Půjčky EU pro státy mimo euro: levnější a jednodušší financování

O co jde

Nařízení Rady (ES) č. 332/2002 zavedlo systém střednědobé finanční pomoci členským státům EU, které nepřijaly euro a kterým hrozí nebo nastaly potíže s platební bilancí. Komise jim podle něj může poskytnout úvěr, který sama financuje výpůjčkami na kapitálových trzích. Dosud platí princip „back-to-back“: každý úvěr státu je kryt samostatnou výpůjční operací Komise. Komise v rámci tzv. fiskálního simplifikačního balíčku (2. října 2025) navrhla nahradit ho diverzifikovanou strategií financování, kterou už používá u programů NextGenerationEU a makrofinanční pomoci Ukrajině. Půjčky by se financovaly z jednoho společného portfolia a výplata úvěru by nebyla navázána na načasování konkrétní emise dluhopisů.

Právně jde o dvoučlánkový návrh nařízení: nahrazuje článek 7 (Komise je zmocněna vypůjčit si prostředky v souladu s čl. 224 finančního nařízení 2024/2509; úvěrové smlouvy mají obsahovat maximální výši úvěru, období dostupnosti, maximální dobu každého vyplacení a podmínky podpory) a ruší čl. 1 odst. 2. Návrh stojí na čl. 352 Smlouvy o fungování EU (doložka flexibility), takže Rada musí rozhodnout jednomyslně po souhlasu Evropského parlamentu. Z toho plyne, proč se tisk dostal do Sněmovny: vláda smí v Radě souhlasit až po předchozím souhlasu obou komor Parlamentu. Návrh usnesení Sněmovny říká, že souhlas vyslovuje a pověřuje předsedu Sněmovny, aby informoval vládu a Senát.

Co je dobře

Podle Komise a předkládací zprávy jde o technickou změnu, která nemění účel, rozsah ani povahu nástroje a nenavyšuje objem dostupných prostředků. Nový způsob má podle důvodové zprávy výhody: Komise nemusí uzavírat výpůjčky v nepříznivých tržních podmínkách přesně ve chvíli výplaty, může spojit potřeby více programů, snížit náklady a zabránit roztříštěnosti dluhových cenných papírů Unie (což zvyšuje jejich likviditu). Pomoc členskému státu v nouzi tak lze vyplatit rychle bez ohledu na aktuální stav trhu.

Návrh má oporu v předchozích zkušenostech: Komise ve své zprávě uvádí, že při jednotném přístupu financování se jí i přes výkyvy trhu dařilo včas plnit závazky vyplácení u NextGenerationEU a makrofinanční pomoci. Hospodářský a finanční výbor i závěry Rady podle důvodové zprávy vnímaly prostor pro aktualizaci způsobu financování. Z hlediska ČR je podstatné, že Ministerstvo financí zpracovalo rámcovou pozici (schválena výborem pro EU na pracovní úrovni 4. listopadu 2025), která konstatuje, že ČR nemá k úpravě věcné výhrady, a že návrh nevyžaduje změny českých předpisů.

Co je problematické

Formální posouzení dopadů se neprovádělo, protože jde podle Komise o cílené změny. Tvrzení o úsporách nákladů je proto v podkladech uvedeno obecně (očekává se, že povede k úsporám pro Unii a příjemce), bez čísel. Tisk neobsahuje žádný odhad, kolik by se mělo ušetřit.

Dále je návrh postaven na doložce flexibility čl. 352 SFEU, která se používá, když Smlouvy neposkytují zvláštní právní základ. Je to obvyklý postup u nařízení z roku 2002, které stejný základ použilo, ale vyžaduje jednomyslnost v Radě; tedy souhlas České republiky je podmínkou přijetí. Pro čtenáře může být také nesnadné pochopit, co přesně se mění: jde o technické finanční mechanismy (společný fond likvidity, krátkodobé prostředky, dlouhodobé dluhopisy), které tisk vysvětluje jen stručně.

Při čtení podkladů jsme narazili na jednu nejasnost: připojený pracovní konsolidovaný text nařízení (dokument Rady WK 13583/2025, anglicky, „bez právní hodnoty“) uvádí limit nesplacených úvěrů 12 miliard eur, jenže strojový převod nezachoval přeškrtnutí ani tučné písmo, takže z extrahovaného textu nelze poznat, které části se mění. Kdo chce přesné znění, měl by se podívat do originálu.

Jak je to řešeno jinde

Podle podkladů stejný princip diverzifikovaného financování už Komise uplatňuje u programů NextGenerationEU a makrofinanční pomoci Ukrajině a od roku 2022 je obecně zakotven ve finančním nařízení; nařízení 332/2002 do něj dosud nebylo zahrnuto. Jak se k návrhu staví ostatní členské státy, říká rámcová pozice jen stručně: předsednictví (Dánsko) považuje změny za technické a očekává dohodu Rady do konce roku 2025, Německo zdůrazňuje, že nejde o změny nedávno schválených pravidel rozpočtového dohledu. Širší souvislost: evropské mechanismy pomoci eurozóně (např. evropský mechanismus finanční stabilizace z roku 2010 zmíněný v důvodové zprávě) již dříve umožňovaly výpůjčky v očekávání pozdější výplaty.

Co by šlo udělat lépe

Pro veřejnost by pomohlo, kdyby předkládací zpráva vysvětlila v běžných slovech, jak se financování změní a komu by případně pomáhalo (například kdyby některý stát mimo euro, včetně ČR, požádal o pomoc). Užitečné by bylo také uvést, jaké částky se v rámci nástroje v minulosti vyplatily a jaké úspory se u podobných programů projevily. Lepší by bylo, kdyby součástí podkladů byl čitelný, nepřeložený konsolidovaný text s vyznačenými změnami.

AI doporučení

Pro předchozí souhlas by AI hlasovala ano. Změna je podle všech dostupných podkladů technická, nemění objem ani účel pomoci, nemá dopad na rozpočet EU ani ČR, má podle Komise snížit náklady a zvýšit spolehlivost vyplácení a vláda k ní nemá věcné výhrady. Vzhledem k tomu, že souhlas Parlamentu je podmínkou postoje vlády v Radě, má smysl, aby se vláda mohla zapojit do jednání a rozhodování. Jde o názor AI, nikoli o výzvu voličům ani hodnocení poslanců.

Argumenty PROTI doporučení

• Tvrzení o úsporách nákladů a bezproblémovosti vychází z návrhu Komise bez formálního posouzení dopadů a bez čísel.
• Společné financování z jednoho portfolia mění způsob, jakým se pomoc financuje; riziko přesouvá z konkrétních výpůjček na celkovou strategii Komise, a podklady k tomu mlčí.
• Zmocnění v čl. 352 SFEU vyžaduje jednomyslnost; někdo může preferovat ponechat změny širší debatě o fiskálním balíčku, než o nich Parlament rozhodne izolovaně.
• Analýza vychází z přeložených a strojově extrahovaných dokumentů; některé části (přílohu s legislativním finančním výkazem a konsolidovaný text) jsme četli jen výběrově.

Podrobnosti

Průběh tisku podle dat Sněmovny: předložen 10. prosince 2025, přikázán Výboru pro evropské záležitosti 12. prosince 2025, výbor přijal usnesení 18. prosince 2025 a podle záznamu byl souhlas dán 23. dubna 2026. Rámcová pozice ČR se týká celého fiskálního simplifikačního balíčku se třemi návrhy; další dva (změna nařízení 1173/2011 a 473/2013 a nařízení 472/2013) se týkají jen států eurozóny a pro ČR nemají dopad. Rámcová pozice označuje tuto problematiku jako „důležitou pro ČR“ a uvádí, že stanovisko Evropského parlamentu nebylo v době zpracování známo.

Tento článek vychází z návrhu usnesení, předkládací zprávy, důvodové zprávy a znění návrhu nařízení, legislativního finančního výkazu (úvod a části 1.1 až 1.5, zbytek jsme nečetli), rámcové pozice ČR a z úvodu konsolidovaného textu. Zdroje jsou převážně přeložené dokumenty EU.

Zdroje

• Tisk č. 66/0 na psp.cz
• Historie projednávání