Český rozhlas 2025: poplatek 55 Kč, zisk 69 mil. Kč a méně posluchačů

O co jde

Český rozhlas je veřejnoprávní médium, které se financuje hlavně z rozhlasového poplatku. Rada Českého rozhlasu, kterou volí Sněmovna, každý rok předkládá Parlamentu zprávu, co rozhlas dělal a jak hospodařil. Tento tisk je zpráva za rok 2025 a je to třetí zpráva tohoto druhu, kterou jsme na webu popsali. Za rok 2023 byly obě části zvlášť (hospodaření v tisku 38, činnost v tisku 41), za rok 2024 byly spojené do jednoho dokumentu (tisk 39) a stejně je tomu i letos: kapitola 1 popisuje činnost (stanice, regiony, digitální služby, tělesa), kapitola 2 plnění veřejné služby, kapitola 3 požadavky práva EU, kapitola 7 hospodaření a kapitola 8 činnost Rady.

Hlavní novinka oproti předchozím tiskům je, že rok 2025 byl první rok po novele mediálních zákonů (zákon č. 119/2025 Sb.), účinné od 1. května 2025. Poplatek se zvýšil ze 45 na 55 Kč měsíčně, rozšířila se definice „rozhlasového přijímače“ (nově i počítače, tablety a mobily připojené k internetu), podnikatelé platí od 1. července 2025 podle velikosti firmy a některé firmy a podnikající osoby platit přestaly. Zároveň se výrazně zkrátil čas na reklamu a sponzoring: na celoplošných stanicích ze 3 minut na 1 minutu, na místních z 5 na 3 minuty (kapitola 7.1.2). V tisku 39 byl poplatek stále 45 Kč, tedy na úrovni z roku 2005; to se tímto rokem mění.

Základní čísla: schválený rozpočet na rok 2025 byl vyrovnaný na 2 358 mil. Kč (18. 12. 2024), v září 2025 byl po novele upraven na výnosy 2 568 mil. Kč a náklady 2 523 mil. Kč. Skutečné výnosy byly 2 583 163 tis. Kč, náklady 2 514 099 tis. Kč a zisk 69 064 tis. Kč (kapitola 7.1.2). V roce 2024 byl zisk jen 71 tis. Kč.

Co je dobře

Hospodaření bylo ukázněné vůči upravenému rozpočtu: výnosy překročily plán o 0,6 % a náklady zůstaly o 8 901 tis. Kč pod plánem. Výnosy z poplatků byly 2 316 180 tis. Kč, tedy o 250 414 tis. Kč (12,1 %) více než v roce 2024, a inkaso poplatků bylo 2 260 925 tis. Kč (o 189 992 tis. Kč více; kapitola 7.4.3). Zpráva podrobně vysvětluje, co za změnou stojí, a zdůrazňuje, že u poplatku šlo o dopad novely, ne o zlepšení provozu. Počet evidovaných přijímačů u fyzických osob (domácností) vzrostl o 174 772 na 3 157 882, mj. díky akviziční kampani.

Pozitivní je i to, jak zpráva popisuje dohled. Rada ČRo uvádí, že v roce 2025 nekonstatovala porušení Kodexu ani zákona; vyřídila 36 podnětů a stížností (v roce 2024 jich bylo 31) a žádná se netýkala generálního ředitele (kapitola 8.10). Podle zprávy se zlepšil postoj veřejnosti: souhlas s tím, že by společnost měla zajišťovat podmínky pro veřejnoprávní rozhlas, vzrostl z 68 % na 75 %, a 77 % lidí souhlasí s tím, že je rozhlas potřebnou součástí kultury demokratické společnosti (kapitola 2.4; výzkum Evaluace, 3 000 respondentů). Jde o údaje z výzkumu, který si rozhlas objednává sám.

Rozhlas také zaznamenal růst poslechu on demand: u tří celoplošných stanic dohromady 60,69 mil. spuštění, tedy o 14 % více než v roce 2024 (kapitola 1.2.4). Účetní závěrku podle zprávy ověřila společnost Nexia AP a podle jejího výroku podává věrný a poctivý obraz (kapitola 7.7).

Co je problematické

Největší otázkou je využití peněz. Finanční majetek vzrostl z 917 674 tis. Kč na 1 016 787 tis. Kč (kapitola 7.3.2), tedy o 99 113 tis. Kč, přičemž zpráva přírůstek přičítá především kladnému hospodářskému výsledku. Krátkodobý finanční majetek je přes miliardu korun (1 007 991 tis. Kč). Zpráva neříká, jak bude tato rezerva využita, ani jak se k ní staví Rada při úvahách o dalších letech. Zpráva také uvádí, že investice dosáhly jen 141 224 tis. Kč ze 160 000 tis. Kč (88,3 %) a že úspory v materiálu (23 931 tis. Kč) vznikly kvůli nerealizované zakázce na výpočetní techniku, jejíž plnění zatíží rozpočet roku 2026.

Druhým problémem je pokles poslechu. U celoplošných stanic se podle výzkumu Radioprojekt snížil denní poslech o 118 tisíc posluchačů, týdenní o 294 tisíc, průměrná doba poslechu o 8 minut a podíl na trhu o 0,8 procentního bodu na 16,1 % (kapitola 1.2.4). Zpráva přitom uvádí, že týdenní dosah všech služeb po přechodu na novou metodiku Radioprojektu vzrostl na 3,2 milionu a „celkový dosah“ všech služeb (včetně internetu) je 38 % populace ve věku 12 až 84 let, tedy asi 3,5 milionu lidí (kapitola 2.4). V tisku 39 byl tento údaj 33 %. Protože se mění metodika, nelze oba údaje jednoduše porovnat.

Třetím je velký pokles obchodních příjmů: výnosy z reklamy, sponzoringu a ostatní obchodní činnosti klesly o 47 163 tis. Kč na 57 677 tis. Kč (55,0 % předchozího roku), což zpráva spojuje s novelou. Příjem rozhlasu se tak ještě více spoléhá na poplatek. Zpráva také ukazuje, že u poplatníků-podnikatelů výnosy (389 196 tis. Kč) zaostaly za původním plánem (437 449 tis. Kč), zatímco domácnosti ho překročily. Počet evidovaných přijímačů se celkově snížil o 92 894 na 3 692 806, protože ubylo přijímačů u firem (o 267 666).

Konečně spor o DPH s Finanční správou, který trvá od roku 2005. Zpráva uvádí, že daň byla pro období květen 2004 až leden 2013 vyměřena podle dodatečných přiznání rozhlasu a tato období jsou uzavřena, ale sporná zůstávají období 2013 až 2017 a řízení jsou u Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu (kapitola 7.8.1). V rozvaze je pohledávka na DPH 51 508 tis. Kč. Jak spor dopadne, zpráva neodhaduje.

Jak je to řešeno jinde

Zpráva obsahuje kapitolu 3 o požadavcích práva EU na veřejnoprávní vysílání (státní podpora, nezávislost, kontrolní mechanismy, transparentnost financování), kterou rozhlas plní například oddělením hlavní a hospodářské činnosti (kapitola 7.2). Rada ČRo v roce 2025 navštívila irský veřejnoprávní rozhlas a televizi RTÉ v Dublinu, kde se jednalo o financování veřejnoprávních médií a digitálních službách (kapitola 8.3.2); výsledky srovnání jsou na webu Rady, ne v tisku. Jako obecný kontext mimo předložený text: financování veřejnoprávního rozhlasu a televize se v Evropě liší, od poplatku vázaného na domácnost přes paušální platbu všech obyvatel až po financování ze státního rozpočtu; každý model má jiné důsledky pro nezávislost a stabilitu příjmů.

Co by šlo udělat lépe

Zpráva by byla užitečnější, kdyby jasně oddělila efekt novely od běžného hospodaření. Meziroční srovnání výnosů (+7,6 %) a nákladů (+4,7 %) je ovlivněno novelou i narovnáním mezd k 1. červenci 2025 (osobní náklady +69 827 tis. Kč, z toho narovnání +58 707 tis. Kč). Čtenář tak musí složitě odlišovat, co je trvalé a co jednorázové, a vyvozovat, jak bude rozhlas hospodařit v dalších letech, kdy poplatek poběží celý rok. Užitečný by byl výhled na rok 2026 a vysvětlení, jak má vzniklá rezerva sloužit.

Přínosné by také bylo ukázat poslechovost v jedné metodice za několik let zpět a stejným způsobem uvádět celkový dosah. U poklesu poslechu zpráva uvádí jen popis, nikoliv příčiny ani plány na změnu. Také by prospělo, kdyby tisk obsahoval zprávu auditora v čitelné podobě (v dostupném textu chybí).

Proč AI zatím nedoporučuje

AI u tohoto tisku hlasovací doporučení nedává. Jde o výroční zprávu, kterou Sněmovna zpravidla jen bere na vědomí; není z ní žádný návrh zákona ani konkrétní rozhodnutí, o kterém by se dalo smysluplně hlasovat „ano“ nebo „ne“. Hodnocení toho, zda je výše poplatku, financování a činnost rozhlasu v pořádku, je politické a tento web ho nezaujímá. Navíc nebylo možné ověřit zprávu auditora, která v dostupných textech není.

Podrobnosti

Zprávu předložila Rada Českého rozhlasu (navrhovatel „ČRo“) 27. srpna 2026. Organizační výbor ji 9. září 2026 přikázal věcně příslušnému výboru s doporučením k projednání; usnesení výboru (v datech označené VMK) je z 2. října 2026, jeho obsah v dostupných textech nemáme. Plénum o tisku podle dostupných dat zatím nehlasovalo. Související tisky: zpráva o hospodaření za rok 2023 je tisk 38, o činnosti za rok 2023 tisk 41 a společná zpráva za rok 2024 tisk 39.

Další čísla: průměrný přepočtený počet zaměstnanců 1 353,96 (v roce 2024 1 359,75), průměrná měsíční mzda 49 076 Kč (o 2 411 Kč více); v závěru roku dostali zaměstnanci mimořádnou odměnu 7 000 Kč. Pohledávky celkem 122 500 tis. Kč po opravných položkách 98 885 tis. Kč, krátkodobé závazky 360 909 tis. Kč (z toho dodavatelé 178 783 tis. Kč, z nichž 95,2 % bylo ve lhůtě splatnosti). Dotace ministerstva zahraničí na zahraniční vysílání zůstala 35 000 tis. Kč. Nejvyšší investiční akce byly rozšíření diskového prostoru systému Dalet (10 767 tis. Kč) a první etapa modernizace klíčového systému na Vinohradech (8 849 tis. Kč). Z vymáhání poplatků: upomínky u podnikatelů byly úspěšné z 84 %, u přímých plátců z 53 % a u plátců přes SIPO z 37 %; zasílání upomínek a předžalobních výzev bylo v druhém a třetím čtvrtletí kvůli změnám zákona pozastaveno.

Tento článek vychází z obsahu, úvodních částí kapitoly o činnosti, z celé kapitoly 7 (hospodaření), kapitoly 2.4 (celkové zhodnocení veřejné služby), kapitoly 3 (právo EU) a kapitoly 8 (Rada a stížnosti) a ze souhrnu poslechovosti celoplošných stanic. Podrobné popisy stanic, regionálních studií, digitálních služeb, těles, výzkumu, marketingu a mezinárodních aktivit, kapitoly 4 až 6 (informace, ombudsman, generální ředitel) a přílohy (včetně zprávy auditora a účetní závěrky, které se z PDF nepodařilo převést) jsme nečetli a nic k nim netvrdíme. Drobná nesrovnalost: kapitola 3 na jednom místě píše o činnosti Rady „v roce 2024“, zjevně jde o překlep.

Zdroje

• Tisk č. 292/0 na psp.cz
• Historie projednávání