Důchod už po 25 letech pojištění a konec ořezávání výchovného při valorizaci

Aktualizace — stanovisko vlády, srovnání s Německem a nové doporučení, 2. 11. 2026

Předchozí verze článku stanovisko vlády (tisk 50/1) jen zmínila a doporučila ano. Vláda 16. února 2026 zaujala nesouhlasné stanovisko: parametrické změny důchodů připravuje sama, zkrácení doby na 25 let by zvýhodnilo ty, kdo pojistné neodváděli pravidelně, a při pevné minimální zásluhové složce by klesala jen zásluhovost, zatímco rozdíl by se dorovnával. Z toho jsem v textu ověřil, že návrh opravdu spojuje dvě nesouvisející změny (doba pojištění a výchovné); vládní program „připravujeme vlastní návrh“ za důvod nepovažuji. Nově jsem ověřil německou dobu pojištění. Doporučení se mění z ano na zdržet se.

O co jde

Návrh mění dvě věci v důchodovém systému. První je podmínka, kolik let pojištění člověk potřebuje, aby mu při dosažení důchodového věku vznikl nárok na starobní důchod. Dnes je to podle § 29 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění 35 let. Návrh ji vrací na 25 let, tedy na hodnotu, která platila před rokem 2010. Počítají se příspěvkové doby (zaměstnání, podnikání) i náhradní doby, například péče o dítě nebo o závislou osobu. Zároveň se ruší zvláštní cesta k důchodu přes 30 let čistě příspěvkové doby, která by po zkrácení ztratila smysl, a zjednodušuje se pravidlo pro „odložený“ důchod (20 let pojištění, nebo 15 let čistě příspěvkových), u něhož se zrušila dosavadní časová pásma a věk pro vznik nároku se pevně stanoví o dva roky nad důchodový věk muže stejného data narození.

Druhá změna se týká výchovného, tedy 500 Kč měsíčně za každé vychované dítě, které je součástí procentní výměry důchodu. Dnes platná, ale zatím neúčinná úprava (zákon č. 417/2024 Sb.) počítá s tím, že se od ledna 2027 bude při valorizaci výchovné nejdřív z procentní výměry odečítat, zbytek se zvýší a výchovné se pak přičte v původní nominální výši. Reálná hodnota výchovného by tak s inflací klesala. Návrh tuto úpravu (body 65 a 67 článku I zákona č. 417/2024 Sb.) ruší bez náhrady.

Zkrácení doby pojištění začne platit od 1. ledna 2027, zrušení vynětí výchovného dnem po vyhlášení. Podle přechodných ustanovení se na nově oprávněné vztahuje nárok od 1. ledna 2027 bez zpětného doplacení. Kdo požádá o důchod za dobu před tímto datem, posoudí se mu žádost podle dosavadních pravidel.

Co je dobře

Podmínka 35 let je u nás přísná a zasáhne hlavně ty, kdo mají v životopise mezery: ženy po delší péči o děti a seniory, lidi s dlouhou nezaměstnaností nebo s kariérou v zahraničí. Pokud dosáhnou důchodového věku bez 35 let, nemají nárok vůbec a musí buď dál platit pojistné, nebo čekat na pozdější „odložený“ důchod. Návrat k 25 letům snižuje riziko, že člověk po desetiletích práce skončí bez důchodu. Důvodová zpráva ho zároveň opírá o doporučení OECD z analýzy českého důchodového systému z roku 2020, takže nejde o nápad bez opory v mezinárodních doporučeních.

Dopady na výši důchodu jsou přitom pojistkou ošetřené: za každý rok pojištění se procentní výměra počítá z 1,49 % výpočtového základu (2027), takže kratší kariéra znamená nižší důchod, nikoli stejný. Pro nízké příjmy působí navíc minimální procentní výměra 10 % průměrné mzdy, která platí od 1. ledna 2026. Zrušení vynětí výchovného odstraňuje komplikaci, kterou by museli technicky zajistit plátci důchodů, a drží spravedlivý princip, že hodnota ocenění péče o dítě nemá postupně klesat. Úspora z vynětí je podle důvodové zprávy v celkových výdajích na důchody zanedbatelná.

Co je problematické

Návrh stojí peníze. Podle důvodové zprávy zkrácení doby zvýší výdaje v prvních letech o zhruba 200 milionů korun ročně a dlouhodobě až o 2 miliardy (v dnešních cenách). Zrušení vynětí výchovného přidá v prvním roce kolem 300 milionů korun, vrchol zhruba 2,3 miliardy korun se čeká po 15 letech a po 25 letech by zbylo asi 1,3 miliardy ročně. Dohromady jde o řádově miliardy korun ročně navíc. Důvodová zpráva neuvádí, z jakých zdrojů by se tyto výdaje kryly.

Slabinou je také signál pro důchodový systém: zkrácení minimální doby může oslabit motivaci platit pojistné delší dobu, protože nárok vznikne dříve, byť s nižším důchodem. Zároveň se mění pravidlo, které bylo teprve před rokem 2025 součástí širšího kompromisu o důchodové reformě, a pravidla v důchodech by se neměla měnit příliš často. Návrh navíc nerozlišuje, kdo z kratší doby skutečně profituje, a nenabízí údaje, kolika lidí se zkrácení týká. Chybějící nárok se přitom neodstraňuje jen u lidí, kteří měli těžký život, ale i u těch, kdo roky nepracovali či neplatili.

Jak je to řešeno jinde

Důvodová zpráva obsahuje mezinárodní tabulku, jejíž čísla jsem nemohl načíst. Dohledal jsem Německo: podle § 50 SGB VI stačí k řádnému starobnímu důchodu (Regelaltersrente) 5 let pojištění (Wartezeit), k důchodu pro dlouholeté pojištěné (předčasný odchod) 35 let a pro velmi dlouholeté 45 let. Německá podmínka nároku je tedy mnohem mírnější než česká (35 let, podle návrhu 25), ale výše důchodu je v Německu přímo úměrná dobám pojištění. Vláda ve stanovisku tvrdí, že Česko má jednu z nejnižších povinných dob pro „plný“ důchod; to jsem neověřil a odlišuje se od porovnání podmínky nároku. Rozdíl v kontextu: německý systém (důchodové body, jiný věk, jiné minimální důchody) není s českým přímo srovnatelný; srovnání ukazuje, že česká podmínka nároku je v Evropě přísná, ale nerozhoduje o tom, zda je návrh jako celek vhodný. Jiné státy jsem z povolených zdrojů nedohledal.

Co by šlo udělat lépe

Návrh by zasloužil doprovodit vlastní analýzou dopadů: kolika lidí se zkrácení týká, jaké budou jejich důchody a jak se změní počet lidí závislých na dávkách pomoci v hmotné nouzi. Dobrým řešením by bylo vázat zkrácení na jasné kompenzační opatření, například posílení motivace k delšímu pojištění (příplatek za delší dobu, zvýhodnění odložení odchodu do důchodu) a zároveň popsat zdroje financování.

U výchovného by dávalo smysl otevřít širší debatu o tom, komu a v jaké výši má náležet, protože z důvodové zprávy plyne, že od roku 2027 má výchovné náležet jen na třetí a další děti. Samotné zrušení vynětí z valorizace tuto otázku neřeší. Konečně by stálo za to sjednotit pravidla pro různé typy důchodů tak, aby byla srozumitelná pro lidi, kteří nejsou odborníky na sociální zabezpečení.

AI doporučení

AI by o návrhu v současném znění, bez změn, zdržela se hlasování.

Hlavní dlouhodobý důvod: podmínka 35 let je ve srovnání s Německem (5 let pro řádný důchod) přísná a může připravit o nárok lidi s přerušovanou kariérou; zkrácení na 25 let s úměrně nižším důchodem je obhajitelné. Nejsilnější riziko: návrh spojuje dvě nesouvisející změny, stojí podle zprávy až 2 mld. Kč ročně za zkrácení a 1,3 až 2,3 mld. Kč za výchovné bez zdroje krytí, mění pravidla krátce po důchodové reformě a podle vlády by při pevné minimální zásluhové složce dorovnání zvýhodnilo ty, kdo odváděli méně. Protože jde o dvě oddělitelné části s různým hodnocením (zkrácení doby je přínosnější než plošné zrušení vynětí výchovného), doporučení není „ne“; bez rozdělení a krytí nelze říct, že přínosy převažují. Krátkodobě je dopad asi 0,2 až 0,5 mld. Kč ročně, dlouhodobě miliardy. Jde o názor AI podle uvedených kritérií, nikoli o výzvu pro voliče a nikoli o hodnocení poslanců.

Argumenty PROTI doporučení

• Kdo klade důraz na dostupnost důchodu pro lidi s přerušovanou kariérou, může hlasovat ano: podmínka 35 let je přísná a německý řádný důchod vyžaduje 5 let.
• Kdo klade důraz na udržitelnost a zásluhovost, může hlasovat ne: trvalé výdaje bez krytí, nižší motivace platit pojistné a dorovnání minimální složky.
• Zdržení se může být vnímáno jako vyhýbání se rozhodnutí; důvodem je, že návrh obsahuje dvě různé změny, z nichž jednu lze podpořit a druhou ne bez krytí.

Podrobnosti

Návrh předložila skupina poslanců v čele s Marianem Jurečkou dne 5. prosince 2025 (podepsáno 9. prosince 2025). Ve stavu projednávání je po uplynutí 10 dnů od rozeslání stanoviska vlády (tisk 50/7, stanovisko vlády). Navazujícím krokem je zařazení do pořadu schůze a první čtení.

Technicky návrh mění § 29 odst. 1 až 3, navazující odkazy v § 29 odst. 5, § 34 odst. 3 až 7 a § 67 odst. 9 zákona o důchodovém pojištění. Přechodná ustanovení zajišťují, že lidé, kteří podmínku 25 let splnili již dříve, získají nárok k 1. lednu 2027 bez zpětných doplatků, a že doba získaná po dosažení důchodového věku před tímto datem se při výpočtu považuje za dobu před vznikem nároku. Pravidlo o tom, že za výdělečnou činnost po vzniku nároku se procentní výměra zvyšuje výhodněji, se u dříve přiznaných důchodů posune na hranici 25 let.

Důvodová zpráva hodnotí návrh jako slučitelný s ústavním pořádkem, právem EU i mezinárodními smlouvami a uvádí, že nebyly identifikovány žádné lobbistické kontakty podle zákona o regulaci lobbování.

Zdroje

• Tisk č. 50/0 na psp.cz
• Historie projednávání
• Stanovisko vlády (tisk 50/1)
• § 50 SGB VI: doby pojištění pro nárok na důchod (Německo)