Změnový zákon k účetnictví: úprava přes sto zákonů, daně v eurech a konec sběru údajů

Aktualizace — po 1. čtení a přepis podle nových instrukcí, 2. 11. 2026

Od minulé verze se stav posunul: 1. čtení proběhlo 12. března 2026 (obě rozhodující hlasování přijata, 125 a 127 poslanců pro) a návrh byl přikázán výborům (stav „2. čtení — obecná rozprava“); k tisku je evidováno usnesení rozpočtového výboru (64/8), jeho text a případné pozměňovací návrhy na psp.cz ke stažení nejsou. Jde o vládní návrh, stanovisko vlády neexistuje. Popisuji původní tisk 64/0. Doporučení se nemění, zůstává zdržet se.

O co jde

Tento návrh je doprovodným balíkem k novému zákonu o účetnictví (sněmovní tisk 63). Nový zákon o účetnictví mění terminologii i samotné pojetí účetnictví, a proto je potřeba upravit navazující předpisy. Důvodová zpráva uvádí, že se změny týkají více než stovky zákonů napříč rezorty a že jednotlivé resorty spolupracovaly na úpravách v oblasti, kterou samy spravují. Některé zákony do návrhu zařazeny nejsou a jejich gestoři mají případné nedostatky odstranit při nejbližší příležitosti.

Většina změn je legislativně-technická: například „subjekt veřejného zájmu“ se mění na „účetní jednotku veřejného zájmu“, pojem „mimořádná účetní závěrka“ zaniká a závěrky se dělí na individuální a konsolidované, řádné a mezitímní. Z věcných změn stojí za pozornost novela zákona o daních z příjmů: zdaňovací období se nově váže na účetní období, ruší se zvláštní institut „období, za které se podává přiznání“ (§ 38 ma) a daňové odpisy se vztahují na „daňově odpisovaná aktiva“ a jejich daňovou hodnotu. Poplatníkům, jejichž měnou účetnictví je euro, se umožňuje podávat přiznání a platit daň v eurech. Zrušuje se také zákon č. 25/2017 Sb. o sběru vybraných údajů pro monitorování a řízení veřejných financí, protože povinnost hlásit hotovostní údaje nahradí akruální účetnictví veřejného sektoru a zbylá část přejde do zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.

Účinnost je navržena na 1. ledna 2028 (stejně jako u zákona o účetnictví), s výjimkou čl. CXXIX bodů 5 a 6 (den po vyhlášení) a vybraných ustanovení čl. XXIII a čl. LIX, která se uplatní od 1. ledna 2030. Odložení o dva roky u eurových přiznání má poskytnout čas na přípravu infrastruktury správy daní.

Co je dobře

Je správné, že předkladatel nenechává rozsáhlý nový zákon bez doprovodných úprav: bez nich by v právním řádu zůstaly staré pojmy a odkazy na zrušený zákon č. 563/1991 Sb., což by vedlo k výkladovým problémům a právním mezerám. Sjednocení zdaňovacího a účetního období zjednodušuje život firmám, protože odpadá zvláštní kategorie období pro daňové přiznání, a použití základu daně podle mezinárodních účetních standardů má snížit dvojí evidenci.

Možnost vést a odvádět daň v eurech je praktická pro firmy, které fakticky působí v eurech a dnes musí své výstupy přepočítávat do korun. Důvodová zpráva současně řeší dopad na obce a kraje: výnos sdílené daně z příjmů právnických osob se jim bude i nadále rozdělovat v korunách, takže nebudou muset zřizovat devizové účty a řešit drobné částky v cizí měně. Zrušení zákona č. 25/2017 Sb. je podle zprávy kontinuálním přechodem na jednu povinnost (účetní data) místo dvou a využití centrálního systému účetních informací jako hlavního zdroje pro vládní finanční statistiku.

Co je problematické

Návrh je rozsahem velmi obtížně přezkoumatelný: stovky novelizačních bodů v přes stu zákonech znamenají, že poslanci ani veřejnost nemají reálnou možnost posoudit každou změnu zvlášť. Důvodová zpráva sama připouští, že některé dotčené zákony do návrhu nejsou zahrnuty a že jejich terminologie bude dorovnána někdy později, takže se do právního řádu zanese určitá nejednotnost.

Změny se opírají o stovky novelizačních bodů, například v § 3 a § 4 zákonů, kde se opakovaně nahrazuje terminologie. Zrušení zvláštního institutu „období, za které se podává přiznání“ (§ 38 ma zákona o daních z příjmů) a vazba zdaňovacího období na účetní období vyžadují přechodná pravidla (čl. CXXIX body 5 a 6) a systémy finanční správy připravené k 1. lednu 2028. Další otázkou jsou dopady na veřejné rozpočty. Podle důvodové zprávy většina změn nemá významný finanční dopad, ale některá opatření (daňové odpisy, základ daně podle IFRS) mohou časově posunout inkaso daně z příjmů. Vyčíslení uvádí snížení příjmů veřejných rozpočtů o 0,4 mld. Kč v prvním roce, 0,9 mld. ve druhém, 1,3 mld. ve třetím a 3,4 mld. Kč ve čtvrtém roce (státní rozpočet 0,3; 0,6; 0,9; 2,3 mld. Kč). Zpráva to označuje za dočasné přechodné snížení, nicméně i takový dočasný výpadek postihuje také obce a kraje, které se na výnosu daně z příjmů podílejí. Jednotlivé změny navíc nejsou do veřejně srozumitelné podoby převedeny, takže běžný poplatník se o dopadu na sebe dozví až z prováděcích předpisů a výkladu.

Jak je to řešeno jinde

Důvodová zpráva zahraniční srovnání neuvádí. Protože jde o doprovodný balík změn více než stovky českých zákonů k novému zákonu o účetnictví (tisk 63), samostatné zahraniční srovnání nemá smysl; zahraniční úpravy jsem nehledal.

Co by šlo udělat lépe

Pro přehlednost by pomohlo, kdyby ministerstvo spolu s návrhem zveřejnilo srozumitelný přehled hlavních věcných změn pro poplatníky (například tabulku „před a po“ pro odpisy, základ daně a zdaňovací období) a kvantifikovalo, kolik dočasného výpadku inkasa připadne obcím a krajům. Vhodné by bylo také ověřit s dostatečným předstihem, že soustava navazujících vyhlášek a systémy finanční správy budou připraveny k 1. lednu 2028, případně využít delší období do účinnosti k pilotnímu testování. U zákonů, které do balíku nepatří, by prospělo předem určit termín a odpovědnost za dorovnání terminologie.

AI doporučení

AI by o tomto návrhu v současné podobě, bez změn, zdržela hlasování. Návrh je nutným doprovodem zákona o účetnictví a jeho účel je rozumný, ale jeho rozsah (více než sto zákonů) neumožňuje spolehlivě posoudit každou změnu, a zároveň je zřejmé, že se jeho osud bude odvíjet od hlasování o tisku 63. Podle kritérií právní jistoty, legislativní kvality a dopadů na veřejné rozpočty (včetně obcí a krajů) nelze doporučit ani jednoznačné ano, ani ne. Jde o názor AI, nikoli o výzvu voličům ani hodnocení poslanců.

Argumenty PROTI doporučení

• Bez změnového zákona by nový zákon o účetnictví nemohl fungovat; zdržení se hlasování tak v praxi hrozí zdržením celé reformy.
• Důvodová zpráva ujišťuje, že většina změn je technická a finanční dopady jsou jen přechodné, takže zvláštní opatrnost nemusí být nutná.
• Možnost přiznání v eurech, sjednocení účetního a zdaňovacího období a zrušení zbytečných hlášení zjednoduší život firmám a státu.

Podrobnosti

Návrh předložilo Ministerstvo financí 12. prosince 2025 jako vládní návrh zákona. Z přechodných ustanovení vyplývá, že vybrané údaje podle zrušeného zákona č. 25/2017 Sb. se ještě v roce nabytí účinnosti předloží za odpovídající období předchozího roku (čl. CXLIII), a že se zároveň ruší prováděcí vyhláška č. 272/2017 Sb., která bude nahrazena novou.

Podle důvodové zprávy se mění mimo jiné občanský soudní řád, zákon o České obchodní inspekci, živnostenský zákon, zákony o České televizi a Českém rozhlase, zákon o bankách, zákon o daních z příjmů, zákon o auditorech, zákon o výzkumu, vývoji a inovacích a řada dalších. Účinnost většiny ustanovení je 1. ledna 2028.

Zdroje

• Tisk č. 64/0 na psp.cz
• Historie projednávání