Daň z mimořádných zisků rafinerií: 50 % z nárůstu marže
Ministerstvo financí chce zdanit mimořádné zisky rafinérských firem vyvolané ropnou krizí — sazbou 50 % z nárůstu hrubé marže proti roku 2025, jen za roky 2026 a 2027.
AI komentář: vygenerovala umělá inteligence. Nejde o právní radu ani oficiální stanovisko.
Upozornění: Tento komentář vygenerovala umělá inteligence na základě plného textu tisku (návrhu zákona i důvodové zprávy). Nejde o právní radu ani oficiální stanovisko — závazný je vždy text zákona vyhlášený ve Sbírce zákonů. Plný text tisku najdete na psp.cz.
O co jde
Novela zákona o daních z příjmů zavádí tzv. mimořádnou sektorovou daň („windfall tax”) na rafinérský sektor. Jde o daň z mimořádně narostlých marží firem, které zpracovávají ropu a vyrábějí paliva: kvůli ozbrojenému konfliktu na Blízkém východě klesla přeprava přes Hormuzský průliv podle důvodové zprávy z přibližně 20 na 2,7 milionu barelů denně, což podle Mezinárodní agentury pro energii způsobilo největší narušení dodávek ropy v moderní historii. Cena suroviny se sice po částem obnovení dodávek stabilizovala, ale ceny nafty, benzínu a dalších produktů zůstaly vysoké — rafinérské marže v srpnu 2026 dosáhly rekordních hodnot. Návrh proto nahrazuje dosavadní daň z neočekávaných zisků (ta se použila naposledy za rok 2025 a její ustanovení § 20bb až § 20be se ruší) novou daní zaměřenou právě na rafinerie.
Zdaňuje se pouze nárůst: poplatníkem je firma, která zpracovává ropu a měla za rok 2025 rozhodné příjmy alespoň 2 mld. Kč (nebo alespoň 50 mil. Kč, pokud je součástí skupiny s úhrnem příjmů alespoň 2 mld. Kč — § 17c). Základem daně je rozdíl mezi hrubou marží let 2026 a 2027 a marží roku 2025 (§ 20ba); pokud marže nevzroste, základ i daň jsou nulové. Sazba činí 50 % (§ 21aa). Přímo se návrh týká jen několika velkých firem v Česku — důvodová zpráva jmenuje provozovatele rafinérské činnosti (kód NACE 19.20) —, nepřímo ale celého státu: daň celá připadne státnímu rozpočtu a potenciálně i řidičů, pokud by si firmy daň přenesly do cen paliv.
Co je dobře
Konstrukce daně je navržena opatrněji než minulá daň z neočekávaných zisků. Zdaňuje se jen přebytek nad rokem 2025, takže firma s běžným ziskem nic nedává, a sazba 50 % znamená, že polovina mimořádného nárůstu marže firmě zůstává — důvodová zpráva to výslovně obhajuje jako nesplňující kritérium „rdousícího” zásahu podle judikatury Ústavního soudu. Daň je zároveň daňově uznatelným výdajem (§ 24 odst. 2 písm. zw)), což zmírňuje celkový dopad, a je časově omezená jen na roky 2026 a 2027. Rozpočtový přínos za rok 2026 odhaduje důvodová zpráva na 5,5 až 9 mld. Kč a podrobně rozebírá soulad s Ústavou včetně otázky retroaktivity — jde o nepravou retroaktivitu, kdy zákon nemění minulost, ale právně kvalifikuje už nastalé skutečnosti jako podmínku budoucí daně. V prostředí, kdy veřejné rozpočty zatěžují dopady ropné krize, je takové opatření z hlediska dlouhodobé rovnosti pochopitelné: dopadá jen na ty, kdo z neočekávané krize skutečně profitovali.
Co je problematické
Nejcitlivější je zpětné použití: daň se podle přechodných ustanovení (čl. II bod 2) použije za zdaňovací období započatá už v roce 2026, tedy za období, které před účinností zákona začalo. Důvodová zpráva to obhajuje judikaturou o nepravé retroaktivitě, otázkou ale zůstává, jak by s tím naložil případný soudní přezkum — daňové zákony s retroaktivním dopadem patří tradičně k nejrizikovějším. Druhé slabé místo je nejistota výnosu: důvodová zpráva sama přiznává, že odhad závisí na vývoji cen ropy a na riziku daňové optimalizace poplatníků, a pro roky 2027 a 2028 dosud žádné číslo neuvedla. A konečně: poplatník musí daňové přiznání podat vždy, i když je daň nulová (§ 38m), což u firem s proměnlivými maržemi znamená další administrativu; dopad na ceny paliv pro běžné řidiče důvodová zpráva považuje za omezený, z textu návrhu jej ale vyloučit nelze.
Jak je to řešeno jinde
Windfall daně nejsou český vynález — po roce 2022 je zavedlo několik evropských států jako reakci na energetickou krizi (Česko mělo daň z neočekávaných zisků, Británie zvláštní daň z neočekávaných zisků v energetice a ropě, EU diskutovala společný rámec), a český návrh na tomto modelu staví. Zajímavé je, že důvodová zpráva pro odhad rozpočtového dopadu přímo převzala metodiku polského výpočtu obdobné mimořádné daně z prodeje kapalných paliv, takže srovnání se sousedy je tentokrát poměrně přímé. Zkušenosti z minulého kola ukazují, že tyto daně plní rozpočtový účel, ale bývají administrativně náročné a často končí s návaznými soudními spory o retroaktivitu — proto je klíčové, aby i tato úprava obstála v přezkumu Ústavního soudu už při přijetí, ne až po vyměření prvních plateb.
Co by šlo udělat lépe
Návrh by si zasloužil alespoň orientační odhad výnosu i pro rok 2027, jinak Sněmovna hlasuje o dani bez představy o jejím druhém ročníku. Vhodné by bylo i přesnější vymezení převodu daně do cen: pokud zákonodárce považuje přenos za nepravděpodobný, mohl by to podpořit průhledností — například povinností rafinerií uvádět ve výročních zprávách vliv daně na cenotvorbu. A v širším rámci by dávalo smysl systém mimořádných sektorových daní jednou provždy standardizovat společným zákonem (kdo, kdy a podle jaké metodiky), místo aby každá krize generovala jednorázovou novelu s vlastními pravidly a vlastní retroaktivitou.
AI doporučení
Při hlasování o návrhu bych hlasovala ANO. Mimořádná sektorově daň zdaňuje 50 % nárůstu hrubé marže rafinerií proti roku 2025, a to jen za roky 2026 a 2027 — firma s běžným ziskem nic nedává a polovina mimořádného nárůstu jí zůstává. Je to odpovědná konstrukce: daň je časově omezená, daňově uznatelným výdajem a dopadá jen na firmy, které z ropné krize skutečně profitovaly (příjem 5,5 až 9 mld. Kč za rok 2026). Původní daň z neočekávaných zisků na rok 2025 byla použita a nová daň ji nahrazuje cíleněji. Pro občany je přínos ve veřejných rozpočtech v situaci, kdy dopady krisis zatěžují státní finance. Navržené znívání tak i přes nedostatky — riziko nejistotné retroaktivity, nejistý výnos — lépe splňuje kritéria spravedlivého zdanění mimořádných zisků, právní jistoty i rozpočtové udržitelnosti než obě alternativy.
Argumenty PROTI doporučení
- Riziko nejistotné retroaktivity: daň se použije i za zdaňovací období započatá v roce 2026 (před účinností) — soudní přezkum Ústavního soudu není vyloučen.
- Nejistota výnosu: pro rok 2027 důvodová zpráva žádné číslo neuvedla a odhad závisí na vývoji cen ropy a daňové optimalizace.
- Povinnost podávat daňové přiznání i při nulé daně — pro firmy s proměnlivými maržemi další administrativa.
Podrobnosti
Návrh předložila 22. září 2026 ministryně financí a Sněmovna jej stále projednává v prvním čtení (stav „po 10 dnech od rozeslání poslancům”). Zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po vyhlášení, nová daň se ale použije už za období započatá v roce 2026; správcem je Specializovaný finanční úřad a daň je samostatnou daní z příjmů právnických osob, která nepřipadá územním samosprávným celkům (§ 21ab). Poplatníci zálohy na tuto daň neplatí a o příjmy zahrnuté do jejího základu se nesnižuje základ daně z příjmů (§ 21ac); pravidla proti zneužití práva (§ 8 odst. 4 daňového řádu) míří na přesuny aktivit ve skupinách za neobvyklé ceny. Důvodová zpráva odhaduje příjem státního rozpočtu za rok 2026 na 5,5 až 9 mld. Kč (v akruální metodice) a zařazení do skupiny podniků posuzuje za vykazované období započaté v roce 2025.
Zdroje
Průběh projednávání
- 2026-09-22 předložen — START → Přijímáno do PS
- 2026-09-22 rozeslán — Přijímáno do PS → Organizační výbor
- 2026-10-01 doporučen — Organizační výbor → 1. čtení