ČNB v srpnu nechala repo sazbu na 3,75 %: inflace se začátkem 2027 vrátí k 3 %

O co jde

Zpráva o měnové politice je pravidelná publikace České národní banky (ČNB), kterou banka plní zákonnou povinnost informovat ústavní činitele a veřejnost o měnovém vývoji. Vychází čtyřikrát ročně spolu s novou prognózou. Letní vydání 2026 schválila bankovní rada 13. srpna 2026 a vychází z informací dostupných zhruba k 24. červenci 2026. Do Sněmovny dorazila 26. srpna 2026 a organizační výbor ji o den později přikázal věcně příslušnému výboru. Podle dat psp.cz je tisk stále ve výboru; k tisku existuje usnesení z 17. září 2026 (navazující tisk 290/8), ale v době psaní se podle průběhu ještě nestalo rozhodnutím Sněmovny. Nejde o zákon a nic se jím neukládá občanům ani firmám.

Hlavní zpráva: bankovní rada na srpnovém zasedání nechala úrokové sazby beze změny. Dvoutýdenní repo sazba, hlavní nástroj ČNB, zůstává na 3,75 %, diskontní sazba na 2,75 % a lombardní sazba na 4,75 % (kap. 4). Na 3,75 % ji banka zvýšila na červnovém zasedání o 0,25 procentního bodu. Rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle vyhodnotila v souhrnu jako proinflační. Podle textu inflace v červnu klesla na 1,5 %, ale zkraje příštího roku dočasně vzroste k 3 %, protože pomine jednorázový dopad převedení poplatku za podporované zdroje energie (POZE) na státní rozpočet a vrátí se růst cen potravin a energií. Letos se podle zprávy bude inflace pohybovat poblíž 2 % cíle, HDP letos vzroste o 2,2 %, v příštím roce o 2,7 % a v roce 2028 o 2,5 %, průměrná nominální mzda o 7,3 %, 5,7 % a 5,2 % (kap. 2).

Co je dobře

Zpráva je v mezích svého žánru otevřená. Na začátku jasně říká, k čemu slouží (cenová stabilita, inflační cíl 2 %, rozhodnutí o sazbách dnes ovlivní inflaci za 12 až 18 měsíců) a že prognóza je „klíčový, avšak nikoli jediný vstup“ do rozhodování bankovní rady. Banka ukazuje intervaly spolehlivosti prognózy, porovnává ji s tržním výhledem sazeb (Graf 4.3) a výslovně vyjmenovává, co by mohlo vyjít jinak: inflaci podle ní mohou zvýšit setrvalost jádrové inflace, růst množství peněz vyvolaný úvěry a deficitem, rychlé mzdy nebo geopolitika, naopak ji může snížit slabý výkon některých ekonomik eurozóny.

Pro občana je užitečné, že tři tematické boxy míří na konkrétní otázky. Box 1 srovnává mzdovou dynamiku v dlouhém období: nominální mzdy rostly v letech 2024 i 2025 o 6,6 % a v 1. čtvrtletí 2026 o 8,1 %, tedy výrazně nad dlouhodobě rovnovážným tempem 4,5 %; od konce roku 2019 vzrostly nominální mzdy zhruba o 45 %, ale reálné jen o 1,5 %. Box 2 ukazuje, jak se změny sazeb ČNB promítají do úvěrů a vkladů: u podnikových úvěrů rychle, u hypoték pomaleji, protože se promítají až při refixaci. Box 3 zkoumá, zda rychlý růst spotřebních úvěrů (428 mld. Kč, 15,8 % úvěrů domácnostem) nesouvisí s trhem bydlení.

Co je problematické

Pro běžného čtenáře je zpráva technická a dlouhá. Pojmy jako jádrová inflace, imputované nájemné, FRA nebo scoreboard jsou vysvětlené jen letmo. Hlavní sdělení také nemusí být snadné pochopit: celková inflace je blízko cíle (v červnu 1,5 %), ale jádrová inflace je podle textu už osm měsíců „zvýšená těsně pod 3 %“ (v červnu 2,8 %, ceny služeb 4,5 %, imputované nájemné 5,2 %). Domácnost, která vidí nízkou inflaci, tak může těžko pochopit, proč sazby zůstávají vysoko a proč banka v červnu sazbu zvýšila.

Zpráva sama upozorňuje na rizika mimo působnost centrální banky. Scoreboard označuje za nejintenzivnější proinflační riziko deficitní hospodaření sektoru vládních institucí, které se letos podle zprávy prohloubí na 2,6 % HDP (kvůli převodu plateb za POZE na státní rozpočet a výpadku příjmů z daně z neočekávaných zisků), v příštím roce na 2,9 % HDP a v roce 2028 zůstane podle prognózy 2,9 % HDP, přestože vládní Fiskálně-strukturální plán počítá s 2 %. Zpráva přiznává, že zatím nebyla představena konkrétní opatření k tomuto zlepšení. Prognóza také zahrnuje opatření, která byla schválena nebo jsou v legislativním procesu (například zrušení koncesionářských poplatků, znovuzavedení EET a zvýšení rodičovského příspěvku, poznámka 14). Dále je nejistý dopad systému emisních povolenek ETS 2 od roku 2028, zvýšený růst cen nemovitostí (nabídkové ceny ve 2. čtvrtletí 2026 meziročně +10,7 % po +12,9 % v prvním) a válečné konflikty na Blízkém východě a na Ukrajině, které jsou zdrojem cenových šoků.

Jak je to řešeno jinde

Zpráva se věnuje hlavně Česku a eurozóně. Uvádí, že meziroční inflace v eurozóně byla v červnu 2,8 % a že prognóza do konce letošního roku počítá s jedním zvýšením sazeb ECB i amerického Fedu (kap. 1). Ukazuje také, že růst eurozóny letos zpomalí a že Evropa příliš netěží z růstu USA a Číny. Šířeji lze jako obecný kontext (mimo text zprávy) dodat, že režim cílování inflace s veřejně stanoveným cílem 2 % je mezi centrálními bankami rozvinutých zemí běžný a že pravidelné zprávy s prognózou a vysvětlením rozhodnutí vydává řada z nich. České specifikum, na které zpráva upozorňuje, je rychlý růst mezd a cen služeb při napjatém trhu práce.

Co by šlo udělat lépe

Z pohledu občana by pomohl krátký, jazykově jednoduchý „výtah“ na jedné straně, který odpoví na tři otázky: co se stane s mou hypotékou, se spořením a s cenami. Podklady zpráva má (Box 2 o úvěrech a vkladech, tabulky očekávání), ale čtenář je musí složit sám. Užitečné by bylo také výrazněji oddělit, co je rozhodnutí ČNB a co jsou jen předpoklady o rozpočtu, regulovaných cenách a energetických poplatcích, tedy o věcech, které rozhoduje vláda a Parlament, aby bylo vidět, kdo za jaký tlak na ceny odpovídá. A protože se zpráva opírá o prognózu, bylo by přínosné, kdyby každé vydání stručně ukázalo, jak se minulé prognózy shodovaly se skutečností; takové srovnání jsme v přečtených částech nenašli.

Proč AI zatím nedoporučuje

U tohoto tisku se nehlasuje o zákonu ani o změně práv a povinností: jde o informaci, kterou Sněmovna bere na vědomí. Neexistuje tedy „návrh“, který by AI mohla doporučit schválit nebo odmítnout, a hodnocení správnosti měnové politiky, která je podle Ústavy věcí nezávislé centrální banky, by přesahovalo to, co lze z textu spolehlivě posoudit. Proto AI doporučení nevydává. Komentář výše se omezuje na srozumitelné shrnutí a na místa, kde je zpráva nejasná nebo kde sama upozorňuje na rizika.

Podrobnosti

Zprávu předložila ČNB 26. srpna 2026. Organizační výbor ji 27. srpna 2026 přikázal věcně příslušnému výboru. Podle dat psp.cz existuje usnesení k tisku 290/0 označené jako navazující tisk 290/8 ze dne 17. září 2026, ale průběh projednávání ke dni vzniku článku nezahrnuje rozhodnutí Sněmovny, proto uvádíme stav „ve výboru“. Může se změnit a článek se podle něj bude aktualizovat.

Článek vychází z úvodu a Slova guvernéra, úvodní kapitoly „Rozhodnutí, aktuální výhled a jeho rizika“, kapitol 1 až 4, Boxů 1 až 3 a z přehledu klíčových indikátorů; seznam zkratek a datové přílohy jsme nečetli podrobně. Přehledová tabulka prognózy na straně 6 se z PDF extrahovala rozsypaně (překrývají se sloupce), proto jsme čísla prognózy HDP a mezd brali z textu kapitoly 2 a inflaci uvádíme jen slovně. Číselné údaje jsou ze zprávy. Grafy nejsou čitelné a nevycházeli jsme z nich.

Zdroje

• Tisk č. 290/0 na psp.cz
• Historie projednávání