Novela zákoníku práce: kolik berete, se dozvíte. Mění se i zaručený plat
Rozsáhlá novela mění odměňování ve všech firmách: zákaz ptát se na minulou mzdu, právo zjistit platy kolegů, rušení zaručeného platu a nižší podpora v nezaměstnanosti.
AI komentář: vygenerovala umělá inteligence. Nejde o právní radu ani oficiální stanovisko.
Upozornění: Tento komentář vygenerovala umělá inteligence na základě plného textu tisku (návrhu zákona i důvodové zprávy). Nejde o právní radu ani oficiální stanovisko — závazný je vždy text zákona vyhlášený ve Sbírce zákonů. Plný text tisku najdete na psp.cz.
O co jde
Tohle je jedna z nejrozsáhlejších změn pracovního práva za poslední roky — novela, která sahá do zákoníku práce a zároveň mění zhruba dvacet dalších zákonů, od občanského soudního řádu až po daňový řád. Má tři hlavní důvody: Česko musí zapracovat evropskou směrnici o transparentním odměňování (č. 2023/970), doprovází samostatný zákon o platformové práci (tisk 301) a přináší domácí opatření proti nelegální práci z iniciativy KOBRA 26. V praxi to znamená, že se mění pravidla pro to, jak se v Česku platí a o platech mluví — a také kolik dostanete, když přijdete o práci.
Pro běžného zaměstnance jsou nejviditelnější změny tři. Za prvé: zaměstnavatel se vás už nesmí ptát, kolik jste si vydělali v minulém zaměstnání (§ 30 odst. 2) a musí vám ještě před podpisem smlouvy prokazatelně sdělit alespoň minimální výši odměny. Za druhé: když si o to písemně požádáte, zaměstnavatel vám do dvou měsíců sdělí vaši odměnu i průměrné platy ve vaší skupině prací rozdělené podle pohlaví (§ 306b) — dosud jste zjistili jen svůj vlastní plat. Za třetí: mění se podpora v nezaměstnanosti, u části uchazečů klesne v prvních dvou měsících z 80 % na 65 % předchozího výdělku a klesá i strop obou podpor z 0,8násobku na 0,6násobku průměrné mzdy. Zároveň se ruší systém zaručeného platu (§ 112) — místo něj mají platové tarify firmy zaručit alespoň na úrovni minimální mzdy s minimálním čtyřprocentním rozpětím mezi sousedními třídami (§ 123 odst. 5).
Co je dobře
Největší přínos je vymahatelnost: pravidlo „stejná práce, stejná odměna” v Česku dlouhodobě funguje spíš na papíře, protože zaměstnanec jednoduše neví, kolik berou kolegové — důvodová zpráva přitom uvádí, že rozdíly v odměňování sleduje jen 15 % českých firem. Nový systém odměňování (§ 109a) nutí firmy rozdělit práci do skupin podle objektivních kritérií (složitost, odpovědnost, namáhavost) a podle toho platit, zákaz ptát se na minulou mzdu navíc brání tomu, aby se nerovnosti donekonečna kopírovaly z práce do práce. K tomu se přidává povinnost firem se 150 a více zaměstnanci vykazovat rozdíly v odměňování žen a mužů (§ 37i zákona o inspekci práce) a nové možnosti, jak se domáhat nápravy — včetně zastoupení obětí diskriminace veřejným ochráncem práv. Snížení podpory v nezaměstnanosti zase sleduje dlouhodobě osvědčený cíl: motivovat lidi k rychlejšímu návratu na trh práce, důvodová zpráva odhaduje úsporu 4,5 až 5 mld. Kč ročně.
Co je problematické
Zrušení zaručeného platu je nejcitlivější část návrhu — šlo o jeden ze základních nástrojů ochrany před nedostatečným platovým ohodnocením, zejména v nepřehledných tarifních systémech. Zaměstnavatelé sice přechodně doplňují rozdíl do konce roku 2026 (čl. II), ale jak si tarify nastaví potom, záleží na každé firmě zvlášť. Druhé slabé místo je administrativní zátěž: systémy odměňování, zprávy o rozdílech a posouzení odměňování (§ 287a až § 287e) mají podle důvodové zprávy stát zaměstnavatele odhadem 198 mil. až 2,26 mld. Kč — tak široký rozptyl je sám o sobě signálem, že dopady jsou těžko odhadnutelné, a za nejzávažnější porušení nových povinností hrozí pokuta až milion korun. Návrh navíc do stejného svazku přimíchává nepříbuzné věci (první fázi Jednoho inkasního místa přenášející od roku 2028 část vymáhání pojistného na finanční správu), což znesnadňuje věcnou debatu o každé změně zvlášť.
Jak je to řešeno jinde
Srovnání s cizinou zde uvádíme jako obecný kontext — důvodová zpráva ke konkrétním zahraničním praxím odkazuje jen prostřednictvím samotné evropské směrnice. Ta stanoví pro celou EU stejná minimální pravidla, takže povinnost informovat o minimální odměně před nástupem a právo na informace o platech budou mít zaměstnanci všude v Unii; některé státy ale podobné nástroje používají déle. Velká Británie zveřejňování údajů o platech žen a mužů zavedla už v roce 2017 pro firmy nad 250 lidí a zkušenost je smíšená — data odhalila nerovnosti, ale firmy je často vykazovaly jen formálně. Island zase vsadil na povinný certifikát o rovném odměňování, který firma musí obnovovat, a kontroluje se u podniků nad padesát zaměstnanců. Právě kombinace veřejného vykazování a pravidelné kontroly se ukazuje jako účinnější než čistě individuální domáhání se práva, o které se dosud opíralo i české právo.
Co by šlo udělat lépe
Zákon by si zasloužil pečlivější rozdělení na věcně související části: transpozici evropské směrnice, doprovod k platformovému zákonu a domácí balíček KOBRA 26 by mohly projednávat sněmovny odděleně, aby se pozměňovací návrhy netýkaly zároveň platů i daní. U zrušení zaručeného platu by pomohlo přesnější přechodné ustanovení — například povinnost zaměstnavatele písemně zdůvodnit nové rozdělení tarifních tříd zaměstnancům i odborům, aby se zrušení základní ochrany neodehrálo potichu. A u podpory v nezaměstnanosti by dávalo smysl doprovodit snížení sazeb reálnou nabídkou rekvalifikací a aktivní politiky zaměstnanosti, jinak nižší dávky dopadnou nejvíc právě na lidi, kteří si práci hledají nejtěžším způsobem.
AI doporučení
Při hlasování o návrhu bych hlasovala ANO. Novela transpozuje směrnici (EU) 2023/970 — zákaz ptát se na minulou mzdu, povinnost sdělit minimální odměnu před podpisem a právo zjistit platy kolegů včetně rozdělení podle pohlaví — čímž posiluje vymahatelnost zásady stejné odměny (rovnost v odměňování sleduje dnes jen 15 % českých firem). Původní stav je pro zaměstnance i pro rovnost v odměňování výrazně slabší a neexistence novely by znamenala setrvalé v tomto stavu; transpozice směrnice je navíc povinností EU. Navržené znění tak i přes nedostatky — snížení podpory v nezaměstnanosti, zrušení zaručeného platu, nepřehledný balík — lépe splňuje kritéria rovného odměňování, transparentnosti pracovního práva i ochrany zraněných na trhu práce než obě alternativy; nevýhody je třeba řešit pozměňovacími návrhy, nikoliv zamítnutím celé novely.
Argumenty PROTI doporučení
- Snížení podpory v nezaměstnanosti: u části uchazečů klesne v prvních dvou měsících z 80 % na 65 % předchozího výdělku a strop z 0,8 na 0,6 násobku průměrné mzdy — dopadá nejvíc na ty, kteří práci hledají nejtěžším způsobem.
- Zrušení zaručeného platu (§ 112) odstraňuje základní ochranu před nedostatečným platovým ohodnocením; náhrada závisí na jednotlivých firmách.
- Rozsáhlý balík nesouvisejících změn (Jedno inkasní místo, KOBRA 26) ztěžuje věcnou debatu a snižuje přehlednost novely.
Podrobnosti
Návrh předložila 8. září 2026 vláda prostřednictvím Ministerstva práce a soc. věcí a Sněmovna jej stále projednává v prvním čtení (stav „po 10 dnech od rozeslání poslancům”). Většina změn má nabýt účinnosti 1. ledna 2027, část (například povinnosti ministerstva vytvářet zprávy o rozdílech v odměňování) až 1. ledna 2028; zaměstnavatelé budou vykazovat rozdíly poprvé v roce 2028 (firmy nad 150 lidí), menší od roku 2031. Technické detaily: posouzení odměňování se spouští, když neodůvodněný rozdíl mezi pohlavími přesáhne 5 % a firma jej neodstraní do šesti měsíců; za nejtěžší porušení povinností hrozí pokuta až 1 000 000 Kč, za ostatní 200 000 až 400 000 Kč. Do balíčku patří i první fáze Jednoho inkasního místa: od roku 2028 převezme finanční správa část vymáhání veřejných pojistných za územní správy sociálního zabezpečení a Českou správu sociálního zabezpečení.
Zdroje
Průběh projednávání
- 2026-09-08 předložen — START → Přijímáno do PS
- 2026-09-08 rozeslán — Přijímáno do PS → Organizační výbor
- 2026-10-01 doporučen — Organizační výbor → 1. čtení