Český rozhlas 2023: poplatek stále 45 Kč, hospodaření 2,29 mld. Kč a zisk 111 tisíc

O co jde

Český rozhlas je veřejnoprávní médium financované hlavně z rozhlasového poplatku. Jeho Radu volí Parlament (Sněmovna a Senát) a ta každý rok předkládá Poslanecké sněmovně dva různé dokumenty: zprávu o tom, co rozhlas dělal (činnost), a zprávu o tom, jak hospodařil (hospodaření). Tento tisk je ta druhá, účetní část za rok 2023. Zpráva nese datum 26. června 2024, kdy ji schválila Rada ČRo, ale do Sněmovny byla podle údajů tisku předložena až 21. listopadu 2025. Proč uplynulo tolik času, text nevysvětluje. Související zprávu o činnosti za stejný rok najdete v tisku 41 a zprávu za rok 2024, která oba pohledy spojuje, v tisku 39.

Základní čísla jsou rychle řečena. Rozpočet na rok 2023 byl schválen jako vyrovnaný na 2 260,0 mil. Kč a v září 2023 byl zvýšen na 2 282,0 mil. Kč (kapitola 3.1). Skutečné výnosy dosáhly 2 288 833 tis. Kč a náklady 2 288 722 tis. Kč, takže vznikl zisk 111 tis. Kč (kapitola 3.2). Hlavním zdrojem peněz byly rozhlasové poplatky s výnosem 2 062 718 tis. Kč, tedy zhruba devět desetin všech výnosů. Poplatek přitom činí od roku 2005 stále 45 Kč měsíčně za jeden přijímač (kapitola 5).

Přehled v textu je klasický účetní: plnění rozpočtu, srovnání s rokem 2022, rozdělení na hlavní a vedlejší (hospodářskou) činnost, rozvaha, pohledávky a závazky, poplatky, zaměstnanost, investice, audit a daně. Žádný zákon se jím neměnil a nenavrhuje se v něm žádné rozhodnutí o penězích; jde o informaci o tom, jak se s veřejnými prostředky naložilo.

Co je dobře

Rozhlas hospodařil prakticky přesně podle plánu. Výnosy překročily rozpočet o 6 833 tis. Kč (100,3 %) a náklady o 6 722 tis. Kč (100,3 %), takže nevznikla ztráta ani nekrytý schodek. Nejvíc nad plán vynesla reklama, sponzoring a další obchodní činnost, která dosáhla 101 638 tis. Kč proti plánovaným 92 500 tis. Kč (109,9 %). Zpráva to přičítá novým nástrojům na reklamním trhu a získávání přímých klientů.

Příznivě vypadá také výběr poplatků. Počet evidovaných přijímačů mírně vzrostl o 3 309 na 3 778 050; ztráty u domácností (minus 19 036) vyvážil nárůst u firem a podnikatelů (plus 22 345). Z upomenutého dluhu 88 mil. Kč u podnikatelských subjektů se vymohlo 84 %, u přímých poplatníků z domácností 32 % ze 106 mil. Kč (kapitola 5). Celkové pohledávky z poplatků se meziročně snížily o 15 mil. Kč. Zpráva také uvádí, že majetek nevázne zástavním právem (kapitola 4.1) a že finanční majetek k 31. 12. 2023 činil 585 159 tis. Kč, o 88 711 tis. Kč více než o rok dříve (kapitola 4.2).

Ocenit lze, že tabulky umožňují porovnat rozpočet, skutečnost i předchozí rok po položkách a že zpráva vysvětluje, proč se jednotlivé položky odchýlily. Například nižší saldo opravných položek k poplatkovým pohledávkám (o 10 501 tis. Kč pod plánem) připisuje dobré platební morálce a úspěšnému vymáhání, a investice zaostaly za plánem o 28 509 tis. Kč kvůli zpožděným veřejným zakázkám (kapitola 7).

Co je problematické

Nejviditelnější slabinou tohoto tisku je to, co v něm chybí. Zpráva opakovaně odkazuje na „výrok auditora“, účetní výkazy a přílohu k účetní závěrce v příloze č. 1 (kapitoly 1 a 8) a uvádí, že auditor, společnost Nexia AP, potvrdil věrný a poctivý obraz hospodaření. V textech tisku, které jsme měli k dispozici, ale tato příloha není: hlavní dokument má jen přílohy s tabulkami (kapitola 2) a další soubor je prázdná strana s elektronickým podpisem. Tvrzení o auditu tedy zde nelze ověřit a opíráme se jen o to, co zpráva sama o sobě uvádí.

Druhým místem k opatrnosti je závislost na jednom zdroji a mírně nepříznivé tendence. Výnosy z poplatků meziročně klesly o 8 776 tis. Kč (99,6 %) a zpráva to vysvětluje demografií a úbytkem platících domácností; počet plátců přes SIPO klesl o 127 189, zatímco přímých plátců přibylo 108 153. Zpráva také varuje, že reálná hodnota poplatku za 18 let klesla zhruba na polovinu a že při rekordní inflaci v letech 2022 a 2023 už nebude možné vyrovnané hospodaření bez zvýšení poplatku nebo omezení služeb zaručit (kapitola 10). To je argument instituce ve vlastní věci, nikoli nezávislé hodnocení, byť vychází z čísel, která jsou v tabulkách.

Další nejistota je daňová. Rozhlas vede od roku 2005 spor s Finanční správou o odpočet DPH za období 2004 až 2017; v roce 2023 sice Nejvyšší správní soud 1. listopadu 2023 potvrdil, že právo stanovit daň za roky 2004 až 2008 zaniklo uplynutím lhůty, ale spor jako celek pokračuje (kapitola 9.1). Kalkulace daně z příjmů navíc počítá s daňovou ztrátou, ale zpráva sama připouští, že konečný výsledek mohou ovlivnit události kolem DPH (kapitola 9.2).

K tomu přistupuje časový odstup: zpráva za rok 2023 se k poslancům dostala v listopadu 2025, tedy téměř dva roky po skončení hodnoceného roku. Čísla jsou tím pro aktuální rozhodování o rozpočtu a poplatku méně použitelná.

Jak je to řešeno jinde

Zpráva žádné mezinárodní srovnání neobsahuje, proto níže uvádíme jen obecný kontext mimo předložený text. V mnoha evropských zemích se veřejnoprávní vysílání financuje poplatkem navázaným na domácnost nebo na zařízení, jiné země poplatek zrušily a vysílání platí ze státního rozpočtu či ze zvláštní daně, což kritici spojují s větším rizikem politického tlaku na rozpočet. U pevné částky bez pravidelné valorizace, jakou měl rozhlasový poplatek v době, které se zpráva týká, platí, že inflace postupně snižuje jeho reálnou hodnotu. Zpráva se k jiným modelům financování nevyjadřuje; uvádí jen, že je potřeba předložit do schvalovacího procesu novelu zákona o poplatcích a dosáhnout dohody o zvýšení (kapitola 10).

Co by šlo udělat lépe

Aby měl čtenář z tisku skutečný užitek, měl by obsahovat i úplnou účetní závěrku a znění zprávy auditora, nejen odkaz na ně. Bez nich zůstává nejdůležitější kontrola, zda se čísla v textu shodují s ověřenými výkazy, mimo dosah běžného čtenáře.

Užitečné by bylo také vysvětlit, proč se tisk dostává do Sněmovny tak pozdě po schválení Radou, případně předkládat zprávy průběžněji. Dále by pomohlo uvádět čísla ve srovnání s reálnou hodnotou poplatku (například v cenách z roku 2005), aby bylo vidět, jak se jeho kupní síla vyvíjí, a samostatně ukazovat, kolik z hospodaření připadá na rozhlasové vysílání, na digitální služby a na umělecká tělesa. Rozdělení na hlavní a hospodářskou činnost (kapitola 3.4) sice existuje, ale vychází z koeficientů a zpráva sama říká, že u nákladů je složitější. Zajímavé by bylo vidět citlivostní scénáře: kolik by měl rozhlas bez zvýšení poplatku v dalších letech a co by to znamenalo pro programy.

Proč AI zatím nedoporučuje

U této zprávy AI hlasovací doporučení nedává. Jde o zprávu o hospodaření, kterou Sněmovna zpravidla pouze bere na vědomí; neobsahuje návrh změny zákona ani konkrétní rozhodnutí, o kterém by se dalo smysluplně říct „ano“ nebo „ne“. Posouzení, zda je výše poplatku nebo financování rozhlasu správná, je politická otázka, kterou tento web nezaujímá. K tomu přistupuje, že tisk neobsahuje zprávu auditora, takže nejdůležitější nezávislou kontrolu nelze z předložených textů ověřit.

Podrobnosti

Zprávu předložila Rada Českého rozhlasu (navrhovatel „RČRo“) a Organizační výbor ji 26. listopadu 2025 přikázal věcně příslušnému výboru s doporučením k projednání ve Sněmovně. Příslušný výbor (v datech označený VMZ) ji projednal 5. prosince 2025 (usnesení 38/8). Plénum o tisku podle dostupných dat zatím nehlasovalo.

Z dalších čísel: osobní náklady 1 046 944 tis. Kč (překročení plánu o 6 944 tis. Kč kvůli plošné mimořádné odměně a odstupnému), průměrný přepočtený stav 1 353,29 zaměstnance a průměrná měsíční mzda 45 670 Kč, o 2 238 Kč více než v roce 2022 (kapitola 6). Investiční výdaje činily 121 491 tis. Kč z plánovaných 150 000 tis. Kč, tedy 81,0 % (největší akce: obnova diskových polí 12 356 tis. Kč a rekonstrukce pracovišť pro Radiožurnál 10 010 tis. Kč, kapitola 7). Inkaso poplatků dosáhlo 2 054 287 tis. Kč. Krátkodobé závazky vzrostly o 47 094 tis. Kč na 330 977 tis. Kč, hlavně kvůli fakturám došlým koncem roku. Dotace z ministerstva zahraničí na zahraniční vysílání činila 33 000 tis. Kč. Výnosy z hlavní činnosti byly 2 167 420 tis. Kč a z hospodářské (vedlejší) 121 413 tis. Kč; hlavní činnost skončila ve ztrátě 15 129 tis. Kč, kterou pokryl zisk z hospodářské činnosti 15 240 tis. Kč (kapitola 3.4).

Zpráva vychází z úvodu, kapitol 3 až 10 a tabulkových příloh; nečetli jsme obrázky (organizační schéma, grafy), jejichž obsah se po strojovém převodu textu čte nejednoznačně.

Zdroje

• Tisk č. 38/0 na psp.cz
• Historie projednávání