Péče o dítě do 7 let: nižší zálohy na pojištění pro rodiče-OSVČ
Poslanecký návrh prodlužuje vedlejší režim podnikání pečujících rodičů ze 4 na 7 let věku dítěte a po skončení péče garantuje dva roky minimálních záloh ve výši 25 % průměrné mzdy.
AI komentář: vygenerovala umělá inteligence. Nejde o právní radu ani oficiální stanovisko.
Upozornění: Tento komentář vygenerovala umělá inteligence na základě plného textu tisku. Nejde o právní radu ani oficiální stanovisko — závazný je vždy text zákona. Plný text tisku najdete na psp.cz.
O co jde
Skupina třinácti poslanců navrhuje novelu tří vzájemně provázaných zákonů: zákon o důchodovém pojištění (č. 155/1995 Sb.), zákon o pojistném na sociálním zabezpečení (č. 589/1992 Sb.) a zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (č. 582/1991 Sb.). Jádrem je jedna praktická věc: OSVČ, která osobně pečuje o dítě, se bude za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost považovat až do 7 let věku dítěte, místo dosavadních 4 let (§ 9 odst. 6 písm. d) zákona o důchodovém pojištění). Vedlejší znamená, že účast na důchodovém pojištění vzniká až po překročení rozhodné částky, a především že platí nižší minimální zálohy. Když se tedy někdo začne živit podnikáním během rodičovské, zůstane v tomto mírnějším režimu o tři roky déle.
Druhá část návrhu řeší navazující problém: co se stane, když péče skončí. Dosud se rodič mohl ze dne na den přesunout do režimu hlavní činnosti a čelit skokovému nárůstu minimálního vyměřovacího základu. Nově by se u OSVČ, která začala podnikat právě v době péče, použilo po skončení péče a po dva následující kalendářní roky snížené minimum 25 % průměrné mzdy namísto běžného minima (§ 14 odst. 5 zákona č. 589/1992 Sb.). Návrh předložený 30. září 2026 má účinnost od 1. ledna 2027 a v praxi se dotkne zejména rodičů — typicky matek — kombinujících podnikání s péčí o malé dítě, a také ČSSZ, která bude péči posuzovat a evidovat.
Co je dobře
Hranice 7 let odstraňuje nesoulad s veřejným zdravotním pojištěním, kde je péče o dítě do 7 let dlouhodobě uznávána jako důvod, pro který je stát plátcem pojistného — stejná životní situace tak bude v obou systémech posuzována stejně. Důvodová zpráva připomíná, že omezení pracovní disponibility přetrvává i po čtvrtých narozeninách dítěte: kvůli dostupnosti školek, adaptaci dítěte a krátkému rozsahu vyučování v prvním ročníku. Dvouleté přechodné období se sníženým minimem zase odstraňuje skokový nárůst záloh, který mohl bránit postupnému návratu k podnikání, a snižuje pokušení přecházet do neformálních přivýdělků mimo evidenci. Pravidlo je navíc cílené — péče musela trvat nepřetržitě alespoň 12 měsíců a zvýhodnění se neuplatní u OSVČ, které samostatnou činnost vykonávaly kdykoli v předchozích 20 letech.
Co je problematické
Dopad na veřejné rozpočty není vyčíslen: důvodová zpráva výslovně uvádí, že bez administrativních dat ČSSZ o počtu a příjmech dotčených OSVČ lze výpadek pojistného odhadnout jen orientačně, a navrhovatelé nenavrhují kompenzaci jiných příjmů státu. Novelu provází také dokladování: péči bude třeba prokazovat podle upravených pravidel (§ 13a odst. 8 zákona č. 589/1992 Sb. a § 6 odst. 3 písm. a) bod 13 zákona č. 582/1991 Sb.) a ČSSZ čeká jednorázová úprava formulářů a informačních systémů, jejíž náklady důvodová zpráva rovněž nevyčísluje. Zůstává platit, že návrh řeší pouze odvodovou bariéru — dostupnost samotné péče o dítě nezlepšuje, jak připouštějí i sami navrhovatelé.
Jak je to řešeno jinde
Důvodová zpráva zahraniční srovnání neobsahuje, následující kontext je tedy obecný. Ve většině evropských zemí chrání systémy důchodového pojištění rodiče během péče o dítě takzvanými kreditovými obdobími — stát za ně po určitou dobu odvádí pojistné nebo jim započítává náhradní dobu pojištění, aby se jim budoucí důchod nesnížil. Země se liší délkou takové doby (typicky do 3. až 4. roku věku dítěte, někde déle) a mírou, do jaké se péče promítá i do režimu OSVČ. U samostatně výdělečně činných rodičů bývá řešením právě zvýhodněný minimální odvod nebo dočasná registrace v režimu zaměstnance. Český návrh se do tohoto proudu řadí tím, že porovnává důchodové pojištění s již zavedeným pravidlem veřejného zdravotního pojištění — tedy jde o sbližování v rámci jednoho státu, ne o kopírování cizího modelu.
Co by šlo udělat lépe
Vzhledem k tomu, že dopad není vyčíslen, bylo by užitečné návrh doprovodit povinností ČSSZ pravidelně reportovat počet dotčených OSVČ a skutečný výpadek pojistného, aby Parlament po roce platnosti viděl reálná čísla. Šlo by také uvažovat o navázání zvýhodnění na částečnou péči nebo kombinaci s rodičovským příspěvkem, aby pravidlo neplatilo jen pro krajní případy plnohodnotné péče. V širším rámci odvodové reformy by zasloužilo zvážení překlenutí skokového nárůstu záloh i pro jiné skupiny, které se po delší přestávce vracejí k podnikání — nejen pro pečující rodiče. Pro snížení administrativy by se hodilo stanovit jednoznačné vzory dokladů o péči a jejich přijímání elektronicky.
AI doporučení
Při hlasování o návrhu bych hlasovala ANO. Novela prodlužuje vedlejší režim podnikání pečujících rodičů-OSVČ ze 4 na 7 let věku dítěte (v souladu s veřejným zdravotním pojištěním, kde je péče do 7 let uznávána) a po skončení péče garantuje dva roky snížených minimálních záloh (25 % průměrné mzdy). Původní stav (4 roky + skokový nárůst záloh) odrazuje pečující rodiče od návratu k podnikání a zvyšuje pokušení přecházet do neformálních přivýdělků; nové pravidlo je navíc cílené — péče musela trvat nepřetržitě alespoň 12 měsíců a neuplatní se u OSVČ, které podnikaly v předchozích 20 letech. Pro rodiče i děti je nové znění lépe než původní i neexistence novely. I když dopad na rozpočet není vyčíslen, jde o rozumnou, cílenou úpravu s nízkým fiskálním rizikem.
Argumenty PROTI doporučení
- Dopad na veřejné rozpočty není vyčíslen: ČSSZ nemá administrativní data o počtu a příjmech dotčených OSVČ a výpadek pojistného lze odhadnout jen orientačně.
- Dokladování péče a jednorázová úprava formulářů a informačních systémů přidává administrativní zátěž na rodiče i ČSSZ.
- Novela řeší jen odvodovou bariéru — dostupnost samotné péče o dítě nezlepšuje.
Podrobnosti
Návrh předložila 30. září 2026 skupina třinácti poslanců (v čele Vendula Svobodová, Zdeněk Hřib a Olga Richterová); Poslanecká sněmovna jej obdržela ve stavu „do 30 dnů od doručení“, tedy běží lhůta pro vyjádření vlády. Účinnost se navrhuje od 1. ledna 2027, což odpovídá konstrukci záloh a ročního vyměřovacího základu OSVČ. Úprava je provedena legislativně technicky ve třech zákonech: důchodový zákon mění věkovou hranici v § 9 odst. 6 písm. d) i v § 9 odst. 8 (souběžná péče více osob), zákon o pojistném upravuje § 5b odst. 2, § 13a odst. 8 a vkládá novou větu do § 14 odst. 5 a zákon č. 582/1991 Sb. promítá hranici do působnosti správ sociálního zabezpečení.
Přechodné ustanovení (čl. III) umožňuje nové pravidlo použít i na OSVČ, které začaly podnikat před účinností zákona v době péče o dítě do 7 let — zákon v tom případě stanoví právní fikci, že se tehdy pro účely záloh považovaly za vedlejší činnost; snížené minimum ale platí nejdříve od měsíce nabytí účinnosti, za minulé měsíce se přepočty neprovádějí. Podmínky zvýhodnění: péče alespoň 12 měsíců v kuse a nepodnikání OSVČ v předchozích 20 letech; po dvou letech od skončení péče se vrací běžný režim minimálních záloh.
Zdroje
Průběh projednávání
- 2026-09-30 předložen — START → Přijímáno do PS
- 2026-09-30 rozeslán — Přijímáno do PS → Vláda
- 2026-10-02 doručen