← všechny tisky · Vládní návrh zákona · předloženo 27.11.2025

E-maily a data z cloudu do trestních případů: justice dostane evropské vydávací příkazy

Novela zapracovává evropský „balíček o e-důkazech“: orgány si budou moci přímo vyžádat data o účastnících i obsah komunikace od poskytovatelů slžeb v jiných zemích EU.

Tisk č. 46/0 · Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů · text tisku na psp.cz · historie projednávání · AI doporučení: ano

AI komentář: vygenerovala umělá inteligence. Nejde o právní radu ani oficiální stanovisko.

Upozornění: Tento komentář vygenerovala umělá inteligence na základě plného textu tisku (návrhu zákona i důvodové zprávy). Nejde o právní radu ani oficiální stanovisko — závazný je vždy text zákona vyhlášený ve Sbírce zákonů. Plný text tisku najdete na psp.cz.

O co jde

Když česká policie nebo státní zástupce vyšetřuje trestný čin a důkazy — e-maily, zprávy z messengerů, údaje z cloudu — drží poskytovatel služeb sídlící v jiné země EU, dosud se k nim orgány dostávaly cestou takzvané právní pomoci mezi státy. Tenhle postup je ale pomalý a formální, a důkazy mezitím často zmizí. EU proto přijala tzv. balíček o e-důkazech: nařízení (EU) 2023/1543, které zavádí evropský vydávací příkaz a evropský uchovávací příkaz, a směrnici o digitalizaci justiční spolupráce. Tato novela zákona č. 104/2013 Sb. (ZMJS) oba předpisy zapracovává — vytváří zcela novou hlavu XII (§ 395a až § 395m) a upravuje způsob komunikace českých soudů a státních zastupitelství s orgány jiných členských států.

Pro běžného občana jde o oblast, která se ho může dotknout nepřímo: evropský vydávací příkaz umožní orgánům jiného členského státu vyžádat si přímo od poskytovatele služby (typicky velké technologické firmy) data o účastníkovi (jméno, adresa, fakturační údaje), data o provozu (kdy a z jaké IP adresě uživatel přistupoval) i data o obsahu (samotné zprávy či e-maily). Příkazy se mají posílat přes jednotný decentralizovaný informační systém založený na systému e-CODEX, což má justiční spolupráci zrychlit. Významná pojistka: příkaz k vydání provozních a obsahových dat vydává vždy soudce (na návrh státního zástupce), u naléhavých případů policejní orgán předloží příkaz státnímu zástupci do 48 hodin.

Co je dobře

Hlavním přínosem je rychlost a jednotnost pravidel. Elektronické důkazy jsou ze své povahy dočasné — poskytovatelé je uchovávají jen omezenou dobu, takže pomalá mezinárodní spolupráce často končí tím, že důkaz už neexistuje. Přímá spolupráce s poskytovatelem (namísto žádostí mezi státy) tento problém řeší a Česko díky tomu bude moci efektivněji postihovat trestnou činnost páchanou přes hranice, zejména počítačovou kriminalitu. Novela zároveň obsahuje ochranné mechanismy: adresát příkazu může podat odůvodněnou námitku, o níž rozhoduje soud (u vydávacího příkazu vrchní soud), dotčená osoba má právo být informována a žádat přezkoumání zákonnosti, a pokud má justiční orgán pochybnost, zda se data týkají osoby vyňaté z pravomoci orgánů, rozhoduje o tom Nejvyšší soud. Nařízení navíc nezavádí povinnost plošného uchovávání dat (data retention) ani budoucí sledování — předmětem příkazu mohou být jen data, která poskytovatel již má.

Co je problematické

Citlivější částí jsou obsahová data (například obsah zpráv), u nichž je zásah do soukromí největší — i zde ale platí, že příkaz vydává soudce a že nařízení omezuje příkazy na trestné činy vyšší typové závažnosti. Rizikem je i vymahatelnost vůči poskytovatelům: nařízení počítá s pokutou až do výše 2 % z celkového ročního celosvětového obratu poskytovatele, novelou se zavádí i pořádková pokuta do stejné výše nebo do 10 mil. Kč, pokud obrat nelze zjistit (§ 395f). V praxi ale může být vymáhání vůči nadnárodním firmám složité. Technická stránka je dalším slabým místem: náklady na implementaci systému e-CODEX odhaduje důvodová zpráva podle Komise na 100 000 EUR ročně v prvních dvou letech a 300 000 EUR ročně poté, české odhady (s 30% rezervou) činí 9,36 mil. Kč ročně — a důvodová zpráva sama varuje, že odhady Komise mohou být podhodnocené. Předpokládá se nicméně, že náklady pokryjí rozpočtové kapitoly resortů bez navyšování státního rozpočtu.

Jak je to řešeno jinde

Jde o unijní předpisy, takže pravidla budou platit jednotně v celé EU (účastní se jí Irsko, neúčastní se Dánsko). Balíček o e-důkazech navazuje na americkou zkušenost s Cloud Act — Spojené státy již od roku 2018 umožňují, aby poskytovatelé služeb vydávali data na příkaz amerických orgánů bez ohledu na to, kde jsou data uložena, a EU s USA jedná o dohodě, která má odstranit překážky při takovém přeshraničním přístupu. Evropské řešení je ale přísnější v procesních zárukách — potvrzení příkazu soudcem a právo na přezkum odpovídají judikatuře Soudního dvora EU (rozhodnutí C-724/19 HP). Vedle nařízení platí paralelně i tradiční cesta evropského vyšetřovacího příkazu a mezinárodní smlouvy, včetně Budapešťské úmluvy o počítačové kriminalitě — ČR navíc podepsala její Druhý dodatkový protokol o zpřístupňování elektronických důkazů.

Co by šlo udělat lépe

Novela je převážně adaptační, takže prostor pro domácí vylepšení je omezený — přesto by dávalo smysl doprovodit ji informační kampaní pro justiční orgány a veřejnost, aby bylo jasné, kdy a za jakých podmínek mohou orgány k datům přistupovat. Vhodné by bylo také co nejdříve rozhodnout o technickém řešení připojení k systému e-CODEX (zda se vytvoří samostatný přístupový bod, nebo se využije referenční rozhraní Komise), protože důvodová zpráva přiznává, že volba významně ovlivní skutečné náklady — levnější varianta počítá s realizací za 2 až 6 mil. Kč, dražší s 3,12 mil. Kč ročně jen na instalaci. Včasné rozhodnutí by zabránilo zbytečnému prodlení a zbytečnému navyšování výdajů.

AI doporučení

AI by hlasovala ANO o návrhu bez změn. Přímý přístup k elektronickým důkazům od poskytovatelů v jiných zemích řeší reálný problém — dosavadní cesta přes právní pomoc mezi státy je pomalá a dočasné důkazy mezi často zmizí; stávající znění zákona tuto mezeru odstraňuje a Česko zapadá do jednotného evropského rámce. Původní znění zákona (jen pomalá vzájemná pomoc) je pro vyšetřování přeshraniční kriminality výrazně slabší a neexistence novely by znamenala, že unijní nařízení zůstane bez českého sankčního a kontrolního rámce. Navržené znění tak i přes nedostatky lépe splňuje kritéria účinného potírání kriminality, procesních záruk (příkaz vždy soudce) a únosných nákladů než obě alternativy.

Argumenty PROTI doporučení

• Náklady na systém e-CODEX — odhad 9,36 mil. Kč ročně v českém přepočtu, přičemž důvodová zpráva sama varuje, že odhady Evropské komise mohou být podhodnocené.
• Vymahatelnost vůči nadnárodním poskytovatelům zůstává složitá i přes pokutu do 2 % obratu nebo 10 mil. Kč (§ 395f).
• Přístup k obsahovým datům (samým zprávám) je zásah do soukromí — i když jej autorizuje soudce a jen u těžších trestných činů, jde o citlivou oblast.

Podrobnosti

Návrh předložila 27. listopadu 2025 vláda prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti. Sněmovna jej projednala v prvním čtení 24. března 2026 a přikázala k projednání do výborů; podrobná rozprava proběhla 23. září 2026, poté byl návrh rozeslán garančnímu výboru, kde nyní čeká na projednání pozměňovacích návrhů. Z technických detailů: nová hlava XII upravuje příslušnost orgánů (příkazy vydávají státní zástupci a soudci, uchovávací příkazy ukládá policie se souhlasem justičního orgánu), podmínky pro vydání příkazu u trestných činů s nižší sazbou (§ 395h vyjmenovává konkrétní trestné činy, například podvod s platebním prostředkem nebo neoprávněný přístup k počítačovému systému) a náklady — poskytovatel služeb může požádat o úhradu nákladů na vydání provozních dat (§ 395m). Účinnost se navrhuje od 18. srpna 2026, ustanovení zapracovávající směrnici o digitalizaci justiční spolupráce ale nabývají účinnosti až dva roky po vstupu příslušných prováděcích aktů v platnost — ty se přijímají postupně mezi lety 2026 a 2029, takže většina změn začne platit později.

Zdroje

• Tisk č. 46/0 na psp.cz
• Historie projednávání