Ekologická újma: nová definice, procesní pravidla a evidence hodnocení rizik

Aktualizace — stanovisko vlády, srovnání s Německem a přepis podle nových instrukcí, 2. 11. 2026

Předchozí verze článku stanovisko vlády (tisk 74/1) jen zmínila. Vláda 9. února 2026 zaujala nesouhlasné stanovisko: tvrdí, že stávající úprava je v souladu se směrnicí 2004/35/ES, že návrh nezvrátí nezájem o uplatňování zákona a že zvýší náklady státu i administrativu podnikatelů. Poslední dva body se v textu návrhu potvrdily: důvodová zpráva sama počítá s navýšením pracovních míst (10 u ČIŽP, 13 u AOPK, 4 správy národních parků, asi 21 mil. Kč ročně) a s novými povinnostmi hodnocení rizik, přestože zároveň říká, že nepůjde o dodatečné požadavky na státní rozpočet. Postoj vlády samotný za důvod nepovažuji. Nově jsem doplnil německé srovnání. Doporučení se nemění, zůstává zdržet se.

O co jde

Zákon č. 167/2008 Sb. o předcházení ekologické újmě provádí evropskou směrnici 2004/35/ES o odpovědnosti za životní prostředí, která stojí na principu „znečišťovatel platí“. Podle důvodové zprávy je transpozice sice úplná, ale zákon se v praxi téměř nepoužívá: jeho působnost je nejasná vůči složkovým zákonům (vodní zákon, zákon o ochraně přírody, zákon o ochraně zemědělského půdního fondu) a definice ekologické újmy obsahuje neurčité pojmy, takže Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) řízení často zahájí a následně zastaví, protože újma není prokázána. Návrh to chce změnit.

Hlavní změny: (1) nová definice ekologické újmy (§ 2 písm. a) — u vod se váže na konkrétní limity (např. prioritní látky, úhyn ryb, ohrožení zdroje pitné vody), u druhů a stanovišť na „závažné poškození místní populace“ místo celostátního stavu ochrany, příloha č. 3 stanoví kritéria významnosti a újma s prokázaným dopadem na zdraví je vždy významná; (2) nový § 8 — řízení se zahajuje buď na „kvalifikovaný“ návrh dotčené osoby či ekologického spolku, nebo z moci úřední, s možností odložení neúplného návrhu a zastavení řízení, pokud újma či souvislost nebyla prokázána; (3) AOPK (nebo správa národního parku) vydává závazné stanovisko k újmě na druzích a stanovištích; (4) povinnost zasílat hodnocení rizik do elektronického systému ministerstva do 15 dnů a vypuštění výjimky z finančního zajištění pro provozovatele s EMAS či ISO; (5) náprava ze Státního fondu životního prostředí, když provozovatel není znám; (6) vyšší pokuty podle zákona o ČIŽP (strop z 5 na 10 a z 10 na 20 milionů Kč) a nová skutková podstata přestupku v zákoně o odpadech za předávání odpadu osobě, která není jeho původcem.

Co je dobře

Návrh se snaží vyřešit skutečný problém — zákon, který na papíře chrání životní prostředí, ale prakticky se nepoužívá. Zpřesnění definice a procesu může zkrátit řízení a snížit počet zbytečně zahájených a zastavených případů. Kladně lze hodnotit, že důvodová zpráva výslovně zachovává právo osob a spolků podat návrh i rovnost obou způsobů zahájení, což odpovídá judikatuře Soudního dvora EU a čl. 12 a 13 směrnice.

Dobrým krokem je i evidence hodnocení rizik: ČIŽP dnes nemůže kontrolovat něco, co nikde není zaznamenáno, a stát neví, jak velkou administrativní zátěž povinnost představuje. Vypuštění výjimky pro EMAS/ISO ruší situaci, kdy certifikát nahrazoval skutečné hodnocení rizik a finanční zajištění. Možnost financovat nápravu ze SFŽP při neznámém původci chrání obce, které takové případy samy nezvládnou, a vyšší pokuty sjednocují sazby s ochranou přírody.

Co je problematické

Nová definice ekologické újmy se odchyluje od znění směrnice. Zpráva sama tvrdí, že stávající definice „plně odpovídá“ směrnici, a přesto ji návrh přepisuje; u vod váže újmu na překročení limitních hodnot z nařízení vlády, což může vyloučit případy, které limity nepokrývají. Hrozí tak námitka, že je transpozice zúžena, nebo naopak (u druhů) výklad nejasný. Zároveň návrh sám přiznává, že není primárně transpoziční.

Požadavek „kvalifikovaného“ návrhu — doložení, že újma nastala, kdo ji způsobil a doklady — klade zátěž na občany a spolky, kteří často nemají přístup k datům provozovatele. Řízení se neodstranění nedostatků odloží a nezačne běžet lhůta, což může oddálit ochranu. Zpráva dále počítá s 10 pracovníky ČIŽP, 13 AOPK, 4 správ národních parků (zhruba 21 milionů Kč ročně), aniž by bylo jasné, kdo je zaplatí — tvrdí jen, že nepůjde o dodatečné požadavky na státní rozpočet. Navrhovaná účinnost 1. července 2026 je navíc již minulostí. Návrh též slučuje čtyři zákony (ekologická újma, ČIŽP, vodní zákon, odpady), takže věcné posouzení je obtížnější.

Jak je to řešeno jinde

Důvodová zpráva srovnání s jinými státy neuvádí. Dohledal jsem Německo: podle § 2 bodu 1 zákona o škodách na životním prostředí (USchadG) se ekologická škoda dělí na škodu na chráněných druzích a stanovištích (odkaz na § 19 BNatSchG), na vodách (odkaz na § 90 WHG) a na půdě (narušení funkcí půdy vedoucí k ohrožení lidského zdraví, odkaz na BBodSchG); kritéria významnosti USchadG sám nestanoví a odkazuje na odborné zákony, které jsem nečetl. Německý model tedy definici škody odvozuje z odborných zákonů o přírodě a vodách, kdežto český návrh stanoví vlastní kritéria přímo v zákoně o ekologické újmě (u vod konkrétní limity, u druhů „závažné poškození místní populace“). Rozdíl v kontextu: německý zákon se na odborné zákony odvolává, český návrh opačně definuje samostatně a hrozí tím rozpor se směrnicí, jak popisuje článek výše; srovnání ukazuje jen odlišný způsob konstrukce. Jiné státy jsem z povolených zdrojů nedohledal.

Co by šlo udělat lépe

Aby novela skutečně zvýšila použitelnost zákona, bylo by vhodné nechat definici posoudit z hlediska souladu se směrnicí (např. stanoviskem Evropské komise) a u vod doplnit pojistku pro případy, které limity nepokrývají. Kvalifikovaný návrh by šlo zmírnit povinností orgánu pomoci s doplněním a přístupem k datům provozovatele. Pro kapacity ČIŽP a AOPK by měl být zajištěn jasný zdroj financování a v návrhu by mělo být opraveno datum účinnosti. Účelné by bylo i rozdělit procesní a definiční změny od ostatních částí.

AI doporučení

Při hlasování o návrhu bez změn by AI ZDRŽELA SE. Cíl zlepšit použitelnost zákona, evidence hodnocení rizik, zrušení výjimky pro EMAS/ISO a financování nápravy ze SFŽP jsou přínosné. Zároveň ale přepis definice ekologické újmy a požadavek „kvalifikovaného“ návrhu mohou oslabit ochranu a přístup veřejnosti, navrhované datum účinnosti je již nesplnitelné a dopady na státní rozpočet nejsou jasně zajištěny. Podle kritérií tohoto webu proto nelze říct, že přínosy jednoznačně převažují. Jde o názor AI podle uvedených kritérií, nikoli o výzvu pro voliče a nikoli o hodnocení poslanců.

Argumenty PROTI doporučení

• Proti zdržení (pro přijetí): stávající zákon se prakticky nepoužívá; novela řeší reálný aplikační problém a zavádí evidenci i silnější sankce.
• Proti přijetí: změna definice a „kvalifikovaný“ návrh mohou zúžit ochranu a ztížit přístup spolků a veřejnosti, což je v rozporu s požadavky směrnice.
• Rizika obou variant: nedořešené personální a finanční zajištění orgánů může zhoršit využitelnost zákona i po jeho přijetí.

Podrobnosti

Návrh předložila skupina poslanců (Hladík a další) Sněmovně dne 22. prosince 2025 (předkládací zpráva je datována 31. 12. 2025). K tisku existuje stanovisko vlády (tisk 74/1). Přechodná ustanovení dávají provozovatelům s EMAS či ISO 24 měsíců na provedení hodnocení rizik a ostatním provozovatelům s dosavadní povinností čas do 31. prosince 2028 na odeslání hodnocení do elektronického systému. Finanční zajištění není povinné, pokud náprava případné újmy vyjde levněji než 20 milionů Kč.

Pokuty podle zákona o předcházení ekologické újmě: do 20 000 Kč za chybné zaslání či neprovedení hodnocení rizik ve stanovené lhůtě (písm. f), do 200 000 Kč za neuvedení pozemku do původního stavu, do 1 000 000 Kč u některých dalších přestupků a do 25 milionů Kč u nejzávažnějších. Odhadované jednorázové náklady jsou 300–700 tisíc Kč na úpravu elektronického systému (MŽP) a 2,4 milionu Kč na vybavení AOPK.

Zdroje

• Tisk č. 74/0 na psp.cz
• Historie projednávání
• Stanovisko vlády (tisk 74/1)
• § 2 USchadG: definice škody na životním prostředí (Německo)