Zpráva ERÚ 2025: rekordní pokuty 18,6 mil. Kč a o 15 % nižší regulovaná cena elektřiny

O co jde

Energetický regulační úřad (ERÚ) dohlíží na trh s elektřinou, plynem a teplem, stanovuje regulované části cen (poplatky za sítě), uděluje licence, vyřizuje stížnosti spotřebitelů a ukládá pokuty. Jednou ročně předkládá Parlamentu a vládě zprávu o tom, co za rok udělal a jak hospodařil. Letošní tisk spojuje dva dokumenty do jedné publikace o 98 stranách: zprávu o činnosti a hospodaření úřadu a Národní zprávu o elektroenergetice a plynárenství v ČR, tentokrát za rok 2025. Předložena byla 22. září 2026 (k 29. říjnu 2026 už o ní jednal Hospodářský výbor) a podepsal ji předseda ERÚ Jan Šefránek, pro něhož byl rok 2025 prvním rokem mandátu. Od 1. srpna 2025 stojí v čele úřadu předseda, dřív jej vedla pětičlenná Rada ERÚ (kap. 1.1).

Zpráva se opírá o řadu čísel. Spotřebitelé podali 6 312 podání, což je výrazně méně než 9 673 v roce 2024 a 22 900 v roce 2021 (kap. 2.2). ERÚ uložil v oblasti ochrany spotřebitele pokuty za 18,552 mil. Kč, nejvíc za dobu své existence; nejvyšší pravomocná pokuta byla 6 mil. Kč (kap. 2.5). Nová Metodika cenové regulace pro roky 2026 až 2030, vydaná v únoru 2025, nastavuje pravidla na pětileté regulační období; úřad čeká do roku 2030 investice do elektroenergetických soustav přes 200 mld. Kč a do plynárenství dalších 50 mld. Kč (úvodní slovo, kap. 3). Zpráva popisuje i rozsáhlý výpadek elektřiny z 4. července 2025, při kterém ČEPS vyhlásila nouzový stav v elektrizační soustavě (kap. 4.1).

U tohoto druhu materiálu Sněmovna zpravidla jen bere zprávu na vědomí; nejde o zákon a nemění se z něj žádná práva ani povinnosti.

Co je dobře

Zpráva přináší pro čtenáře řadu srozumitelných čísel o tom, co se děje s cenami. Průměrná regulovaná složka ceny elektřiny (tedy ta část účtu, kterou určuje stát, nikoli trh) na rok 2026 meziročně klesla na hladině velmi vysokého napětí o 34,2 %, na hladině vysokého napětí (VN) o 21,0 % a na nízkém napětí, kde jsou domácnosti, o 15,1 %. Podle zprávy za to může hlavně to, že vláda rozhodla o nulové složce ceny na podporu obnovitelných zdrojů (POZE; kap. 4.3). Cenovou regulaci tak lze v roce 2026 vnímat pro odběratele jako úlevu.

Zprávu je možné ocenit i za přístup k ochraně spotřebitele: ERÚ vydal výkladové stanovisko k odstoupení od smlouvy při zahájení dodávky, provozuje dva srovnávače nabídek dodavatelů (v říjnu 2025 spustil pilotně nový, který umí porovnat i nabídky pro podnikatele) a podle předsedy ten první navštívilo téměř 140 tisíc uživatelů (úvodní slovo, kap. 2.6 a 2.7). Spory se spotřebiteli se podle zprávy většinou daří řešit neformálně, bez zdlouhavého správního řízení (kap. 2.2); návrhů na rozhodnutí sporu bylo 247 proti 633 v roce 2024 (kap. 2.3).

Pozitivní je také snaha snižovat budoucí náklady sítí. Změna tarifní struktury od roku 2027 pro velké odběratele má podle odhadu úřadu snížit celkový rezervovaný příkon asi o 3,3 GW (přibližně 15 %) a ušetřit provozovatelům soustav investice kolem 4,2 mld. Kč; předseda uvádí, že se to může projevit zmírněním růstu regulované složky ceny až o 3 mld. Kč ročně (kap. 4.3.1, úvodní slovo). K dobrému patří i to, že technické ztráty v sítích klesají: u regionálních distribučních soustav elektřiny o 20 %, u plynu o 28 % proti dlouhodobému průměru (kap. 4.2.2, 5.2.2). U hospodaření úřadu zpráva uvádí, že žádný závazný ukazatel státního rozpočtu nebyl překročen (kap. 11.1.6).

Co je problematické

Jednak se některé úlevy nedají brát jako trvalé. Pokles regulované složky elektřiny vychází hlavně z nulové složky na podporu obnovitelných zdrojů, tedy z politického rozhodnutí o tom, kdo ty náklady zaplatí, ne z toho, že by sítě byly levnější. Samy ceny za použití sítí rostou: u distribuční soustavy na vysokém napětí o 26,8 % a na velmi vysokém o 49,3 %, u přenosové soustavy pak výrazně kvůli tomu, že cena v roce 2025 byla snížena korekčním faktorem zhruba na polovinu (kap. 4.3, graf 10 a poznámka k grafu 8). Úřad sám počítá s tím, že regulované ceny budou v dalších letech růst přibližně o inflaci až o jeden či dva procentní body nad ni (úvodní slovo). U plynu regulovaná složka naopak na rok 2026 vzrostla o 3,2 % (distribuce o 5,2 %), mimo jiné kvůli nutným investicím a nízké spotřebě, která v minulých letech dosáhla třicetiletého minima (kap. 5.3). Zpráva také uvádí, že mezinárodní tranzit plynu přes naše území zásadně poklesl, což se negativně dotýká domácích zákazníků (úvodní slovo).

Jednak je tu bezpečnost dodávek. Červencový blackout zasáhl velkou část území ČR a zpráva o něm říká jen to, co ERÚ udělal: zřídil pracovní skupinu a 19. prosince 2025 zveřejnil první průběžná opatření; příčiny podle zprávy zkoumá pracovní skupina a závěry nejsou v textu popsány (kap. 4.1, úvodní slovo). Zajímavý je i údaj, že ERÚ obdržel historicky první oznámení o ukončení výroby elektřiny ve zdrojích nad 100 MW (kap. 4.1).

Dále zpráva ukazuje, že připojování nových zdrojů naráží na kapacitu sítí: v letech 2021 až 2025 bylo odmítnuto asi 80 tisíc žádostí o připojení výroben s požadovaným výkonem 256,31 GW, zatímco připojeno bylo 200 975 výroben s rezervovaným výkonem 3,80 GW (kap. 4.2). Pomalý je i pokrok u větrných a solárních projektů: legislativní rámec akceleračních zón pro rychlejší povolování byl v roce 2025 sice přijat, ale žádná zóna zatím nebyla vymezena (kap. 7.2).

Kriticky lze číst i oblast dohledu: ERÚ v odvětví odvodů a kompenzací teprve dokončil první fázi kontroly kompenzací (137 žádostí v souhrnu 47,897 mld. Kč) a dodatečně vyměřil odvod z nadměrných příjmů 120 mil. Kč (kap. 9). Pokuty za rekordní celkovou částku se podle zprávy týkají přestupků z krizových let 2022 a 2023 (kap. 2.5), takže vypovídají o dřívějších problémech, nikoli o současném stavu trhu. Také výběr pokut se zhoršil: uhrazeno bylo 148 pokut ve výši 4 750,51 tis. Kč (o 24,58 % méně než v roce 2024), protože od 1. července 2025 přešel výběr na Celní správu (kap. 11.1.1).

Jak je to řešeno jinde

Zpráva uvádí, že pětileté regulační období je časté i v ostatních evropských zemích (kap. 3) a že Česko patří mezi členské státy EU s jednou z nejnižších procentních přirážek k referenční ceně při vyrovnávání plynu (kap. 5.2.3). Většina jejích mezinárodních částí popisuje spolupráci v evropských orgánech (ACER, CEER, ERRA), společné metodiky výpočtu přeshraničních kapacit, přistoupení ČR k platformě ALPACA od 1. září 2025 a zavedení 15minutového obchodního intervalu na denním trhu s elektřinou od 30. září 2025 (kap. 4.2.3, 8.1). Podrobné srovnání cen nebo kvality regulace s konkrétními státy ze zprávy nevyplývá, takže to zde neuvádíme.

Co by šlo udělat lépe

Zpráva je dlouhá a technická. Běžnému čtenáři by pomohlo krátké shrnutí na jedné stránce: co se stalo s cenou elektřiny a plynu v domácnosti, kolik úřad vybral na pokutách, co plánuje a jak se zlepšila ochrana zákazníků. Užitečné by bylo také jednoznačněji oddělit, co je výsledek práce úřadu a co politické rozhodnutí vlády (jako nulová složka POZE), a doplnit k červencovému blackoutu alespoň shrnutí zjištěných příčin, jakmile budou známé. Pro hodnocení efektivity regulace by pomohlo zveřejňovat pravidelně trend počtu a výše pokut i podíl skutečně vybraných pokut.

Proč AI zatím nedoporučuje

U této zprávy AI hlasovací doporučení nedává. Jde o výroční zprávu regulátora, kterou Sněmovna zpravidla jen bere na vědomí; není z ní žádná změna zákona. Posouzení, zda regulace ERÚ za rok 2025 byla dobrá, by vyžadovalo porovnání s alternativními politikami a s nezávislými hodnoceními (například NKÚ), které jsou mimo rozsah tohoto komentáře, a také politické hodnocení rozhodnutí vlády, které tento web nezaujímá.

Podrobnosti

Hospodaření kapitoly 349 (ERÚ): schválený rozpočet výdajů byl 360,6 mil. Kč, konečný rozpočet 369,1 mil. Kč a skutečnost 334,3 mil. Kč (90,56 %); úspora činila 34,8 mil. Kč, z toho 19,7 mil. Kč na platech a pojistném. Příjmy činily 374,8 mil. Kč (76,26 % rozpočtovaných 491,4 mil. Kč), z toho daňové příjmy (poplatek na činnost ERÚ a správní poplatky) 351,6 mil. Kč. Nároky z nespotřebovaných výdajů k 1. lednu 2026 dosáhly 64,9 mil. Kč a Energetický regulační fond měl zůstatek 45,4 mil. Kč (kap. 11.1). Na zahraniční cesty (25 cest) šlo 499,73 tis. Kč a na členské příspěvky CEER a ERRA 1 085,73 tis. Kč (kap. 11.1.4).

Ostatní odvětví: ceny tepla bez DPH činily v roce 2025 v průměru 942,29 Kč/GJ (předběžně, +0,74 %); nejdražší bylo teplo v Praze (1 092,56 Kč/GJ), nejlevnější v Pardubickém kraji (796,51 Kč/GJ), podíl uhlí na výrobě tepla klesl na historické minimum a činí 45,84 % (kap. 6.2). V obnovitelných zdrojích bylo v roce 2025 registrováno 1 139 nových zdrojů s výkonem 412,1 MW, převážně fotovoltaika (877 zdrojů, 226,9 MW); v provozu bylo 13 výroben biometanu (kap. 7.2). Na krátkodobém trhu s elektřinou se zobchodovalo 37 891 GWh a vážený průměr cen na denním trhu byl 96,96 EUR/MWh (kap. 4). Ceny elektřiny na trhu zpráva uvádí jen takto; maloobchodní ceny pro domácnosti nejsou v textu rozebrány. Ve zprávě jsou také popsány vyhlášky vydané v roce 2025 (kap. 10.1.1) a odkazy na další dokumenty ERÚ.

Nová událost od prvního vydání komentáře: tisk byl 1. října 2026 přikázán věcně příslušnému výboru. Podle dat Sněmovny k němu 29. října 2026 vzniklo usnesení Hospodářského výboru (podtisk 312/8). Text tohoto usnesení není na webu Sněmovny dostupný, proto zde nelze říct, jak výbor zprávu hodnotil ani zda navrhl její vzetí na vědomí. Údaj o usnesení nemění nic na věcném obsahu zprávy ani na tom, proč AI hlasovací doporučení nedává; po zveřejnění usnesení lze komentář doplnit.

Zdroje

• Tisk č. 312/0 na psp.cz
• Historie projednávání