Záchranky přes hranici: smlouva se Slovenskem pro Moravu a Slezsko

O co jde

Když se někomu v příhraničí zastaví srdce nebo se stane vážná nehoda, rozhoduje čas. Nejbližší záchranka ale někdy stojí na druhé straně hranice. Rámcová smlouva mezi Českou republikou a Slovenskem, podepsaná v Praze 4. července 2025 ministry zdravotnictví obou zemí, má pro takové případy vytvořit právní rámec. Podle předkládací zprávy stojí za smlouvou hlavně zájem zlepšit časovou dostupnost záchranné služby v příhraničí; Česko o ni projevilo zájem v roce 2020 a vzorem byla smlouva s Rakouskem. Obdobné rámcové smlouvy už má Česko s Německem (podepsána 2013, platná od 18. července 2014) a s Rakouskem (podepsána 2016).

Smlouva se podle předkládací zprávy týká na české straně Jihomoravského, Zlínského a Moravskoslezského kraje, na slovenské straně Bratislavského, Trnavského, Trenčínského a Žilinského kraje. Zahrnuje zásah výjezdové skupiny, při kterém je nutné přejet přes území druhého státu, předání pacienta mezi posádkami a společná cvičení. Spolupráce má vždy vycházet ze žádosti jedné strany a jejího přijetí druhou stranou.

Předkládací zpráva popisuje, co smlouva upraví: záchranáři z jedné země budou moci dočasně vykonávat svou práci v druhé zemi a nebudou muset být členy tamních profesních komor; při zásahu mají na území druhého státu stejné profesně-právní postavení jako tamní záchranáři, ale postupují podle svých zvyklých medicínských postupů; osoby bez dokladů mohou při zásahu překročit hranici; vozidla záchranky mají na území druhého státu stejná zvláštní práva, právo přednosti v jízdě a osvobození od poplatků za užití zpoplatněných komunikací; vybavení včetně léčiv a zdravotnických prostředků se může převážet bez zvláštních povolení; pro lety záchranářských letadel ve správě nebo užívání orgánů veřejné moci se nebude vyžadovat povolení. Zřizuje se též Společná komise pro řešení otázek výkladu a provádění.

Důležité omezení: samotný text smlouvy v podkladech nebyl k dispozici (v tisku je uvedeno, že je ve verzi PDF/A). Tento článek proto vychází z návrhu usnesení a předkládací zprávy vlády, nikoli z jednotlivých článků smlouvy.

Co je dobře

Smlouva řeší konkrétní praktický problém: čas do příjezdu pomoci. Podle předkladatele hlavním důvodem je právě dostupnost záchranné služby v příhraničí, o kterou je ze strany regionů stoupající zájem. Smlouva sjednocuje základní pravidla (hranice, vozidla, uznání kvalifikace, vybavení), která by jinak musely řešit jednotlivé kraje případ od případu.

Pozitivní je i opatrné nastavení nákladů. Předkládací zpráva uvádí, že se nepředpokládá navýšení výdajů státního rozpočtu ani vyšší čerpání z veřejného zdravotního pojištění. U podobných smluv s Německem a Rakouskem se podle zprávy osvědčila bezplatná spolupráce založená na vzájemnosti, protože zásahů je v řádu jednotek ročně. Smlouva také ponechává prostor pro konkrétní dohody mezi kraji a slovenským ministerstvem zdravotnictví (výběr dopravního prostředku a cílového zařízení, komunikace, kvalita, úhrady, pojištění, případy úmrtí), takže se dá přizpůsobit místním poměrům. Povinné pojištění odpovědnosti za škody pro poskytovatele zapojené do přeshraniční spolupráce chrání případné poškozené.

Co je problematické

Smlouva je rámcová a řadu věcí nechává na budoucí dohody. Předkládací zpráva sama uvádí, že pravidla úhrad nákladů se teprve stanoví v dohodách oprávněných subjektů a že tomu má předcházet analýza pokrytí území výjezdovými základnami a odhad počtu a druhu zásahů s finančními dopady. Konkrétní peníze tedy zatím nejsou známy. Zpráva počítá s tím, že koordinační nařízení EU o sociálním zabezpečení se na řadu případů nepoužije, protože se týkají poskytovatele záchranky, ne pojištěnce na cestách, a proto bude nutné stanovit vlastní pravidla úhrady.

Zvláštní pozornost si zaslouží úhrada péče o nepojištěné osoby. Česká strana podle zprávy nesouhlasí s tím, aby ji platily smluvní státy; náklady nese kraj nebo jeho záchranná služba a vymáhá je zpět. Zpráva za nejvhodnější považuje pravidlo, že platí ta strana, která o spolupráci požádala. Zda a jak to bude ve smluvních ujednáních, z tisku nevyplývá.

Smlouva také jde v některých aspektech nad rámec zákona o zdravotnické záchranné službě (§ 5 odst. 5 a § 8 odst. 2) a podle předkladatele se uplatní přímo, protože mezinárodní smlouva má přednost před zákonem (čl. 10 Ústavy). Zdravotníci při zásahu podléhají právu státu, kde zasahují, ale postupují podle vlastních medicínských doporučení, takže se vedle sebe uplatní dvě sady pravidel. Zpráva uvádí, že to bude v souladu s doporučením Evropské resuscitační rady.

Jak je to řešeno jinde

Podle předkládací zprávy Česko již takové rámcové smlouvy uplatňuje s Německem a s Rakouskem a slovenská varianta má vycházet z rakouského vzoru. Zpráva uvádí, že se u nich osvědčila bezplatná vzájemná spolupráce při jednotkách zásahů ročně. Jako obecný kontext lze dodat, že přeshraniční záchranná služba je v Evropě běžně řešena dvoustrannými dohodami; konkrétní srovnání mimo Německo a Rakousko podklady neobsahují.

Co by šlo udělat lépe

Pro veřejnost by pomohlo, kdyby po vstupu smlouvy v platnost příslušné kraje a ministerstvo zveřejňovaly provedené dohody a jednou za čas i souhrn: kolik přeshraničních zásahů proběhlo, jak rychle posádky dorazily a zda nevznikly spory o úhradu či škody. Užitečné by bylo, aby předem bylo jasné, jak se budou řešit nepojištěné osoby a případné nerovnoměrné využívání spolupráce (předkladatel počítá s dohodami o úhradě až v takovém případě). Do veřejné debaty by patřilo také zveřejnění statutu Společné komise a jejího složení.

AI doporučení

Pro souhlas s ratifikací by AI hlasovala ano. Smlouva podle předkladatele nezvyšuje výdaje státního rozpočtu, navazuje na osvědčené smlouvy s Německem a Rakouskem a cílí na zkrácení doby, za kterou se pomoc dostane k pacientovi v příhraničí. Podrobná pravidla úhrad a pojištění se řeší až v navazujících dohodách, které jsou pro takovou rámcovou smlouvu obvyklé, a smlouva je založena na žádosti a přijetí. Jde o názor AI, nikoli o výzvu voličům ani hodnocení poslanců; AI měla k dispozici předkládací zprávu a návrh usnesení, nikoli samotný text smlouvy.

Argumenty PROTI doporučení

• Samotný text smlouvy v podkladech nebyl k dispozici, takže jednotlivá ustanovení nebylo možné posoudit; doporučení stojí na popisu v předkládací zprávě.
• Pravidla úhrad nákladů, pojištění odpovědnosti a řešení případů úmrtí jsou ponechána na pozdější dohody; finanční dopady zatím nelze vyčíslit.
• Při zásahu se na záchranáře druhé strany vztahuje místní právo, ale postupují podle vlastních medicínských postupů, což může v praxi přinést výkladové spory.
• Smlouva v některých bodech jde nad rámec zákona o zdravotnické záchranné službě, což ji řadí k smlouvám, které vyžadují souhlas Parlamentu.

Podrobnosti

Vláda s uzavřením smlouvy vyslovila souhlas usnesením č. 376 ze dne 28. května 2025. Podle předkladatele jde o smlouvu tzv. prezidentské kategorie (čl. 49 Ústavy): před ratifikací prezidentem ji musí odsouhlasit obě komory Parlamentu. Mezirezortní připomínky byly vypořádány, materiál je předkládán bez rozporů. Podle údajů o průběhu tisku byl předložen 14. října 2025, zařazen do 1. čtení 20. listopadu 2025, přikázán 11. února 2026, souhlas ve 2. čtení je uveden k 23. dubnu 2026 a 13. května 2026 byl tisk odeslán do Sbírky mezinárodních smluv.

Předkládací zpráva uvádí, že financování záchranné služby v Česku zajišťuje z 30 % veřejné zdravotní pojištění a ze 70 % rozpočty krajů, přičemž provoz letadel hradí stát přes kapitolu Ministerstva zdravotnictví; na Slovensku se služba financuje primárně ze zdravotních pojišťoven. Také zde jde o čísla z předkládací zprávy, nikoli z nezávislého ověření.

Zdroje

• Tisk č. 3/0 na psp.cz
• Historie projednávání