Zpráva o životním prostředí 2024: nejteplejší rok od 1961, emise skleníků -47 % od 1990

O co jde

Každý rok vypracovává Ministerstvo životního prostředí (MŽP) zprávu o tom, v jakém stavu je v Česku příroda a životní prostředí. Ukládá to zákon o právu na informace o životním prostředí a vládní usnesení; zpráva jde nejprve na vládu (tam ji schválili 27. listopadu 2025 usnesením č. 932) a pak do Sněmovny a Senátu. Zpráva sleduje, zda se plní cíle Státní politiky životního prostředí ČR 2030 s výhledem do 2050, evropské právo a mezinárodní závazky. Letos poprvé obsahuje i krajskou dimenzi; samostatné zprávy za jednotlivé kraje se už nezpracovávají.

Tisk 60 obsahuje návrh usnesení, kterým Sněmovna „bere na vědomí“ Zprávu o životním prostředí České republiky 2024, krátkou předkládací zprávu a samotnou Zprávu (zhruba 175 stran, odhadem 60 000 slov). Podle předkládací zprávy nemá zpráva dopad na státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí ani na podnikatelské prostředí. Zpráva se dělí do tří hlavních oblastí podle Státní politiky životního prostředí (životní prostředí a zdraví, klimatická neutralita a oběhové hospodářství, příroda a krajina) a čtyř doplňkových kapitol (projevy změny klimatu, financování, názory veřejnosti, planetární meze). Tento článek vychází z předkládací zprávy, z kapitoly Hlavní sdělení Zprávy a z „klíčových sdělení“ jednotlivých kapitol; podrobné tabulky, grafy ani každou kapitolu jsme nečetli celou.

Co je dobře

Zpráva je především datový zdroj, který se dá ověřit: využívá oficiální datové sady, má přehlednou online prezentaci na portálu Envirometr (spravuje ji agentura CENIA) a je překládána do angličtiny. U každého ukazatele hodnotí, jestli se vývoj blíží cíli, a otevřeně přiznává, kde se daří méně. Předkládací zpráva přiznává i to, že pro některé datové sady nebyla data za rok 2024 v době uzávěrky k dispozici.

Z obsahu vyplývá několik skutečně dobrých zpráv. Emise skleníkových plynů v Česku poklesly v letech 1990 až 2023 o 47,0 % na 98,9 Mt CO2 ekv.; v meziročním srovnání let 2022 a 2023 o 15,1 %, což zpráva označuje za nejvýraznější roční pokles od roku 2000. Česko podle zprávy směřuje „s rezervou“ ke splnění cíle 55 % poklesu do roku 2030. Jaderné elektrárny v roce 2024 vyrobily 40,2 % elektřiny a od roku 2023 jaderná výroba převyšuje výrobu z uhlí; obnovitelné zdroje dosáhly 16,7 % výroby elektřiny. Spotřeba pevných fosilních paliv v domácnostech klesá a roste počet domácností vytápěných elektřinou a tepelnými čerpadly.

Zlepšuje se ovzduší. V roce 2024 byl některý z imisních limitů pro ochranu zdraví překročen jen na 1,3 % území Česka a emise většiny hlavních znečišťujících látek klesají; podle zprávy byly u vybraných látek už v inventuře za rok 2023 splněny národní závazky pro rok 2025. Materiálová náročnost hospodářství v letech 2000 až 2023 klesla o 50,8 % a v nakládání s odpady dominuje jejich využití (83,8 % v roce 2023). Ukazatele ze zprávy také ukazují, že 76 % veřejnosti považuje změnu klimatu za závažný problém.

Co je problematické

Slabší stránku zprávy zdůrazňuje i ona sama. Kvalita povrchových vod se od roku 2000 výrazně zlepšila, ale od roku 2020 stagnuje; v dvouletí 2023–2024 převažuje (47,0 % profilů) III. třída jakosti, tedy znečištěná voda. Na kanalizaci zakončenou čistírnou odpadních vod není připojeno 13,4 % obyvatel a Česko patří mezi státy EU s nejvyšším podílem podzemních vod zasažených difuzním znečištěním ze zemědělství. Podle hodnocení v plánech povodí se mezi roky 2015 a 2021 zhoršil ekologický i chemický stav útvarů povrchových vod.

Problémem je doprava: spotřeba energie v dopravě dále roste, od roku 2000 se téměř zdvojnásobila a více než 90 % energie v dopravě pochází z fosilních paliv. V ovzduší zůstává problematickým karcinogenní benzo[a]pyren, jehož hlavním zdrojem je spalování pevných paliv při vytápění domácností; zpráva proto označuje pokračující podporu výměny kotlů za prioritu. Emise mimo evropský obchod s emisemi klesají jen pomalu a nelineárně (v roce 2023 byly o 11,5 % pod úrovní roku 2005, cíl je -26 % do roku 2030). U amoniaku ze zemědělství zpráva nepovažuje splnění závazku za jisté, i když uvádí, že nejistota vyplývá hlavně z metodiky predikce.

Příroda je na tom podle zprávy nejhůř. Od roku 1982 poklesla početnost běžných druhů ptáků o zhruba 11 %, u druhů zemědělské krajiny dokonce o 45,0 % (1982–2024). Většina evropsky významných druhů živočichů (59,8 %), rostlin (75,4 %) a přírodních stanovišť (79,6 %) je ve stavu nedostatečném či nepříznivém. Zastavěné plochy se v letech 2000–2024 zvětšily o 4,2 % a zemědělské půdy ubylo o 2,1 %; nejzávažnějším způsobem degradace půd je eroze. Spotřeba minerálních hnojiv se v roce 2024 meziročně zvýšila o 36,2 % na 110,3 kg na hektar, i když zpráva vysvětluje, že v roce 2023 byla dočasně nízká z ekonomických důvodů. Ekologicky obhospodařované půdy bylo 17,1 % a zpráva nepředpokládá splnění cíle 22 % do roku 2027. V lesích se podle zprávy stabilizovala kůrovcová kalamita, ale zdravotní stav lesů zůstává neuspokojivý.

Zpráva také upozorňuje, že rok 2024 byl nejteplejším od roku 1961 (průměrná teplota 10,3 °C, o 2 °C nad normálem 1991–2020), že oteplování v Česku je zhruba dvojnásobné proti globálnímu průměru a že v září zasáhla většinu republiky povodňová situace. Dlouhodobé sucho označuje v českých podmínkách za nejzávažnější projev změny klimatu.

Jak je to řešeno jinde

Zpráva srovnává Česko s Evropskou unií jen na několika místech a v těchto případech je srovnání pro Česko střídavě příznivé a nepříznivé. Příznivě: investice do ochrany životního prostředí jsou v Česku podle zprávy dlouhodobě nadprůměrné proti ostatním zemím EU27 a cíl poklesu emisí pro obchodování s emisemi vychází z celounijního cíle -62 % do roku 2030. Nepříznivě: Česko patří k státům EU s nejvyšším podílem podzemních vod zasažených zemědělským znečištěním.

Kapitola o planetárních mezích dává širší, celosvětový kontext: podle ní lidstvo překročilo 6 z 9 planetárních mezí a Česko prostřednictvím dodavatelských řetězců vytváří tlak na prostředí i mimo své území. Podrobnější mezinárodní srovnání (například kvality ovzduší nebo recyklace komunálního odpadu s konkrétními státy) jsme v četbě zprávy nenašli, takže ho zde neuvádíme.

Co by šlo udělat lépe

Pro běžného čtenáře je zpráva velmi dlouhá a technická. Užitečná by byla krátká verze s deseti nejdůležitějšími čísly, kde se Česko zlepšuje a kde ne, a s jasným vysvětlením, co se stane, když se cíle nesplní. Část hodnocení má zpoždění: například emise a odpady jsou za rok 2023, jiné ukazatele za rok 2024, takže název „2024“ neodpovídá všem číslům. Zpráva toto zpoždění vysvětluje metodikou, ale pro laika je matoucí.

Zpráva dále konstatuje stav a směr, ale u slabých míst málo říká, kdo má co udělat a do kdy. U vodních zdrojů, benzo[a]pyrenu nebo úbytku ptáků jsou doporučení spíše obecná (pokračovat v dotacích na výměnu kotlů, investovat do čistíren). Konkrétnější vazba na odpovědné instituce a termíny by usnadnila kontrolu plnění. Nakonec je třeba mít na paměti, že výdaje z centrálních zdrojů na ochranu prostředí v roce 2024 klesly o 39,2 % na 98,9 mld. Kč (1,23 % HDP), a to především po mimořádném roce 2023, kdy se projevily programy zateplování financované z Národního plánu obnovy; zpráva by mohla jasněji říct, co tento pokles znamená pro plnění cílů v následujících letech.

Proč AI zatím nedoporučuje

U této zprávy AI hlasovací doporučení nedává. Jde o informativní zprávu ministerstva, kterou Sněmovna zpravidla jen bere na vědomí; není z ní změna zákona ani rozpočtu. Zda jsou environmentální cíle nastaveny správně nebo jaká opatření zvolit, je politické rozhodnutí, které web nezaujímá. Zpráva je navíc výsledkem práce desítek institucí a samotný souhrn nelze posoudit bez porovnání s původními datovými zdroji, které jsme neověřovali.

Podrobnosti

Další údaje z klíčových sdělení: Hlukové zátěži ze silniční dopravy nad 55 dB je vystavena zhruba pětina obyvatel; nad mezní hodnotu 210,6 tis. obyvatel (71 % z nich v městských aglomeracích). Databáze kontaminovaných míst (SEKM) obsahovala koncem roku 2024 10 113 záznamů, sanace byla dokončena u 1 166 lokalit. Celková produkce odpadů v roce 2023 byla 38,0 mil. t (meziročně -3,0 %), komunální odpady 5,8 mil. t, z toho 42,4 % končí na skládkách. V roce 2023 bylo v sektoru využití území a lesnictví (LULUCF) bilance -3,6 Mt CO2 ekv. Podíl přirozené obnovy lesa dosáhl v roce 2024 rekordních 29,7 %. Adaptační strategii nebo plán mělo v roce 2024 75 měst či městských částí, 14 mikroregionů a čtyři kraje. Z Operačního programu Životní prostředí 2021–2027 (alokace 75,9 mld. Kč) bylo do konce roku 2024 vyhlášeno 77 výzev a schválena podpora ve výši 55,5 mld. Kč. Srážky v roce 2024 činily 776 mm (113 % normálu), v září 179 mm (298 % normálu).

Tisk byl předložen 11. prosince 2025, přikázán věcně příslušnému výboru (usnesení Výboru pro životní prostředí je z 22. ledna 2026) a podle průběhu je usnesení výboru z 29. ledna 2026 rozhodnutím Sněmovny. Čtená byla předkládací zpráva, úvod, hlavní sdělení, klíčová sdělení všech kapitol a vybrané pasáže o klimatu, vodách, ovzduší, skleníkových plynech, odpadech a financování; ostatní kapitoly (hluk, světelné znečištění, mimořádné události, těžba, národní parky, veřejné mínění v krajích, dezinformace) jsme v detailu nečetli. Čísla z grafů a tabulek jsme nepřebírali.

Zdroje

• Tisk č. 60/0 na psp.cz
• Historie projednávání