Správa dat státu: úřady musí mít v datech pořádek a vědci získají řízený přístup

Aktualizace — návrh se stal zákonem č. 60/2026 Sb., 2. 11. 2026

Předchozí verze článku psala o návrhu, který čeká na projednání. Podle dat Sněmovny a stránky psp.cz je to zastaralé: Sněmovna vyslovila souhlas už v 1. čtení podle § 90 odst. 2 jednacího řádu 3. března 2026 (rozhodující hlasování 134 pro, 1 proti, 1 se zdržel), Senát ho 16. dubna schválil, prezident podepsal 28. dubna a zákon byl vyhlášen 12. května 2026 v částce 60 pod číslem 60/2026 Sb. Jde o vládní návrh, stanovisko vlády neexistuje. Hodnocení je zpětné; doporučení se nemění, zůstává ano.

O co jde

Stát dnes drží obrovské množství dat v informačních systémech veřejné správy, ale podle důvodové zprávy často přesně neví, co v nich je, a někdy k nim nemá ani skutečný přístup, protože je fakticky drží dodavatel systému. Smlouvy s dodavateli bývají špatně nastavené a dodavatel si může za přístup k datům účtovat další peníze. Důsledek: úřady si data navzájem nenacházejí, pořizují duplicitní data a občan pak musí běhat s papíry mezi úřady. Návrh zákona má tento stav změnit dvěma pilíři.

První pilíř je správa dat (hlava II). Každý správce dat (správce informačního systému veřejné správy, § 4) musí mít vnitřní pravidla pro správu dat (§ 5), popsat svá data v datovém slovníku podle otevřené normy, kterou zveřejní Digitální a informační agentura (§ 6), vést lokální katalog dat a změny do něj zapsat do 7 pracovních dnů (§ 7). Obsah katalogů se zveřejňuje v novém Národním katalogu dat, který spravuje Agentura (§ 9). Zákon se nevztahuje na data v oblasti obrany, bezpečnosti, trestního řízení, dohledu nad finančním trhem a na informační systémy obcí, krajů a jejich svazků (§ 2).

Druhý pilíř je řízený přístup k datům (hlava III). Kdo chce data, která dnes nelze podle zákona o svobodném přístupu k informacím vydat (například data s osobními údaji nebo chráněná obchodním tajemstvím), podá přes Národní katalog dat žádost s projektem využití dat. Účelem může být jen vědecký výzkum, kontrola veřejné správy nebo výuka a vzdělávání (§ 13 odst. 1). Data se poskytují v anonymizované podobě, jen u vědeckého výzkumu lze v odůvodněných případech povolit i data, která umožňují nepřímou identifikaci (§ 13 odst. 3 a 4). Zákon vymezuje, k čemu povolit nelze, například k biometrickým údajům, datům o poloze osoby nebo údajům o řízení o mezinárodní ochraně (§ 14). Žádost stojí 3 000 Kč a rozhoduje o ní Agentura, nebo jiný povolující orgán, vždy se závazným stanoviskem správce dat (§ 17).

Co je dobře

Návrh řeší reálný problém: kdo nemá přehled o svých datech, nemůže je využít ani poskytnout. Popisování dat v katalozích a vytvoření datového slovníku je základní předpoklad toho, aby mezi úřady „obíhala data, nikoli občan“, jak to formuluje důvodová zpráva. Povinnost mít k datům nepřetržitý a úplný přístup i tehdy, když systém provozuje dodavatel (§ 5 odst. 2), zasahuje právě tam, kde dnes stát nezřídka ztrácí kontrolu nad vlastním majetkem.

Řízený přístup zase otevírá cestu k výzkumu a analýzám veřejných politik, které dnes často narážejí na to, že data existují, ale nikdo je nesmí vydat. Zákon přitom klade na žadatele přísné podmínky: musí popsat účel, způsob zabezpečení a okruh osob, které budou k datům přistupovat, nesmí data znovu identifikovat ani nepovoleně propojovat (§ 26), a za porušení hrozí pokuty až 10 milionů Kč u osob, které data využívají (§ 33). Návrh nenahrazuje zákon o svobodném přístupu k informacím, ale doplňuje ho tam, kde ten nestačí, a drží se evropského rámce.

Co je problematické

Největší otázkou je proveditelnost. Důvodová zpráva sama přiznává, že orgány veřejné správy jsou „na hraně možností“ a bez navýšení kapacit nové povinnosti nezvládnou. Odhad nákladů je značný: jednorázově zhruba 293 milionů Kč a ročně asi 242 milionů Kč na zavedení správy dat, k tomu geoportál (87 milionů jednorázově a 17 milionů ročně) a řízený přístup (cca 53 milionů jednorázově a 29 milionů ročně). Bez dostatečného financování hrozí, že se z katalogů stane formální povinnost bez reálného užitku.

Druhým rizikem je ochrana soukromí. I anonymizovaná a pseudonymizovaná data mohou být při propojování více zdrojů znovu identifikovatelná. Návrh to řeší zákazem re-identifikace, technickými podmínkami a pokutami, ale spolehlivost závisí na kvalitě anonymizace a na dohledu, který bude vykonávat Agentura. Zároveň si správce dat podle § 17 drží silnou roli (závazné stanovisko), takže hrozí, že úřady budou žádosti odmítat z opatrnosti. Zákon se také nevztahuje na obce a kraje, což omezuje využitelnost dat na místní úrovni. A konečně pokuty za nepořádek v datech se týkají samotných úřadů (až 500 000 Kč, § 32), takže se platí ze státních peněz.

Jak je to řešeno jinde

Návrh vychází z nařízení o evropské správě dat (DGA, 2022/868), které umožňuje členským státům zavést opakované použití chráněných dat veřejného sektoru, ale nezavazuje je k tomu; český návrh možnost naplňuje a doplňuje o povinnosti správy dat. Zahraniční úpravy (například pro přístup vědců k datům státu) jsem z povolených zdrojů nedohledal a žádné srovnání neuvádím.

Co by šlo udělat lépe

Návrh by zasloužil pevnější záruky financování: povinnosti úřadům je rozumné ukládat až se zajištěnými penězi a lidmi, jinak se plnění odsune nebo bude formální. Pomohlo by zřetelné veřejné reportování o tom, kolik žádostí o řízený přístup bylo podáno, kolik povoleno a z jakých důvodů zamítnuto, aby se dalo posoudit, zda se úřady nebrání z opatrnosti. U ochrany soukromí by pomohlo nezávislé hodnocení anonymizačních postupů a jasně určené odpovědnosti za případné úniky. Konečně stojí za úvahu postupné zapojení obcí a krajů, kde vzniká velká část dat, která se lidí týkají každodenně.

AI doporučení

AI by o návrhu v současné podobě, bez jakýchkoli změn, hlasovala ano. Vychází z dlouhodobého přínosu pro občany: stát, který ví, jaká data má, a umí je řízeně zpřístupnit výzkumu, dokáže lépe plánovat veřejné politiky a stavět služby, které občana nezatěžují. Návrh navazuje na evropský rámec a nepůsobí jako nárůst dohledu nad občany, ale jako zlepšení pořádku v samotné veřejné správě; práva dotčených osob chrání zákaz re-identifikace, anonymizace jako výchozí režim a sankce. Rizika, zejména náklady a proveditelnost, lze řešit při dalším projednávání a postupným náběhem, který návrh sám počítá (řízený přístup až od 2028, datové slovníky od 2029).

Doporučení je názor AI, nikoli výzva voličům a není hodnocením poslanců.

Argumenty PROTI doporučení

• Odhadované náklady (stovky milionů korun jednorázově i ročně) jsou vysoké a úřady podle samotné důvodové zprávy nemají kapacity, takže hrozí formální plnění bez reálného přínosu.
• Zpřístupnění dat, byť anonymizovaných, přináší riziko znovuidentifikace při propojování více zdrojů a závisí na dohledu, jehož kapacitu zákon nezaručuje.
• Obce a kraje jsou vyňaty a řada důležitých oblastí (bezpečnost, trestní řízení, finanční trh) je mimo rozsah, takže přínos může být užší, než slibuje název.

Podrobnosti

Návrh předložilo Ministerstvo práce a sociálních věcí jako vládní návrh dne 8. prosince 2025; ve stavu projednávání je zatím neuveden a následné tisky nejsou. Rozhodovat o povolení řízeného přístupu bude Agentura, případně jiný povolující orgán (§ 17), a správci dat vydávají závazné stanovisko. Předběžnou informaci o možnostech přístupu poskytne Agentura do 30 dnů (§ 15).

Přestupky správců dat (§ 32) jsou neaktuální katalog, nevytvořený datový slovník a nesplnění nápravného opatření, s pokutou do 100 000 až 500 000 Kč. Přestupky osob s povoleným přístupem (§ 33) zahrnují re-identifikaci, nepovolené propojení dat nebo jiné použití dat, s pokutami do 5 až 10 milionů Kč. Správní poplatek za žádost činí 3 000 Kč a je podle důvodové zprávy odvozen od nákladů řízení.

Účinnost: základ patnáctým dnem po vyhlášení, ustanovení o řízeném přístupu (§ 11 až 27 a další) 1. ledna 2028 a povinnosti ohledně datových slovníků a katalogů (§ 6 až 8, § 32) 1. ledna 2029. Součástí návrhu je i změna souvisejících zákonů, mimo jiné v oblasti zdravotnických registrů.

Zdroje

• Tisk č. 54/0 na psp.cz
• Historie projednávání
• Tisk 54 ve Sbírce zákonů (60/2026 Sb.): vyhlášení v částce 60