Armáda cvičila v 1. pololetí 2026 na 63 cvičeních, vyšlo to na 76,1 mil. Kč

O co jde

Vojenská cvičení se zahraničními partnery se řídí ročním plánem, který schvaluje vláda a předkládá Parlamentu. Tento tisk je zpětná zpráva: ministr obrany informuje, jak se plán v 1. pololetí 2026 skutečně naplnil. Cvičení probíhala podle plánu schváleného vládou 22. prosince 2025 (usnesení č. 1037) a jeho prvního doplňku z 25. května 2026 (usnesení č. 325). Sněmovna má podle návrhu usnesení informaci pouze vzít na vědomí, nic se neschvaluje a o ničem se nerozhoduje.

Podle předkládací zprávy se jednotky Armády ČR zúčastnily 42 cvičení se zahraničními partnery mimo území ČR a 21 cvičení se zahraničními partnery na našem území. Celková finanční částka potřebná k jejich provedení činila 76,1 mil. Kč. Zpráva podrobně popisuje několik hlavních cvičení. V Německu (GEFECHTSÜBUNGSZENTRUM) cvičilo 162 příslušníků 73. tankového praporu a 102. průzkumného praporu s 49 kusy pozemní techniky, a to se simulačními technologiemi na nově zaváděných tancích L2A4 a v rámci přípravy 8. úkolového uskupení před vysláním do operace v Litvě. V Řecku (NATO TIGER MEET) cvičilo 32 příslušníků 22. základny vrtulníkového letectva a 26. pluku velení, řízení a průzkumu se 4 kusy letecké a 2 kusy pozemní techniky. Cvičení RAMSTEIN FLAG se zúčastnilo 56 příslušníků vzdušných sil a 5 kusů letecké techniky a na Slovensku (STRONG LINEAGE, pod velením španělského sboru rychlé reakce) se zúčastnilo 326 příslušníků 4. brigádního úkolového uskupení a 75 kusů pozemní techniky.

Na území ČR se podle zprávy uskutečnila mimo jiné cvičení FEDERATED CLOUD 2026 (87 příslušníků ozbrojených sil NATO, zaměřené na komunikační a informační systémy), GHOST HUNTERS (30 příslušníků slovenského 65. průzkumného praporu a 4 kusy pozemní techniky, hodnocení bojové připravenosti pro operaci v Litvě) a TOBRUQ ARROWS (37 příslušníků slovenských sil a 9 kusů techniky, střelby z protiletadlových raketových kompletů RBS-70 NG a ničení nepřátelských dronů). Přehled všech cvičení je v příloze.

Co je dobře

Materiál je předložen včas po skončení pololetí a obsahuje souhrnná čísla (počet cvičení, celkové náklady) i podrobný přehled každého cvičení, včetně termínu, počtu osob a techniky a cíle. Veřejnost i poslanci mohou porovnat skutečnost s plánem. Nová zpráva také ukazuje, že cvičení nejsou samoúčelná: řada z nich je přímo spojena s přípravou jednotek na konkrétní úkoly, například na zahraniční operaci v Litvě, nebo s ověřením nových schopností (nově zaváděné tanky L2A4, obrana proti dronům, kybernetické cvičení).

Cvičení mají podle zprávy také mezinárodní rozměr: armáda cvičí s partnery z NATO, ale také s Německem, Rakouskem, Finskem nebo Slovenskem a spojenecké síly cvičí u nás. Celkové náklady 76,1 mil. Kč jsou v přehledu uvedeny jako jedno číslo, což usnadňuje základní orientaci.

Co je problematické

Zpráva uvádí jen jednu celkovou částku a nerozlišuje ji podle cvičení, takže z ní nelze poznat, která cvičení jsou nákladná a která levná, ani jak se skutečné výdaje liší od plánu. Z podkladů také nevyplývá, zda se všechna plánovaná cvičení uskutečnila ve stejném rozsahu; zpráva uvádí jen počty uskutečněných cvičení (42 a 21), nikoli srovnání s plánem. Pro čtenáře bez vojenské znalosti jsou navíc přílohy plné zkratek (typy cvičení, označení jednotek), což ztěžuje orientaci.

U některých cvičení je výsledek popsán jen jako cíl („prověřit“, „zvýšit interoperabilitu“), nikoli jako zjištění. Zpráva neříká, co cvičení ukázala, jaké nedostatky odhalila a co se z nich armáda naučila.

Jak je to řešeno jinde

Podklady neobsahují srovnání s jinými státy. Jako obecný kontext lze uvést, že cvičení se spojenci jsou běžnou součástí činnosti armád členských států NATO a o jejich výsledcích se zpravidla informuje stručně, často bez podrobného zveřejnění nákladů. Konkrétní srovnání s praxí jednotlivých zemí tisk neumožňuje doložit.

Co by šlo udělat lépe

Zprávě by prospělo, kdyby uvedla náklady u jednotlivých cvičení nebo alespoň po kategoriích, porovnání plánu a skutečnosti a stručné zhodnocení, co cvičení přinesla. Pro běžného čtenáře by pomohl krátký úvod bez zkratek a vysvětlení, proč jsou které typy cvičení důležité. Užitečné by bylo i srovnání s předchozím pololetím, aby bylo vidět, zda se rozsah cvičení zvyšuje.

Proč AI zatím nedoporučuje

U tohoto tisku AI hlasovací doporučení nedává. Jde o informativní zprávu, kterou Sněmovna jen bere na vědomí; usnesení nemá rozhodovací obsah a o ničem se jím nerozhoduje. Podklady navíc neumožňují posoudit hospodárnost ani přínos cvičení, protože neuvádějí náklady po jednotlivých cvičeních ani výsledky, takže by doporučení nemělo oporu v textu.

Podrobnosti

Informaci předkládá ministr obrany jako materiál pro Parlament ČR; vláda ji vzala na vědomí 14. září 2026 usnesením č. 592. Příloha obsahuje přehledy cvičení mimo území ČR a na území ČR rozdělené podle účelu (například příprava k nasazení v operacích, pohotovostní síly, výstavba schopností, bilaterální a regionální spolupráce), tedy s uvedením zahraničních partnerů, termínu, počtu dnů, počtu osob a techniky, odpovědného velitelství a cíle, a také vysvětlení zkratek.

Tisk byl 30. září 2026 předložen a 1. října 2026 přikázán věcně příslušnému výboru. Navrhované usnesení zní: Poslanecká sněmovna bere na vědomí informaci o účasti ozbrojených sil na vojenských cvičeních za 1. pololetí 2026.

Zdroje

• Tisk č. 326/0 na psp.cz
• Historie projednávání