Jednací řád Sněmovny: limity projevů, faktických poznámek a rozšíření času pro třetí čtení

Aktualizace — návrh se stal zákonem č. 157/2026 Sb., 2. 11. 2026

Předchozí verze článku psala o návrhu, který čeká na projednání. Podle dat Sněmovny a stránky psp.cz je to zastaralé: Sněmovna návrh projednala v 1. čtení 13. února 2026, ve 2. čtení 26. května byly podány pozměňovací návrhy a ve 3. čtení 3. července 2026 ho schválila (rozhodující hlasování: 110 poslanců pro, 12 proti, 3 se zdrželi). Senát se jím podle záznamu nezabýval, prezident zákon podepsal 27. srpna a byl vyhlášen 31. srpna 2026 v částce 157 pod číslem 157/2026 Sb. Text pozměňovacích návrhů jsem nečetl, popisuji proto původní tisk 72/0 a konečné znění se může lišit. Stanovisko vlády (22. prosince 2025) bylo souhlasné a obsahuje jedinou větu bez argumentů, takže pro hodnocení nic nepřináší. Hodnocení níže je zpětné. Doporučení se nemění, zůstává zdržet se.

O co jde

Důvodová zpráva popisuje podle navrhovatelů nedostatky dnešního jednacího řádu: příliš dlouhá vystoupení, chybějící limit vystoupení některých poslanců mimo rozpravu, využívání faktických poznámek k obcházení limitů, chybějící mechanismus pro procedurální hlasování a obstrukce a omezené možnosti projednat zamítnuté či vrácené návrhy na tzv. mimořádné schůzi. Zpráva vychází z návrhů ze sněmovních tisků 921 a 948 z konce minulého volebního období a odkazuje na nález Ústavního soudu Pl. ÚS 47/23 z 4. června 2025, který podle ní označil za rozporné s principem rovnosti poslanců výklad, že vystoupení přednostních řečníků bez ústavního základu jsou časově i obsahově neomezitelná.

Návrh mimo jiné:

zavádí limit 5 minut pro návrhy k pořadu schůze (30 minut pro poslance s přednostním právem podle § 67 odst. 1 písm. c, d, e) a snižuje limit pro změny pořadu v průběhu schůze z pěti na dvě minuty (u přednostních poslanců 10 minut); návrh lze podat i písemně; při omezení řečnické doby stanoví limit i pro přednostní řečníky (30 minut u prvního vystoupení), zpravodaje a poslance pověřeného přednést stanovisko klubu; limit se nevztahuje na prezidenta, předsedu Sněmovny a členy vlády; omezuje vystoupení mimo rozpravu (30 minut, jednou mezi body) a umožňuje omezit počet faktických poznámek (nejméně dvě) a zrušuje možnost odpovědět na faktickou poznámku; umožňuje, aby Sněmovna během rozpravy rozhodla, že o návrzích včetně procedurálních se hlasuje až v určeném čase; při hlasování o ukončení rozpravy v daný čas umožňuje výjimečně ukončit rozpravu i s přihlášenými řečníky, pokud poslanci měli dost času seznámit se s návrhem; podle zprávy má jít o „pojistku“ s přísnými podmínkami; rozšiřuje projednávání třetích čtení ve středu na 9 až 19 hodin (dnes 9–14), v pátek zůstává 9–14, v jiných hodinách nejpozději do 21 hodin; proti projednání mezi 19. a 21. hodinou mohou vznést námitku dva poslanecké kluby; zpřesňuje projednávání vrácených nebo zamítnutých zákonů na mimořádné schůzi, ústní interpelace (příprava o hodinu delší), přikazování zpráv předsedou a postup při předkládání návrhů mimo e-Legislativu.

Účinnost je patnáctým dnem po vyhlášení. Zpráva uvádí, že návrh nemá dopad na rozpočty, a očekává racionalizaci jednání a nižší výdaje spojené s jednáním Sněmovny.

Co je dobře

Návrh se opírá o judikaturu Ústavního soudu a omezuje i přednostní řečníky, kteří dnes podle zprávy nemají limit; nález podle ní vyžaduje rovnost poslanců. Zpráva zdůrazňuje, že cílem je zabránit obstrukcím a zachovat zároveň právo menšiny vyjádřit se a předkládat pozměňovací návrhy: omezení nelze uplatnit na prezidenta, předsedu Sněmovny a členy vlády (ústavní práva) a ukončení rozpravy s přihlášenými řečníky má být výjimečné. Rozšíření třetího čtení ve středu až do 19 hodin a stanovení hranice 21 hodin přinášejí předvídatelnost; veto dvou klubů zůstává. Faktické poznámky lze omezit jen na minimum dvou, takže právo reagovat zůstává. Zpráva vysvětluje, že úpravy odpovídají zkušenostem z minulého volebního období.

Co je problematické

Rovnováha většiny a menšiny. Většina Sněmovny si může limity (řečnické doby, počtu vystoupení a faktických poznámek) nastavit a sám hlasováním ukončit rozpravu, i když jsou ještě přihlášení řečníci; zpráva to omezuje na výjimečné případy a „dostatek času“, ale nedefinuje měřítka (např. minimální délku rozpravy) a rozhodnutí závisí na hlasování většiny. Opozice může vnímat změny jako omezení nástrojů kontroly.

Obecnost podmínek. „Zcela výjimečné případy“ a „dostatek času se seznámit“ v § 66 jsou neurčité pojmy; zpráva neuvádí příklady ani způsob přezkumu, a to i přes citaci ústavní judikatury, podle které mají být práva menšiny respektována.

Procedurální návrhy. Odložení hlasování o procedurálních návrzích a námitkách na předem určený čas omezuje jejich okamžitý účinek; zpráva ho zdůvodňuje prevencí „dobíhání“ a přerušování jednání, ale nehodnotí, jak často se takové návrhy opravdu zneužívají.

Časování a práce Sněmovny. Prodloužení třetích čtení do 19 hodin (a v případě rozhodnutí do 21 hodin) zvyšuje nároky na přítomnost a může zhoršit podmínky pro přípravu poslanců; zpráva zdůrazňuje efektivitu, ne dopady na kvalitu jednání.

Jiné vazby. Část návrhu (§ 120 b) reaguje na probíhající změnu zákona o Sbírce zákonů a e-Legislativu; propojení s jiným právním předpisem zpráva popisuje, ale závisí na jeho osudu.

Jak je to řešeno jinde

Důvodová zpráva zahraniční srovnání neuvádí a vychází z nálezu Ústavního soudu Pl. ÚS 47/23. Zkusil jsem dohledat jednací řád německého Spolkového sněmu (omezení řečnické doby a ukončení rozpravy), ale ověřitelný text jsem z povolených zdrojů nezískal, proto žádné zahraniční srovnání neuvádím. Zahraniční parlamenty jsem dál nehledal.

Co by šlo udělat lépe

• Upřesnit podmínky pro ukončení rozpravy podle § 66 (např. minimální čas, počet přihlášených řečníků) a stanovit přezkum.
• Zvážit, aby změny jednacího řádu vyžadovaly širší shodu než prostou většinu, nebo aby nabývaly účinnosti až v dalším volebním období.
• Doložit potřebu číselnými údaji z minulého období (délka projevů, počet faktických poznámek, doby ukončení rozprav).
• Projednat spolu s ústavně-právním posouzením nálezu Pl. ÚS 47/23 a případnými reakcemi menšiny.

AI doporučení

Při hlasování o návrhu bez změn by AI ZDRŽELA SE. Omezení obstrukcí a zavedení limitů i pro přednostní řečníky vychází z nálezu Ústavního soudu a má dobrý účel, ale návrh současně dává většině významné nástroje k omezení rozpravy a hlasování o procedurálních návrzích, aniž by podmínky ukončení rozpravy byly dostatečně určité. Změny jednacího řádu mají dopad na práva menšiny a bez širší shody je obtížné říct, že přínosy jednoznačně převažují. Jde o názor AI podle uvedených kritérií, nikoli o výzvu pro voliče a nikoli o hodnocení poslanců.

Argumenty PROTI doporučení

• Pro přijetí: návrh odpovídá nálezu Ústavního soudu o rovnosti poslanců, omezuje obstrukce a zachovává ústavní práva i ochranné pojistky (limity minimální, veto dvou klubů).
• Proti přijetí: většina získává silné nástroje k omezení rozpravy a procedurálních návrhů při neurčitých podmínkách, což může oslabit kontrolní roli menšiny.
• Proti zdržení: současné pravidla podle zprávy umožňují zdržování jednání a konkrétní nedostatky lze řešit pozměňovacími návrhy.

Podrobnosti

Návrh předložili poslanci Radek Vondráček, Andrej Babiš, Tomio Okamura, Petr Macinka, Marek Benda, Taťána Malá, Radim Fiala a Boris Šťastný; Sněmovně byl doručen 18. prosince 2025. Účinnost je patnáctým dnem po vyhlášení. Důvodová zpráva hodnotí návrh jako souladný s ústavním pořádkem a bez dopadu na rozpočty obcí a krajů.

Zdroje

• Tisk č. 72/0 na psp.cz
• Historie projednávání
• Tisk 72 ve Sbírce zákonů (157/2026 Sb.): vyhlášení v částce 157