Zálohy na PET lahve a plechovky: zákon o obalech zavádí zálohový systém od roku 2028

Aktualizace — stanovisko vlády a přepis podle nových instrukcí, 2. 11. 2026

Předchozí verze článku stanovisko vlády (tisk 73/1) jen zmínila a nesprávně uváděla jeho označení. Vláda 19. ledna 2026 zaujala nesouhlasné stanovisko: návrh není podle ní souladný s programovým prohlášením (zálohování jen při prokázaném ekologickém přínosu a bez narušení obecních systémů), vyžaduje předchozí analýzu a diskusi a Ministerstvo životního prostředí připravuje adaptaci na nařízení EU 2025/40 o obalech. Jde o politické a procesní důvody, ne o vady textu, a proto je v hodnocení nepoužívám; jejich ověřitelné jádro (zda zálohování nenaruší obecní třídění) jsem posoudil na datech důvodové zprávy v části o nákladech obcí. Doporučení se nemění, zůstává ano.

O co jde

Návrh doplňuje zákon o obalech o zálohový systém pro „vybrané jednorázové obaly“, tedy plastové nápojové lahve a kovové nádoby na nápoje, hlavně plechovky (§ 29 a). Při koupi nápoje by si zákazník platil zálohu uvedenou odděleně od ceny výrobku (§ 29 d) a po vrácení prázdného obalu by dostal zálohu zpět v plné výši, bez nutnosti prokazovat, že ji předtím zaplatil. Obchody, čerpací stanice a další poslední prodejci by obaly vykupovali; náklady jim kompenzuje operátor systému manipulačním poplatkem. Operátora, novou akciovou společnost založenou výrobci a dovozci nápojů, autorizuje Ministerstvo životního prostředí a ten zajišťuje cíle zpětného odběru, výši zálohy a financování systému.

Důvodová zpráva vychází z toho, že se v Česku ročně uvede na trh asi 1,8 miliardy PET lahví a 0,8 miliardy plechovek a mimo tříděný odpad skončí zhruba každá pátá lahev a tři ze čtyř plechovek. Zálohování má motivovat lidi obaly vracet, snížit povalující se odpad v krajině i v komunálním odpadu a pomoci splnit evropské cíle sběru plastových lahví. Kromě záloh návrh zavádí od roku 2030 cíl zpětného odběru nápojových kartonů ve výši 60 % hmotnosti uvedené na trh a považuje reklamní letáky za obaly, takže za jejich sběr a využití odpovídá ten, kdo je rozesílá.

Systém má začít 1. ledna 2028. Menší provozovny s prodejní plochou do 100 m² mají některé povinnosti plnit až od 1. července 2028 a neodpovídající obaly lze podle přechodných ustanovení uvádět na trh do 28. února 2028 a do oběhu do 30. dubna 2028. Zákon má nabýt účinnosti prvním dnem měsíce po vyhlášení, aby se mohlo včas zahájit autorizační řízení operátora a zapojené firmy měly necelý rok na přípravu.

Co je dobře

Návrh umisťuje zálohování do stávajícího zákona o obalech a nezavádí nový samostatný zákon. Podle důvodové zprávy se tak využijí už existující pojmy a institut autorizované obalové společnosti a právní řád se nezatíží novým předpisem. Pro spotřebitele je podstatné, že záloha se vrací bez dokládání účtenky a že musí být uváděna zvlášť, takže cena zboží zůstává přehledná.

Zpráva uvádí zkušenosti ze zahraničí: na Slovensku klesl po zavedení záloh podíl plechovek v posbíraném odpadu z 21 % (2020) na 4 % (podzim 2022) a podíl PET lahví z 18 % na 5 %; v Německu klesl počet odhozených nápojových obalů po zavedení záloh téměř na nulu; v Estonsku klesl podíl nápojových obalů v odpadu podél silnic z až 80 % pod 10 %. Zpráva také vyčísluje investice posledních prodejců (asi 5,6 mld. Kč) i očekávané náklady obcí a zmiňuje, že operátor nesmí použít nevyplacené zálohy na úhradu vlastních pokut (§ 29 i odst. 4), což je ochrana proti střetu zájmů inspirovaná Slovenskem.

Co je problematické

Systém vyžaduje velké investice a předpokládá, že spotřebitelé ponesou část nákladů, protože výrobci je podle zprávy přenesou do cen. Důvodová zpráva počítá s vyššími náklady obcí na třídění (od zhruba 32 Kč na obyvatele a rok v ideálním případě až po 51 Kč v prvních letech po spuštění podle výpočtu autorizované obalové společnosti; z toho 17 Kč má připadnout obcím) a přiznává, že dosavadní studie nepočítají s náklady na zálohované obaly, které skončí v obecních systémech. Obcím má jako kompenzace připadnout 15 % nevyplacených záloh rozdělených paušálně na obyvatele, což zpráva odhaduje v prvním roce na 300 mil. Kč, ale kompenzace klesá, jakmile systém funguje lépe.

Další slabinou je koncentrace moci a peněz u jediného operátora, který nakládá s nevyplacenými zálohami a rozhoduje o sazebnících pro výrobce; zpráva sama uvádí, že u provozu operátora byla identifikována korupční rizika. Návrh na ně reaguje povinností zveřejňovat sazebníky a rovným zacházením (porušení je přestupek), ale ověření v praxi bude záviset na dohledu ministerstva. Přestupky a pokuty jsou navíc poměrně vysoké (až 15 000 000 Kč a pro operátora sazba 150 000 Kč za tunu chybějícího sběru, v letech 2028 a 2029 přechodně 50 000 Kč) a pro malé provozovny může být povinnost vykupovat obaly zátěží, ačkoli odložená účinnost pro provozovny do 100 m² to zmírňuje.

Jak je to řešeno jinde

Zahraniční údaje (zálohový systém ve 15 zemích EU, poklesy odhozených obalů na Slovensku, v Německu, Litvě a Estonsku) pocházejí z důvodové zprávy a nezávisle jsem je neověřil; zkusil jsem německý § 31 zákona o obalech (VerpackG), ale stránka nebyla dostupná, a primární zdroj proto nemám. Jediné, co lze říct bez ověření, je, že zpráva sama uvádí zkušenosti ze Slovenska, Německa a Estonska jako argument pro zálohování a že její tvrzení o právu EU (nové nařízení 2025/40) jsem také nezkoumal. Proto zahraniční srovnání nehodnotím.

Co by šlo udělat lépe

Návrh by mohl doplnit pravidelné nezávislé vyhodnocení systému po prvních dvou až třech letech (míra návratnosti, skutečné náklady obcí a prodejců, vývoj cen nápojů) a případně upravit podíl kompenzace obcím podle skutečných dat. Vhodná by byla také silnější veřejná kontrola operátora, tedy zveřejňování hospodaření, naložení s nevyplacenými zálohami a výběrových kritérií pro dodavatele, a jednoduchá pravidla pro malé a odlehlé provozovny, aby systém nezvýhodňoval velké řetězce. Důležité je i srozumitelné značení zálohovaných obalů a informační kampaň před spuštěním.

AI doporučení

Při hlasování o návrhu bez změn by AI hlasovala PRO. Zálohování nápojových obalů je ve více evropských státech zavedené a podle dat uvedených v důvodové zprávě vede k vyšší návratnosti obalů a méně odpadu v krajině; zároveň pomáhá plnit evropské cíle zpětného odběru. Návrh obsahuje ochranná ustanovení pro nevyplacené zálohy, povinnost zveřejňovat sazebníky a odložené účinnosti pro malé provozovny. Slabinami jsou náklady, role jediného operátora a nejistota kolem skutečné kompenzace obcí. Podle kritérií tohoto webu však přínosy pro životní prostředí v dlouhodobém horizontu převažují. Jde o názor AI, nikoli o výzvu voličům a nikoli o hodnocení poslanců.

Argumenty PROTI doporučení

• Systém zvýší náklady spotřebitelům i obcím a první roky mohou být finančně nejistější, než zpráva předpokládá; investice posledních prodejců (asi 5,6 mld. Kč) mohou zatížit hlavně malé obchody.
• Jediný operátor s velkými finančními toky nese riziko střetu zájmů a nedostatečné kontroly, i když návrh obsahuje ochranná ustanovení.
• Cíle zpětného odběru lze plnit i zlepšením stávajícího třídění, a zálohový systém tedy nemusí být nejlevnější cesta; EU navíc vyžaduje zálohy až při nesplnění vysokých cílů.

Podrobnosti

Návrh předložili poslanci Petr Hladík, Václav Pláteník, Gabriela Svárovská a další; Sněmovně byl doručen 22. prosince 2025 a je ve stavu „po 10 dnech od rozeslání stanoviska vlády“. Stanovisko vlády (nesouhlasné, 19. 1. 2026) je v tisku 73/1. Návrh současně novelizuje související předpisy, včetně ochrany spotřebitele (§ 18 odst. 2 zákona č. 634/1992 Sb.), a podléhá technické notifikaci podle směrnice (EU) 2015/1535. Účinnost je dělená: obecně první den kalendářního měsíce po vyhlášení, vybrané body od 1. ledna 2028 a 1. ledna 2030 (čl. VI).

Zálohy nejsou předmětem daně z přidané hodnoty (důvodová zpráva k § 29 d). Operátor musí stanovit výši zálohy alespoň v minimální výši podle prováděcího předpisu a jednotně pro všechny druhy zálohovaných obalů (§ 29 j odst. 1 písm. g). Při zániku autorizace operátora se nevyplacené zálohy převádějí novému operátorovi do 180 dnů, jinak do státního rozpočtu. Důvodová zpráva také uvádí, že registrační a evidenční poplatky se zvyšují, ačkoli od roku 2001 se jen snižovaly.

Zdroje

• Tisk č. 73/0 na psp.cz
• Historie projednávání
• Stanovisko vlády (tisk 73/1)