← všechny tisky · Vládní návrh zákona · předloženo 12.12.2025

Nový zákon o digitální ekonomice: pravidla pro platformy, spam i nákupy na internetu

Návrh sjednocuje pravidla pro internetové služby, dává ČTÚ dozor nad platformami podle evropského nařízení DSA, zpřísňuje pravidla pro nevyžádané reklamní e-maily a upravuje elektronické objednávky.

Tisk č. 69/0 · Vládní návrh zákona o digitální ekonomice a o změně některých souvisejících zákonů · text tisku na psp.cz · historie projednávání · AI doporučení: ano

❌ zamítnuto rozhodnuto 10.03.2026 · kdo jak hlasoval →

AI komentář: vygenerovala umělá inteligence. Nejde o právní radu ani oficiální stanovisko.

Upozornění: Tento komentář vygenerovala umělá inteligence na základě plného textu tisku (návrhu zákona i důvodové zprávy). Nejde o právní radu ani oficiální stanovisko — závazný je vždy text zákona vyhlášený ve Sbírce zákonů. Plný text tisku najdete na psp.cz.

O co jde

Tisk 69 je vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který nahrazuje dosavadní „zákon o některých službách informační společnosti“ (č. 480/2004 Sb.) a poprvé v českém právu pohromadě upravuje pravidla pro internetové služby i pro nakládání s daty. Důvod je praktický: Evropská unie už přijala dvě nařízení, která platí přímo ve všech státech — nařízení o digitálních službách (DSA) a nařízení o správě dat (DGA) — ale chybí k nim český rámec: kdo dozírá, kdo ukládá pokuty a jak se v takových věcech postupuje. Návrh to řeší v § 23 až § 28: koordinátorem digitálních služeb a hlavním dozorcem se stává Český telekomunikační úřad, Úřad pro ochranu osobních údajů má na starosti články 26 a 28 nařízení DSA, kontaktní místa pro spolupráci s Evropou jsou podle § 8 ministerstvo průmyslu a obchodu a ÚOOÚ.

Pro běžného občana jsou nejviditelnější změny v § 9: obchodní sdělení (reklamní e-maily) vám smějí posílat jen na kontakt získaný v souvislosti s nákupem, jen když jste při jeho sdělení nedostali bezplatnou a srozumitelnou možnost námitky, a naposledy vám takový e-mail nesmí přijít déle než před dvěma lety. Každou zprávu navíc půjde kdykoli zdarma odmítnout a nesmí chybět jasné označení, kdo ji poslal (§ 3). Druhá část dopadá na nákupy: do občanského zákoníku nově přibývají § 1784a až § 1784d (§ 73 návrhu) — před objednávkou musí obchodník vysvětlit jednotlivé kroky, umožnit opravit chyby v objednávce a potvrdit její přijetí; u spotřebitele se od těchto pravidel nesmí odchýlit v jeho neprospěch.

Návrh zároveň řeší postupy podle evropského nařízení DSA: certifikace subjektů pro mimosoudní řešení sporů, status důvěryhodných oznamovatelů, přístup prověřených výzkumníků k datům velkých platforem (§ 13 až § 18) a zřízení rejstříku organizací pro datový altruismus (§ 20 až § 22). Zavádí i zcela nové soudní řízení o dočasném omezení přístupu ke zprostředkovatelské službě (§ 74, nové § 366a až § 366j zákona o zvláštních řízeních soudních) a upravuje příkazy orgánů k odstranění obsahu v trestním řízení (§ 68).

Co je dobře

Největší přínos je jednotný a vymahatelný rámec. Dosavadní česká úprava byla podle důvodové zprávy „relativně stručná“ a v oblasti datové ekonomiky „spíše dílčí a roztříštěné povahy“ — jeden pojem se přitom používal hned v několika zákonech. Návrh zavádí jednu definici služby informační společnosti platnou napříč právním řádem (§ 2), přesně rozděluje dozorové orgány a dává jim sankce, které mají podle evropského nařízení skutečnou váhu: u porušení pravidel o obchodních sděleních až 20 milionů eur nebo 4 % čistého celosvětového obratu, u povinností podle DSA až 6 % ročního celosvětového obratu. To je úroveň, kterou si žádná firma nemůže dovolit ignorovat, a přesně odpovídá minimálním požadavkům EU.

Pro občany je přínosné i zpřísnění pravidel spamu a zakotvení informačních povinností při elektronickém objednávání přímo v zákoně — dosud se tyto vztahy řešily jen obecnými ustanoveními. Užitečné jsou i procesní mechanismy: certifikace mimosoudních řešitelů sporů znamená, že si stěžovatel nebude muset pro každou maličkost chodit k soudu, a přístup nezávislých výzkumníků k datům velkých platforem podporuje kontrolu algoritmů, které určují, co lidé na internetu vidí.

Co je problematické

Návrh je velmi široký a do jednoho svazku spojuje věcně nesouvisející změny: kromě jádra digitální regulace sahá do trestního řádu (§ 68), ochrany spotřebitele (§ 69), autorského zákona (§ 70), správních poplatků (§ 71), zákona o audiovizuálních mediálních službách (§ 72), občanského zákoníku (§ 73) i zvláštních soudních řízení (§ 74). Takový balík je těžké projednat věcně po částech a pozměňovací návrhy pak mohou zasáhnout zároveň reklamu, autorské právo i soudní poplatky. Druhým slabým místem je nové řízení o dočasném omezení přístupu ke službě: podle § 366f se jednání nařizovat nemusí, rozhodnutí je vykonatelné do pěti dnů od zápisu do seznamu a odvolání nemá odkladný účinek — rychlost je žádoucí, ale absence ústního jednání klade velké nároky na to, aby byl návrh podložen dostatečnými důkazy. Zatížení je také administrativní: důvodová zpráva počítá s rozšířením ČTÚ o 0 až 12 služebních míst a ÚOOÚ o čtyři, přičemž odhadované náklady a termíny v ní počítají s roky 2024 a 2025, což už neodpovídá prosincovému předložení návrhu.

Jak je to řešeno jinde

Srovnání je zde z části vynucené tím, že jde o unijní nařízení: DSA i DGA platí stejně ve všech členských státech, takže pravidla pro platformy, pokuty i práva výzkumníků budou v celé EU stejná a lišit se může jen vnitrostátní postup. Důvodová zpráva přitom uvádí, že většina členských států určila nebo plánuje určit jako koordinátora digitálních služeb orgán, který reguluje telekomunikace — například v Německu tuto roli hraje Spolková síťová agentura — a že volba Českého telekomunikačního úřadu je v tomto proudu (jde o obecné srovnání, ne o přímou analýzu textu). Obdobně princip „země původu“ v § 4 až § 7, podle kterého poskytovatel podléhá právu státu, kde je usazen, je standardem daným evropskou směrnicí o elektronickém obchodu už od roku 2000; výjimky pro bezpečnost, zdraví a ochranu spotřebitele obsažené v § 6 a § 7 odpovídají stejnému unijnímu vzoru.

Co by šlo udělat lépe

Návrh by prospělo rozdělit na věcné celky — transpozici a postupy podle DSA, pravidla pro data a drobné změny v souvisejících zákonech — aby se o každé části debatovalo odděleně a s vlastním posouzením dopadů. Důvodovou zprávu by bylo vhodné aktualizovat, zejména odhad nákladů na dozorové úřady, protože termíny v ní uvedené už neodpovídají datu předložení. U spotřebitelských změn by pomohlo doprovodit je srozumitelnou informační kampaní — kde a jak si stěžovat, co přesně musí obchodník před objednávkou sdělit — a u nového soudního řízení o omezení přístupu doplnit jasné lhůty a metodiku, podle které soudy a úřady postupují, aby rychlý režim zůstal předvídatelný.

AI doporučení

Při hlasování o návrhu bych hlasovala ANO. Zákon poprvé v českém právu pohromadě upravuje digitální služby: jednotný dozor (ČTÚ), skutečné sankce (až 20 milionů eur nebo 4 % obratu, u DSA až 6 %), zpřísnění pravidel pro nevyžádané reklamní e-maily a informační povinnosti při elektronickém objednávání. Původní „zákon o některých službách informační společnosti” (č. 480/2004 Sb.) je pro nařízení DSA a DGA zastaralý a neexistence nového zákona by znamenala, že přímo použitelná unijní nařízení nemají vnitrostát řádné vykonání. Navržené znění tak i přes nedostatky — velký balík nesouvisejících změn, zrychlené řízení o omezení přístupu — lépe splňuje kritéria vymahatelnosti evropských pravidel, ochrany spotřebitele v digitálním prostředí a soudních záruk než obě alternativy.

Argumenty PROTI doporučení

• Velký balík nesouvisejících změn (trestní řád, autorské právo, správní poplatky) je těžké projednat věcně po částech a pozměňovací návrhy mohou zasáhnout nesouvisející oblasti.
• Řízení o dočasném omezení přístupu ke službě (§ 366f) se může nařizovat bez ústního jednání, odvolání nemá odkladný účinek — rychlost je žádoucí, ale nároky na důkazní podložení vysoké.
• Důvodová zpráva počítá s termíny a odhady nákladů z let 2024 a 2025, které již neodpovídají datu předložení návrhu.

Podrobnosti

Návrh předložila 12. prosince 2025 vláda prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu. Sněmovna jej projednala v prvním čtení (§ 90 odst. 2 neprošel), v březnu 2026 přikázala k druhému čtení, 1. července 2026 ukončila obecnou i podrobnou rozpravu a přijala pozměňovací návrhy; 4. září 2026 skončilo projednávání v garančním výboru a tisk směřuje do třetího čtení. Podle § 75 nabývá zákon účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení, s výjimkou § 18 odst. 3 (den po vyhlášení) a ustanovení § 13 odst. 1, § 14 odst. 2, § 19 a § 21 odst. 1 (1. července 2026). Technické detaily: za přestupky hrozí pokuty od 100 000 Kč (fyzické osoby) přes 1 milion a 5 milionů Kč až po korunový ekvivalent 20 milionů eur nebo 4 % obratu, u povinností podle DSA je horní hranice 6 % ročního celosvětového obratu; nové správní poplatky činí 1 000 Kč za žádosti podle nařízení o správě dat a za status prověřeného výzkumného pracovníka a 10 000 Kč za potvrzení poskytovatele datového zprostředkování nebo certifikaci mimosoudního řešitele sporů. Důvodová zpráva odhaduje roční provozní náklady ČTÚ na zhruba 2 miliony Kč v prvním roce a 2,9 milionu Kč ve druhém, ÚOOÚ pak asi 3,3 milionu Kč na platy čtyř nových zaměstnanců.

Zdroje

• Tisk č. 69/0 na psp.cz
• Historie projednávání