Přelety a průjezdy cizích armád přes ČR v roce 2027: Sněmovna jen bere na vědomí

O co jde

Podle Ústavy rozhoduje o průjezdu ozbrojených sil jiných států přes české území nebo o jejich přeletu nad ním vláda, která o svých rozhodnutích musí neprodleně informovat obě komory Parlamentu. Protože se žádostí o přelety a průjezdy každý rok sejde velké množství a bývají podávány v krátkých lhůtách, vláda nerozhoduje o každé zvlášť. Místo toho na začátku roku vydá jedno souhlasné usnesení pro celý kalendářní rok a konkrétní povolení pak vydává určený orgán Ministerstva obrany, konkrétně odbor vojenské dopravy Agentury logistiky. Podle předkládací zprávy se tento postup používá od roku 2001 a vláda ho vzala na vědomí už v roce 2015.

Tisk 308 přináší takové rozhodnutí pro rok 2027, které vláda přijala 24. srpna 2026. Souhlasí s přelety a průjezdy ozbrojených sil států, které přistoupily k technickým ujednáním Evropské obranné agentury, členských států NATO a států zapojených do programu Partnerství pro mír, a dále s přelety (bez průjezdů) vybraných dalších států, které na základě vzájemnosti povolují přelety letadel české armády, například při zásobování českých kontingentů v zahraničí. Souhlas se vztahuje i na lety letadel přepravujících ústavní činitele. Pro státy mimo všechny tyto výčty platí podmíněný souhlas: let je možný jen tehdy, když proti němu Ministerstvo zahraničních věcí nevznese námitky, a to jen na základě jednorázového povolení s platností nejvýše 72 hodin. Sněmovna má podle návrhu usnesení rozhodnutí vlády pouze „vzít na vědomí“, tedy nehlasuje o jeho obsahu.

Co je dobře

Předem daný roční souhlas zrychluje vyřizování žádostí a umožňuje spojencům plánovat. Předkládací zpráva také upozorňuje na zahraničně-politický rozměr: kdyby se u probíhajících vojenských operací rozhodovalo o každém přeletu těsně před jeho uskutečněním, mohla by možnost zamítnutí vyvolávat u spojenců nejistotu a snižovat důvěryhodnost ČR. Systém navíc stojí na vzájemnosti, takže české armádě usnadňuje získávat povolení v jiných zemích.

Kontrolní prvky v materiálu existují. Odbor vojenské dopravy si při pochybnostech o důvodu letu nebo o přepravovaném materiálu vyžádá stanovisko Ministerstva zahraničních věcí, a pokud toto ministerstvo vydání povolení nedoporučí, Ministerstvo obrany povolení nevydá. Lety států mimo výčty jsou omezeny na jednorázová povolení a v informaci pro Parlament musí být výslovně uvedeny. Obě komory mají být podle usnesení vlády č. 543 o skutečně uskutečněných přeletech a průjezdech informovány dvakrát ročně.

Co je problematické

Z hlediska veřejné kontroly je problematické, že Sněmovna dostává materiál až k „vzetí na vědomí“. Ústava přitom svěřuje rozhodování o přeletech a průjezdech vládě, takže parlamentní hlasování nemá nic měnit; skutečná kontrola se tak opírá hlavně o pozdější informace o tom, co se uskutečnilo. Z předložených podkladů nevyplývá, kolik přeletů a průjezdů se ročně uskuteční ani kolik jednorázových povolení bylo vydáno, takže rozsah toho, co vláda předem povoluje, nelze z tohoto tisku posoudit.

Širší je i okruh států, jichž se souhlas týká: kromě spojenců obsahuje i partnerské státy a skupinu zemí, se kterými ČR počítá vzájemné povolování přeletů. O tom, které státy mají být v seznamu, rozhoduje vláda a zpráva neuvádí podrobnější kritéria kromě odkazu na reciprocitu a na provozní potřeby české armády. Průjezdy vojenských kolon silnicemi a železnicí se mohou dotýkat dopravy a obcí; materiál se tím ale nezabývá.

Jak je to řešeno jinde

Podle předkládací zprávy souvisí počet přeletů a průjezdů s členstvím ČR v NATO a s tím, že k usnadnění těchto pohybů se státy zavázaly. Konkrétní srovnání s postupy jednotlivých jiných zemí z podkladů nevyplývá. Jako obecný kontext lze říci, že mnoho států má pro vojenské přelety a průjezdy vlastní povolovací režim a vzájemné povolování mezi spojenci je běžné; podrobnosti by bylo nutné doplnit z dalších zdrojů.

Co by šlo udělat lépe

Pro lepší transparentnost by pomohlo, kdyby součástí materiálu byla stručná statistika z předchozího roku: počet povolených přeletů a průjezdů, počet zamítnutých žádostí a počet jednorázových povolení pro státy mimo výčet. Užitečné by bylo také veřejně vysvětlit, podle jakých kritérií se státy do jednotlivých seznamů zařazují a jak se s nimi nakládá, když se změní bezpečnostní situace.

Proč AI zatím nedoporučuje

U tohoto tisku AI hlasovací doporučení nedává. Sněmovna nevyslovuje souhlas ani nesouhlas s obsahem, jen bere rozhodnutí vlády na vědomí, a hodnotit bezpečnostní a zahraničně-politickou stránku vojenské mobility mezi státy přesahuje neutrální roli tohoto webu. Čtenář najde výše fakta a zdůvodnění z podkladů a může si udělat vlastní úsudek.

Podrobnosti

Vláda v materiálu odkazuje na „Dohodu o povolování letů státních letadel“, kterou uzavřelo pět ministerstev (obrany, vnitra, zahraničních věcí, financí a dopravy) na základě usnesení Bezpečnostní rady státu z roku 2004. Žádosti o přelety postupují žadatelé odboru vojenské dopravy přímo nebo přes Ministerstvo zahraničních věcí; přelety zabezpečují orgány letového provozu, průjezdy například Ředitelství silnic a dálnic, Správa železnic, Policie ČR a Celní správa. Souhlas pro přelety bezpilotních letadel NATO platí za podmínky deaktivovaných zbraňových a průzkumných systémů. Pro rok 2026 platí obdobné usnesení vlády z 20. srpna 2025 č. 607. Tisk je podle historie předložen 16. září 2026 a 1. října 2026 přikázán věcně příslušnému výboru.

Zdroje

• Tisk č. 308/0 na psp.cz
• Historie projednávání