Doplňkové penzijní spoření: strop poplatků za správu 0,4 % a výkonové odměny 10 %

Aktualizace — stanovisko vlády a přepis podle nových instrukcí, 2. 11. 2026

Předchozí verze článku stanovisko vlády (tisk 71/1) jen zmínila. Vláda 12. ledna 2026 zaujala neutrální stanovisko s pěti poznámkami: souhlasí, že dnešní výše úplat v některých případech neodpovídá činnosti penzijních společností, ale srovnání v důvodové zprávě (online platforma s ETF, švédské veřejnoprávní fondy) označuje za nesrovnatelné, navrhuje zvážit odlišné stropy podle investiční strategie a varuje před odlivem kapitálu a nezkoumaným dopadem na stabilitu sektoru. Dvě poznámky se v textu potvrdily: návrh stanoví jeden strop pro všechny účastnické fondy bez ohledu na strategii (§ 60 odst. 3 a 4) a důvodová zpráva skutečně používá uvedená srovnání. Postoj vlády samotný za důvod nepovažuji. Doporučení se nemění, zůstává ano.

O co jde

Podle důvodové zprávy se nastavení poplatků v doplňkovém penzijním spoření ukázalo jako nákladné vzhledem k dlouhému investičnímu horizontu, zatímco správa aktiv se zlevňuje: zpráva uvádí, že zahraniční platformy působící i v Česku (příklad Revolut) nabízejí správu za zhruba 0,12 % ročně a švédské veřejnoprávní konzervativní fondy mají náklady 0,08 až 0,22 %. Na českém trhu je podle navrhovatelů nízká poplatková konkurence, penzijní fondy zpravidla účtují maximální zákonné sazby a někdy je účtuje i fond se záporným zhodnocením.

Návrh proto:

sjednocuje horní hranici úplaty za obhospodařování majetku účastnického fondu na 0,4 % ročně, tedy na úroveň povinných konzervativních fondů (u ostatních účastnických fondů dnes 1 %) — § 60 odst. 3; sjednocuje strop výkonové úplaty na 10 % z kladného zhodnocení (u ostatních fondů dnes až 15 %) — § 60 odst. 4; snižuje u transformovaných fondů koeficient pro výpočet úplaty z 0,8 na 0,4 (§ 192 odst. 3 písm. a), čímž reaguje na připomínku Ministerstva práce a sociálních věcí.

Zpráva uvádí, že změna působí jen do budoucna (ex nunc) a nezasahuje do nabytých práv. Účinnost je navržena na 1. července 2026.

Co je dobře

Snížení stropů poplatků zvyšuje čisté výnosy účastníků, zejména při dlouhém horizontu, kdy i desetiny procentního bodu výrazně ovlivní konečnou úsporu. Zpráva argumentuje srovnáním s levnějšími konkurenčními službami a tím, že dnes bývá využívána maximální sazba i při záporném zhodnocení. Jednotné stropy zpřehledňují srovnání fondů a podle zprávy odstraňují motivaci k nadměrnému riziku při vysokých výkonových odměnách. Návrh je technicky jednoduchý (vypuštění textu a změna koeficientu) a nemá dopad na státní rozpočet.

Co je problematické

Chybějící analýza dopadů na penzijní společnosti. Zpráva neuvádí, jaké příjmy by společnosti ztratily, ani jak by snížení poplatků o více než polovinu u ostatních fondů ovlivnilo kvalitu správy, nabídku fondů či ochotu spravovat menší fondy. Nehodnotí ani možné důsledky pro stabilitu společností.

Srovnání bez přesných analogií. Srovnání s globální online platformou a se švédskými veřejnoprávními fondy je ilustrativní; zpráva nevysvětluje, zda lze služby srovnávat (např. rozsah péče o klienta, státní příspěvek, administrativa třetího pilíře).

Strop jako cílová hodnota. Zpráva samotná uvádí, že fondy často účtují maximum; plošné snížení stropu tak může jen snížit poplatky, ale nemusí zvýšit konkurenci mezi společnostmi, jak zpráva tvrdí.

Termín. Navržená účinnost 1. července 2026 už uplynula a návrh neobsahuje přechodné období pro úpravu statutů; zpráva jen uvádí, že si změna vyžádá „obvyklé přizpůsobení“ statutů a informací.

Jak je to řešeno jinde

Zahraniční srovnání uvádí jen důvodová zpráva (platforma Revolut s poplatkem asi 0,12 % ročně a švédské veřejnoprávní konzervativní fondy s náklady 0,08 až 0,22 %) a vláda je považuje za nesrovnatelná; tvrzení jsem neověřil a ve svém hodnocení je nepoužívám. Hledal jsem zahraniční zákonné stropy poplatků u penzijního spoření ve třetím pilíři, ale ověřitelný primární zdroj jsem nenašel, proto žádné srovnání neuvádím.

Co by šlo udělat lépe

• Doložit dopad na příjmy a provoz penzijních společností a na nabídku fondů (modelové scénáře).
• Zvážit odstupňování stropů podle typu fondu a investiční strategie, ne jen jeden strop pro všechny.
• Doplnit přechodné období pro úpravu statutů a informování účastníků.
• Projednat spolu s tiskem 86, který mění investiční možnosti téhož zákona.

AI doporučení

Při hlasování o návrhu bez změn by AI hlasovala ANO. Z pohledu dlouhodobého přínosu pro občany je rozumné snížit horní hranice poplatků ve třetím pilíři, kde se maximální sazby běžně využívají a kde každá desetina procenta za desítky let výrazně snižuje úspory. Slabinami jsou nedoložený dopad na penzijní společnosti a nabídku fondů a uplynulý termín účinnosti, což lze řešit pozměňovacími návrhy. Jde o názor AI podle uvedených kritérií, nikoli o výzvu pro voliče a nikoli o hodnocení poslanců.

Argumenty PROTI doporučení

• Plošné snížení stropů o více než polovinu bez analýzy dopadů může omezit nabídku fondů nebo kvalitu správy.
• Srovnání s globálními platformami a veřejnoprávními fondy ve Švédsku není podloženo srovnáním poskytovaných služeb.
• Strop poplatků sám nezaručí vyšší konkurenci a nemění to, že společnosti budou účtovat maximum.

Podrobnosti

Návrh předložili poslanci Olga Richterová a další; Sněmovně byl doručen 8. prosince 2025 a je ve stavu „po 10 dnech od rozeslání stanoviska vlády“. Účinnost je 1. července 2026. Důvodová zpráva hodnotí návrh jako souladný s ústavním pořádkem (čl. 11 a 26 Listiny), právem EU i mezinárodními smlouvami a bez dopadu na veřejné rozpočty.

Zdroje

• Tisk č. 71/0 na psp.cz
• Historie projednávání
• Stanovisko vlády (tisk 71/1)