ČT 2023: poplatek 135 Kč, rezerva 2,3 mld. Kč a mimořádný výnos z DPH 518 mil.

O co jde

Tisk 32 je „finanční“ sourozenec zprávy o činnosti (tisk 31). Česká televize ze zákona předkládá Parlamentu dva dokumenty: zprávu o činnosti říká, co odvysílala, zprávu o hospodaření říká, za kolik a z čeho to zaplatila. Hospodářská zpráva zároveň slouží jako výroční zpráva podle zákona o účetnictví a obsahuje účetní závěrku ověřenou nezávislým auditorem. Rada ČT ji předkládá Sněmovně i Senátu.

Rok 2023 byl poslední rok, kdy platil poplatek 135 Kč měsíčně (od roku 2008 beze změny). Zpráva v úvodu uvádí, že ČT hospodařila v souladu s rozpočtem 7,39 mld. Kč i s dlouhodobými plány na roky 2023 až 2027, že skončila s nulovým výsledkem hospodaření (výnosy i náklady 7 208 185 tis. Kč) a že na konci roku měla finanční prostředky 2,314 mld. Kč, tedy výrazně nad plánovaným minimem 1,136 mld. Kč (kapitoly 3.1 a 3.4). Zpráva zároveň opakovaně tvrdí, že při neměnném poplatku bude třeba omezovat rozsah služeb, takže má i charakter argumentu pro změnu financování.

Tisk byl předložen 19. listopadu 2025 a v řadě navazuje na zprávu za rok 2024 (tisk 33). Hlavní rozdíl proti ní: rok 2023 měl ještě mimořádně vysoký výnos z DPH a vyšší rezervu, rok 2024 už ukazuje čerpání rezervy. Poplatek se zvýšil na 150 Kč až od 1. května 2025 (viz tisk 33), takže žádná z těchto dvou zpráv ještě nezachycuje rok s novým poplatkem.

Co je dobře

Z rozpisu v kapitole 3.1 je vidět, že ČT udržela hlavní nákladové kapitoly pod plánem: mzdy a pojištění 2 594 mil. Kč (plán 2 523 mil., o 3 % vyšší), výrobní úkol 2 110 mil. Kč (plán 2 280 mil.), provozní a režijní náklady 1 774 mil. Kč (plán 1 849 mil.). Součet tří hlavních položek byl o 175 mil. Kč nižší než plán (6,48 mld. Kč proti 6,65 mld. Kč). ČT nemá dluhy. Příjem z poplatků činil 5 721 mil. Kč (plán 5 695 mil., o 26 mil. více), výnosy z podnikatelské činnosti 899 mil. Kč.

Zpráva je podrobná a srozumitelně uvádí, kam poplatek jde. Z 135 Kč se podle přehledu 95 Kč použije na výrobu obsahu, 7 Kč na distribuci signálu, 16 Kč na infrastrukturu a podporu výroby, 12 Kč na obecnou podporu, 3 Kč na výběr poplatků a 2 Kč na DPH bez nároku na odpočet. ČT také uvádí, že 91 % nákladů míří do výroby, vysílání a podpory výroby, a odkazuje na veřejný „rozklikávací rozpočet“. Průměrný přepočtený počet zaměstnanců klesl z 2 956 na 2 934 a hodiny dokončené výroby na zaměstnance vzrostly na 7,08 (kapitola 5.1), což zpráva uvádí jako ukazatel produktivity.

Zajímavé je i vysvětlení, proč se výsledek hospodaření může lišit od stavu účtu. Kapitola 7.8 popisuje „fond televizních poplatků“: poplatky se účtují do fondu a do nákladů se promítají až při odvysílání pořadu nebo odepisování majetku, takže peníze mohou odejít v jiném roce, než se zaúčtují (typicky vysílací práva na sportovní akce).

Co je problematické

Největší výhrada je v tom, co zpráva sama ukazuje: finanční prostředky na konci roku 2023 činily 2,314 mld. Kč, zatímco plán počítal s minimem 1,136 mld. Kč. Podle kapitoly 3.5 plán předpokládal, že stav prostředků meziročně klesne o 811 mil. Kč, ve skutečnosti vzrostl o 359 mil. Kč. Zpráva to vysvětluje mimořádným výnosem z DPH, vyššími poplatky, úroky, komerčními příjmy, úsporami a odložením investic a výroby do roku 2024. Přesto dokument zároveň zdůrazňuje „neudržitelnost“ financování. Čtenář by měl oba údaje vnímat spolu: ČT upozorňuje na dlouhodobý tlak na náklady, ale rok 2023 skončil s rezervou nad plánem.

Mimořádný výnos 518 mil. Kč se týká DPH za roky 2011 až 2017 (spory o poměrný koeficient s finanční správou, kapitola 3.1, bod 3). Je to jednorázová položka, která se nedá očekávat každý rok a spor, jak zpráva přiznává, dosud trvá (podrobnosti v příloze účetní závěrky, kterou jsme nečetli). Kdo čte jen souhrnné číslo výnosů 7 208 185 tis. Kč, může tento vliv přehlédnout.

Několik výpočtů ve zprávě je argumentačních, ne neutrálních: poplatek by prý po valorizaci podle inflace měl na začátku roku 2024 výši 234 Kč, průměrná mzda od roku 2008 vzrostla o 92 % (z 22 592 na 43 341 Kč), ceny o 73 %, a poplatek tak klesl z 0,60 % na 0,31 % průměrné mzdy (kapitola 3). Zdrojem údajů o mzdách je Český statistický úřad, ale přepočet hypotetické výše poplatku je výpočet ČT, ne nezávislý odhad. Také odkaz na odhad z dřívější analýzy PwC, že 1 Kč poplatku přinese ekonomice 2,70 Kč, pochází z práce, kterou zpráva necituje podrobněji.

Technická poznámka: auditorova zpráva je v tisku zařazena (strany 7 až 9), ale v našem strojovém textu je prázdná, tedy její znění jsme nemohli ověřit. Tvrzení z úvodu kapitoly 1, že auditor potvrdil věrný a poctivý obraz, přebíráme jen jako tvrzení zprávy.

Jak je to řešeno jinde

Zpráva v kapitole 2.4 používá data Evropské vysílací unie (EBU) za rok 2022: Česko je podle indexu ekonomické síly veřejnoprávních médií (ČT plus Český rozhlas) v „hraničním postavení“, Německo a Velká Británie mají index mnohonásobně vyšší, Polsko a Rakousko také. Menší média podle zprávy více vysílají nakoupený obsah a méně vyrábějí vlastní. ČT má podle zprávy třetí nejvyšší počet hodin vlastní výroby ve vysílání v porovnání s vybranými televizemi (Polsko, Maďarsko, Slovensko, Rakousko, Dánsko, Německo).

V kapitole 7.9 jsou poplatky: průměrný poplatek v zemích EBU 107 EUR ročně, v členských zemích EU 124 EUR ročně; údaj za Česko zahrnuje i poplatek na Český rozhlas. Podíl veřejných zdrojů na financování veřejnoprávních médií v zemích EBU podle zprávy vzrostl z 72 % v roce 2007 na 81 % v roce 2022. Srovnání nákladů ČT s BBC (73 % a 78 % na výrobu obsahu) je ve zprávě uvedeno graficky a v textu se těžko čte, proto přesná čísla nepřebíráme. Jako obecný kontext: v Evropě se financování veřejnoprávních médií liší (poplatek, státní rozpočet, daňové určení, jako ve Finsku); zpráva sama označuje za problematické, že poplatek je navázán na držení televizoru.

Co by šlo udělat lépe

Pro porozumění by pomohlo oddělit v hlavních číslech „běžné“ hospodaření od jednorázových položek: tedy výsledek bez DPH sporů a bez převodu investic a výroby do dalšího roku. Zpráva dává podklady, ale čtenář si je musí sestavit z několika kapitol. Přehledné srovnání plánu a skutečnosti finančních prostředků (1,136 mld. versus 2,314 mld. Kč) by bylo vhodné uvést hned vedle argumentu o neudržitelnosti.

Také by šlo doplnit k srovnání s inflací a mzdami i jiný pohled, například vývoj nákladů ČT na jednoho zaměstnance a podíl mezd na rozpočtu (v kapitole 5 jsou data o tom k dispozici). Konečně by Sněmovně usnadnilo práci, kdyby k tisku byl vždy přiložen čitelný výrok auditora i stručné shrnutí na jedné straně, aby nebylo nutné číst desítky stran.

Proč AI zatím nedoporučuje

U této zprávy AI hlasovací doporučení nedává. Jde o informaci, kterou Sněmovna zpravidla jen bere na vědomí; není z ní žádná změna zákona, o které by se dalo říci „pro“ či „proti“. Posouzení, zda je poplatek či rozpočet ČT přiměřený, vyžaduje politické a hodnotové rozhodnutí o roli veřejnoprávních médií, které tento web nezaujímá. K tomu nemáme nezávislé potvrzení auditora, protože výrok v našem textu chybí.

Podrobnosti

Zprávu předložila Rada České televize (navrhovatel „RČT“) 19. listopadu 2025. Organizační výbor ji 26. listopadu 2025 přikázal věcně příslušnému výboru s doporučením k projednání; Výbor pro média a komunikaci ji projednal 5. prosince 2025 (usnesení je tisk 32/8). Aktuální stav v systému: „1. čtení“; Plénum o tisku podle dostupných dat zatím nehlasovalo.

Další čísla: průměrný přepočtený počet zaměstnanců 2 934 (z toho 226 v Brně a 230 v Ostravě), 20 790 hodin nově vyrobených pořadů, výrobní úkol rozdělený na výrobu přímo ČT (1 185 mil. Kč, 56 %), televizní práva (602 mil. Kč, 29 %) a nezávislé produkce (323 mil. Kč, 15 %), investice podle uzavřených smluv 391 mil. Kč (72 % plánu 543 mil. Kč), fakturace 344 mil. Kč a 199 mil. Kč plánovaných investic převedeno do roku 2024. Odvody do státního rozpočtu 849 mil. Kč, z toho odvod do Státního fondu kultury 35 mil. Kč. Evidovaných přijímačů 3 551 tis. (z toho 3 325 tis. domácností a 226 tis. firem), z toho 2 537 tis. platí přes SIPO. Poplatek platí podle zprávy 76 % domácností přes SIPO. Zásoby klesly z 1 013 mil. na 930 mil. Kč.

Tento článek vychází z úvodu, významných ukazatelů, kapitol 2, 3, 5.1, 7.1 až 7.9, 10 a z přílohy 1 (rozpočet). Kapitoly o výrobě a vysílání (4), investicích (6), účetní závěrce a auditu (8), činnosti interního auditu (9) a zbylé přílohy včetně účetní závěrky jsme nečetli podrobně.

Zdroje

• Tisk č. 32/0 na psp.cz
• Historie projednávání