Bernská úmluva: Sněmovna má formálně dořešit ochranu přírody včetně vlka

O co jde

Bernská úmluva z roku 1979 chrání evropské planě rostoucí rostliny, volně žijící živočichy a jejich přírodní stanoviště. Česko k ní přistoupilo s účinností od 1. června 1998. Návrh řeší dvě věci najednou. Za prvé formální dluh: podle předkládací zprávy je úmluva dnes „prezidentskou smlouvou“ (čl. 49 písm. e) Ústavy), ale přistoupení proběhlo před novelou Ústavy z roku 2001 a souhlas Parlamentu s ní nikdy nezazněl. Za druhé změny příloh, které Stálý výbor od roku 1998 přijal: příloha II v letech 1998, 2001, 2017 a 2024, příloha I v roce 1999 a příloha III v roce 2024. Sněmovna má podle návrhu usnesení souhlasit s dodatečnou ratifikací úmluvy a změn z let 1998 až 2001 a s ratifikací změn z let 2017 a 2024. Vláda žádá souhlas už v prvním čtení (§ 90 odst. 2 jednacího řádu).

Co se tím mění oproti dnešku? V praxi skoro nic. Česko je úmluvou vázáno od roku 1998 a podle předkladatele ji provádí zákon č. 114/1992 Sb. a soustava Natura 2000; druhy z příloh I až III vyjmenovává vyhláška č. 395/1992 Sb. Mění se právní jistota: úmluva i změny dostanou po ratifikaci jednoznačnou povahu mezinárodní smlouvy podle čl. 10 Ústavy s přednostní aplikací před zákonem.

Spor se vede jinde, o jednu položku: v prosinci 2024 přeřadil Stálý výbor vlka obecného z přílohy II (přísně chráněné druhy) do přílohy III (chráněné druhy). Hlasovalo se na návrh EU a jejích členských států. Podle zprávy Rady EU o tomto zasedání (5423/25) byli pro EU za 27 států a dále Andorra, Arménie, Gruzie, Island, Lichtenštejnsko, Moldavsko, Norsko, Severní Makedonie, Srbsko, Švýcarsko a Ukrajina, tedy 38 hlasů; proti Albánie, Bosna a Hercegovina, Monako, Černá Hora a Spojené království; Tunisko a Turecko se zdržely. Dvoutřetinová většina byla splněna.

Co je dobře

Návrh zavírá právní mezeru, která trvá 28 let. Podle předkladatele ústava vyžaduje souhlas Parlamentu s ratifikací úmluvy i změn příloh (čl. 49 písm. e)), takže bez něj stojí česká účast v úmluvě na formálně nejistém základě. Souhlas navíc umožní odvolat dvě procesní námitky, které Česko podalo (2018 a 2025). Nové námitky ale bude muset vláda podávat i u budoucích změn příloh, dokud ratifikace trvá déle než tříměsíční lhůtu. V roce 2018 vláda souhlasila s přidáním rysa balkánského do přílohy II, ale ratifikace se z procesních důvodů nedokončila; tisk to napravuje.

Souhlas také nepřináší nový závazek. Česko při přístupu uplatnilo výhrady k zařazení vlka, medvěda, výra velkého, dvou druhů káně, jestřába lesního a poštolky obecné do přílohy II i k příloze IV (zakázané prostředky lovu a odchytu, například automatické a poloautomatické zbraně se zásobníkem na více než dva náboje) a MŽP je nechce odvolávat. Výhrada k vlku se podle předkladatele „stala obsoletní“, protože vlk už v příloze II není. Jinými slovy: ani před přeřazením, ani po něm nebylo Česko podle této výhrady vázáno přísnou ochranou vlka v rozsahu přílohy II. Souhlas s přeřazením proto sám nesnižuje českou ochranu; to je můj výklad výhrady, tisk to takto nerozvádí.

Co je problematické

Přeřazení vlka je tou částí návrhu, u které je největší nejistota o vědeckém základu. Zpráva Rady EU, kterou psalo předsednictví s Komisí (tedy navrhovatel změny), sama uvádí, že dlouhé diskuse a kritika nedostatečného vědeckého základu návrhu EU vedly některé strany k varování, že Bernská úmluva nemá postup ani kritéria pro vědecké posuzování přeřazení druhů mezi přílohami. Výbor na návrh Spojeného království jednomyslně zřídil pracovní skupinu, která má navrhnout mechanismus založený na důkazech a kritéria pro změny příloh. Změna tedy proběhla dřív, než existovala pravidla, podle kterých se má posuzovat.

Druhý problém je procesní. Změny příloh vstupují v platnost tři měsíce po přijetí (čl. 17 úmluvy), ale český ratifikační proces trvá přes rok. Česko proto podalo námitky k posledním dvěma změnám (2. března 2018 a 17. února 2025). Do ratifikace tak formálně nejsou pro Česko závazné; podle předkladatele je odvolá po ratifikaci.

Třetí problém je v podkladech samotných: tisk dává poslancům jen text usnesení a předkládací zprávu. Dopad přeřazení vlka na českou populaci a na správní praxi tisk nevyčísluje. Údaje o počtu vlků v Česku jsem nedohledal ověřitelným zdrojem, a proto je nehodnotím.

Jak je to řešeno jinde

Rozhodnutí Stálého výboru navazovalo na postoj EU. Podle zpráv médií, které jsem četl, Evropský parlament 8. května 2025 hlasoval poměrem 371 : 162 při 37 zdrženlivých pro změnu směrnice o stanovištích, která má vlku v EU snížit status z „přísně chráněného“ na „chráněný“; členské státy mohou na vnitrostátní úrovni ponechat přísnější ochranu a musí dál zajišťovat příznivý stav populace (eunews.it). Výsledky této změny po letech zatím neexistují, protože právní úprava vstoupila v platnost teprve v roce 2025.

Nejdál je Švýcarsko, které pro přeřazení hlasovalo. Podle zprávy agentury Keystone-SDA z 18. 5. 2026, kterou převzal bluewin.ch, bylo v poslední regulační sezóně usmrceno 77 vlků (76 proaktivně a 1 reaktivně) z přibližně 115 povolených a počet smeček žijících výhradně ve Švýcarsku se zvýšil z 25 na 30. Švýcarský spolkový úřad pro životní prostředí (BAFU) uvádí, že se tím zpomalil exponenciální růst populace. Je to zpráva regulátora o jeho vlastním opatření, nezávislé hodnocení tam není a dvě sezóny na závěry o dlouhodobém vývoji nestačí. Z hlediska českého rozhodování je užitečné jen v tom, že ukazuje, jak se po snížení ochrany vlk v praxi reguluje.

Zahraniční srovnání mimo EU a Švýcarsko jsem pro vlka nehledal; jiné státy mimo úmluvu (USA, Kanada) mají odlišný právní rámec a srovnání by pro Česko klamalo.

Co by šlo udělat lépe

Návrh by byl čitelnější, kdyby předkladatel oddělil formální část (dodatečná ratifikace, změny z let 1998 až 2017) od jediné věcně sporné změny z roku 2024 a doložil, co přeřazení znamená pro Česko. Poslanci mohou hlasovat jen o celku. Přínosné by bylo i to, kdyby ministerstvo zveřejnilo zprávy o výjimkách týkajících se vlka, které Stálý výbor smluvním stranám uložil podávat každé dva roky.

AI doporučení

Pro souhlas s ratifikací by AI hlasovala ano. Hlavní dlouhodobý důvod: Česko je 28 let vázáno úmluvou, aniž by Parlament souhlasil, a nejistý právní základ zvyšuje riziko, že se příští spor o ochranu druhů bude vést o to, zda Česko vůbec platně ratifikovalo; souhlas ho odstraní a nic nezabetonuje, protože přílohy Stálý výbor může znovu změnit a české výhrady zůstávají. Nejsilnější riziko: souhlas zahrnuje i přeřazení vlka, které proběhlo bez vědecky podložených kritérií, jak to zaznamenala i zpráva Rady EU. Jde o názor AI, nikoli o výzvu voličům ani hodnocení poslanců.

Argumenty PROTI doporučení

• Souhlas s ratifikací změny z roku 2024 je souhlas s oslabením ochrany vlka, u kterého sám Stálý výbor uznal chybějící postup pro vědecké posuzování.
• Vláda chce souhlas už v prvním čtení (§ 90 odst. 2), tedy bez výborového projednání, přestože jde o nejdiskutovanější druh evropské ochrany přírody.
• Dodatečná ratifikace zpětně schvaluje i změny z let 1998 až 2001 a z roku 2017, které Parlament nikdy samostatně neprojednal. Podle předkladatele se týkají druhů, které v Česku nežijí.
• Zachované výhrady (například ke zbraním v příloze IV a k dalším predátorům) udržují odchylku od plného znění úmluvy. Kdo chce přísnější ochranu, může namítat, že je lepší souhlas odložit a výhrady přezkoumat.

Podrobnosti

Návrh usnesení zní na souhlas Sněmovny s dodatečnou ratifikací úmluvy s výhradami uplatněnými při přístupu a změn příloh: II (4. prosince 1998 – paokoun vrankovitý a jepice dlouhochvostá), I (3. prosince 1999 – pět druhů uvedených maltskou stranou, mj. sandarakovník článkovaný) a II (30. prosince 2001 – střevlíci Carabus bessarabicus a Carabus hungaricus), a dále na souhlas s ratifikací změny přílohy II z 8. prosince 2017 (rys balkánský) a změny příloh II a III z 6. prosince 2024 (vlk obecný). Vláda materiál schválila usnesením č. 479 z 20. července 2026 a navrhla souhlas v prvním čtení podle § 90 odst. 2 jednacího řádu (zákon č. 90/1995 Sb.), mimo jiné kvůli datu vstupu změn z let 2017 a 2024 v platnost; předchozí usnesení č. 48 z 22. ledna 2025 uložilo ministerstvu připravit podklad. Změna z roku 2024 vstoupila podle předkládací zprávy v platnost 7. března 2025. Rada EU rozhodnutím (EU) 2024/2669 z 26. září 2024 určila stanovisko, se kterým EU na zasedání vystoupila (podle předkládací zprávy). Tisk obsahuje také text úmluvy a jejích příloh a publikaci ve Sbírce mezinárodních smluv č. 107/2001.

Zdroje

• Tisk č. 302/0 na psp.cz
• Historie projednávání
• Zpráva Rady EU 5423/25 o 44. zasedání Stálého výboru Bernské úmluvy (16. 1. 2025)
• EUnews: Evropský parlament hlasuje o snížení ochrany vlka (8. 5. 2025)
• bluewin.ch: 77 odstřelených vlků zpomaluje růst populace podle spolkového úřadu (18. 5. 2026)