Nový zákon o účetnictví: IFRS, peněžní účetnictví pro malé spolky a delší promlčení

Aktualizace — po 1. čtení, srovnání prahů s Německem a přepis podle nových instrukcí, 2. 11. 2026

Od minulé verze se stav posunul: 1. čtení proběhlo 12. března 2026 (rozhodující hlasování 129 a 126 poslanců pro) a návrh byl přikázán výborům (stav „2. čtení — obecná rozprava“); usnesení rozpočtového výboru (63/8) a pozměňovací návrhy ke stažení nejsou. Jde o vládní návrh, stanovisko vlády neexistuje. Popisuji původní tisk 63/0. Nově jsem porovnal prahy velikostních kategorií s německým zákoníkem. Doporučení se nemění, zůstává ano.

O co jde

Dnešní zákon o účetnictví je z roku 1991 a za tu dobu byl tolikrát novelizován, že se v něm špatně orientují i profesionálové. Vláda proto předkládá úplně nový zákon o účetnictví, který vychází z věcného záměru schváleného v říjnu 2020 a podle důvodové zprávy byl připravován s akademiky i s účetní a auditorskou praxí. Zároveň do českého práva převádí evropské směrnice, zejména směrnici 2013/34/EU o účetních závěrkách, směrnici o zprávách o udržitelnosti (CSRD, 2022/2464) a směrnici o zveřejňování daní z příjmů (2021/2101).

Pro běžného člověka je nejdůležitější, koho se účetnictví týká a jak složité bude. Účetní jednotkou zůstávají právnické osoby se sídlem v ČR, organizační složky státu, svěřenské a investiční fondy, ale fyzické osoby jsou podle § 5 účetní jednotkou jen tehdy, když mají příjmy ze samostatné činnosti nebo z nájmu a samy se tak rozhodnou (nebo jsou kandidující volební stranou). Zákon opouští dosavadní „účetnictví ve zjednodušeném rozsahu“ a rozlišuje už jen dva systémy: akruální (podvojné) účetnictví a v samostatné části IX „peněžní účetnictví“ založené na příjmech a výdajích. Peněžní účetnictví smí podle § 200 použít jen neziskové jednotky typu spolku, odborů, církve nebo honebního společenstva, které nejsou plátci DPH a mají příjmy i aktiva nejvýše 3 miliony korun.

Firmy se dělí do kategorií mikro, malé, střední a velké podle toho, zda splňují aspoň dvě ze tří podmínek (aktiva, obrat, počet zaměstnanců, § 19). Mikro jednotka má aktiva do 11 mil. Kč, obrat do 22 mil. Kč a do 10 zaměstnanců; malá do 120 mil. Kč, 240 mil. Kč a 50 zaměstnanců; střední do 600 mil. Kč, 1,2 mld. Kč a 250 zaměstnanců. Mikro a malé jednotky dostávají úlevy při oceňování (mohou při prvotním ocenění použít jmenovitou hodnotu místo současné hodnoty peněžního toku a mikro jednotky nemusí následně oceňovat reálnou hodnotou) a u vnitřní kontroly. Velké firmy a subjekty veřejného zájmu mají navíc povinnost zprávy o udržitelnosti (část X, § 215 a další). Pro stát vzniká „účetní výkaznictví státu“ a centrální systém účetních informací, který spravuje Ministerstvo financí (§ 270).

Co je dobře

Největším přínosem je přehlednost. Místo záplaty úlev roztroušených po zákoně a vyhláškách se úlevy pro malé a mikro jednotky řeší systematicky u jednotlivých požadavků a jednoduché pravidlo „aspoň dvě ze tří kritérií“ odpovídá evropskému standardu. Pro malé spolky, církve nebo honební společenstva je nový režim peněžního účetnictví reálnou úlevou: nemusí řešit rezervy, opravné položky ani reálnou hodnotu a jejich výstup odpovídá tomu, co od nich lidé skutečně potřebují vědět, tedy kolik přijaly a utratily. Pravidlo, že fyzická osoba není účetní jednotkou automaticky, ale rozhodne se pro to, zprůhledňuje situaci OSVČ.

Z dlouhodobého hlediska prospívá občanům i širší použití mezinárodních standardů (IFRS) a sjednocení účetního rámce u bank, protože firmy a banky už dnes často vedou dvě sady výkazů. Důvodová zpráva uvádí, že snížení administrativní zátěže plyne z toho, že podniky nebudou muset vést výkazy podle dvou pravidel, a že lepší srovnatelnost pomůže i správě daní a České národní bance. Povinná zpráva o platbách do veřejných rozpočtů, zpráva o daních z příjmů a uveřejňování účetních závěrek v jednotném evropském přístupovém místě posilují transparentnost, a delší promlčecí doby přestupků (3 a 4 roky místo dnešního 1 roku) zvyšují reálnou vymahatelnost pravidel.

Co je problematické

Rozsah změn je obrovský a termín je daleko. Účinnost od 1. ledna 2028 znamená, že firmy, účetní softwarové firmy i finanční úřady se budou muset přizpůsobit rozsáhlému novému rámci, jehož prováděcí vyhlášky ještě nejsou známy; část pravidel se totiž zjistí až z prováděcího právního předpisu. Návrh zároveň ruší možnost jednoduchého účetnictví „podle způsobu vedení“ a nahrazuje ji kategoriemi a peněžním účetnictvím s tvrdými limity 3 mil. Kč; subjekty těsně nad hranicí se mohou ocitnout v akruálním režimu s vyššími nároky na účetní software a účetní, a pro některé spolky tak výrazně narostou náklady.

Sankční režim je přísnější. Za nezveřejnění vykazovaných informací lze uložit pokutu až 0,5 % aktiv celkem (přestupky v části XIII), případně 1 % nákladů s horní hranicí 500 000 Kč u subjektů veřejného sektoru, což může být pro velké firmy citelné a pro malé spolky s významným majetkem neúměrné. Zpráva o udržitelnosti, jejíž povinnost vyplývá z evropské směrnice, přináší velkým jednotkám další administrativu; důvodová zpráva ji ovšem nevyčísluje a obecně uvádí, že nový zákon „nemá podstatné dopady na státní rozpočet“, což lze těžko ověřit bez konkrétních odhadů nákladů pro soukromý sektor.

Jak je to řešeno jinde

Návrh je z velké části transpozicí evropského práva (směrnice 2013/34/EU ve znění 2023/2775), takže kategorie účetních jednotek sleduje společný rámec. Prahy jsem porovnal s Německem: podle § 267 odst. 1 HGB je malá kapitálová společnost taková, která nepřekročí alespoň dvě ze tří kritérií 7 500 000 EUR aktiv, 15 000 000 EUR obratu a 50 zaměstnanců, a podle odst. 2 střední 25 000 000 EUR aktiv, 50 000 000 EUR obratu a 250 zaměstnanců. Český návrh stanoví malou účetní jednotku na aktiva do 120 mil. Kč, obrat do 240 mil. Kč a 50 zaměstnanců a střední na 600 mil. Kč, 1,2 mld. Kč a 250 zaměstnanců; při kurzu zhruba 24,4 Kč/EUR to odpovídá asi 4,9 a 9,8 mil. EUR u malé a 24,6 a 49,2 mil. EUR u střední kategorie. Česko tedy u malé kategorie zůstává pod německými prahy, u střední kategorie je téměř shodné. Rozdíl v kontextu: německé prahy mohou využívat horní hranice směrnice a země si volí, zda je využijí; srovnání ukazuje jen, že česká malá kategorie je užší, takže více firem bude mít povinnosti střední kategorie. Mezinárodní standardy IFRS a veřejnosektorové standardy (IPSAS, EPSAS) zmiňuje důvodová zpráva; konkrétní zahraniční úpravy jsem dál nehledal.

Co by šlo udělat lépe

Návrh by těžil z podrobnější a včasné metodiky: dlouhé období do účinnosti by se dalo využít k tomu, aby ministerstvo financí s dostatečným předstihem zveřejnilo prováděcí vyhlášky a zdarma poskytlo vzorové účtové osnovy, formuláře a nástroje pro malé a mikro jednotky, zejména pro spolky na hranici limitu peněžního účetnictví. Vhodné by bylo také zavést plynulý přechod pro subjekty, které limit 3 mil. Kč jen mírně překročí, aby nepřišly skokově o zjednodušení. U sankcí by prospěla jasná hierarchie: napomenutí a nápravná lhůta před pokutou za první formální pochybení malých subjektů. A konečně by občané i novináři uvítali, aby data z centrálního systému účetních informací státu byla otevřeně dostupná ve strojově čitelné podobě.

AI doporučení

AI by o návrhu v jeho současné podobě, bez jakýchkoli změn, hlasovala ano. Vychází z kritérií dlouhodobého přínosu pro občany, souladu s právem EU a přiměřené zátěže pro malé subjekty. Starý zákon z roku 1991 je roztříštěný a neodpovídá moderní praxi; nový zákon sjednocuje pravidla, transponuje povinné evropské směrnice a zároveň zavádí smysluplné úlevy pro mikro a malé jednotky i pro drobné neziskovky. Dlouhá doba do účinnosti (2028) dává času na přípravu. Jde o názor AI, nikoli o výzvu voličům ani hodnocení poslanců.

Argumenty PROTI doporučení

• Přechod na nový rámec přinese jednorázové náklady firmám, spolkům a účetním (software, školení), které důvodová zpráva nevyčísluje; část pravidel se navíc doladí až prováděcími předpisy.
• Limity pro peněžní účetnictví (3 mil. Kč příjmů a aktiv) a vyšší pokuty mohou nepřiměřeně dopadnout na menší spolky a církve těsně nad hranicí.
• Zpráva o udržitelnosti a další vykazovací povinnosti zvyšují zátěž velkých subjektů nad rámec nezbytně nutného a lze se ptát, zda je vhodné je přenášet bez prostoru pro případné budoucí úlevy.

Podrobnosti

Návrh předložilo Ministerstvo financí 12. prosince 2025 jako vládní návrh zákona. Navazuje na něj sněmovní tisk 64, změnový zákon, který v souvislosti s přijetím zákona o účetnictví mění více než stovku zákonů a ruší zákon č. 25/2017 Sb. Podle seznamu navazujících tisků projednávala návrh Legislativní rada vlády (usnesení RV) a dále se čeká na jeho zařazení do sněmovního projednávání.

Přestupky projednávají finanční úřady (§ 268), přestupek neposkytnutí údajů pro účetní výkaznictví státu Ministerstvo financí. Promlčecí doba činí 3 roky (resp. 4 roky u zkreslování vykazovaných informací), odpovědnost zaniká nejpozději po 5, resp. 10 letech (§ 264). Zvláštní postupy pro účetnictví zpravodajských služeb, armády, policie a dalších bezpečnostních sborů může stanovit Ministerstvo financí kvůli utajení (§ 271). Podle přechodných ustanovení musí příjemci prostředků z veřejných rozpočtů zůstat účetní jednotkou nejméně do roka po účinnosti zákona.

Důvodová zpráva uvádí, že zákon nemá podstatné dopady na státní rozpočet a očekává snížení administrativní náročnosti vedení účetnictví podnikatelů, vyšší vypovídací schopnost a elektronizaci účetnictví.

Zdroje

• Tisk č. 63/0 na psp.cz
• Historie projednávání
• § 267 HGB: velikostní kategorie společností (Německo)