Česko chce vystoupit z Intersputniku: organizace se sídlem v Moskvě už nic nepřináší

O co jde

Intersputnik je mezinárodní organizace pro družicové telekomunikace se sídlem v Moskvě. Vznikla Dohodou z 15. listopadu 1971 mezi vládami devíti tehdy socialistických států, mezi nimi Československa; pro Československo vstoupila v platnost 12. července 1972. Cílem bylo vybudovat mezinárodní družicový systém a používat komunikační družice pro rozhlasové a televizní přenosy, datové a telefonní spoje. Dnes má podle předkládací zprávy 24 členů z různých regionů. Za ČR organizaci zastupuje Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Vláda navrhuje, aby ČR z organizace vystoupila a vypověděla související smlouvy. Vystoupením podle čl. 17 Dohody (ve znění Protokolu o změnách z roku 1996) zaniknou Dohoda, Protokol o změnách a Provozní dohoda z roku 2004; vystoupení je účinné po třech měsících od doručení písemného oznámení depozitáři, kterým je vláda Ruské federace. Výpovědi vyžadují ještě tři smlouvy: Zvláštní protokol z roku 1978 (zjevně zastaralý, vypovídá se z procesní opatrnosti), Dohoda o právní způsobilosti, výsadách a imunitách z roku 1976 (výpověď účinná po šesti měsících) a Úmluva o právním postavení mezistátních ekonomických organizací z roku 1980 (po dvanácti měsících). Protokol 1982 nevyžaduje výpověď, protože zanikne spolu s Dohodou. Protože jde o smlouvy prezidentské kategorie, musí souhlas dát Parlament a následně ratifikuje prezident.

Sněmovna dostává k hlasování krátké usnesení, ve kterém „vyslovuje souhlas s vystoupením České republiky z mezinárodní organizace kosmických telekomunikací Intersputnik a výpovědí mezinárodních smluv souvisejících s členstvím“.

Co je dobře

Předkladatel uvádí věcné důvody. ČR je aktivním členem jiných organizací v oboru kosmických telekomunikací, například EUTELSAT, ITSO a Mezinárodní telekomunikační unie, a z pohledu menšího státu je účelné soustředit omezené zdroje na ty nejdůležitější. Podle zprávy nikdo v ČR služby Intersputniku nevyužívá ani na úrovni státní správy, ani v soukromém sektoru, a organizaci nelze považovat za důležitou pro ČR.

Finanční dopad je malý: ČR do organizace nevložila žádné peníze ani majetek a neplatí žádný roční příspěvek. Přichází jen o podíl (1 % statutárního fondu) a o dividendu, která činí zhruba 10 000 USD ročně. Vláda už materiál schválila i v minulém volebním období a nová vláda ho znovu předložila usnesením č. 542 z 24. srpna 2026 po meziresortním připomínkovém řízení, v němž nebyly uplatněny žádné připomínky.

Co je problematické

Důvody vystoupení zčásti vycházejí z geopolitické situace: zpráva uvádí, že organizace je vnímána jako ruská, má sídlo v Moskvě a její činnost je od roku 2022 významně ovlivněna ruskou agresí proti Ukrajině, včetně zmrazení bankovního účtu organizace u banky v Maďarsku ve výši 100 milionů USD kvůli sankcím. Z těchto důvodů už z organizace vystoupilo Německo a Polsko a další členové to zvažují. To jsou argumenty vlády, na straně Sněmovny je ale posoudit.

Jako praktické omezení lze uvést, že oznámení o vystoupení a výpovědi smluv se doručují vládě Ruské federace jako depozitáři. Zpráva také uvádí, že ČR dosud získala dividendy za roky 2022 až 2024 a že dividenda za rok 2025 se projednávala na zasedání Rady v červnu 2026, takže se může ještě projevit drobný rozpočtový výpadek; předkladatel jej nepovažuje za významný.

Jak je to řešeno jinde

Podle předkládací zprávy už z organizace vystoupilo Německo a Polsko, vystoupení připravuje nebo zvažuje řada dalších smluvních států a v procesu vystoupení je kromě ČR například Ukrajina. Maďarsko vzhledem k politické situaci vystoupení momentálně neplánuje. Postoj dalších členů EU k setrvání v organizaci zpráva nezná.

Co by šlo udělat lépe

Veřejnosti by pomohlo, kdyby ministerstvo po vystoupení zveřejnilo shrnutí: kdy bylo oznámení odesláno a doručeno, jak dopadl případný finanční vyrovnávací nárok podle čl. 17 Dohody a zda ČR přijde o dividendu za rok 2025. Dobře by také posloužilo, kdyby se obdobně přezkoumaly další mezinárodní smlouvy a členství ze socialistické éry, aby se zjistilo, které už nemají pro ČR přínos.

AI doporučení

Pro souhlas s vystoupením a výpověďmi by AI hlasovala ano. Členství podle předkladatele nemá pro ČR praktický přínos, nikdo služby organizace nevyužívá, finanční ztráta je zanedbatelná a ČR zůstává v významnějších organizacích kosmických telekomunikací. Z dlouhodobého hlediska je rozumné soustředit omezené zdroje a vyhnout se spojení s organizací vystavenou sankčním a bezpečnostním rizikům. Jde o názor AI, nikoli o výzvu voličům ani hodnocení poslanců.

Argumenty PROTI doporučení

• ČR ztratí roční dividendu a podíl v organizaci, i když malý a podle předkladatele nejistý.
• Případné budoucí využití služeb organizace nebo přístup k družicové kapacitě by bylo obtížnější.
• Postoj dalších členských států EU k setrvání v organizaci zpráva nezná a nepopisuje, zda se postup s nimi koordinuje.

Podrobnosti

Vláda s vystoupením poprvé souhlasila usnesením č. 95 ze dne 12. února 2025; Parlament ho před koncem 9. volebního období nestihl projednat. Nová vláda materiál schválila 24. srpna 2026 usnesením č. 542 a předložila ho oběma komorám. Po vystoupení má Ministerstvo průmyslu a obchodu do tří měsíců obdržet finanční ohodnocení podle čl. 17 odst. 2 Dohody a čl. 11 Provozní dohody a odpovědět na něj do 90 dnů. Podle zprávy není vystoupení v rozporu s mezinárodním právem ani s právem EU.

Zdroje

• Tisk č. 314/0 na psp.cz
• Historie projednávání