Liniový zákon: opakované prodlužování EIA i pro místní komunikace I. třídy

Aktualizace — stanovisko vlády a přepis podle nových instrukcí, 2. 11. 2026

Předchozí verze článku stanovisko vlády (tisk 42/1) jen zmínila. Vláda 22. prosince 2025 zaujala neutrální stanovisko s třemi poznámkami: opakované prodlužování stanoviska EIA by mohlo oslabit ochranu přírody, protože by se rozhodovalo podle studií, které už neodpovídají stavu území; a změna přechodného ustanovení zákona účinného od 1. ledna 2024 je legislativně technicky nesystematická a vytvořila by dvojí režim podle toho, zda stanovisko skončilo před účinností. Dvě z toho se v textu potvrdily: návrh mění jediné slovní spojení v čl. VIII bodu 1 zákona č. 465/2023 Sb. (čl. I) a nepopisuje, co se stane se stanovisky, která už zanikla. Neutrální postoj samotný za důvod nepovažuji. Souvisí s tiskem 49 (stejné téma jiným způsobem). Doporučení se nemění, zůstává zdržet se.

O co jde

Před stavbou dopravní infrastruktury se obvykle zjišťuje, jak záměr ovlivní životní prostředí (proces EIA). Výsledkem je závazné stanovisko, které má omezenou platnost. Podle přechodných ustanovení čl. VIII bodu 1 zákona č. 465/2023 Sb. (novela liniového zákona) lze platnost stanoviska vydaného před 1. lednem 2024 prodlužovat opakovaně — ale jen pro vyjmenované stavby: nový jaderný zdroj, dálnice, silnice I. třídy, celostátní dráhy, regionální dráhy a vzletové a přistávací dráhy letišť. Místní komunikace I. třídy ve výčtu chybí.

Hlavní město Praha proto navrhuje vložit do čl. VIII bodu 1 za slovo „třídy,“ slova „místní komunikace I. třídy,“. Jde o jedinou změnu textu (čl. I). Účinnost má nastat patnáctým dnem po vyhlášení (čl. II). V praxi by to znamenalo, že platnost EIA u rozpracovaných staveb tohoto typu — v Praze například významných městských okruhů a spojek — půjde opakovaně prodlužovat, místo aby bylo nutné proces EIA začít znovu.

Předkladatel (člen Rady hlavního města Prahy Adam Zábranský) tvrdí, že bez změny by příprava staveb místních komunikací I. třídy musela jít od začátku, což „může trvat i několik let“. Hrozí podle něj i mařící dosud vynaložených prostředků územních samosprávných celků „v řádu vyšších stovek milionů korun“ a zdražení vlivem inflace.

Podle důvodové zprávy se platnost stanoviska EIA řídí dosud § 10 zákona č. 100/2001 Sb. ve znění účinném do 31. března 2015 a § 9 a téhož zákona; návrh sám nové ustanovení nezavádí, jen rozšiřuje výčet staveb v přechodném ustanovení.

Co je dobře

Návrh je přesný a velmi úzký: mění jediné slovní spojení a nezakládá žádnou novou povinnost ani sankci. Řeší logickou mezeru — pro dálnice a silnice I. třídy je opakované prodlužování možné, pro srovnatelné městské komunikace I. třídy ne, přestože se mohou nacházet ve stejném stadiu přípravy. Rovnější zacházení s podobnými stavbami je z hlediska právní jistoty rozumné.

Konkrétní přínos je v tom, že by se nemusely znovu platit a opakovat dlouholeté přípravy (projekty, posudky), které už města financovala z veřejných peněz. Důvodová zpráva také upozorňuje, že zdržení by blokovalo cíle územního plánování, například přeměnu brownfieldů na obytnou zástavbu. Návrh podle zprávy nemá negativní dopad na státní rozpočet ani rozpočty samospráv.

Co je problematické

Stanovisko EIA má platnost omezenou právě proto, že se mění poměry v krajině, počet obyvatel, zdroje hluku či emisí a poznatky o dopadech. Čím víckrát se stejné staré stanovisko prodlouží, tím větší je riziko, že stavba bude realizována podle zastaralých posudků. Rozšíření výjimky tedy oslabuje ochranu životního prostředí a veřejnosti přesně v městském prostředí, kde bydlí nejvíc lidí. Důvodová zpráva dopady na životní prostředí výslovně neočekává a podrobněji je neposuzuje.

Další slabinou je, že návrh neomezuje počet prodloužení ani nestanoví podmínky (například ověření, že se záměr podstatně nezměnil). Důvodová zpráva také nevyčísluje, kolik staveb by se změny skutečně týkalo; údaj „vyšší stovky milionů korun“ je pouze odhad předkladatele. Konečně návrh rozšiřuje výjimku z přechodného ustanovení, což může vytvářet tlak na další rozšiřování („proč ne i jiné typy komunikací“) a oslabit původní záměr zákonodárce z roku 2023.

Jak je to řešeno jinde

Důvodová zpráva srovnání s jinými státy neuvádí a evropská směrnice 2011/92/EU dobu platnosti stanoviska nestanoví. Ověřitelné zahraniční pravidlo pro prodlužování platnosti povolení k dopravním stavbám jsem z povolených zdrojů nedohledal (německé § 75 VwVfG jsem zkusil, ale text takové pravidlo neobsahoval), a proto žádné srovnání neuvádím.

Co by šlo udělat lépe

Místo plošného rozšíření výjimky by bylo lepší vázat opakované prodloužení na jasné podmínky: stavba je již v pokročilé fázi přípravy, nedošlo k podstatné změně záměru ani okolních poměrů a příslušný orgán znovu posoudí, zda stanovisko stále odpovídá skutečnosti (například zjednodušenou aktualizací). Dále by bylo vhodné stanovit maximální počet nebo celkovou dobu prodloužení a před schválením vyčíslit, které konkrétní stavby by se úprava týkala. Tím by se zachovala úspora času a peněz bez zbytečného oslabení ochrany prostředí.

AI doporučení

Při hlasování o návrhu bez jakýchkoli změn by AI ZDRŽELA SE. Návrh je úzký a odstraňuje reálnou nerovnost mezi typy komunikací a chrání už vynaložené veřejné prostředky, ale zároveň plošně a bez podmínek umožňuje prodlužovat stará stanoviska EIA ve městech, kde jsou dopady na zdraví obyvatel největší, a z tisku nelze ověřit, kolik staveb se týká. Podle kritérií tohoto webu proto nelze říct, že přínosy jednoznačně převažují. Jde o názor AI, nikoli o výzvu pro voliče a nikoli o hodnocení poslanců.

Argumenty PROTI doporučení

• Proti zdržení (pro přijetí): jde o drobnou technickou úpravu, která odstraňuje nelogickou nerovnost, šetří veřejné prostředky a urychluje stavby, které město potřebuje.
• Pro odmítnutí: opakované prodlužování starých stanovisek oslabuje ochranu životního prostředí a veřejnosti v hustě obydlených oblastech a návrh nestanoví žádné podmínky ani limit.
• Neúplné podklady: důvodová zpráva neuvádí, jaké konkrétní stavby se změny dotknou, takže dopady nelze spolehlivě posoudit.

Podrobnosti

Návrh předložilo Zastupitelstvo hlavního města Prahy (zástupce Adam Zábranský, člen Rady hl. m. Prahy pro majetek, transparentnost a legislativu), Sněmovně byl doručen 24. listopadu 2025 a důvodová zpráva je datována 11. listopadu 2025. Vláda k němu zaslala stanovisko (podtisk 7); projednávání je ve stadiu po uplynutí 10 dnů od rozeslání stanoviska vlády.

Důvodová zpráva hodnotí návrh jako souladný s ústavním pořádkem, právem EU i mezinárodními smlouvami, bez dopadu na ochranu soukromí, korupční rizika a obranu státu. Uvádí, že nepřijetí by mělo „značný negativní dopad“ na rozpočty samospráv, což se opírá o odhad předkladatele.

Zdroje

• Tisk č. 42/0 na psp.cz
• Historie projednávání
• Stanovisko vlády (tisk 42/1)