Petice v 1. pololetí 2026: devět podání a většina čeká na vyřízení až do podzimu

O co jde

Petiční výbor Sněmovny, který je v tomto volebním období součástí výboru pro lidská práva a petice, předkládá dvakrát ročně zprávu o tom, jaké petice Sněmovna dostala a jak byly vyřízeny. Tisk 309 se týká prvního pololetí 2026. Výbor zprávu schválil na schůzi 15. září 2026 a doporučuje Sněmovně přijmout jednoduché usnesení, kterým zprávu „bere na vědomí“. Nejde tedy o zákon ani o rozhodnutí o obsahu petic, jen o informaci pro poslance.

Podle zprávy bylo Sněmovně v prvním pololetí doručeno 9 petic, které svým podpisem podpořilo celkem 5 509 petentů. U čtyř petic šlo o podpis vlastnoruční, u pěti o elektronický přes e-identitu. Tématy byly například vyhlášení 23. prosince dnem pracovního klidu, paušální náhrada za průtahy státních orgánů, dopady zákona o soudních tlumočnících, vymezení akcelerační zóny pro obnovitelné zdroje, plánovaná přeložka silnice II/107 u Říčan, opatrovnická legislativa a změny stavebního a environmentálního práva. Největší počet podpisů měla petice za změnu opatrovnické legislativy (3 000 platných podpisů). Petice za odvolání člena vlády uvádí vedle 3 platných podpisů i 16 450 jmen s e-mailovou adresou; do celkového počtu 5 509 se tato jména nezapočítávají.

Vyřízení petic bylo následující: jedna petice (proti vymezení akcelerační zóny) byla projednána přímo výborem, který ministerstvům doporučil zohlednit její argumenty; jedna byla vyřízena dopisem zpravodajky; sedm petic bylo odloženo do druhého pololetí 2026, přičemž u dvou (přeložka silnice a opatrovnická legislativa) zpráva uvádí plánované veřejné projednání 15. září 2026. Zpráva navíc eviduje dvě petice z druhé poloviny roku 2025, jejichž vyřízení se přeneslo do tohoto období: jedna byla projednána výborem s doporučením zohlednit její argumenty při prorodinné politice, druhá (o zveřejňování zdrojových kódů) vyřízena dopisem zpravodaje s upozorněním na bezpečnostní rizika.

Co je dobře

Pravidelná zpráva dělá práci petičního výboru přehlednou: u každé petice je uvedeno, kdy přišla, kolik měla podpisů, jaké je její téma a jak byla vyřízena. Petenti i veřejnost tak mohou zkontrolovat, co se s podáním stalo. Zpráva také popisuje postup, kterým se petice vyřizují: petiční výbor posuzuje, zda splňují náležitosti zákona o právu petičním, může je postoupit věcně příslušnému výboru, poslaneckým klubům nebo ministerstvu, a k peticím s více než 15 000 podpisy nebo se závažným společenským tématem pořádá veřejné projednání se zástupci petentů a ministerstev.

Pozitivní je i možnost elektronických petic přes portál e-identity. Pět z devíti petic v tomto pololetí bylo podáno elektronicky, což petentům usnadňuje přístup k Parlamentu.

Co je problematické

Nejvýraznější je podíl petic, které na konci pololetí zůstaly neprojednané: sedm z devíti bylo odloženo do druhého pololetí. U části z nich to zpráva vysvětluje dohodou s petenty o termínu projednání nebo probíhající komunikací zpravodajky s petenty, ale zpráva jako celek nevysvětluje, podle čeho se petice řadí na dřívější či pozdější projednání, ani jaké jsou obvyklé lhůty.

Zpráva dále neuvádí, jak se petice projevila v praxi: kromě doporučení ministerstvům tu nejsou výsledky ani následné kroky, takže veřejnost se nedozví, zda doporučení výboru vedla k nějaké změně. Údaje o počtu podpisů se také mohou čtenáři zdát matoucí, protože u jedné petice se uvádí vedle „platných podpisů“ i velký počet jmen s e-mailovou adresou, které nebyly za platné podpisy uznány; zpráva sice rozdíl uvádí, ale důvod podrobně nevysvětluje.

Jak je to řešeno jinde

Z podkladů nevyplývá srovnání s jinými zeměmi. Jako obecný kontext lze uvést, že řada evropských parlamentů má petiční výbory a v některých zemích se petice s dostatečným počtem podpisů musí projednat ve stanovené lhůtě a může být spojena s veřejným slyšením; konkrétní pravidla jednotlivých států by bylo nutné ověřit v dalších zdrojích.

Co by šlo udělat lépe

Zprávu by zpřehlednilo, kdyby u každé odložené petice uváděla předpokládaný termín projednání a u projednaných petic následný výsledek, například jak se k doporučení výboru postavila příslušná ministerstva. Užitečné by bylo i jednotně označovat počet platných podpisů a počet dalších podpůrných jmen, aby se předešlo nedorozuměním o skutečné podpoře petice.

Proč AI zatím nedoporučuje

U tohoto tisku AI hlasovací doporučení nedává. Zpráva je informativní přehled a Sněmovna ji pouze bere na vědomí, nehlasuje o žádném konkrétním opatření. Posuzovat obsah jednotlivých petic, které se týkají politicky sporných témat, přesahuje neutrální roli tohoto webu, a proto zde jde jen o shrnutí faktů z podkladů.

Podrobnosti

Zpráva obsahuje také tabulkovou část, kde je u každé petice uvedeno pořadí, název, počet podpisů, datum doručení, téma a způsob vyřízení (dopis zpravodaje, projednání výborem, odložení do druhého pololetí). Elektronické petice jsou v původní zprávě zvýrazněny modře. Petice se vyřizují podle zákona o právu petičním, jednacího řádu Sněmovny a Zásad petičního výboru pro 10. volební období, které výbor schválil 2. prosince 2025. Po novele zákona o právu petičním účinné od 1. února 2022 lze podávat e-petice přes portál zřízený Ministerstvem vnitra a od 1. ledna 2023 plnou působnost převzala Digitální informační agentura. Usnesení petičního výboru č. 57 zmocňuje předsedu výboru zprávu Sněmovně předložit a odůvodnit.

Zdroje

• Tisk č. 309/0 na psp.cz
• Historie projednávání