EU.

Zdroje

• Tisk č. 75/0 na psp.cz
• Historie projednávání
• Stanovisko vlády (tisk 75/1)
• § 60 WHG: zařízení na čištění odpadních vod (Německo)