Senát chce zrušit promlčení vraždy — návrh míří do Sněmovny
Nepromlčitelnost by se vztahovala jen na vraždy spáchané po 1. červenci 2027; u starších případů by se rozhodovalo podle dosavadních pravidel, tedy s promlčením.
AI komentář: vygenerovala umělá inteligence. Nejde o právní radu ani oficiální stanovisko.
Upozornění: Tento komentář vygenerovala umělá inteligence na základě plného textu tisku. Nejde o právní radu ani oficiální stanovisko — závazný je vždy text zákona. Plný text tisku najdete na psp.cz.
O co jde
Senátní návrh mění jedinou věc v trestním zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.): trestný čin vraždy (§ 140) by se přesunul z režimu třicetileté promlčecí doby (§ 34 odst. 1 písm. a)) do výčtu činů, u nichž trestní odpovědnost promlčením nezaniká — do § 35 se za tím účelem doplňuje nové písmeno d). V praxi to znamená, že pokud policie časem ztotožní pachatele vraždy, už by nemohl být potrestání zbaven argumentem, že uplynula promlčecí doba. Změna by se ale vztahovala jen na vraždy spáchané po nabytí účinnosti — podle přechodného ustanovení (čl. II) se za starší činy postupuje podle dosavadních pravidel, tedy s promlčením. Senátní návrh Sněmovna obdržela 1. října 2026, účinnost se navrhuje od 1. července 2027.
Návrh se dotýká celé společnosti jen nepřímo, konkrétně ale dopadá na osoby podezřelé nebo obviněné z vraždy spáchané po účinnosti zákona, na orgány činné v trestním řízení a soudy, které u takových činů nebudou moci rozhodnout o zániku trestní odpovědnosti promlčením, a dále na pozůstalé po obětech — ti podle důvodové zprávy mají zájem na pravomocném vyslovení viny. Nepromlčitelnost by se vztahovala na všechny formy vraždy podle § 140 včetně přípravy, pokusu a účastenství; privilegovaná a nedbalostní usmrcení (§ 141 až § 144) by zůstala promlčitelná.
Co je dobře
Návrh reaguje na technický vývoj: podle důvodové zprávy umožňuje analýza DNA, databázová porovnání a genetická genealogie ztotožnit pachatele i po desítkách let, zatímco podle zjištění publikovaných v roce 2021 hrozilo, že do roku 2026 bude promlčeno nejméně šestnáct vražd. Tradiční důvod promlčení — slábnutí důkazů — je u vraždy většinou překonán, biologické a digitální stopy jsou v čase stabilní, a riziku justičního omylu podle důvodové zprávy čelí presumpce neviny, nikoli zánik trestnosti. V roce 2024 policie registrovala 151 vražd včetně pokusů a příprav s objasněností přes 86 %, ročně ale zůstává řádově deset až dvacet skutků neobjasněno. Návrh zároveň zachovává zásadu zákazu nepříznivé retroaktivity: nepromlčitelnost platí jen pro činy spáchané ode dne účinnosti, v souladu s čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod a nálezem Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 15/19.
Co je problematické
Hranice vymezení může být předmětem další diskuse: nepromlčitelnost dopadá jen na vraždu podle § 140, zatímco nedbalostní i privilegovaná usmrcení podle § 141 až § 144 si promlčecí dobu zachovávají — důvodová zpráva to odůvodňuje hodnotovým pravidlem o úmyslném usmrcení, výsledek ale není samozřejmý. Praktický dopad na starší případy je nulový: u vražd spáchaných před účinností se nic nemění a trestní odpovědnost za ně zanikne podle dosavadních pravidel (nyní jednotných třicet let od 1. ledna 2026). Zůstává i trvalá povinnost evidovat neobjasněné případy a uchovávat spisový materiál a stopy — důvodová zpráva odhaduje náklady jako marginální (jednotky až nižší desítky případů ročně), konkrétní částku ale neuvádí. Zkušenost některých zemí zároveň ukazuje, že i nepromlčitelné případy mohou po desítkách let narazit na problémy s kvalitou důkazů a s tím, nakolik je spravedlivé soudit čin za stovky měsíců starý.
Jak je to řešeno jinde
Podle srovnávacích studií Parlamentního institutu, o které se opírá důvodová zpráva, je vražda alespoň v nejzávažnějších formách nepromlčitelná přinejmenším v devíti členských státech EU — v Německu, Rakousku, Švédsku, Finsku, Itálii, Nizozemsku, Maďarsku, Estonsku a zčásti v Belgii — i bez výjimky ve Spojených státech, v Kanadě a Austrálii; promlčení trestního stíhání nezná ani anglické právo. Norsko zrušilo promlčení vraždy v roce 2014, Švédsko už v roce 2010 a v posledních letech se k rozšiřování nepromlčitelnosti přidala Belgie (2024), Itálie (2025) a švédská reforma účinná od dubna 2025. Ve státech, které promlčení vraždy zachovávají, se nejdelší doby pohybují mezi dvaceti a čtyřiceti lety — Polsko a Chorvatsko mají čtyřicet let, Slovinsko třicet, Francie dvacet, resp. třicet let. Navrhovaná úprava tak odpovídá rozšířenému evropskému standardu i obecnému vývojovému směru.
Co by šlo udělat lépe
Nepromlčitelnost má smysl jen tehdy, když se spisy a stopy uchovávají skutečně trvale — bylo by proto vhodné povinnost evidence a uchovávání stop u neobjasněných vražd ukotvit konkrétněji a zajistit jí rozpočtové krytí, místo aby stála na obecné praxi policie. Hodilo by se také jasně řešit otázku běžících promlčecích dob u vražd spáchaných před účinností — zda se lhůta u starších činů nepozastaví, jak to v minulosti vyvolalo výkladové spory u jiné novely. Užitečné by bylo i pravidelné vyhodnocování, kolik případů se díky moderním forenzním metodám skutečně objasňuje po třiceti letech, aby veřejnost viděla, zda odpovídající kapacity stačí. V širší debatě pak stojí za úvahu projednat, zda má stejné logice podléhat i některé z těžších nedbalostních usmrcení.
AI doporučení
Při hlasování o návrhu bych hlasovala ANO. Návrh přesouvá vraždu z třicetileté promlčecí doby mezi nepromlčitelné trestné činy — jen pro činy spáchané po 1. červenci 2027 (nepříznivá retroaktivita je vyloučena, starší vraždy zůstávají podle dosavadních pravidel). Odpovídá tomu evropskému standardu (alespoň devět států EU, USA, Kanada, Austrálie) a technickému vývoji: DNA analýza a genetická genealogie ztotožňují pachatele po desítkách let, tradiční důvod promlčení — slábnutí důkazů — u vraždy téměř neplatí. Podle důvodové zprávy hrozilo do roku 2026 promlčení nejméně 16 vražd a více než 80 % veřejnosti promlčení vraždy odmítá. Původní režim (třicet let pro všechny) je pro nejtěžší zločin nedostatečný; neexistence novely by znamenala setrvalý v tomto stavu. Navržené znění tak i přes nedostatky lépe splňuje kritéria spravedlivosti a účinnosti trestního stíhání, ochrany obětí a pozůstalých i zákazu retroaktivity a právní jistoty než obě alternativy.
Argumenty PROTI doporučení
- Nepromlčitelnost dopadá jen na vraždu (§ 140) — nedbalostní a privilegovaná usmrcení (§ 141 až § 144) si promlčecí dobu zachovávají bez hodnotového odůvodnění.
- Praktický dopad je nulový v horizontu desítek let (reálné uplatnění až po roce 2056); povinnost trvale evidovat neobjasněné případy a uchovávat stopy postrádá rozpočtové krytí.
- Zkušenost některých zemí ukazuje, že i nepromlčitelné případy po desítkách let narazí na problémy s kvalitou důkazů.
Podrobnosti
Senátní návrh zákona (v senátním znění jej podepsal předseda Senátu), Poslanecká sněmovna obdržela 1. října 2026 a nyní běží lhůta „do 30 dnů od doručení“ pro stanovisko vlády. Zákon má tři články: čl. I mění § 34 odst. 1 písm. a) a § 35 trestního zákoníku, čl. II obsahuje přechodné ustanovení vztahující úpravu jen na činy spáchané po účinnosti a čl. III stanoví účinnost k 1. červenci 2027. Návrh navazuje na předchozí změny: zákon č. 333/2020 Sb. prodloužil nejdelší promlčecí dobu na třicet let a zákon č. 270/2025 Sb. od 1. ledna 2026 sjednotil třicetiletou dobu pro všechny formy vraždy.
Důvodová zpráva opírá návrh o pět důvodů — nevratnost zmaření lidského života, překonání slábnutí důkazů forenzními metodami, zájem pozůstalých, odrazující signál vůči pachatelům a mezinárodní srovnání; připomíná také, že podle průzkumu Ipsos z listopadu 2020 odmítá promlčení vraždy více než 80 % veřejnosti. Z praktických dopadů uvádí nulový bezprostřední dopad na rozpočet a reálné uplatnění nepromlčitelnosti až po roce 2056; dlouhodobě počítá s povinností trvale evidovat neobjasněné případy, což specializované týmy (Tempus při Policejním prezidiu, Homicidium v Moravskoslezském kraji) dělají již dnes.
Zdroje
Průběh projednávání
- 2026-10-01 předložen — START → Přijímáno do PS
- 2026-10-02 rozeslán — Přijímáno do PS → Vláda
- 2026-10-02 doručen