Pravidla rozpočtové odpovědnosti: za rok 2025 splněna, výhled NRR je ale kritický

O co jde

Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti (č. 23/2017 Sb.) stanoví, kolik může stát dlužit, kolik smí utratit a jaký strukturální deficit je přípustný. Národní rozpočtová rada (NRR), nezávislý rozpočtový dohled, jednou ročně vyhodnocuje, jak se pravidla dodržela. Tisk 319 je její zpráva za rok 2025, podepsaná 24. září 2026.

Základní závěr je formálně příznivý. Dluhové pravidlo bylo splněno: dluh sektoru veřejných institucí po odečtení rezervy peněžních prostředků dosáhl 44,16 % HDP, tedy pod 55 % hranicí dluhové brzdy (§ 14) i 60 % hranicí (§ 16). NRR ale zdůrazňuje, že je to nejvyšší hodnota od počátku statistiky a že v letech 2020–2025 vzrostl poměr dluhu k HDP o 7,3 procentního bodu, což byl třetí nejvyšší nárůst v EU. Při odvození výdajového rámce na rok 2025 byl dodržen postup, skutečné výdaje státního rozpočtu a státních fondů ovšem rámec překročily zhruba o 61 mld. Kč; limit strukturálního salda (−2,25 % HDP) překročen nebyl. Celkové saldo bylo −2,1 % HDP a strukturální −2,2 % HDP, při růstu HDP o 2,6 %.

U samospráv NRR konstatuje, že jejich hospodaření nepřináší významná rizika pro celek veřejných financí. K 31. prosinci 2025 ale 577 obcí (o 30 více než loni) překračovalo 60 % dluhové kritérium a žádný kraj; 16 obcí (o 5 více) nesplnilo povinnost snížit dluh o zákonné minimum. Ministerstvo financí ani v jednom případě nepozastavilo převod podílu na výnosu daní.

Co je dobře

Zpráva potvrzuje, že ČR v roce 2025 nepřekročila zákonné limity a že hospodaření územních samospráv je stabilní: jejich zadlužení je velmi nízké a investice dosáhly zhruba 2,3 % HDP. Dobře je i to, že existuje nezávislý orgán, který pravidla veřejně vyhodnocuje a upozorňuje na rizika dřív, než nastanou. NRR také otevřeně vysvětluje, jak se pravidla vyvíjela (box 2) a jaké mají souvislosti s evropským rámcem.

Co je problematické

NRR hodnotí vývoj kriticky. Podle ní je zhoršení strukturálního salda o zhruba 0,4 procentního bodu v roce 2025 dáno mimo jiné vyčerpáním efektů konsolidačního balíčku z roku 2023 a podle ní měla další konsolidace přijít nejpozději v roce 2026. Vedle toho upozorňuje, že pravidla byla v roce 2026 novelizována (zákon č. 155/2026 Sb., účinný od 29. srpna 2026): výdajové rámce se nově odvozují z primárního strukturálního salda a čistých výdajů podle evropského rámce, a podle NRR zákon opouští dříve stanovenou trajektorii návratu strukturálního deficitu k 1 % HDP, čímž směřuje „zcela opačným směrem“ než princip dlouhodobé udržitelnosti.

Zpráva popisuje i legislativní postup: návrh podle ní nešel přes meziresortní připomínkové řízení, prezident republiky jej 22. července 2026 vetoval kvůli obavám z dlouhodobé udržitelnosti a oslabení parlamentní kontroly a Sněmovna veto 26. srpna 2026 přehlasovala (pro 104 poslanců ze 176 přihlášených). To jsou fakta uvedená v textu zprávy; jejich politické hodnocení je věcí diskuse. NRR navíc nepovažuje nově vyjednaný Fiskálně-strukturální plán s konsolidací v letech 2029 a 2030 za kredibilní.

Jak je to řešeno jinde

Podle zprávy odpovídá novela vývoji evropského fiskálního rámce: unijní pravidla opustila střednědobý rozpočtový cíl a nově pracují s „čistými výdaji“; směrnice Rady (EU) 2024/1265 měla být transponována do konce roku 2025, ale český proces skončil až v roce 2026. Porovnání s konkrétními státy je ve zprávě jen u dluhu (třetí nejvyšší nárůst v EU v letech 2020–2025).

Co by šlo udělat lépe

Z pohledu čtenáře by pomohlo, kdyby vláda a Sněmovna veřejně vysvětlily, jaké konkrétní kroky mají vést ke konsolidaci avizované v Fiskálně-strukturálním plánu, a kdyby byla dostupná srozumitelná tabulka, jak se dluh a deficit vyvíjejí při starých a nových pravidlech. NRR sama doporučuje, aby pravidla byla smysluplná a trvale závazná i tehdy, když je jejich dodržování politicky bolestivé.

Proč AI zatím nedoporučuje

U této zprávy AI hlasovací doporučení nedává, a nová událost to nemění: usnesení výboru je procedurální krok a obsah zprávy zůstává stejný. Nejde o návrh zákona, ale o hodnocení nezávislého orgánu, které Sněmovna zpravidla bere na vědomí. Její závěry se opírají o politicky sporné otázky (nastavení fiskálních pravidel, rozpočet, veto), ve kterých tento web nezaujímá stranu.

Podrobnosti

Zpráva se opírá o znění zákona účinné v roce 2025. Skutečné výdaje státního rozpočtu a státních fondů překročily aktualizovaný výdajový rámec o zhruba 61 mld. Kč, ale limit strukturálního salda nebyl překročen. Podle MF ČR (srpnová predikce) se v letech 2027–2029 očekává růst HDP 2,4–2,5 %, saldo −3,5 % HDP v roce 2027 a kolem −3,0 % HDP v dalších dvou letech, a dluh 49,5 % HDP v roce 2029. Dvě obce provedly mimořádnou splátku dluhu, dvě splácejí podle splátkového kalendáře nižší než zákonné minimum a dvanáct obcí nesnížilo dluh kvůli odložení splátek.

Nová událost: usnesení rozpočtového výboru (29. 10. 2026)

Od napsání první verze tohoto článku se tisk posunul: 29. října 2026 přibylo k tisku 319 usnesení rozpočtového výboru (podtisk /8). Jeho text zatím není na webu Sněmovny k dispozici, proto z něj nelze nic dalšího vyčíst; z dat víme jen to, že výbor se zprávou na jednání zabýval. O dalším kroku (zařazení na schůzi Sněmovny, případné usnesení o vzetí zprávy na vědomí) zatím nic známo není.

Zdroje

• Tisk č. 319/0 na psp.cz
• Historie projednávání