Dluh 245 % HDP za 50 let: varování Národní rozpočtové rady o veřejných financích

O co jde

Tisk 318 není návrh zákona, ale zpráva. Národní rozpočtová rada (NRR), nezávislý hlídač veřejných financí, ji podle § 21 zákona č. 23/2017 Sb. každý rok předkládá Sněmovně. Odpovídá na otázku, co se stane s dluhem sektoru veřejných institucí za padesát let, když se nezmění daně, výdaje ani zákony. V základním scénáři dluh vzroste ze 44,2 % HDP v roce 2025 na 245 % HDP v roce 2076. Dluhová brzda, tedy hranice 55 % HDP, by byla překročena v roce 2034 (loňská zpráva počítala s rokem 2037). Takzvaná mezera udržitelnosti se zvýšila z 2,88 na 4,40 % HDP: o tolik by muselo být primární strukturální saldo každý rok od roku 2026 lepší, aby dluh na konci období nepřekročil 55 % HDP.

Skok z loňských 178 % na 245 % HDP je ale především změna předpokladu o obraně, ne nový poznatek o hospodaření. Loňský základní scénář držel obranné výdaje na 3 % HDP do roku 2030 a pak je vracel na 2 %, protože výjimka z rozpočtových pravidel podle § 8 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb. platí jen pro roky 2026 až 2033. Zákon č. 177/2023 Sb. v § 1 odst. 1 přitom vyžaduje obranu nejméně 2 % HDP. Letošní zpráva vychází z deklarace summitu NATO v Haagu z června 2025 a počítá s růstem na 3,5 % HDP v roce 2035 a s touto úrovní až do roku 2076; v tabulce 3.5.1 to přidává k ostatním výdajům 1,5 % HDP. Loňský scénář „Haag“ dával 234 %, takže letošní číslo je s ním srovnatelné. Kdyby obrana zůstala na 2 % HDP, dluh by v roce 2076 činil 186 % HDP a dluhová brzda by přišla až v roce 2040.

Ani 186 % tak není uklidňující, protože hlavní příčina leží jinde. Z nárůstu dluhové kvóty o 201 procentních bodů HDP připadá zhruba 243 bodů na primární deficity, 170 bodů na úroky, zatímco inflace dluh snižuje o 120 a růst HDP o 90 bodů. Primární deficity táhne stárnutí: výdaje na důchody rostou z 8,4 % HDP v roce 2026 na 10,5 % v roce 2076, zdravotnictví z 6,4 % na 7,8 %, úroky z 1,4 % na 6,4 %, zatímco příjmy podle zprávy vzrostou za celé období jen o 0,6 % HDP (tabulky 3.1.1 a 4.3.1, kapitola 4.1). I při nulovém reálném úroku by dluh dosáhl zhruba 211 % HDP.

Co je dobře

Zpráva se dívá dál než jedno volební období a ukazuje, jak citlivý je výsledek na předpoklady. Při úrokové sazbě o 1 procentní bod vyšší vychází dluh na 307 % HDP, při o 2 body vyšší na 390 %. Naopak scénář s nízkou plodností (1,28 dítěte na ženu, v roce 2025 byla skutečnost 1,282 proti projektovaným 1,5) zvyšuje dluh v roce 2076 jen o 2,1 % HDP, protože méně dětí šetří na školství a dávkách. Tyto rozdíly čtenáři pomáhají poznat, které předpoklady skutečně rozhodují: úroky a výdaje, ne počet narozených dětí.

Dobré je i to, že zpráva počítá, kdo za odklad zaplatí. Podle mezigeneračních účtů člověk narozený v letech 2000 až 2004 dostane za život z veřejných rozpočtů o 9,4 milionu Kč víc, než zaplatí, a stejně na tom bude při nezměněné politice i generace o padesát let mladší (8,5 milionu Kč). Kdyby se dluh měl držet na úrovni dluhové brzdy a daně se zvýšily od roku 2035, zátěž by vzrostla zhruba o 15 % a nejvíc by dopadla na lidi narozené po roce 1990. U důchodů zpráva ukazuje, že každý rok odkladu přesouvá náklady na mladší: při udržení vyrovnaného účtu by pojistné muselo z dnešních 28 % vzrůst až na 32,5 % v roce 2061, nebo by důchody musely klesnout z 43,3 % průměrné mzdy na 32,8 % v roce 2062. Zpráva sama přiznává, že mechanický výpočet je jen ilustrace: aby se dluh „vyrostl“ čistě růstem HDP, musel by reálný růst dosahovat zhruba 27 % ročně.

Co je problematické

Číslo 245 % HDP není předpověď, ale výsledek při pevných předpokladech. Zpráva vychází z jarních predikcí Ministerstva financí, které byly příznivější než srpnový střednědobý výhled rozpočtu, a sama uznává, že její projekce je proto spíše optimistická. Předpoklad 3,5 % HDP na obranu do roku 2076 opírá o historické řady od začátku 20. století a o závazek NATO k roku 2035. Za padesát let se ale může změnit smlouva, hrozba i cena techniky a zpráva to v základním scénáři nezohledňuje; sama v kapitole 5.1.3 zdůrazňuje, že alternativa s dvěma procenty není argumentem pro nižší obranu a že by bylo nutné hledat peníze jinde.

Druhý problém je, že zpráva míchá výpočet s hodnocením. Označení rozpočtu na rok 2027 za „bezprecedentní“ expanzi v nekrizových časech, kritika rozvolnění fiskálních pravidel a poznámka o slabé příjmové straně kvůli zrušení superhrubé mzdy jsou názory rady, ne výstupy modelu. Příjmy v modelu rostou jen s konvergencí, takže zpráva nerozhoduje, zda je řešením zvýšení daní, nebo škrty. Mezera 4,40 % HDP navíc podle zprávy sama není doporučením, aby se saldo o tuto hodnotu skutečně každoročně zlepšilo, a neříká, jak konsolidaci složit. A nakonec: scénář „dereformy“ důchodů, který vychází z programového prohlášení vlády (návrat valorizace na polovinu růstu reálných mezd a zastropování věku na 65 letech), zvyšuje dluh v roce 2076 o dalších 58,9 % HDP. Ještě ale není ve schváleném zákoně, proto je mimo základní scénář.

Jak je to řešeno jinde

Zpráva nemá důvodovou zprávu a mezinárodní srovnání se v ní objevuje jen okrajově (ČR hospodařila lépe než sousedé, Haag). Proto jsem srovnání dohledal sám, tentokrát u zpráv a pravidel, které jsou pro tuto otázku nejbližší. Zprávy britského Úřadu pro rozpočtovou odpovědnost a amerického CBO jsem nemohl použít, protože jejich servery vracejí na robots.txt chybu 403.

Evropská komise v Debt Sustainability Monitor 2025 (únor 2026) zařazuje Česko mezi 14 zemí se středním dlouhodobým rizikem a řadí šest zemí do vysokého rizika (Belgie, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Slovinsko, Slovensko). Její ukazatel S2 pro ČR činí 3,8 % HDP, z toho 2,6 bodu tvoří stárnutí (zdravotní a dlouhodobá péče 1,9, důchody 0,7) a 1,2 bodu výchozí rozpočtová pozice. Komise dodává, že oznámený návrat od důchodové reformy z konce roku 2024 může riziko zvyšovat. Srovnatelný ukazatel S1 (dluh na 60 % HDP do roku 2070) vychází Komisi 2,6 % HDP, NRR 4,40 % HDP (dluh na 55 % do roku 2076). Část rozdílu plyne z odlišných předpokladů (Komise počítá se strukturálním primárním deficitem 0,5 % HDP od roku 2026, nezapočítává český střednědobý plán po roce 2026 a použila aktualizované české projekce stárnutí z dubna 2025), zbytek jsem nerozklíčoval. V diagnóze se obě instituce shodují: hlavní tlak plyne ze stárnutí.

Slovenská Rada pro rozpočtovou zodpovědnost (zpráva z dubna 2026) vyčíslila ukazatel dlouhodobé udržitelnosti na 5,5 % HDP, tedy vysoké riziko, a dluh na 61,4 % HDP, nad ústavní hranicí. Tři kola konsolidace za poslední tři roky ukazatel výrazně nezlepšila, protože se spojila s dalšími výdaji a spoléhala na příjmy. Slovenská vláda podle rady k pravidlům přistupuje formalisticky: nepředložila parlamentu opatření k snížení dluhu, přestože ji ústavní zákon zavazuje. Poučení je, že pravidlo bez vymahatelnosti dluh nezastaví. NRR přitom v české zprávě popisuje, že v roce 2026 se fiskální rámec uvolnil (zákon č. 155/2026 Sb.) a limit strukturálního salda pro rok 2027 vzrostl z −1,25 na −2,9 % HDP.

Švýcarsko zavedlo dluhovou brzdu do ústavy (čl. 126) po referendu v roce 2001 (85 % pro), poprvé se uplatnila na rozpočet 2003. Strop výdajů je vázán na příjmy očištěné o cyklus, překročení se zapisuje na vyrovnávací účet a výjimky vyžadují kvalifikovanou většinu obou komor. Podle Federální finanční správy klesla dluhová kvóta federace z 25,3 % (2003) na 13,5 % (2019) a po covidu vzrostla na 15,6 % (2022); strukturální deficit nemělo Švýcarsko od roku 2006 s jedinou výjimkou. Kontext je jiný (federace, jiný důchodový systém) a hodnotí ji sám úřad, který pravidlo provádí; nezávislé studie o příčinách poklesu jsem nečetl.

Australská zpráva o mezigeneračních výdajích 2023 vidí podobný tvar. Stárnutí vysvětluje zhruba 40 % růstu vládních výdajů a pět hlavních tlaků (zdravotnictví, péče o seniory, program pro postižené, obrana a úroky) se zvýší z 8,8 na 14,4 % HDP do roku 2062–63. Hrubý dluh přitom klesne z 39,3 % (2020–21) na 22,5 % (2048–49) a pak vzroste na 32,1 %. Řádově je to skromné, protože Austrálie má od roku 2029–30 do 2047–48 primární přebytek a výdaje na státní důchod dokonce klesnou z 2,3 na 2,0 % HDP, protože penze stále víc financují soukromé penzijní fondy (superannuation). Jde o nejnovější vydání zprávy, které jsem našel; důchodový systém je jiný než v ČR, takže přímo srovnatelný je jen tvar křivky, ne její výše.

Co by šlo udělat lépe

Z pohledu čtenáře by pomohlo, kdyby zpráva vedle základního scénáře ukazovala i variantu na straně příjmů a skladbu konsolidace, aby bylo vidět, co jednotlivá opatření dělají s mezerou. Slovenská zkušenost napovídá, že důležitější než samotný limit je to, co se stane při jeho porušení. Změna pravidel, jako byla novela z roku 2026, by proto měla jít s jasným mechanismem splácení odchylek a s vyšší většinou pro výjimky, jak to dělá švýcarský systém. U obrany by bylo užitečné, kdyby vláda spolu s růstem výdajů předložila i zdroj krytí, protože zpráva sama říká, že bez něj dluh roste. Pokud vláda chce revidovat důchodovou reformu, měla by to udělat s propočtem dopadu na dluh i na jednotlivé generace, jak ho zpráva v kapitole 5.2 nabízí (valorizace přidává v roce 2060 deficit 0,34 % HDP, zastropování věku na 65 letech asi 1,3 % HDP).

Proč AI zatím nedoporučuje

U tisku 318 nehlasuje Sněmovna o zákonu, ale o zprávě, a z dat není známo, o jakém usnesení: usnesení rozpočtového výboru z 29. 10. 2026 nemá k dispozici žádný dokument. Doporučení „ano“ nebo „ne“ k neznámému textu by bylo hádání a falešné doporučení je horší než žádné. Obsah zprávy AI hodnotí jako užitečný pro veřejnou diskusi (transparentní scénáře, mezigenerační účty), ale hodnotící věty rady, například o „bezprecedentní“ expanzi, nejsou výsledkem modelu, takže „souhlas“ se zprávou jako celkem by mohl vyznít jako souhlas i s nimi. Jakmile bude znám text usnesení, k němuž se bude hlasovat, lze doporučení doplnit.

Podrobnosti

Zprávu zpracoval Úřad NRR a podepsal ji předseda rady 24. 9. 2026. Základní projekce vychází z Makroekonomické predikce Ministerstva financí z dubna 2026 a z Fiskální prognózy z května 2026, tedy z dokumentů příznivějších než srpnový střednědobý výhled rozpočtu, který je součástí návrhu rozpočtu na rok 2027. Zpráva dále obsahuje alternativní scénáře (demografie, důchody, obrana, úroky) a mezigenerační účty.

V roce 2025 vykázal sektor veřejných institucí strukturální saldo −2,2 % HDP a celkové −2,1 % HDP; HDP vzrostl o 2,6 %. Pro rok 2026 zpráva očekává strukturální saldo −2,5 % HDP, což je více než −1,75 % HDP podle zákona platného v době přijetí rozpočtu; v návrhu rozpočtu na rok 2027 je strukturální deficit −3,5 % HDP (podle výpočtů NRR až −3,7 %). Zpráva byla předložena 24. 9. 2026, přikázána 1. 10. 2026 a 29. 10. 2026 k ní přibylo usnesení rozpočtového výboru (podtisk 318/8). Další krok, zařazení na schůzi Sněmovny, zatím není v datech.

Zdroje

• Tisk č. 318/0 na psp.cz
• Historie projednávání
• Evropská komise: Debt Sustainability Monitor 2025 (Institutional Paper 332)
• Rada pro rozpočtovou zodpovědnost (SR): Report on the Long-term Sustainability of Public Finances for 2025, key conclusions (duben 2026)
• Švýcarská federální finanční správa: Die Schuldenbremse des Bundes
• Australian Treasury: 2023 Intergenerational Report