← všechny tisky · Návrh zákona · předloženo 20.11.2025

Platy poslanců i prezidenta zmrazené do roku 2030 na 101 364 Kč

Skupina poslanců navrhuje pětileté zmrazení platové základny představitelů státní moci na úrovni roku 2025; platy soudců se zmrazení netýká, účinnost se navrhuje od 1. ledna 2026.

Tisk č. 35/0 · Návrh poslanců Andreje Babiše, Tomia Okamury a Petra Macinky na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů · text tisku na psp.cz · historie projednávání · AI doporučení: ne

AI komentář: vygenerovala umělá inteligence. Nejde o právní radu ani oficiální stanovisko.

Upozornění: Tento komentář vygenerovala umělá inteligence na základě plného textu tisku (návrhu zákona i důvodové zprávy). Nejde o právní radu ani oficiální stanovisko — závazný je vždy text zákona vyhlášený ve Sbírce zákonů. Plný text tisku najdete na psp.cz.

O co jde

Platy poslanců, prezidenta, ministrů, starostů nebo třeba hejtmanů se v Česku nepočítají pevnou částkou, ale jako součin takzvané platové základny a koeficientu podle náročnosti funkce. Platová základna představitelů se přitom odvozuje od platové základny soudců, která roste s průměrnou mzdou v ekonomice — a v posledních letech kvůli tomu platy ústavních činitelů rychle stoupaly. Tento návrh skupiny poslanců s tím chce skoncovat: čl. I mění § 4 zákona č. 236/1995 Sb. tak, aby platová základna představitelů do konce roku 2030 zůstala pevně na úrovni roku 2025, tedy 101 364 Kč.

Prakticky to znamená pětileté „zmrazení” platové úrovně představitelů — nejde o snížení současných platů, ale o to, že se dál nebudou valorizovat, i když průměrná mzda poroste. Důvodová zpráva k tomu uvádí, že současný vývoj „nelze považovat za přijatelný” a že bez zákona by platy od ledna 2026 dál rostly. Zmrazení se podle navrhovatelů zjevně netýká soudců — u nich podobné zmrazování Ústavní soud v minulosti shledal protiústavním, a proto je návrh záměrně míří jen na politiky a ostatní představitele. Účinnost se navrhuje od 1. ledna 2026.

Co je dobře

Za přínos lze považovat především předvídatelnost: dnes se platy představitelů každoročně mění podle složitého vzorce navázaného na vývoj mezd, což veřejnost i samotné představitele zaskakuje poměrně prudkými skoky. Pevně daná částka na pět let dává jistotu a zbavuje tohoto problému každoroční politickou debatu. Důvodová zpráva navíc správně upozorňuje, že platová základna představitelů by po roce 2030 stejně mohla narůstat (vazba na soudce a růst nominálních mezd), takže návrh alespoň na vymezenou dobu tento tlak zastavuje. Úspory pro státní rozpočet budou podle důvodové zprávy významné, přesná výše ale závisí na dalším vývoji průměrné mzdy.

Co je problematické

Nejslabším místem návrhu je, že zmrazení neřeší příčinu problému, ale jen odkládá jeho následky. Platová základna zůstane po pět let na úrovni roku 2025, zatímco ceny a mzdy ve veřejné správě porostou — reálná hodnota platů představitelů tedy bude klesat, a jakmile zmrazení v roce 2030 skončí, hrozí skokový „dorovnávací” růst podle stávajícího vzorce, který důvodová zpráva sama předpokládá. Další slabina je technická: návrh „zamrzává” konkrétní částku 101 364 Kč přímo v zákoně, místo aby navázal platovou základnu na nějaký transparentní a dlouhodobě udržitelný ukazatel. To znamená, že každá budoucí změna bude vyžadovat novelu zákona, a tedy politické hlasování o platech samotných zákonodárců.

Jak je to řešeno jinde

Pro srovnání: v mnoha evropských státech jsou platy ústavních a politických představitelů navázány na platy soudců vyšších soudů nebo na průměrnou mzdu v ekonomice (např. Rakousko, Slovensko, Polsko), jinde je určuje nezávislá komise (typicky Spojené království). Plošné pětileté zmrazování platů představitelů je ale spíše výjimečný nástroj — v USA se občas používá zmrazení platů federálních úředníků, obvykle ale s výjimkami a na kratší dobu. Země, které dlouhodoběji drží platy politiků pevně, se přitom potýkají s tím, že po skončení zmrazovacího období dochází k výraznému kompenzačnímu skoku. Toto srovnání je obecné — důvodová zpráva k zahraničním praxím konkrétně neodkazuje.

Co by šlo udělat lépe

Namísto pevné částky v zákoně by dávalo smysl navázat platovou základnu představitelů na stabilní, transparentní ukazatel s plynulejším vývojem (například průměrnou mzdu s horním stropem), aby se předešlo skokům po roce 2030 a zároveň se platy nevzdalovaly od reálné úrovně ve veřejné správě. Pokud parlament zmrazení přesto přijme, bylo by užitečné doplnit přechodné ustanovení, které vysvětluje, jak se bude platová základna počítat od roku 2031, a zvážit způsob, jakým o budoucí úpravě rozhodovat (například automatická valorizace podle stanoveného klíče místo každoroční politické debaty).

AI doporučení

AI by hlasovala NE — proti přijetí návrhu. Zmrazení platové základna na pět let sice přináší předvídatelnost a úspory (zatím nevyčíslené), ale jako řešení je horší než původní znění zákona: nahrazuje transparentní, automatickou valorizaci podle platové základny soudců pevně danou částkou přímo v zákoně, reálná hodnota platů představitelů během období klesne a po roce 2030 hrozí skokový „dorovnací” růst, který návrh neřeší. Neexistence novely, tedy zachování stávajícího mechanismu, je proto dlouhodobě lepší varianta než návrh se všemi svými nedostatky.

Argumenty PROTI doporučení

• Předvídatelnost a klid: pevně daná částka na pět let odstraní každoroční politickou debatu o platech i překvapivé skoky.
• Úspory pro státní rozpočet: podle důvodové zprávy návrh snižuje výdaje, konkrétní částka ale není vyčíslená.
• Adresnost: návrh míří jen na politiky a představitele, u nichž byl růst platů nejprudší — soudce výslovně nechává stranou.

Podrobnosti

Návrh předložila 20. listopadu 2025 skupina poslanců (Andrej Babiš, Tomio Okamura, Petr Macinka). Vláda k němu zaujala stanovisko 16. prosince 2025, návrh prošel prvním čtením (24. 9. 2026 byl zamítnut návrh na režim legislativních rad a přikázán k projednání), v současnosti je ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně. Návrh mění jediné ustanovení — § 4 zákona č. 236/1995 Sb. — jehož znění se upravuje na „do 31. prosince 2030 činí platová základna představitelů 101 364 Kč”. Platová základna soudců se podle důvodové zprávy nadále počítá podle obecného pravidla v § 3 odst. 3 zákona. Účinnost se navrhuje od 1. ledna 2026, tedy zpětně k začátku roku, za který byla platová základna 101 364 Kč platná; dopad na státní rozpočet bude podle důvodové zprávy pozitivní, konkrétní výše úspor ale není vyčíslena.

Zdroje

• Tisk č. 35/0 na psp.cz
• Historie projednávání