Postřiky a elektronické záznamy: z novely se stal balík změn mnoha zákonů

Aktualizace — po opakovaném 2. čtení a usnesení výboru, 4. 11. 2026

Po vrácení do 2. čtení (5. 6. 2026) proběhlo 20. 10. 2026 opakované 2. čtení a zemědělský výbor 3. 11. 2026 ukončil projednávání (usnesení 68) a doporučil Sněmovně, jak ve 3. čtení hlasovat o desítkách pozměňovacích návrhů: doporučil návrhy výboru A1 až A12, B1 až B15 poslance Pražáka (u B6 bez stanoviska), D1 až D3 a G1 a G2, a nedoporučil C, E ani F1 až F10. Předchozí verze článku (z 2. 11.) popisovala jen původní vládní text a ostatní návrhy nečetla, což se teď mění: tisk se dnes týká nejméně 16 dalších zákonů, a proto se doporučení AI mění z ano na zdržet se. Důvodem je tento věcný poznatek, ne postoj výboru: hlasování o balíku, jehož část nemá těsný vztah k rostlinolékařské péči, nese podle judikatury Ústavního soudu riziko přílepku, zatímco jádro (elektronické záznamy, osivo, mimořádné události) je samo o sobě v pořádku.

2. 11. 2026: návrh byl 5. 6. 2026 vrácen do 2. čtení (87 pro, 46 proti); popisoval se původní tisk 48/0, doporučení bylo ano.

O co jde

Vládní novela zákona č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči sladila český zákon s evropskými nařízeními o přípravcích na ochranu rostlin (postřicích) a o statistice zemědělských vstupů. Nejviditelnější změna se týká záznamů: profesionální uživatelé, kteří nevedou záznamy o použití přípravků elektronicky, je musejí do 30 dnů od aplikace převést do elektronické podoby (§ 60 odst. 7); pravidelné předávání ÚKZÚZ se týká jen zemědělců s více než 200 ha orné půdy, vinic, chmelnic a sadů (§ 60 odst. 8). Zavádí se pravidlo pro osivo a sadbu ošetřené přípravkem (§ 49 odst. 9: dodržet podmínky z etikety a vést záznamy o setí), systém mimořádných událostí při výskytu škodlivých organismů (§ 77) a nový způsob získání odborné způsobilosti úředníky (§ 82 odst. 3 písm. g)). Účinnost je navržena na 1. ledna 2027.

Výbor ve svém usnesení 46 (1. 4. 2026, tisk 48/2) tuto část dále upravil: aplikace přípravků bezpilotním letadlem se nově povoluje (zrušení omezení „z letadla nebo vrtulníku“ v § 52 odst. 2) a odpadá u ní závazné stanovisko obecního úřadu; profesionální uživatel musí podle § 52 b odst. 4 přijmout opatření proti úletu postřiku na pozemky, které se hospodaří ekologicky; předávání záznamů se místo „do konce měsíce následujícího po aplikaci“ mění na jedno za 18 měsíců do konce ledna (§ 60 odst. 8).

Do návrhu se ale hlavně vložily jiné zákony. Pozměňovací návrh výboru A10 přidal části druhou až devátou: změny zákona na ochranu zvířat proti týrání (uvázané psy, § 24 a odst. 4), zákona o pojistném (sleva na pojistném při sezónní práci se rozšiřuje na chmel a révu), potravinového zákona (uchování izolátů patogenů pro šetření ohnisek nákaz), zákona o zemědělství (sezónní práce, evidence zemědělského podnikatele), veterinárního zákona, plemenářského zákona, zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci (nové pravomoci při kontrole, včetně zapečetění prodejního automatu) a zákona o rybářství. K tomu přibyly pozměňovací návrhy z opakovaného 2. čtení: poslance Pražáka (lesní zákon, Státní pozemkový úřad a pacht pro mladé zemědělce, dřevo na trhu EU, myslivost, rybářství, hnojiva, SZIF), Krškové (zemědělský půdní fond a těžba nerostů), Pospíšila (myslivost), Jurečky (rychlejší a levnější registrace přípravků a mírnější sankce za chyby v záznamech) a Turečka (vodní zákon).

Co je dobře

Samotná elektronizace záznamů sladěná s nařízením (EU) 2023/564 usnadňuje kontroly a dlouhodobě umožní porovnávat spotřebu postřiků mezi státy; podle důvodové zprávy mohou zemědělci využít bezplatnou aplikaci ministerstva zemědělství (Portál farmáře), takže zavedení nemusí znamenat nákup softwaru. Pravidlo pro ošetřené osivo (§ 49 odst. 9) chrání vodu, včely a necílové organismy a § 49 odst. 5 výslovně dovoluje poskytovat výrobcům a distributorům pitné vody údaje o spotřebě účinných látek, aniž by šlo o porušení obchodního tajemství. Systém mimořádných událostí (§ 77) dává ÚKZÚZ postup, který zná zákon o veterinární péči u nákaz, takže se při výskytu karanténního škůdce nebude improvizovat. Z přidaných částí je věcně užitečné například rozšíření dohod o provedení práce a slevy na pojistném na sběr chmele a révy (pomáhá zemědělcům s náborem sezónních pracovníků) a změna § 60 odst. 8 snižující četnost předávání záznamů velkými podniky z měsíční na roční.

Co je problematické

Největší problém je proces. Do jednoho zákona se vkládají změny nejméně šestnácti dalších zákonů, a jejich téma (myslivost, lesy, rybářství, půdní fond, pacht státní půdy, pojistné, ochrana zvířat) s rostlinolékařskou péčí těsně nesouvisí. Podle stenozáznamu z 20. 10. 2026 na to upozornilo několik řečníků, kteří zároveň argumentovali, že balík snižuje administrativní zátěž hlavně malých podniků; výtka přílepku zazněla i při vrácení do 2. čtení 5. 6. 2026. Ústavní soud v nálezu Pl. ÚS 41/23 (4. 12. 2024) označil za přílepek pozměňovací návrh, který nemá úzký vztah ani k účelu, ani k předmětu původního návrhu a nemá podporu širokého konsenzu ve Sněmovně, a zrušil novelu 253/2023 Sb. v rozsahu ustanovení, která z přílepku vznikla (Ústavní soud: otázky a odpovědi k nálezu). Z textu nelze určit, které konkrétní části by test splnily; potvrzení širokého konsenzu (u jednotlivých návrhů výbor hlasoval kladně) je jen jedním z kritérií.

Druhý problém je důsledek: kdyby soud některou přidanou část zrušil, vrátila by se dosavadní úprava a na části zákona by se přestalo spoléhat. U věcně spornějších částí chybí zároveň vyčíslení dopadů: například změna zákona o zemědělském půdním fondu (návrh Krškové D, § 10 a) umožňuje u malých lomů do 10 ha, kde se 10 let netěžilo, změnit souhlas s odnětím půdy veřejnoprávní smlouvou, v níž se rekultivace nahradí platbou obci ve výši jinak nutných nákladů, a to s podmínkou kladného vyjádření orgánu ochrany přírody; nikdo ale neuvedl, kolika lomů se to týká. Nová pravomoc inspektorů SZPI zapečetit prodejní automat bez přítomnosti kontrolované osoby (§ 5 b odst. 7) a zahájit kontrolu automatu ještě před předložením pověření (§ 4 odst. 8) je navržena bez toho, že by z textu byla zřejmá pojistka proti zneužití. Třetí je jádro novely: zavedení elektronických záznamů do 30 dnů nese i malé uživatele mimo zemědělství a důvodová zpráva odhaduje náklady jen jako „nižší desítky tisíc korun“; výbor navíc nedoporučil návrhy F1 až F10 poslance Jurečky (mírnější sankce při chybě v záznamu: lhůta 15 pracovních dnů k opravě, uznávání povolení z jiných států), což Sněmovna rozhodne ve 3. čtení.

Jak je to řešeno jinde

Elektronické záznamy jsou unijní povinnost, ne česká invence. Evropský stálý výbor pro rostliny projednal 1. 10. 2025 návrh, který umožní členským státům povolit, aby záznamy o některých nebo všech použitích v roce 2026 nebyly převáděny do elektronické podoby; výbor vydal kladné stanovisko a tři členské státy litovaly, že návrh přišel tak blízko k datu platnosti nařízení 2023/564, a Komise potvrdila svůj názor, že řádně zavedené elektronické vedení záznamů zátěž uživatelů sníží (zápis výboru, říjen 2025). Důvodová zpráva z toho vyvozuje posun na 1. ledna 2027; zda byla změna už vyhlášena, jsem z dostupných zdrojů neověřil. Pro registraci přípravků platí v EU zonální systém se třemi zónami, v němž povolení vydávají členské státy (Evropská komise: povolování přípravků), což je rámec, ve kterém se pohybují i návrhy poslance Jurečky o uznávání povolení z jiných států; konkrétní národní srovnání (Německo, Polsko) jsem nedohledal.

K přílepkům: srovnání s jinými právními řády jsem nenašel, protože hlavní zdroje o pravidlu jednoho předmětu v amerických státech (databáze právnických nakladatelů, legislativní portály) blokují automatické čtení. Nemám tedy zdroj o tom, jak jinde po letech fungují omezení pozměňovacích návrhů.

Co by šlo udělat lépe

Přidané změny by se měly projednat jako samostatné návrhy, minimálně ty, které nesouvisejí s rostlinolékařskou péčí; aspoň u nich by Sněmovna mohla ukázat, že mají široký konsenzus, nebo je oddělit. U elektronických záznamů vydat před účinností formát a rozsah prováděcími předpisy a umožnit zjednodušený režim pro malé uživatele (návrh F5 počítá s lhůtou na opravu chyb). Rozpočtový dopad a náklady kontrol (SZPI, ÚKZÚZ) vyčíslit.

AI doporučení

AI by o návrhu v jeho současné podobě (tedy včetně pozměňovacích návrhů, které výbor doporučuje a které pravděpodobně v balíku zůstanou) hlasovala zdržet se.

Hlavní dlouhodobý důvod: jádro novely (elektronické záznamy, osivo, mimořádné události) je správné a v souladu s EU, ale přílepky snižují právní jistotu a kvalitu zákonodárství, a podle Ústavního soudu se jejich zrušení může dotknout i firem, které se na ně spolehly. Nejsilnější riziko: pokud Ústavní soud některou část zruší, vrátí se dosavadní právo a nastane nejistota, a navíc se v balíku s desítkami změn skrývají i sporné věci (půdní fond a těžba, nové pravomoci inspekce), které nikdo samostatně nedebatoval. Protože ve 3. čtení se o každém návrhu hlasuje zvlášť a konečné znění není určeno, doporučuje AI zdržet se, dokud nebude jasné, co v návrhu skutečně zůstane; kdyby zůstala jen vládní část s úpravami výboru k rostlinolékařské péči, hlasovala by AI ano. Krátkodobě by balík usnadnil sezónní práci a zjednodušil povinnosti velkých podniků, dlouhodobě hrozí právní nejistota.

Argumenty PROTI doporučení

• Kdo klade důraz na věcný přínos, může hlasovat ano: jádro novely plní unijní povinnost a mnohé přidané změny (sezónní práce v ovocnářství a vinařství, snížení zátěže velkých podniků) pomáhají zemědělcům a výbor je doporučuje.
• Kdo klade důraz na rychlost, může hlasovat ano: návrh je v legislativním procesu přes půl roku a každé odložení posouvá účinnost povinností, na které se firmy mají připravit.
• Kdo klade důraz na ústavnost, může hlasovat ne: pokud by Ústavní soud přílepky zrušil, je lepší je nepřijímat vůbec, protože nejistota zatíží i dotčené subjekty.

Podrobnosti

Vládní návrh předložil ministr zemědělství 1. 12. 2025; 1. čtení proběhlo 10. 3. 2026, 2. čtení 15. 4. 2026 (usnesení výboru 46 a pozměňovací návrhy A1 až A12 v tisku 48/2), 3. čtení 27. 5. a 5. 6. 2026, kdy byl návrh vrácen do 2. čtení (hlasování 87 pro, 46 proti; podle stenozáznamu byla uvedeným důvodem potřeba přepracovat pozměňovací návrhy a rozpravě dominoval spor o jeden z nich, přičemž jeden z řečníků mluvil o přílepku). Opakované 2. čtení bylo 20. 10. 2026; pozměňovací návrhy B1 až B15 (Pražák), C (Bendl), D1 až D3 (Kršková), E (Pospíšil), F1 až F10 (Jurečka) a G1 a G2 (Tureček) jsou v tisku 48/5. Výbor 3. 11. 2026 doporučil pořadí hlasování a stanoviska (kladné k A, B a D, G; záporné k C, E a F). Změny z původního tisku: v § 76 odst. 2 se vyhlašování nařízení ÚKZÚZ ve Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků upravuje a v § 79 g přibývají skutkové podstaty (písm. y) a z)).

Důvodová zpráva vládního návrhu neuvádí dopad na státní rozpočet ani sociální dopady a počítá s pozitivním dopadem na životní prostředí. Rozsah dopadů přidaných částí nikdo nevyčíslil.

Zdroje

• Tisk č. 48/0 na psp.cz: návrh zákona a důvodová zpráva
• Historie projednávání
• Stenozáznam, opakované 2. čtení, 20. 10. 2026
• Stenozáznam, 3. čtení, 5. 6. 2026
• Ústavní soud: otázky a odpovědi k nálezu o přílepcích (Pl. ÚS 41/23)
• Evropská komise: zápis Stálého výboru pro rostliny, říjen 2025
• Evropská komise: povolování přípravků na ochranu rostlin