Firemní dárky do 500 Kč znovu jako daňový náklad, včetně vína a piva

Aktualizace — stanovisko vlády a přepis podle nových instrukcí, 2. 11. 2026

Předchozí verze článku stanovisko vlády (tisk 40/1) jen zmínila. Vláda 22. prosince 2025 zaujala neutrální stanovisko s poznámkami: návrh rezignuje na původní záměr (propagační předmět s označením poskytovatele), vypouští podmínku, že předmět nesmí podléhat spotřební dani, a dar ve formě obchodních vzorků by podle znění nebyl omezen limitem 500 Kč; zvýhodnil by i zahraniční producenty vína a piva a používá nevhodnou terminologii („pořizovací cena“, „ekonomická činnost“). Z textu se potvrdilo, že znění § 25 odst. 1 písm. t) limit 500 Kč váže jen na „dárek“, nikoli na „obchodní vzorky“, a že zahraniční producenti nejsou vyloučeni. Odhad dopadu na veřejné rozpočty v řádu desítek milionů Kč pochází z vlády a neověřil jsem ho. Neutrální postoj samotný za důvod nepovažuji. Doporučení se nemění, zůstává zdržet se.

O co jde

Návrh mění jediné ustanovení zákona o daních z příjmů: § 25 odst. 1 písm. t), které určuje, jaké výdaje na reprezentaci si podnikatel nemůže odečíst od základu daně. Nové znění říká, že reprezentací jsou zejména pohoštění, občerstvení a dar, ovšem „za dar se nepovažuje poskytnutí dárku v rámci ekonomické činnosti, pokud jeho pořizovací cena bez daně z přidané hodnoty nepřesahuje 500 Kč, nebo poskytnutí obchodních vzorků bez úplaty“. Ve zkratce: malý firemní dárek a obchodní vzorek by byly běžným daňovým nákladem.

Důvodová zpráva návrh zdůvodňuje historií. Podle ní šlo až do roku 2023 uplatnit tiché víno jako reklamní dar do 500 Kč bez DPH; tuto možnost Parlament přijal v roce 2005, protože víno je sice podle práva EU zbožím podléhajícím spotřební dani, ale v ČR se sazba rovná nule. Od roku 2024 to podle zprávy nejde, kdežto jiné reklamní předměty ano. Zpráva dodává, že navržené znění by umožnilo darovat i pivo, což dosud nešlo. Navrhovatelem je Zastupitelstvo Jihomoravského kraje a návrh podepsal hejtman Jan Grolich.

Co je dobře

Argument jednotnosti je věcný. Podle důvodové zprávy zákon o DPH (§ 13 odst. 7 písm. c) zákona č. 235/2004 Sb.) už podobné dárky zná a návrh se jím inspiruje, takže návrh sjednocuje zacházení se stejnou věcí ve dvou daňových zákonech; jednotná pravidla usnadňují život podnikatelům i správcům daně. Druhý argument se týká přiměřenosti: limit 500 Kč platí od roku 2005 a vlivem inflace jeho reálná hodnota klesla. Zpráva také poukazuje na to, že pravidlo selektivně vylučuje některé zboží, i když ostatní reklamní předměty zůstávají uznatelné; tedy podnikatelé jsou motivováni volit jiné, třeba dovážené dárky.

Návrh je jednoduchý, nezavádí nové povinnosti a zpráva ho hodnotí jako souladný s ústavním pořádkem, právem EU a mezinárodními smlouvami, nezakládající veřejnou podporu.

Co je problematické

Zpráva tvrdí, že návrh „nemá žádný vliv“ na veřejné rozpočty, ale žádný výpočet neuvádí. Pokud by se tím zvýšil počet dárků, které firmy uplatní jako náklad, snižuje se základ daně, a tím i výnos z daně z příjmů. Argument, že podnikatelé by si náklad stejně uplatnili u jiných dárků, může platit jen zčásti — záleží na tom, kolik dárků by se vůbec kupovalo a v jaké hodnotě. Čísla v textu nejsou.

Druhá výhrada: do daňového zacházení se mísí podpora konkrétních odvětví (vinaři, pivovary) a veřejné zdraví. Daňová úleva, která zvýhodňuje alkohol jako reklamní dar, není neutrální. Zpráva se tomuto aspektu vůbec nevěnuje a nezmiňuje ani zdravotní dopady. Při tom je text návrhu sám obecný — mluví o dárku do 500 Kč, o víně ani pivu v něm není ani slovo; všechny zmínky o vínu a pivu jsou v důvodové zprávě. Znění tak umožní uplatnit i jiné zboží včetně takového, o kterém zpráva nehovoří.

Třetí poznámka se týká logiky argumentace: zpráva používá slova „diskriminace“ výrobců některých komodit, ačkoli jde o daňové zacházení s výdajem, nikoli o zákaz prodeje; vhodnější by byl rozbor, zda odlišné zacházení sleduje legitimní cíl.

Jak je to řešeno jinde

Důvodová zpráva srovnání s jinými státy neuvádí. Pravidla daňové uznatelnosti reklamních darů v jiných státech jsem z povolených zdrojů nedohledal, a proto žádné srovnání neuvádím.

Co by šlo udělat lépe

K návrhu by měl být doplněn odhad dopadu na výnos daně z příjmů, například z údajů o skutečných nákladech na reprezentaci a dárky, aby se dalo posoudit, zda je tvrzení o nulovém dopadu opodstatněné. Pokud je cílem jednotnost s DPH, mohla by Sněmovna zvážit i opačný postup — sjednotit pravidlo takovým způsobem, aby se vztahovalo na konkrétně vymezené zboží, nebo diskutovat o ročním stropu na jednoho příjemce. Limit 500 Kč by bylo vhodné pravidelně přehodnocovat podle inflace, aby nevznikal tlak na skokové změny. A zdravotní hledisko u alkoholu je třeba zahrnout do důvodové zprávy.

AI doporučení

Při hlasování o návrhu bez změn by AI ZDRŽELA SE. Sjednocení daně z příjmů s pravidly DPH a inflační úprava limitu jsou rozumné, ale návrh není doložen žádným odhadem dopadu na výnosy daní, podle důvodové zprávy je jeho motivací hlavně podpora vinařů a pivovarů, takže jde fakticky o úlevu pro alkohol, a zdravotní hledisko zpráva vůbec neřeší. Podle kritérií tohoto webu proto nelze říct, že přínosy jednoznačně převažují. Jde o názor AI podle uvedených kritérií, nikoli o výzvu pro voliče a nikoli o hodnocení poslanců.

Argumenty PROTI doporučení

• Pro přijetí: stejná věc je upravena v zákoně o DPH i v zákoně o daních z příjmů různě, což je nelogické; návrh to sjednocuje, nezavádí novou povinnost a pomáhá malým tuzemským výrobcům.
• Proti přijetí: chybí číselný odhad dopadu na veřejné rozpočty a návrh v praxi zvýhodňuje dárky z alkoholu bez zhodnocení zdravotních dopadů.
• Proti zdržení: návrh je malý a technický a případné nedostatky (odhad dopadu, případný roční strop) lze doplnit pozměňovacími návrhy v dalších čteních.

Podrobnosti

Návrh předložilo Zastupitelstvo Jihomoravského kraje (Grolich J., Zámečník J.), Sněmovně byl doručen 24. listopadu 2025. K tisku je v databázi vedeno stanovisko vlády (následný tisk č. 7, „Stanovisko vlády k tisku 40/0“); stav projednávání je „po 10 dnech od rozeslání stanoviska vlády“. Účinnost je navržena od 1. ledna 2027 s odůvodněním, že má jít o začátek nového zdaňovacího období a očekává se dlouhý legislativní proces. Důvodová zpráva hodnotí dopady na veřejné rozpočty jako nulové, na podnikatelské prostředí pozitivní a uvádí, že návrh nemá sociální dopady ani vliv na životní prostředí.

Zdroje

• Tisk č. 40/0 na psp.cz
• Historie projednávání
• Stanovisko vlády (tisk 40/1)