Střednědobý výhled rozpočtu 2028–2029: deficity těsně pod 3 % HDP, plán úspor zatím chybí

O co jde

Střednědobý výhled státního rozpočtu je dokument, který vláda každý rok předkládá spolu s návrhem rozpočtu. Neschvaluje se jako zákon, ale ukazuje, kam se podle vlády bude rozpočet vyvíjet v dalších dvou letech, tedy po roce 2027 v letech 2028 a 2029. Letošní výhled navazuje na návrh rozpočtu na rok 2027 (tisk 324).

Ministerstvo financí vychází z makroekonomické predikce ze srpna 2026: česká ekonomika by měla v letošním roce vzrůst o 1,9 % a v příštím o 2,4 %, inflace by v roce 2026 měla dosáhnout 2,2 % a v roce 2027 vzrůst na 2,7 %. Nezaměstnanost se má držet kolem 3 % (3,0 % v roce 2026, 2,8 % v roce 2027). Ke zvýšení inflace v roce 2027 mají přispět zdražení elektřiny a plynu a silný růst mezd, naopak pokles ceny ropy ji má tlumit.

Hlavní zpráva pro občana zní: deficity veřejných financí zůstanou. Podle autonomního scénáře ministerstva má deficit sektoru vládních institucí v letech 2028 a 2029 klesat a na konci výhledu skončit těsně pod 3 % HDP. Vlivem známých opatření se to ale prakticky nemění, protože jejich úhrnný efekt na příjmy se pohybuje jen mezi −1,5 a +1,5 mld. Kč. Vláda o opatřeních, která by deficity snížila, teprve jedná.

Co je dobře

Výhled je poctivý v tom, že popisuje i rizika. Dokument výslovně uvádí, že rizika predikce jsou celkově vychýlena směrem dolů: déletrvající konflikt na Blízkém východě, nízká naplněnost zásobníků plynu, obchodní cla, bezpečnostní situace v Evropě, klimatické jevy a energetická náročnost české ekonomiky. Čtenář tak vidí, že čísla nejsou jistota. Výhled také ukazuje vazbu na Fiskálně-strukturální plán, který vláda schválila 22. června 2026 a Evropská komise doporučila ke schválení Radě EU 23. července 2026; plán stanovuje, jak se mají vyvíjet výdaje.

Příznivě lze číst i to, že ministerstvo očekává zpomalení růstu podílu státního dluhu na HDP a že u místních vládních institucí počítá s přebytky kolem 0,3 % HDP a vyrovnaným hospodařením zdravotních pojišťoven.

Co je problematické

Výhled sám říká, že deficity těsně pod 3 % HDP vydrží i při využití národní únikové doložky na obranu. Doložka umožňuje odchýlit se od dráhy čistých výdajů o až 1,5 % HDP kumulativně v letech 2025–2028. Pro rok 2027 se maximální povolený deficit navyšuje o 70 mld. Kč; pro rok 2028 by to platilo jen tehdy, pokud by výdaje na obranu včetně nástroje SAFE vzrostly na 2,5 % HDP, jinak se maximální povolený deficit sníží. Hranice deficitu je tedy závislá na obranných výdajích, ne jen na tom, jak se zlepší hospodaření.

Dokument počítá s tím, že daňové příjmy včetně sociálního pojistného porostou v průměru o 5 % ročně a celkové příjmy o zhruba 4,5 %, zatímco celkové výdaje sektoru o 4 %. To předpokládá, že se dál dařit bude zaměstnanosti a mzdám. Efekt „boje proti šedé ekonomice a daňovým únikům“ je v textu uveden jen jako připravovaná opatření bez čísel. Národní rozpočtová rada přitom ve zprávě o dlouhodobé udržitelnosti (tisk 318) hodnotí vývoj veřejných financí výrazně kritičtěji; jde o odlišné pohledy a čtenář by měl srovnat oba dokumenty.

Jak je to řešeno jinde

Dokument se opírá o evropský rámec: novelizovaný zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a nová unijní pravidla, podle kterých se výdajový rámec odvozuje z primárního strukturálního salda (−1,6 % HDP pro rok 2027, −1,0 % pro 2028, −0,4 % pro 2029, 0,3 % pro 2030). Výdajové rámce se nově už nestanovují na jaře, ale až v srpnu při přípravě rozpočtu. Srovnání s rozpočty jiných států z textu nevyplývá, proto ho zde neuvádím.

Co by šlo udělat lépe

Střednědobý výhled by byl pro veřejnost užitečnější, kdyby konkrétně uváděl, která opatření mají deficit snížit a o kolik; teď tvrdí jen, že o nich vláda „teprve bude jednat“. Dobře je, že ministerstvo odkazuje na portál Monitor, kde jsou data k přípravě rozpočtu ve strojově čitelné podobě. Čtenáři by nejvíc dalo srovnání tohoto výhledu s předchozími výhledy, aby bylo vidět, zda se odhady drží, nebo se posouvají.

Proč AI zatím nedoporučuje

U střednědobého výhledu AI hlasovací doporučení nedává. Nejde o návrh zákona ani o změnu, která by se dala podpořit či zamítnout; je to predikce a plánovací rámec vlády, o němž Sněmovna zpravidla jen jedná a bere ho na vědomí. Hodnocení fiskální politiky navíc patří do politické a odborné diskuse, ve které tento web nezaujímá stranu.

Podrobnosti

Dokument předložilo Ministerstvo financí 30. září 2026 spolu s návrhem rozpočtu na rok 2027 a je ve stavu projednávání ve věcně příslušném výboru. Obsahuje makroekonomický rámec, fiskální politiku, výdajový rámec na léta 2027 až 2029, ukazatele státního rozpočtu a státních fondů (SFDI, SZIF, SFA, SFK, SFPI, SFŽP), výdaje spolufinancované z rozpočtu EU, záruky a přehled víceletých zakázek a koncesních smluv. Na kapitolu Státní dluh se předpokládají výdaje 130 mld. Kč v roce 2027 a po 160 mld. Kč v letech 2028 a 2029. Schodky mají být kryty změnou stavu na účtech státních finančních aktiv a změnou stavu státního dluhu. Rozpočet SFDI na rok 2027 je přebytkový (příjmy 181,8 mld. Kč, výdaje 175,7 mld. Kč) kvůli splátce jistiny úvěru od Ministerstva financí.

Zdroje

• Tisk č. 325/0 na psp.cz
• Historie projednávání