Zájem dítěte v zákoně, případové konference u soudu a ochrana před domácím násilím

Aktualizace — doplněno srovnání s Anglií, instrukce v5, 2. 11. 2026

Tisk se od minulé verze nezměnil (stále před 1. čtením, vládní návrh, stanovisko vlády neexistuje). Při kontrole podle instrukcí v5 jsem doplnil vlastní zahraniční srovnání, které článku chybělo, a ověřil, že doporučení nestojí na ničím postoji. Doporučení se nemění, zůstává ano.

O co jde

Novela mění občanský zákoník, občanský soudní řád, zákon o zvláštních řízeních soudních, zákon o soudních poplatcích a zákon o přestupcích. Navazuje na rozvodovou novelu, která od 1. ledna 2026 zrušila rozlišování forem péče, takže soud dnes určuje rozsah péče každého z rodičů (§ 907 odst. 2). Důvodová zpráva popisuje tři problémy, na které návrh reaguje.

První je, že zákon nikde nevysvětluje, co je „zájem dítěte“. Nový § 859 a ho označuje za přední hledisko při rozhodování o dítěti a příkladmě (slovem „zejména“) uvádí ochranu rodinného prostředí, udržování vztahů a totožnost dítěte, zajištění jeho vývoje, potřeb a bezpečí a jeho názor. Druhý problém jsou děti, které odmítají kontakt s jedním z rodičů. Dnešní § 869 odst. 2 v takovém případě umožňuje pozastavit rodiči výkon rodičovské odpovědnosti, což důvodová zpráva označuje za příliš tvrdé a stigmatizující. Návrh ho ruší a v novém § 907 odst. 4 dovoluje soudu na dobu nezbytně nutnou rozsah péče jednoho z rodičů vůbec neurčit; soud pak má zvážit nepřímý styk a právo rodiče na informace. Třetí problém je ochrana obětí domácího násilí u soudu: nové § 59 až § 65 občanského soudního řádu dávají oběti právo na „zvláštní ochranu“, tedy na zabránění kontaktu s původcem násilí, na doprovod důvěrníkem a na šetrný výslech, který se nemusí opakovat. Domácí násilí se také výslovně uvádí mezi důvody, kdy soud zvažuje zbavení rodičovské odpovědnosti (§ 871 odst. 2).

K tomu přibývá „případová konference“ (§ 18 a až § 18 d zákona o zvláštních řízeních soudních): neveřejná a neformální schůzka soudce s odborníky a lidmi, kteří rodinu znají. Zpráva z ní může sloužit jako důkaz (§ 21 a). Konference se může konat v řízení o péči o dítě, o svéprávnosti a opatrovnictví nebo o držení ve zdravotnickém zařízení. Zákon má platit od 1. ledna 2027.

Co je dobře

Vymezení zájmu dítěte odstraňuje stav, kdy zákon mlčí a soudy vycházejí z nálezů Ústavního soudu a z Obecného komentáře č. 14 Výboru OSN pro práva dítěte. Výčet v § 859 a je otevřený, takže soud nemá svázané ruce, a názor dítěte je výslovně mezi kritérii. Z dlouhodobého hlediska je to důležité hlavně pro předvídatelnost: podobné případy by se měly rozhodovat podobně bez ohledu na to, ke kterému soudu rodina spadne.

Ochrana obětí je druhý jasný přínos. Dnes je oběť domácího násilí v rodinném řízení v postavení běžného účastníka a musí sedět v jedné místnosti s tím, kdo jí ublížil. Návrh jí dává nárok na zabránění kontaktu (§ 62), na důvěrníka (§ 65) a na šetrný výslech (§ 64), a to nejen při probíhajícím trestním řízení, ale i na základě doložených skutečností o domácím násilí, nežádoucím sledování nebo obtěžování (§ 59 odst. 2 písm. c)). U § 907 odst. 4 je pozitivní, že důvodová zpráva počítá s tím, že soud nejdřív zkusí péči malého rozsahu s podmínkami a odbornou pomocí, a že starší dítě, které kontakt trvale odmítá, nemá být nuceno pokutami (zpráva se odvolává na Ústavní soud).

Co je problematické

Největší riziko je u § 907 odst. 4. Text zákona je stručný: kdy „nelze postupovat jinak“ a na jak dlouho, neříká. Záruky, o které se důvodová zpráva opírá, jsou v ní, ne v zákoně: soud má nejdřív vyčerpat jiné prostředky, rozhodnutí lhůtovat, v odůvodnění stanovit další postup a ponechat rodiči nepřímý styk. Důvodová zpráva přitom pro soudy není závazná. Ministerstvo samo píše, že neurčení péče má být „nejzazším řešením“, ale zákon to nevyžaduje. Z dlouhodobého hlediska je tu riziko, že se výjimka stane trvalým stavem a odcizení dítěte se zakonzervuje. Důvodová zpráva ani nezmiňuje, že soud má zkoumat, zda odmítání není ovlivněno druhým rodičem.

Druhé riziko jsou případové konference. Jsou neveřejné, soud může přizvat účastníky jen „považuje-li to za vhodné“ (§ 18 a odst. 2), zvukový záznam je vyloučen z nahlížení do spisu (§ 18 c odst. 1) a přítomní nejsou v rozsahu nezbytném vázáni povinností mlčenlivosti, například lékařskou (§ 18 b odst. 2). Zpráva z konference může být důkazem (§ 21 a) a kdokoli z přítomných může být předvolán jako svědek (§ 21 b). Účastníci mohou vyjádřit nesouhlas se zprávou (§ 18 c odst. 3), ale nemají záznam, podle kterého by mohli ověřit, co zaznělo. Porušení mlčenlivosti na konferenci je přestupek s pokutou do 50 000 Kč (čl. V). Zdravotnická zařízení musí navíc na výzvu soudu předložit zprávu o zdravotním stavu účastníka (§ 33 odst. 2, § 38 odst. 3), což je zásah do soukromí, byť ohraničený „rozsahem nezbytným“ pro posouzení způsobilosti.

Třetí problém je nedostatek podkladů. Hodnocení dopadů regulace (RIA) nebylo zpracováno na základě výjimky Legislativní rady vlády (dopis ze 2. 4. 2026), takže poslanci nemají podrobnou analýzu, a rozvodová novela platí teprve od ledna 2026, takže praxe s ní je krátká. Tvrzení důvodové zprávy, že návrh nemá dopad na veřejné rozpočty, protože konference mohou nahradit znalecké posudky, není podloženo čísly. Při dohledávání AI nenašla veřejné odborné stanovisko k tomuto návrhu (advokacie, organizace pro práva dítěte), kritika výše proto vychází z textu návrhu a z důvodové zprávy, ne z cizích komentářů.

Jak je to řešeno jinde

Důvodová zpráva se odvolává na Úmluvu o právech dítěte, Obecný komentář č. 14 a judikaturu Ústavního soudu, ne na srovnání s konkrétními státy. Vlastní srovnání jsem dohledal pro Anglii a Wales: podle § 1 zákona Children Act 1989 je blaho dítěte při rozhodování o jeho výchově „paramount consideration“ a soud musí zvažovat výslovný seznam kritérií, mj. zjistitelná přání a pocity dítěte (podle věku a chápání), jeho potřeby, účinek změny poměrů, újmu, která mu hrozí, a schopnost rodičů uspokojit jeho potřeby. Zároveň zákon dnes stanoví vyvratitelnou domněnku, že zapojení obou rodičů dítěti prospěje, pokud nehrozí riziko újmy, a výslovně z ní nevyvozuje konkrétní rozdělení času. Český § 859 a má s anglickým seznamem společné kritérium názoru dítěte a bezpečí, ale je otevřenější a nemá domněnku ani zásadu, že soud nemá vydat rozhodnutí, které dítěti neprospěje (§ 1 odst. 5 anglického zákona). Jak anglické soudy řeší děti odmítající kontakt s rodičem a jaké jsou dlouhodobé výsledky, jsem z ověřených zdrojů nedohledal; německé ani další úpravy neuvádím.

Co by šlo udělat lépe

Nejdůležitější je přenést záruky u § 907 odst. 4 z důvodové zprávy do zákona: vázat neurčení péče na to, že soud vyčerpal péči malého rozsahu a odbornou pomoc, uložit povinnost stanovit lhůtu a přezkum v rozhodnutí a výslovně požadovat zjištění, zda odmítání není důsledkem nátlaku druhého rodiče. U případových konferencí by zákon měl zaručit, že se strany mohou seznámit se zprávou a v přiměřené míře i se záznamem, nebo že zpráva nemůže být jediným podkladem skutkového zjištění. Před přijetím by prospělo vyhodnotit první rok rozvodové novely a doplnit alespoň zjednodušenou RIA.

AI doporučení

AI by hlasovala ano, s výhradou, že 1. čtení je příležitost opravit § 907 odst. 4 a pravidla konferencí. Hlavní dlouhodobý důvod: děti v rodinách s domácím násilím nebo v dlouhých rozvodových sporech jsou nejméně slyšící účastníci řízení a jejich dospělý život se utváří tím, jak je soud ochrání. Zákonná definice zájmu dítěte a zvláštní ochrana obětí zlepšují právní rámec trvale a levně. Nejsilnější riziko je, že neurčení péče u dětí odmítajících rodiče zakonzervuje odcizení a že neveřejné konference s omezeným přístupem stran povedou k rozhodnutím, kterým strany nemají důvod rozumět. Nevratnost je reálná: odcizení dítěte od rodiče se po letech nedá napravit. Přesto je dnešní stav (stigmatizující pozastavení rodičovské odpovědnosti) také problematický a návrh nabízí citlivější nástroj, který lze při projednávání zpřesnit.

Argumenty PROTI doporučení

• Balíček je různorodý. Kdo podporuje ochranu obětí, ale ne § 907 odst. 4 nebo konference bez záruk, může zvolit zdržení se a požadovat oddělení těchto částí.
• Neurčení péče bez zákonné lhůty a podmínek může zasáhnout do práv rodiče a nedává mu spolehlivou cestu, jak situaci změnit.
• Soudy nemají s konferencemi zkušenost a rozvodová novela platí teprve od ledna 2026; opatrnější je počkat na její vyhodnocení.

Podrobnosti

Návrh předložila vláda 20. října 2026, organizační výbor ho 21. října doporučil do prvního čtení, ve Sněmovně se zatím neprojednával. Čl. III ruší § 11 odst. 3 zákona o soudních poplatcích a vyjasňuje, že při odvolání proti jednomu rozhodnutí se poplatek vybírá jednou. Návrh též umožňuje rozvod shodných manželů bez dětí bez nařízení jednání a upravuje zdravotní zprávy v řízeních o svéprávnosti (§ 35, § 38 zákona o zvláštních řízeních soudních). Rozhodnutí o pozastavení výkonu rodičovské odpovědnosti vydané podle dosavadního § 869 odst. 2 zůstává podle důvodové zprávy v platnosti a mění se při změně poměrů. Účinnost 1. ledna 2027 (čl. VI).

Zdroje

• Tisk č. 342/0 na psp.cz: návrh zákona a důvodová zpráva
• Historie projednávání
• Případová konference (MŠMT, 2025): popis stávajících případových konferencí v ochraně dětí
• Children Act 1989, s. 1: zásada blaha dítěte a seznam kritérií v Anglii