Dohoda EU–Mexiko: volný obchod, ochrana investic a politické partnerství

O co jde

Vztahy mezi Evropskou unií a Mexikem dnes stojí na tzv. globální dohodě, která platí od 1. října 2000. Obě strany se v prohlášení ze Santiaga v lednu 2013 zavázaly ji modernizovat; jednání začala v květnu 2016. Politický pilíř a pilíř spolupráce byly uzavřeny v roce 2018, obchodní a investiční pilíř 17. ledna 2025 (předkládací zpráva). Dohoda o strategickém partnerství, v textu označovaná jako MGA, byla podepsána 22. května 2026 v Mexico City a Sněmovna má nyní vyslovit souhlas s její ratifikací.

Výsledek jednání tvoří dva samostatné, ale provázané právní nástroje. Prvním je samotná MGA. Je to tzv. smíšená smlouva: stranou jsou EU i všechny členské státy, proto musí dohodu ratifikovat i Česko. Druhým je prozatímní dohoda o obchodu (ITA), která kopíruje obchodní a investiční část a má stranu EU jen Unii jako celek. Podle předkládací zprávy tak může ITA vstoupit v platnost podstatně dřív a obchodní výhody se začnou využívat, zatímco se čeká na ratifikace MGA. Jakmile MGA vstoupí v platnost, ITA zanikne a nahradí ji (čl. 2.6 odst. 2 závěrečných ustanovení). Tento tisk se týká jen MGA, ne ITA.

Obsah dohody má čtyři části. Část I obsahuje cíle a obecné zásady: dodržování demokratických zásad, lidských práv a právního státu je „základním prvkem“ dohody (čl. 2). Část II upravuje politický dialog a spolupráci: mezinárodní mír a bezpečnost, lidská práva, boj proti terorismu a šíření zbraní hromadného ničení, spolupráci v oblasti práva a spravedlnosti, udržitelný rozvoj, životní prostředí, klima a energetiku, zemědělství a rybolov, hospodářskou politiku, vzdělávání, kulturu, výzkum, inovace a digitální ekonomiku. Část III je rozsáhlá obchodní a investiční část (předkládací zpráva mluví o 34 kapitolách, v předloženém textu jsem napočítal 32 kapitol; nesrovnalost nevysvětluji) o zboží, pravidlech původu, clech, službách, investicích, veřejných zakázkách, duševním vlastnictví, udržitelném rozvoji a řešení sporů. Část IV zřizuje společné orgány: summit jednou za dva roky, Smíšenou radu na ministerské úrovni, Smíšený výbor, podvýbory a Smíšený parlamentní výbor poslanců Evropského parlamentu a mexického Kongresu.

Dohoda je uzavřena na dobu neurčitou. Každá ze stran ji může vypovědět písemným oznámením s účinkem po šesti měsících (čl. 2.13 závěrečných ustanovení).

Co je dobře

Podle předkládací zprávy je Mexiko po Brazílii druhým největším obchodním partnerem EU v Latinské Americe a druhým největším obchodním partnerem Česka na západní polokouli za USA. Český vývoz do Mexika dosáhl v roce 2025 téměř 1,5 mld. USD (podle ČSÚ) a dominují mu průmyslové výrobky, zejména z automobilového a energetického sektoru a elektrotechniky. Dohoda podle předkladatele posílí obchodní a investiční vztahy a ekonomickou odolnost obou stran. Pro čtenáře je důležité, že jde o obchodní vztah s již existujícím rámcem: průmyslové zboží je od původní globální dohody zbaveno cel, nová dohoda především otevírá další oblasti.

Nejkonkrétněji je v předkládací zprávě popsán „automobilový balíček“: pravidla původu stanoví, že pro zvýhodněný dovoz musí automobily a součástky splnit 45 % nepůvodního materiálu, a dohoda potvrzuje uznávání norem UNECE. Zpráva dále zdůrazňuje veřejné zakázky: Mexiko není stranou Dohody WTO o vládních zakázkách (GPA) a EU je podle předkladatele prvním partnerem, kterému se přístup k mexickým zakázkám vyjednat podařilo. Mexiko zahrnulo řadu federálních subjektů, závazek se vztahuje i na PPP kontrakty a pokrývá i nižší než federální úroveň; poprvé se podařila také dohoda o nediskriminaci usazených společností. Zemědělství a potravinářství mají mít díky jednodušším postupům rychlejší a levnější vývoz. Tato tvrzení pocházejí od předkladatele; z textu dohody jsem je neověřoval kapitolu po kapitole.

Pozitivem je také ochrana investic. Podle předkládací zprávy MGA zlepší právní jistotu českých investorů v Mexiku včetně ochrany před diskriminací a nahradí dosavadní systém řešení sporů mezi investorem a státem (ISDS) stálým investičním soudem. Text dohody to potvrzuje na úrovni cílů: kapitola 10 se zaměřuje na „systém soudů pro investice“ a na rovnováhu mezi liberalizací, ochranou investic a právem států regulovat (čl. 1.2 části III). Obsahuje také ustanovení o mediaci (čl. 10.23) a o tom, kdo je žalovanou stranou ve sporech vůči EU a členským státům (čl. 10.24). Zpráva zmiňuje i snazší vstup evropských bank na mexický trh.

Dohoda obsahuje i závazky nad rámec obchodu. Kapitola 26 o obchodu a udržitelném rozvoji vychází z práva stran regulovat a z toho, že žádná strana by neměla oslabovat ochranu životního prostředí a práce kvůli podpoře obchodu nebo investic (čl. 26.2). Strany se v ní zavazují respektovat základní úmluvy Mezinárodní organizace práce, tedy svobodu sdružování, zákaz nucené a dětské práce a zákaz diskriminace (čl. 26.3). Domácí poradní skupiny, které mají zahrnovat nevládní organizace, podnikatele a odbory, a fórum občanské společnosti (čl. 1.6 až 1.8 části IV) dávají občanské společnosti hlas při provádění dohody.

Co je problematické

Tisk je mimořádně rozsáhlý: samotný text dohody má zhruba 258 000 slov včetně příloh a harmonogramů cel. Poslanci o něm budou hlasovat v celku (souhlas s ratifikací), nemohou měnit jednotlivá ustanovení. Dohodu vyjednala za EU Evropská komise (obecný kontext), takže Sněmovna má reálně jen volbu přijmout, nebo odmítnout; odmítnutí by ale zdrželo vstup MGA v platnost u celé EU.

Předkládací zpráva je krátká a převážně popisná. Neobsahuje číselný odhad přínosu pro český export, odhad dopadu na zaměstnanost ani na státní rozpočet (například ztrátu příjmu z cel) a na tyto otázky se z předložených materiálů nedá odpovědět. Zpráva také uvádí, že negativní dopad na trh se „s ohledem na odlišné produkční sektory“ nepředpokládá, aniž to podrobněji dokládá; to platí hlavně pro zemědělství, kde se podle zprávy otevírají nové příležitosti pro české vývozce, ale dopady na tuzemské výrobce dovozů z Mexika nejsou vysvětleny.

Investiční soud nahrazuje stávající bilaterální dohodu ČR–Mexiko z 4. dubna 2002 (čl. 10.54 a příloha 10-C podle předkládací zprávy). Pro české investory je to změna systému ochrany; zda bude lepší, nebo horší než dosavadní, zpráva neposuzuje, jen tvrdí, že se právní jistota zlepší.

U ustanovení o lidských právech a bezpečnosti je třeba mít na paměti, že řada formulací má povahu závazku k dialogu a spolupráci („strany spolupracují“, „může zahrnovat“). Dohoda ale počítá i s nejzazším opatřením: porušení základních prvků (dodržování demokratických zásad, lidských práv a právního státu a boj proti šíření zbraní hromadného ničení) může druhé straně dát právo přijmout „vhodná opatření“ včetně částečného nebo úplného pozastavení dohody, přiměřeného porušení (čl. 2.3 závěrečných ustanovení). Soukromé osoby se nemohou ustanovení dohody přímo dovolávat u mexických soudů (čl. 2.11).

Jak je to řešeno jinde

Předkládací zpráva řadí dohodu do širšího kontextu: Česko vítá nedávné uzavření rámcové dohody s Chile a dohody o partnerství s uskupením MERCOSUR a vnímá MGA jako potvrzení zájmu o Latinskou Ameriku. Tyto dohody jsem nečetl a nemohu je s MGA porovnat. Jako obecný kontext lze uvést, že nahrazování bilaterálních investičních dohod členských států systémem investičního soudu odpovídá dlouhodobému směru obchodní politiky EU; konkrétní podrobnosti ale z podkladů tisku nevyplývají.

Co by šlo udělat lépe

Pro informované rozhodování Sněmovny by pomohlo, aby předkladatel k tisku doplnil konkrétní odhady dopadu (například jaké odvětví českého exportu a v jakém objemu může získat; jak se změní příjmy z cel) a srovnání ochrany investorů podle MGA a podle dosavadní dohody z roku 2002. Pro veřejnost by byl užitečný stručný český výklad, které části dohody se použijí už po vstupu prozatímní dohody o obchodu a které teprve po ratifikaci MGA. Po vstupu dohody v platnost by dávalo smysl, aby ministerstva pravidelně zveřejňovala, jak firmy nové možnosti využívají, včetně přehledu o veřejných zakázkách v Mexiku.

AI doporučení

Pro souhlas s ratifikací by AI hlasovala ano. Hlavním důvodem je dlouhodobý přínos pro české exportéry a investory: dohoda podle předkladatele zlepšuje přístup na trh, který je pro Česko druhým největším v celé západní polokouli, přidává přístup k mexickým veřejným zakázkám a nahrazuje starší investiční ochranu modernějším systémem. Dohoda zároveň staví vztahy na dodržování lidských práv a právního státu, obsahuje závazky v oblasti práce a životního prostředí a umožňuje vypovědět ji s šestiměsíční lhůtou. Posílení vztahů s demokratickým partnerem mimo největší mocenské bloky je z dlouhodobého hlediska v zájmu české otevřené ekonomiky. Jde o názor AI, nikoli o výzvu voličům ani hodnocení poslanců.

Argumenty PROTI doporučení

• Předkládací zpráva nedokládá přínosy čísly ani odhadem dopadu na zaměstnanost, příjmy z cel nebo státní rozpočet; doporučení stojí z velké části na tvrzeních předkladatele.
• Dohoda je rozsáhlá a Sněmovna ji může jen přijmout, nebo odmítnout; nemůže měnit jednotlivé části. Podrobnosti (například celní harmonogramy a přílohy) nejsou běžným čtenářem prakticky ověřitelné.
• Změna ochrany investic (investiční soud místo dosavadní dohody z roku 2002) a otevření zemědělských trhů mohou mít odlišné dopady na různé skupiny; ty zpráva nerozlišuje.
• Závazky v oblasti lidských práv, práce a životního prostředí jsou formulovány převážně jako dialog a spolupráce; jejich skutečný dopad závisí na provádění.

Podrobnosti

Článek vychází z návrhu usnesení Sněmovny, předkládací zprávy a z vybraných částí textu dohody: preambule, části I (čl. 1 a 2), části II (kapitola 1, čl. 1.1 až 1.9, a přehled dalších kapitol), z úvodu části III (čl. 1.1 až 1.3 a cíle), čl. 2.3 až 2.6 a přílohy 2-A (princip harmonogramu cel), čl. 10.23, 10.24, 10.54, kapitoly 26 (čl. 26.1 až 26.3), kapitoly 7 části II a částí IV (institucionální rámec a závěrečná ustanovení). Většinu kapitol části III (například zdravotnické prostředky, finanční služby, veřejné zakázky, duševní vlastnictví, řešení sporů) a přílohy s celními sazbami jsem nečetl, takže nic konkrétního o jejich obsahu netvrdím nad rámec údajů z předkládací zprávy.

Tisk byl předložen 9. října 2026 a Organizační výbor jej 14. října 2026 doporučil do prvního čtení. Podle předkládací zprávy jde o mezinárodní smlouvu prezidentské kategorie podle čl. 49 Ústavy, k jejíž ratifikaci je nutný souhlas obou komor Parlamentu. Jazykové znění je závazné v 24 jazycích (čl. 2.12 závěrečných ustanovení), tedy i česky. Dohoda vstoupí v platnost prvním dnem druhého měsíce po vzájemném oznámení dokončení vnitřních postupů a EU i Mexiko ji mohou do té doby prozatímně provádět zcela nebo zčásti (čl. 2.5).

Zdroje

• Tisk č. 331/0 na psp.cz
• Historie projednávání