Český rozhlas v roce 2023: sto let vysílání, hackerský útok a pokles podílu na trhu

O co jde

Rada Českého rozhlasu je orgán volený Parlamentem, který nad rozhlasem dohlíží, a každý rok o jeho činnosti informuje poslance i senátory. Tento tisk je ta „obsahová“ zpráva za rok 2023: co rozhlas vysílal, jak vypadal program stanic, kolik lidí ho poslouchalo, jak pracovala Rada a co jí posluchači psali. Účetní stránku, tedy hospodaření za stejný rok, obsahuje samostatný tisk 38. Zpráva o činnosti nemá tabulku nákladů a výnosů, a naopak zpráva o hospodaření skoro nic neříká o programu. Za rok 2024 už Rada obě části spojila do jedné zprávy (tisk 39).

Zpráva má dvě základní části. První je Rada ČRo (kapitoly 1 až 3): složení Rady, agenda, 89 přijatých usnesení, schvalování rozpočtu, činnost dozorčí komise a vyřizování stížností. Druhá je rozhlas samotný (kapitola 4 a další): analogové celoplošné stanice Radiožurnál, Dvojka a Vltava, 14 regionálních studií, Plus, speciální stanice (Rádio Junior, Wave, D-dur, Jazz, Radiožurnál Sport, Pohoda), zahraniční vysílání Radio Prague International, digitální služby, symfonický orchestr a hodnocení plnění úkolů veřejné služby (kapitola 5).

Dominantním tématem roku bylo sté výročí zahájení rozhlasového vysílání v českých zemích (18. května 2023). Zpráva k němu uvádí koncert v Riegrových sadech, knihu RozhlaSTO, výstavu v Národním technickém muzeu a mezinárodní konferenci. Rok byl ale i rokem hackerského útoku, který 22. června 2023 dočasně vyřadil z provozu webové stránky rozhlasu i zpravodajský server iROZHLAS, a rokem změny zákona, která od 1. října 2023 upravila volbu členů Rady (šest členů volí Sněmovna, tři Senát).

Co je dobře

Zpráva je podrobná a jasně strukturovaná: každá stanice má kapitolu s programovou nabídkou, poslechovostí a technickými údaji, a hlavní čísla (dosah, poslech, on demand) jsou uvedena i v souhrnu. Pozitivně vyznívá růst on demand poslechu: 44,07 milionu spuštění audií na třech celoplošných stanicích je oproti roku 2022 o 32 % více (kapitola 4.2.4). Rozhlas tak podle zprávy dosahuje lidí i tam, kde klasické vysílání slábne.

Za pozornost stojí také příklady programu s veřejným přesahem, které zpráva uvádí: projekt Ověřovna! proti dezinformacím, série Život k nezaplacení o dopadech inflace na rodinné rozpočty (ve spolupráci s výzkumným pracovištěm PAQ Research), servisní regionální pořady a konference Média a Ukrajina. Zajímavý je i experiment Gott navždy s hlasovou syntézou, který podle zprávy poprvé v historii ČRo překonal milion poslechů na vyžádání a podle výzkumu IPSOS o něm vědělo 27 % dospělé populace; zpráva k tomu dodává, že si je rozhlas vědom rizik umělé inteligence.

Pozitivně lze číst i otevřenost vůči posluchačům. Rada vyřídila 34 podnětů a stížností (o 13 méně než předchozí rok), všechny včetně odpovědí zveřejňuje na webu a stížnosti se veřejně citují na zasedáních od roku 2018 (kapitola 2). Zpráva uvádí i 17 žádostí podle zákona o svobodném přístupu k informacím: 12 bylo vyhověno beze zbytku, dvě zcela odmítnuty (kapitola 6).

Co je problematické

Zpráva je psána převážně vlídným tónem a velkou část hodnocení opírá o výzkumy, které si rozhlas sám objednává. Nejnepříznivější čísla jsou proto v textu spíše v detailu. Podle výzkumu Radio Projekt klesl za druhé pololetí 2023 oproti stejnému období předchozího roku denní poslech celoplošných stanic o 154 tisíc posluchačů, týdenní o 159 tisíc, průměrná doba poslechu o 11 minut a podíl na trhu o 2,9 procentního bodu na 15,0 % (kapitola 4.2.4). Zpráva k tomu v celkovém hodnocení píše, že poslechovost v lineárním vysílání byla „proměnlivá“ a v druhém pololetí nižší.

Zajímavý je i údaj z hodnocení veřejné služby (výzkum Evaluace 2023): souhlas s tvrzením, že „společnost by měla zajišťovat podmínky pro existenci veřejnoprávního rozhlasového vysílání“, klesl ze čtyř pětin na tři pětiny dotázaných. Zpráva vysvětluje, že za tím je růst odpovědí „nevím“, zatímco nesouhlas zůstal v rozmezí 12 až 15 % (kapitola 5.5). Vzhledem k tomu, že výzkum dělá rozhlas, je dobré číst toto vysvětlení jako jeho výklad.

Z hlediska řízení instituce je pozoruhodné, že po změně zákona Rada v roce 2023 opakovaně, na řádných schůzích i na třech mimořádných (30. října, 6. a 15. listopadu), nedokázala zvolit místopředsedu z členů volených Senátem, a rok skončila bez něj (kapitola 1.2 a 1.3.3). Zpráva sama konstatuje, že Rada byla kompletní o devíti členech jen od 23. února do června 2023.

Drobnou nesrovnalostí je, že úvodní kapitola uvádí termín předložení zprávy o hospodaření „do 31. srpna 2023“, ačkoli jde o zprávu za rok 2023; zjevně jde o překlep. Podobné chyby ukazují, že by si dokument zasloužil závěrečnou kontrolu.

Jak je to řešeno jinde

Zpráva nabízí jen málo mezinárodních srovnání; výjimkou je členství ombudsmana v mezinárodní organizaci mediálních ombudsmanů (ONO) (kapitola 7). Jako obecný kontext mimo předložený text platí, že veřejnoprávní vysílání v Evropě obvykle sleduje podobné ukazatele (dosah, podíl na poslechu, důvěra, plnění úkolů veřejné služby) a že přechod publika k on demand poslechu a podcastům je celoevropský trend. Zpráva ho popisuje u ČRo, ale nesrovnává s jinými rozhlasy, takže z ní nejde poznat, zda je vývoj českého rozhlasu lepší, nebo horší než jinde.

Co by šlo udělat lépe

Pro čtenáře by bylo užitečné, aby zpráva začínala krátkým přehledem několika klíčových ukazatelů v čase (poslech, podíl na trhu, on demand, důvěra) včetně těch nepříznivých, a ne až v podkapitolách jednotlivých stanic. Nezávislejší by byl i údaj, zda se použitá metodika hodnocení nemění: v příštím roce (viz tisk 39) rozhlas v poznámce uvádí přechod na hybridní měření Radio Projekt a rozšíření věkové hranice respondentů ze 79 na 84 let, což srovnání v čase komplikuje.

Dále by pomohlo propojit zprávu o činnosti se zprávou o hospodaření: čtenář by rád věděl, kolik stálo například sté výročí nebo digitalizace archivu a jaký měly výsledek. Zpráva o hospodaření (tisk 38) uvádí, že na výroční projekty byl vyčleněn speciální fond a čerpání z něj dosáhlo 11 404 tis. Kč; propojení by pomohlo uvádět takové údaje u příslušných projektů přímo. A konečně by bylo dobré sjednotit načasování předkládání obou zpráv, aby nevznikal dojem, že politická kontrola probíhá s velkým odstupem od hodnocených událostí.

Proč AI zatím nedoporučuje

U této zprávy AI hlasovací doporučení nedává. Jde o zprávu o činnosti, kterou Sněmovna zpravidla jen bere na vědomí; neobsahuje návrh změny zákona ani konkrétní rozhodnutí, o kterém by se dalo hlasovat „ano“ nebo „ne“. Posouzení kvality programu veřejnoprávního rozhlasu by navíc vyžadovalo nezávislé hodnocení a politické úvahy o roli veřejné služby, které tento web nezaujímá.

Podrobnosti

Zprávu předložila Rada Českého rozhlasu (navrhovatel „RČRo“). Organizační výbor ji 26. listopadu 2025 přikázal věcně příslušnému výboru s doporučením k projednání ve Sněmovně; příslušný výbor (v datech označený VMZ) ji projednal 5. prosince 2025 (usnesení 41/8). Plénum o tisku podle dostupných dat zatím nehlasovalo.

Z dalších údajů: průměrný přepočtený počet zaměstnanců činil 1 353,36 (v roce 2022 1 378,33). Rada v roce 2023 uspořádala 12 řádných veřejných schůzí a tři mimořádné, přijala 89 usnesení a svůj rozpočet nevyčerpala o 1 018 000 Kč. K 31. prosinci 2023 měl ČRo 14 regionálních studií. Hodnocení veřejné služby (Evaluace 2023) vychází z dotazování 3 000 respondentů a 16 skupinových diskusí se 160 posluchači; kvalitu stanic posluchači hodnotí na desetibodové škále v rozmezí 6,5 až 7,4, a podle 55 % dotázaných rozhlas poskytuje vyvážené zastoupení odborníků s různými názory (kapitola 5.5).

Zpráva je velmi rozsáhlá; četli jsme úvod, kapitoly o Radě a stížnostech, souhrn poslechovosti celoplošných stanic, úvodní kapitoly o programu a zpravodajství, celkové hodnocení veřejné služby (kapitola 5.5) a kapitolu o ombudsmanovi. Podrobné programové kapitoly jednotlivých stanic a studií, přílohy a tabulky poslechovosti jsme neprocházeli, a proto k nim nic netvrdíme.

Zdroje

• Tisk č. 41/0 na psp.cz
• Historie projednávání