Městský okruh a EIA: starší stanoviska půjde prodloužit až třikrát

Aktualizace — stanovisko vlády a přepis podle nových instrukcí, 2. 11. 2026

Předchozí verze článku stanovisko vlády (tisk 49/1) jen zmínila. Vláda 22. prosince 2025 zaujala neutrální stanovisko s poznámkami: opakované prodlužování platnosti stanoviska EIA u městských komunikací by se mohlo dotknout ochrany přírody, protože by se rozhodovalo podle studií, které už nemusí odpovídat stavu území, a není jasné, proč tři prodloužení, když u modulární jaderné elektrárny zákon připouští dvě. Poslední bod se v textu potvrdil (stávající § 23 odst. 12 připouští dvě prodloužení, návrh tři). Neutrální postoj vlády za důvod nepovažuji. Doporučení se nemění, zůstává zdržet se.

O co jde

Než se postaví velká silnice, musí projít posouzením vlivů na životní prostředí, zkráceně EIA. Výsledkem je stanovisko, které má omezenou platnost. Od novely z roku 2023 (zákon č. 465/2023 Sb.) platí, že se jeho platnost v zásadě nesmí prodlužovat opakovaně. Výjimky zákon dělá jen pro vybranou strategickou infrastrukturu a pro modulární jadernou elektrárnu (§ 23 odst. 12, nejvýše dvě prodloužení). Pro městské silnice žádná výjimka neexistuje.

Návrh to chce změnit. Do § 23 se mají doplnit odstavce 13 a 14. Podle nich by se zákaz opakovaného prodlužování nepoužil pro záměr místní komunikace I. třídy, který leží celý v metropolitní rozvojové oblasti podle Politiky územního rozvoje a pro který bylo před 1. lednem 2024 vydáno stanovisko EIA. Platnost takového stanoviska by šlo prodloužit opakovaně, nejvýše třikrát. Stanoviska, jejichž platnost zanikla před 1. lednem 2024, by zůstala mimo (odst. 14), takže se nic „neoživuje“.

Důvodová zpráva v části o účinnosti říká konkrétně, o co jde: platnost kladného stanoviska EIA k dostavbě městského okruhu v Praze definitivně skončí v říjnu 2027. Bez výjimky by se podle předkladatelů musel celý proces EIA opakovat. Proto navrhují účinnost už patnáctým dnem po vyhlášení, ne k obvyklému 1. lednu nebo 1. červenci.

Co je dobře

Návrh je krátký, čitelný a omezený. Výjimku vymezuje třemi podmínkami: druh komunikace, území a datum vydání stanoviska. K tomu přidává tvrdý strop tří prodloužení. Předkladatelé také vědomě nesahají do přechodných ustanovení z roku 2023, aby nezpůsobili zpětné změny pravidel, což je z hlediska právní jistoty rozumné.

Pro obyvatele měst má smysl, aby dlouho připravované stavby nezanikaly jen proto, že uplynula lhůta. Opakování celé EIA stojí čas i peníze a nemusí nutně přinést lepší ochranu přírody, pokud se záměr ani území podstatně nezměnily. Zpráva navíc uvádí, že u každého prodloužení mohou úřady posoudit, zda stanovisko stále odpovídá skutečnosti.

Co je problematické

Stanovisko EIA je snímek stavu v určitém okamžiku. Čím je starší, tím víc se může lišit od reality: mění se dopravní proudy, hluk, kvalita ovzduší, ochrana druhů i klimatické cíle. Při třech prodlouženích by se stanovisko vydané před rokem 2024 mohlo používat výrazně déle, aniž by veřejnost dostala novou příležitost se k záměru vyjádřit. Návrh sice tvrdí, že procesní pravidla včetně účasti veřejnosti zůstávají, ale konkrétní pojistku, která by při prodloužení vynutila aktualizaci podkladů, v textu zákona nenajdeme. Spoléhá na to, že se o ní postará úřad v konkrétním řízení.

Druhý problém je v povaze úpravy. Text je obecný, ale důvodová zpráva ho odůvodňuje jedním konkrétním projektem. Zákony „šité na míru“ jednomu záměru mohou podkopávat důvěru v pravidla stejná pro všechny, a to i tehdy, když je záměr sám užitečný. Zpráva také neuvádí, na kolik dalších staveb by se výjimka vztahovala, ani jak by se hodnotila rizika pro vodu, přírodu a zdraví obyvatel. Rozsah dopadu tedy nelze z podkladů posoudit.

Jak je to řešeno jinde

Důvodová zpráva srovnání s jinými státy neobsahuje a uvádí jen soulad se směrnicí 2011/92/EU, která konkrétní dobu platnosti stanoviska nestanoví. Zkusil jsem dohledat německé pravidlo o zániku plánového rozhodnutí při nezahájení stavby (§ 75 VwVfG), ale v textu, který jsem načetl, pětiletá lhůta ani možnost prodloužení nebyla, a proto žádné srovnání neuvádím. Jiné státy jsem z povolených zdrojů nedohledal.

Co by šlo udělat lépe

Pokud je záměrem ochránit rozestavěné či dlouho připravované stavby, mohl by zákon při každém prodloužení výslovně vyžadovat ověření aktuálnosti podkladů (hluk, ovzduší, přírodní hodnoty) a zveřejnění tohoto ověření, aby se veřejnost k němu mohla vyjádřit. Dává smysl také zvážit jinou délku prodloužení, než jsou tři opakování bez dalších podmínek. Vhodné je, aby předkladatelé doplnili přehled, kterých staveb se výjimka týká, a aby se pravidla EIA řešila spíše obecně v rámci celkové revize, ne jednorázovou výjimkou.

AI doporučení

Při hlasování o návrhu bez změn by se AI zdržela. Zdržení vychází z toho, že kritéria vedou ke vzájemně protichůdným závěrům. Právní jistota a předvídatelnost investic mluví pro, jenže návrh je úzce vymezen a omezen třemi prodlouženími. Naopak dlouhodobá ochrana životního prostředí a aktuálnost podkladů mluví proti, protože návrh neobsahuje pojistku, která by při každém prodloužení vynutila přezkum stavu území, a opírá se o jediný konkrétní projekt. Rozsah dopadu na další stavby z podkladů není zřejmý a v zahraničí podobnou výjimku podle dostupných podkladů neověříme. Jde o názor AI podle uvedených kritérií, nikoli o výzvu pro voliče a nikoli o hodnocení poslanců.

Argumenty PROTI doporučení

• Pro hlasování ANO: bez výjimky hrozí, že dlouho připravované městské stavby budou zbytečně opakovat celý proces EIA, což stojí čas a peníze a zdržuje řešení dopravy v největších městech.
• Pro hlasování NE: výjimka oslabuje zásadu, že posouzení vlivů má být aktuální, a vytváří precedent pravidla psaného pro jeden konkrétní projekt.
• Zdržení se může působit jako vyhýbání se rozhodnutí, ačkoli případné pozměňovací návrhy by mohly nedostatky odstranit.

Podrobnosti

Návrh předložili poslanci Zdeněk Hřib, Olga Richterová a Katerina Demetrashvili dne 1. prosince 2025. K návrhu existuje stanovisko vlády, jehož obsah jsem v podkladech neanalyzoval. Stav projednávání je „po 10 dnech od rozeslání stanoviska vlády“, takže návrh čeká na zařazení k prvnímu čtení.

Technicky se mění jen § 23 zákona o EIA. Odstavec 13 stanoví, že vyloučení opakovaného prodloužení platnosti stanoviska podle § 9 a odst. 4 věty třetí se nepoužije pro vymezené záměry. Počítá se s oběma typy stanovisek: se stanoviskem podle § 10 ve znění do 31. března 2015 a se závazným stanoviskem podle § 9 a ve znění od 1. dubna 2015 do 1. ledna 2024. Podle důvodové zprávy nemá návrh dopady na státní rozpočet ani rozpočty samospráv a nezasahuje do transpozice směrnice 2011/92/EU ani do Aarhuské úmluvy.

Důvod rychlé účinnosti (patnáctým dnem po vyhlášení) předkladatelé spojují s tím, že kladné stanovisko k dostavbě pražského městského okruhu skončí v říjnu 2027. Podle zprávy má zůstat dost času na řízení o prodloužení včetně případných opravných prostředků.

Zdroje

• Tisk č. 49/0 na psp.cz
• Historie projednávání
• Stanovisko vlády (tisk 49/1)