Digitální agentura: delší uložení datovek a sdílení dat o zneužití e-identity

Aktualizace — návrh vzat zpět, 2. 11. 2026

Předchozí verze článku psala o návrhu, který čeká na projednání. Podle dat Sněmovny byl návrh 29. ledna 2026 vzat zpět (stav „vzat zpět → konec“); důvod data neuvádějí. Jde o vládní návrh, stanovisko vlády neexistuje. Hodnocení níže je zpětné, jako popis původního návrhu. Doporučení se nemění, zůstává ano.

O co jde

Jde o rozsáhlou „opravnou“ novelu, která upravuje množství drobností kolem digitální státní správy — datových schránek, bankovní identity, elektronických podpisů či práva na digitální služby. Navrhovatel odůvodňuje spěch tím, že se opožďuje provedení nařízení EU 2024/903 o interoperabilní Evropě (část jeho ustanovení platí od 12. ledna 2025), a navrhuje proto vyslovit souhlas už v prvním čtení podle § 90 odst. 2 jednacího řádu. Návrh podle důvodové zprávy v této podobě již Sněmovna jednou projednala.

Pro běžného člověka je nejviditelnější změna u datových schránek. Dnes se dodané a odeslané zprávy automaticky mažou po 90 dnech (déle jen za úplatu v Datovém trezoru). Podle nového § 20 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb. se budou ukládat podle garantované kapacity schránky, tedy výrazně déle; kapacitu a minimální dobu stanoví Digitální a informační agentura ve svém Věstníku a garance 90 dnů v každém případě zůstane. Zároveň se výslovně upravuje okamžik doručení: dokument pro občana nebo firmu je doručen přihlášením oprávněné osoby, ale dokument pro orgán veřejné moci (když jedná jako orgán) už samotným dodáním do schránky. Dosud to vyplývalo jen z judikatury. Zákon také vrací cenotvorbu poštovních datových zpráv do rukou České pošty (dnes by cenu stanovovalo přímo Ministerstvo financí).

Druhý blok se týká elektronické identity a bank. Banky smějí v nezbytném rozsahu předat údaje (např. evidenci vydaných prostředků pro elektronickou identifikaci) Digitální a informační agentuře i jiným bankám a poskytovatelům, když je podezření na zneužití identity nebo na vydání prostředku na základě nepravdivých údajů; to by dnes bylo porušením bankovního tajemství (§ 38 zákona o bankách). Agentura může kvalifikovanému správci dát pokyn k zneplatnění rizikového prostředku (§ 16 a § 19 zákona č. 250/2017 Sb.), správce může zneplatnit prostředek sám a dotčenou osobu o tom informuje. Ministerstvo vnitra dostává výslovnou působnost monitorovat bezpečnost informačních systémů veřejné správy (kromě Ministerstva obrany) — podle důvodové zprávy půjde o monitoring, nikoli o kontrolu, a dosavadní působnost Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost se neruší.

Co je dobře

Nejlépe čitelný přínos je delší uchování datových zpráv. Uživatelé podle důvodové zprávy vnímají mazání po 90 dnech negativně a většinově preferovali přechod na kapacitní model; nová úprava jim ušetří starosti v situacích, kdy zpráva zmizí dřív, než ji potřebují doložit. Jasné pravidlo o okamžiku doručení odstraní právní nejistotu, kterou dosud řešily soudy.

Také nové nástroje proti zneužití e-identity (zneplatnění prostředku, sdílení informací mezi bankami a agenturou) mají jasnou logiku: čím dřív se kompromitovaná identita zablokuje, tím menší škoda. Zlepší se i dohled nad finančními institucemi, protože Digitální a informační agentura smí sdílet informace z dohledu i s Českou národní bankou, jen pokud se týkají účastníků finančního trhu. Zjednodušuje se právo na digitální služby, například osvědčení o digitálním úkonu a uznání písemné formy i bez podpisu, pokud technické prostředky umožňují určit jednající osobu (§ 562 občanského zákoníku).

Co je problematické

Výjimka z bankovního tajemství je citlivá. Návrh ji omezuje na „rozsah nezbytný“ a na účely předcházení podvodům, ale zákon neřeší, kdo kontroluje, zda banka nebo agentura sdílí údaje opravdu jen v nezbytné míře, ani jaká má klient právo na informaci o tom, že se data sdílela (u zneplatnění prostředku ano, u samotného sdílení údajů nikoli). Podobně pokyn agentury ke zneplatnění identity je „neformální správní úkon mimo správní řízení“, takže proti němu není standardní opravný prostředek, což může být pro člověka, který o identitu nečekaně přijde, nepříjemné.

Výhrady lze mít i k rozsahu: návrh mění jedenáct zákonů (od poštovních služeb po pojišťovnictví a penzijní spoření) najednou a navrhuje souhlas už v prvním čtení, což ponechává málo prostoru pro odbornou diskusi. Kapacitu datové schránky a minimální dobu uložení má určovat Věstník Agentury a ne zákon či vyhláška; důvodová zpráva uvádí, že parametry se určí podle rozpočtové a smluvní situace, takže veřejnost se konkrétní délku dozví až později. Změna ukládání datových zpráv se podle návrhu uplatní až od 1. ledna 2028.

Jak je to řešeno jinde

Důvodová zpráva popisuje evropský rámec (nařízení eIDAS 910/2014, nařízení 2024/903) a zahraniční srovnání úpravy datových schránek či výjimek z bankovního tajemství neuvádí. Protože šlo o úpravu české infrastruktury a návrh byl vzat zpět, zahraniční úpravy jsem nehledal.

Co by šlo udělat lépe

Dalo by se doplnit právo klienta být alespoň dodatečně informován, že jeho údaje byly sdíleny na základě nové výjimky, a stanovit transparentní evidenci a dohled (např. Úřad pro ochranu osobních údajů). Proti pokynu ke zneplatnění prostředku by měla existovat rychlá možnost nápravy. Délku uložení datových zpráv by bylo vhodné alespoň rámcově stanovit v zákoně nebo prováděcí vyhlášce, aby nebyla závislá jen na rozpočtu agentury. A rozsáhlou novelu by prospělo projednat standardně ve více čteních.

AI doporučení

Při hlasování o návrhu bez jakýchkoli změn by AI hlasovala ANO. Praktické přínosy pro uživatele (delší uložení datových zpráv, jasné doručování, rychlejší zablokování zneužité identity) a plnění evropských povinností podle zvolených kritérií převažují nad riziky, která lze omezit pozměňovacími návrhy a dohledem. Jde o názor AI podle uvedených kritérií, nikoli o výzvu pro voliče a nikoli o hodnocení poslanců.

Argumenty PROTI doporučení

• Zásah do bankovního tajemství a neformální pokyny ke zneplatnění identity nemají dostatečně popsané pojistky a opravné prostředky.
• Rozsah návrhu (jedenáct zákonů) a požadavek souhlasu už v prvním čtení omezují prostor pro odbornou diskusi.
• Klíčové parametry (kapacita a doba uložení datových zpráv) se neurčují v zákoně, ale ve Věstníku agentury, takže občan nemá právní jistotu o délce uložení.

Podrobnosti

Návrh předložilo Ministerstvo práce a sociálních věcí jako vládní návrh zákona (věcně za Digitální a informační agenturu), Sněmovně byl doručen 12. prosince 2025. Účinnost je patnáctým dnem po vyhlášení, s výjimkou čl. V bodu 5 (od 1. ledna 2027) a čl. VI bodu 30 (od 1. ledna 2028). Důvodem odchylky od jednotných dnů účinnosti je adaptace nařízení 2024/903.

Návrh mění zákony o zřízení ministerstev, o bankách, o svobodném přístupu k informacím, o poštovních službách, o informačních systémech veřejné správy, o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, o pojišťovnictví, o doplňkovém penzijním spoření, o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, o elektronické identifikaci a o právu na digitální služby. Zavádí také sankce za porušení nových povinností akreditovaných osob (včetně povinnosti předávat smlouvy o pojištění odpovědnosti).

Zdroje

• Tisk č. 65/0 na psp.cz
• Historie projednávání