ČT v roce 2023: podíl 29,88 %, šestý rok jednička a jedno porušení Kodexu

O co jde

Česká televize každý rok dostává Parlamentu dvě zprávy a tisk 31 je ta první, „programová“. Je to výroční zpráva o činnosti za rok 2023, kterou podle zákona o České televizi předkládá Rada ČT (její členy volí Sněmovna a od roku 2023 i Senát). Popisuje, co televize odvysílala, jak si vedla u diváků a jak Rada hodnotí plnění veřejné služby. Peníze v ní nenajdete: zpráva sama v úvodu uvádí, že výroční zprávu o hospodaření předloží Rada zvlášť do 31. srpna následujícího roku, a proto „neobsahuje ekonomické údaje“. Ty jsou v tisku 32. Rozdíl je tedy jednoduchý: tisk 31 odpovídá na otázku „co a pro koho ČT dělala“, tisk 32 na otázku „za kolik a z čeho“.

Zpráva hodnotí rok 2023, ale tisk nese datum předložení 19. listopadu 2025. Dokument je tedy zhruba o dva roky starší než údaje v něm; čtěte ho jako účetnictví minulosti, ne jako aktuální stav televize. Navazuje na něj zpráva za rok 2024 (tisk 34) a nověji tisk 224 o roce 2025.

Hlavní čísla z kapitoly 1.1: ČT měla šest programů (ČT1, ČT2, ČT24, ČT sport, ČT :D a ČT art, poslední dva sdílejí jednu frekvenci), podíl na sledovanosti ve skupině 15+ činil 29,88 % a poošesté za sebou byla nejvyhledávanějším vysílatelem na českém trhu. Nejsledovanějším pořadem roku byla pohádka Klíč svatého Petra (2,96 milionu diváků starších čtyř let).

Co je dobře

Zpráva je v základních číslech srozumitelná a opírá se o dlouhodobě sledované ukazatele. Metodika RQI (zásah, kvalita, dopad), kterou ČT používá od roku 2012 po vzoru britské BBC, umožňuje porovnat rok s předchozími: spokojenost s pořady 83 % (o 1 procentní bod méně než v roce 2022), vnímaná originalita 57 %, týdenní zásah vysílání 70 % populace (o 3 body méně než loni, srovnatelné s cílem 70 % u BBC). Podíl vlastní tvorby na vysílání byl 73 %.

Přístupnost pořadů je podle textu splněna s velkou rezervou: český znakový jazyk měl v průměru 6,6 % pořadů (zákon vyžaduje 2 %), titulky pro neslyšící 86,8 % (zákon 70 %) a audiopopisy pro nevidomé 21,3 % (zákon 10 %), viz kapitola 1.1. Zpráva také hlásí splnění zákonných kvót evropské tvorby, s výjimkou programu ČT24, který podíly evropské nezávislé a nezávislé současné tvorby nenaplnil. Dětský program ČT :D měl v cílové skupině 4 až 12 let podíl 30,50 %, což je nejlepší výsledek od začátku vysílání v roce 2013.

Rada ČT v kapitole 2.4 konstatuje, že televize „odpovídajícím způsobem“ plní všechny zákonné povinnosti, a samostatně uzavírá, že naplnila zákonné požadavky v souvislosti s volbou prezidenta v roce 2023. Ocenit lze, že Rada nevynechala ani kritiku: v kapitole 2.5.1 zmiňuje usnesení, že dvě předvolební prezidentské debaty vykazovaly v některých částech známky porušení principu nestrannosti a rovného přístupu ke kandidátům, a uspořádání veřejného semináře s externími analytiky.

Co je problematické

Zpráva je psána obhajujícím tónem. Hodnocení opírá hlavně o data, která Radě dodává sama ČT (včetně studií najatých agentur); Rada v kapitole 2.3.1 sama píše, že vlastní analýzy zadává jen ad hoc. Metodiku sice pravidelně posuzují externí odborníci, ale míru, do jaké byl některý požadavek splněn, podle textu „arbitrárně“ rozhoduje sama Rada. Závěry o plnění všech povinností jsou proto spíš souhrnným tvrzením než nezávislým auditem.

Výsledky rok od roku mírně klesají: zásah 70 % (loni 73 %), spokojenost 83 % (84 %), podíl na publiku v hlavním vysílacím čase 30,20 % (meziročně o 0,99 bodu méně, což zpráva vysvětluje hlavně zrušením programu ČT3). Zpráva přímo uvádí, že na podzim 2023 se už projevila úsporná opatření: premiérové tituly na ČT1 jen v pondělí a v sobotu, zatímco komerční Nova a Prima vysílají premiéry obvykle šest dní v týdnu. Je to jedno z mála míst, kde zpráva propojuje programovou nabídku s financováním.

Datová místa se občas rozcházejí. V přehledu zprávy uvádí, že 65 % populace považuje ČT za důvěryhodnou, ale v grafu ukazatelů RQI je u „Důvěryhodnost ČT“ koeficient 60 % (63 % v roce 2022). Jde zřejmě o dvě různé metody (součet kladných odpovědí versus koeficient na škále 0 až 100 %), ale laik to z textu nepozná. Také Rada ČT v roce 2023 konstatovala porušení Kodexu ČT v jediném případě z 134 zodpovězených stížností (kapitola 2.6, reportáž „Pro všechny“ z pořadu 168 hodin); dalších 71 stížností postoupila k přímému vyřízení generálnímu řediteli.

Jak je to řešeno jinde

Zpráva sama srovnává ČT s evropskými veřejnoprávními médii: ČT24 je podle ní v mezinárodním žebříčku sledovanosti zpravodajských stanic veřejné služby na druhém místě a ČT :D mezi dětskými programy na druhém místě. Důvěryhodnost zpravodajství je v mezinárodním srovnání podle textu v „pomyslném středu“, s 57 % na úrovni francouzské France Télévision, zatímco některé jiné veřejnoprávní televize si v roce 2023 polepšily výrazněji.

Rada ČT také metodu hodnocení opírá o praxi britské BBC a nizozemských médií. Jako obecný kontext (mimo předložený text): hodnocení veřejné služby formou výročních zpráv s ukazateli zásahu a spokojenosti je v Evropě běžné, ale míra nezávislosti hodnotitele se liší; někde ho dělá externí regulátor, jinde, jako v ČR, orgán volený parlamentem.

Co by šlo udělat lépe

Zpráva by byla užitečnější, kdyby u hlavních ukazatelů uváděla stejnou metodu v celém dokumentu (jednou „65 % důvěryhodná“, jindy koeficient 60 %) a kdyby vedle vlastních dat ČT častěji uváděla nezávislé hodnocení. Také by se hodilo přímo ve shrnutí oddělit, co se zhoršilo kvůli změnám trhu (zrušení ČT3, fragmentace publika) a co kvůli úsporám, aby poslanec nemusel složitě hledat souvislost s hospodařením.

Praktický problém je časový: čtenář dostává zprávu o roce 2023 až v listopadu 2025. Aby měla zpráva pro Sněmovnu rozhodovací hodnotu, měla by být předkládána bez mnohaletého zpoždění a s krátkou aktualizací o událostech po konci sledovaného roku (v tomto případě například přijetí „velké mediální novely“, o které se v roce 2023 teprve diskutovalo a o které mluví oba úvody).

Proč AI zatím nedoporučuje

U této zprávy AI hlasovací doporučení nedává. Jde o informaci, kterou Sněmovna zpravidla jen bere na vědomí; nevyplývá z ní změna zákona a není v ní o čem hlasovat ve smyslu schválení či zamítnutí obsahu. Posuzování, zda ČT plní veřejnou službu dobře, závisí na hodnotovém i politickém pohledu na roli veřejnoprávních médií, který tento web nezaujímá. Navíc zpráva sama používá především data od ČT a její závěry nelze z tohoto textu nezávisle ověřit.

Podrobnosti

Tisk předložila Rada České televize (navrhovatel „RČT“) 19. listopadu 2025. Organizační výbor jej 26. listopadu 2025 přikázal věcně příslušnému výboru s doporučením k projednání ve Sněmovně; Výbor pro média a komunikaci jej projednal 5. prosince 2025 (usnesení k tisku 31/0 je vedeno jako tisk 31/8). Aktuální stav v systému je „1. čtení“; Plénum o tisku podle dostupných dat zatím nehlasovalo.

Zpráva má tři části: Česká televize v roce 2023 (programy, nová média, původní tvorba, veřejně prospěšné aktivity: 76 podpořených charitativních a osvětových projektů, mezinárodní spolupráce), Rada ČT v roce 2023 (složení, hodnocení veřejné služby, 14 jednání a 248 usnesení, činnost dozorčí komise, stížnosti) a přílohy (účast členů Rady, poskytování informací, soudní spory, usnesení Etického panelu, oceněné pořady, koprodukce, festival Zlatá Praha). Ombudsman ČT evidoval 295 diváckých stížností a podání, dalších 24 podnětů se týkalo diskriminace na pracovištích a žádný z nich nebyl kvalifikován jako diskriminace. Zaměstnaneckou skutečnost k 31. 12. 2023 tvořilo 2 999 osob.

Tento článek vychází z úvodních slov, kapitoly 1.1, přehledu RQI a hlavního přehledu v kapitole 2.3.1, z kapitol 2.4 až 2.6 a z úvodních částí zprávy. Podrobné kapitoly o jednotlivých programech a pořadech, dílčí analýzy zpravodajství a přílohy (stovky stran) jsme nečetli, proto z nich nic nepřipisujeme. Čísla jsme přebírali jen z přehledných míst; strojová extrakce rozsypala část grafů.

Zdroje

• Tisk č. 31/0 na psp.cz
• Historie projednávání