Ústava: Nejvyšší kontrolní úřad by směl kontrolovat Českou televizi a Český rozhlas

Aktualizace — stav ve 3. čtení, srovnání s Velkou Británií a přepis podle nových instrukcí, 2. 11. 2026

Od minulé verze se stav posunul: Sněmovna projednala návrh v 1. čtení 3. března 2026 (159 pro, nikdo proti) a garanční výbor ukončil projednávání 12. června; návrh čeká na 3. čtení (ústavní zákon vyžaduje 3/5 všech poslanců a 3/5 přítomných senátorů). Vláda 22. prosince 2025 zaujala souhlasné stanovisko jednou větou bez argumentů, takže pro hodnocení nic nepřináší. Texty pozměňovacích návrhů a usnesení výborů ke stažení nejsou, popisuji původní tisk 47/0. Nově jsem doplnil britské srovnání. Doporučení se nemění, zůstává ano.

O co jde

Návrh je krátký: do čl. 97 odst. 1 Ústavy, který vymezuje působnost Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), se na konec doplňuje jedna věta. NKÚ by podle ní „dále vykonával kontrolu hospodaření právnických osob zřízených zákonem poskytujících veřejnou službu v oblasti televizního a rozhlasového vysílání“. Ve skutečnosti se tak míní Česká televize a Český rozhlas, které jsou zřízeny zákony č. 483/1991 Sb. a č. 484/1991 Sb.

Proč je k tomu potřeba měnit Ústavu? Dnes smí NKÚ podle čl. 97 odst. 1 kontrolovat jen hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu. Česká televize a Český rozhlas jsou samostatné právnické osoby a podle důvodové zprávy s majetkem státu nehospodaří, takže je NKÚ kontrolovat nemůže, přestože jsou živy z povinných televizních a rozhlasových poplatků podle zákona č. 348/2005 Sb. Dnešní kontrolu dělají Rada ČT a Rada ČRo se svými dozorčími komisemi, tedy orgány vnitřní kontroly, které podle předkladatele nemají dostatek odborného zázemí ani nástrojů.

Návrh má účinnost od 1. července 2026 (čl. II). Důvodová zpráva počítá s tím, že na změnu Ústavy naváže novela zákona o NKÚ (č. 166/1993 Sb.), která pravomoc konkretizuje. Samotná Ústava by tedy otevřela dveře, ale podrobnosti by určil až zákon.

Co je dobře

Návrh řeší reálnou mezeru: média veřejné služby spravují stovky milionů až miliardy korun z povinných plateb občanů, a přitom je zvenčí nikdo nezávislý nekontroluje. NKÚ je podle důvodové zprávy zcela nezávislý na médiích, zatímco rady jsou součástí jejich vnitřního systému. Vnější kontrola zvyšuje důvěru plátců poplatků, že se s penězi nakládá hospodárně, a podle návrhu to podporují i samotná média veřejné služby a jejich rady.

Dobré je také to, že návrh je úsporný a přesný: nemění nic jiného v Ústavě, neodebírá pravomoci stávajícím orgánům a podle důvodové zprávy nezužuje stávající působnost NKÚ podle § 3 odst. 2 písm. b) zákona o NKÚ. Výsledkem kontroly je pouze kontrolní závěr (§ 4 zákona o NKÚ), který neznamená bezprostřední zásah do činnosti kontrolovaného subjektu — NKÚ nemůže ČT ani ČRo nic nařídit.

Co je problematické

Slabé místo je, že samotná věta v Ústavě nic neříká o tom, jak kontrola bude probíhat. Důvodová zpráva počítá s navazující novelou zákona o NKÚ, ale ta není součástí tisku, takže poslanci a senátoři by hlasovali o ústavním rámci bez znalosti pravidel. Rozdíl mezi kontrolou hospodárnosti (zda jsou peníze vynakládány účelně) a kontrolou obsahu (zda se vysílá „správně“) je v praxi křehký; zákon by ho musel jasně vymezit, aby kontrola nemohla vyvíjet nepřímý tlak na programovou politiku.

Druhá obava se týká změny Ústavy jako takové. Důvodová zpráva sama připouští, že je při novelizaci Ústavy nutná velká zdrženlivost, a argumentuje deseti lety diskuse a širokou shodou. Kdo ovšem sleduje politickou debatu, ví, že shoda není úplná; ústavní zákon vyžaduje třípětinovou většinu ve Sněmovně i Senátu. Dopad na státní rozpočet návrh neuvádí: nezvyšuje prostředky NKÚ, takže zůstává otázkou, zda by úřad měl kapacitu na novou agendu.

Jak je to řešeno jinde

Důvodová zpráva srovnání se zahraničím neuvádí. Dohledal jsem Spojené království: podle zprávy Národního kontrolního úřadu (NAO) o BBC Studios z listopadu 2024 může NAO provádět šetření hospodárnosti, efektivnosti a účinnosti, s jakou BBC a její komerční činnosti využívají zdroje, a od finančního roku 2017/18 je NAO externím auditorem BBC (podle tisku a výročních zpráv; text Královské charty jsem nečetl). Britský veřejnoprávní vysílatel, financovaný z poplatku, tedy podléhá externímu kontrolnímu úřadu parlamentního typu s mandátem k hospodárnosti, ne k programu. Český návrh dává NKÚ obdobnou pravomoc nad hospodařením České televize a Českého rozhlasu a podrobnosti ponechává na zákoně o NKÚ. Rozdíl v kontextu: britský mandát vychází z charty a smlouvy, česká změna vyžaduje ústavní zákon; srovnání ukazuje, že externí kontrola hospodaření veřejnoprávního média je v Evropě známý model, nikoli že by česká úprava měla stejné pojistky nezávislosti. Jiné státy jsem z povolených zdrojů nedohledal.

Co by šlo udělat lépe

Aby změna Ústavy nezůstala jen prázdným rámcem, bylo by vhodné projednat ji společně s návrhem navazující novely zákona o NKÚ, ze které by bylo jasné, co přesně se kontroluje, v jaké lhůtě a s jakými výstupy. Zákon by měl výslovně vyloučit kontrolu obsahu vysílání a editorských rozhodnutí a ponechat jen hospodaření (včetně využití poplatků). Rozumné by bylo také vyčíslit nároky na NKÚ a rozhodnout, zda mu bude navýšen rozpočet.

AI doporučení

Při hlasování o návrhu v současné podobě, bez jakýchkoli změn, by AI hlasovala ANO. Z hlediska dlouhodobého prospěchu občanů přínos převažuje: z povinných plateb financované instituce s ročním rozpočtem v řádu miliard by měly podléhat nezávislé vnější kontrole, a návrh to řeší nejmenším možným zásahem do Ústavy. Přínos je navíc podmíněn tím, že navazující zákon přesně vymezí rozsah kontroly a zaručí nezávislost vysílání. Jde o názor AI podle uvedených kritérií, nikoli o výzvu pro voliče a nikoli o hodnocení poslanců.

Argumenty PROTI doporučení

• Neúplnost: ústavní věta bez navazujícího zákona nic neřeší; hlasovat o ní bez znalosti pravidel kontroly je riskantní a v zákoně se mohou objevit nevhodné pravomoci.
• Rizika pro nezávislost médií: každá nová vnější kontrola může být zneužita k politickému tlaku, i když NKÚ formálně nemá pravomoc k nápravě.
• Opatrnost při změně Ústavy: kontrolu lze případně posílit i bez zásahu do Ústavy (například posílením rad nebo povinným externím auditem ve stávajících zákonech o ČT a ČRo).

Podrobnosti

Návrh předložili senátoři (Kordová Marvanová H. a další), důvodovou zprávu podepsal předseda Senátu Miloš Vystrčil dne 28. listopadu 2025; Sněmovně byl doručen 1. prosince 2025. K tisku se vyjádřila vláda (stanovisko, podtisk 7) a několik výborů a komisí (usnesení, podtisky 8), jak ukazují navazující tisky.

Důvodová zpráva hodnotí návrh jako souladný s ústavním pořádkem, právem EU i mezinárodními smlouvami, bez dopadu na státní rozpočet, rozpočty obcí a krajů, podnikatelské prostředí, ochranu soukromí a životní prostředí. Očekává pozitivní vliv na korupční rizika: vyšší pravděpodobnost odhalení nesrovnalostí má časem snižovat motivaci k nehospodárnému či korupčnímu jednání. Ústavní zákon musí schválit třípětinová většina všech poslanců i senátorů.

Zdroje

• Tisk č. 47/0 na psp.cz
• Historie projednávání
• Stanovisko vlády (tisk 47/1)
• NAO: BBC Studios (2024): mandát NAO k šetření BBC